You are here

Meteorologické kódy a zprávy

Zde postupně uvedeme informace o meteorologických kódech, depeších a zprávách, které byly zveřejněny na stránkách časopisu Meteorologické zprávy.


 

ZASEDÁNÍ EXPERTNÍHO TÝMU PRO DATOVÉ FORMÁTY A KÓDY V PRAZE

Ve dnech 22. až 26. dubna 2002 se v Českém hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) v Praze konalo druhé zasedání Expertního týmu pro datové formáty a kódy (Expert Team on Data Representation and Codes - ET/DR&C) Komise základních systémů (CBS) Světové meteorologické organizace (WMO). Kromě členů ET/DR&C se zasedání zúčastnili ještě odborníci ze Slovenska, UK a USA a reprezentant Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Mezi členy ET/DR&C patří zástupci šesti členských států WMO a dvou mezinárodních organizací (ECMWF a EUMETSAT).

Zasedání zahájil Ing. Ivan Obrusník, DrSc., ředitel ČHMÚ, na základě jehož pozvání se zasedání v Praze uskutečnilo. Ve svém projevu zdůraznil důležitost datových formátů a kódů ve všech oblastech meteorologie, zejména při výměně dat v reálném čase a pro zpracování dat. Zástupce WMO pan Joël Martellet velmi ocenil vzornou přípravu zasedání ze strany ČHMÚ. Zasedání řídil vedoucí ET/DR&C pan Jean Clochard (Météo France). Hlavními body programu byly: GRIB 2, BUFR a CREX, migrační strategie WMO, využití XML a upřesnění postupů při implementaci změn v kódech.

GRIB 2

Zasedání posoudilo stav validace formátu GRIB 2 (Processed data in the gridpoint values expressed in binary form, Edition 2) a doporučilo další testy a experimentální výměnu pro-duktů ve formátu GRIB 2 tak, aby koncem roku 2002 bylo možné realizovat operativní výměnu dat, zejména produktů EPS (Ensemble Prediction System) pomocí GRIB 2. Byl vysloven požadavek na zvýšení maximální délky bulletinu na 250 000 bytů. Zasedání také doporučilo vypracovat „WMO Guide to GRIB 2“.

BUFR a CREX

Velmi důležitým bodem programu bylo projednání návrhů týkajících se BUFRu a CREXu. BUFR je univerzální binární datový formát pro prezentaci meteorologických dat, CREX je jeho znaková modifikace. Tyto dva datové formáty by postupně měly zcela nahradit dosavadní tradiční znakové kódy WMO.

Pro splnění požadavků na výměnu dat z automatických a automatizovaných stanic byly navrženy nové deskriptory a datové sekvence pro BUFR (autoři návrhu Eva Červená (ČHMÚ) a Igor Zahumenský (SHMÚ)). Tento návrh byl ověřován v rámci pilotního projektu EUMETNETu, kterého se Česká republika aktivně účastní, a zasedáním ET/DR&C doporučen ke schválení zasedáním CBS a k následné operativní výměně dat.

Zasedání doporučilo řadu dalších nových deskriptorů datových prvků, operátorových i sekvenčních deskriptorů předložených členy týmu, aby mohly být splněny požadavky pro prezentaci dat ve formátu BUFR, např. nové deskriptory pro družicová data, datové sekvence pro dráhy tropických cyklon z EPS, deskriptory a datové sekvence pro výstrahy na výskyt sopečného popele pro letecké účely.

Modifikace tradičních kódů

Zasedání doporučilo návrh ICAO, aby bulletiny METAR, SPECI a TAF obsahovaly pouze jednotlivé zprávy, resp. předpovědi, uvozené příslušným jménem kódu. Kromě toho byla doporučena některá upřesnění v pravidlech leteckých kódů s platností od listopadu 2004. Schválená změna v kódování množství srážek ve zprávě SYNOP (s platností od listopadu 2003) se týká explicitního vyjádření nulového množství srážek ve skupinách 6RRRtR a povinného zařazování 24hodinového úhrnu srážek v sekci 3.

Migrační strategie

Strategie přechodu od tradičních znakových kódů k formátům BUFR (nebo CREX) předpokládá postupnou eliminaci použití tradičních kódů. Tento proces by měl probíhat tak, aby každé národní meteorologické službě (NMS) umožnil volbu postupného přechodu podle možností a technického vybavení NMS. Data mohou být produkována ve formátu BUFR (nebo CREX) už přímo v místě pozorování nebo konvertována z tradičních kódů v národním centru.

Tradiční znakové kódy jsou rozděleny do šesti kategorií a pro každou je stanoven předběžný harmonogram procesu migrace. Kódy SYNOP, SHIP, PILOT/TEMP a CLIMAT/CLIMAT TEMP patří do první kategorie, pro kterou byl stanoven začátek experimentální výměny dat na listopad 2002 a plánované ukončení migrace v roce 2010. Dr. Fred Branski (USA), vedoucí expertního týmu pro migrační strategii (ET/MTDCF), ocenil činnost ET/DR&C při vypracování datových sekvencí pro tradiční kódy.

XML

Zasedání posoudilo možnost využití jazyka XML (eXtensible Markup Language) při výměně meteorologických informací. Podle názoru ET/DR&C je XML vhodný v případě výměny dat vně GTS (Global Telecommunication System) při omezeném počtu pozorování, nebo pro výměnu předpovědí a výstrah. Kromě toho by mohl XML sloužit pro popis metadat přenášeného souboru dat. Pro standardizaci výměny dat v XML zasedání navrhlo použití čísel deskriptorů datových prvků BUFRu jako „tags“ v XML.

Postupy při implementaci změn v datových formátech a kódech

Problémy s implementací změn v leteckých kódech na pod-zim 2001 vyústily v požadavek na prodloužení období mezi schválením navržené změny a datem implementace změny. Přitom již existující procedura je příliš zdlouhavá (zejména pro požadavky na prezentaci družicových dat). Zasedání doporučilo následující postup:

a)    navržená změna bude projednána ET/DR&C a doporučena k validaci,

b)   po provedení validace bude příslušná změna publikována na WMO serveru,

c)    po schválení zasedáním CBS a Výkonné rady bude tato změna publikována ve WMO-No. 306, Manual on Codes.

Plán činnosti ET/DR&C

Mezi nejdůležitější body plánu činnosti ET/DR&C do následujícího zasedání v roce 2003 patří dokončení testů GRIB 2 pro realizaci operativní výměny dat; pro BUFR a CREX bude nutné provést validaci nových deskriptorů (zejména pro družicová data) a nově navržených datových sekvencí, např. pro zprávy CLIMAT, pro dráhy tropických cyklon a pro výstrahy na výskyt vulkanického popele. Jedním z bodů plánu činnosti je také zahájení výměny hodinových dat z automatizovaných stanic v BUFRu koncem roku 2002.

V rámci společenského programu účastníci zasedání ocenili kvalitu českého piva při večeři v Novoměstském pivovaru a krásám večerní Prahy se mohli obdivovat při krátké procházce před návštěvou vinárny na Starém Městě.

Eva Červená, MZ 2002/4, ročník 55, str. 126-127


 

POZNÁMKA O ZMENE V TYPIZOVANÍ SYNOPTICKÝCH SITUÁCII

V praxi synoptických služieb ČHMÚ a SHMÚ sa použí­vá od roku 1946 typizácia poveternostných situácii podia katalógu [1] vypracovaného oboma spomenutými službami. Tento spósob sa doteraz zachoval bez podstatných zmien. Prvou váčšou změnou bolo rozdelenie jednotnej typizácie pre celé územie Československa od roku 1991 na samostatné typizovanie pre ČR a SR, nadalej však na základe rovnakých zásad a po vzájomnej konzultách pracovníkov synoptických služieb oboch ústavov.

Jedným z poměrné častých obmedzení, vyskytujúcich sa pri typizovaní synoptických situácii, bolo nepísané pravidlo o dížke obdobia s určitým typom situácie. S výnimkou putujúcich anticyklón (Ap) musel každý typ trvať aspoň dva dni. V dósledku tejto zásady dochádzalo niekedy k prípadom, kedy cyklonálny typ cirkulácie trval len jeden deň, avšak do kalendára typov boli zařáděné dva dni, teda aj nasledujúci deň s anticyklonálnym prúdením. To sa stalo napr. za situácie, kedy po vpáde studeného vzduchu do našej oblasti sa rýchlo vytvořila nad střednou Európou tlaková výš. Kedže typ Nc (severná cyklonálna situácia) musel trvať aspoň dva dni, aj deň s anticyklonálnou situáciou bol zařáděný do typu Nc.

Kalendář typov synoptických situácii sa v praxi používá váčšinou ako podklad k urěovaniu celkového charakteru cir­kulácie v našej oblasti počas určitého obdobia. Užívatelia kalendára si pri spracovávaní róznych klimatologických cha­rakteristik niekedy neuvedomujú nevhodnost' jednoznačnej vazby daného synoptického typu k iným meteorologickým, príp. aj nemeteorologickým (napr. medicínským) charakteris­tikám. Na dynamicko-klimatologické rozbory sa lepšie hodí typizácia podia Končeka a Reina [2], avšak kalendář situácii podia tejto typizácie sa už 25 rokov nezostavuje.

Z vyššie uvedených dóvodov sa kolektiv pracovníkov SHMÚ, ktorí sa venujú typizácii poveternostných situácii, rozhodol od roku 1995 ukončiť pre územie Slovenskej repub­liky pravidlo o najmenšej dlžke synoptického obdobia. Napriek tomu sa však snažili, pokiar to bolo možné, nechať typom čo možno najdlhšie trvanie.

Literatura:

[1]   Katalog povětrnostních situací pro území ČSSR. Praha, HMÚ 1968.

[2]   Rein, E: Weather typing with to dynamic climatology. Stud. Geophys. Geod.,3, 1959.

Stanislav Racko, MZ 1996/3, ročník 49, str. 89


 

NOVÝ KÓD INTER

Kódování hydrologických a meteorologických údajů se stalo neodmyslitelnou součástí procesu získávání dat. Původně kódování výsledků pozorování a měření sloužilo výhradně pro rychlejší předávání a mezinárodní pochopení operativních informací, především prognostického charakteru. Postupně se kódované zprávy (např. SYNOP) začaly používat i pro režimové zpracování dat.

Dlouhodobý relativně samostatný vývoj odborných činnosti našich hydrometeorologických ústavů vedl k vytváření vlastních vnitrostátních kódů pro předávání základních informací. Tyto kódy vyhovovaly manuálnímu způsobu zpra­cování dat v jednotlivých odborných útvarech. Méně vhodné však jsou pro pozorovatele, kteří musí sestavovat několik kódovaných zpráv, přičemž tentýž prvek ze stejného termínu pozorování se znovu opakuje v jiné zprávě a někdy dokonce zakódovaný jiným způsobem. Při zavádění automatické kontroly a zpracování údajů včetně jejich ukládání do databankových systémů se ukázalo nezbytné, aby z konkrétního místa každý prvek nebo jeho charakteristika v daném terminu přicházely pouze jednou a aby všechny údaje byly zakódo­vány jednotným způsobem.

Rostoucí požadavky na hydrometeorologické zabezpečení různých odvětví národního hospodářství operativními infor­macemi vyžadují i taková data, která se dosud pomocí kó­dovaných zpráv nepředávala. Perspektivně lze tuto otázku vyřešit zavedením automatizace nejen při zpracování údajů, ale již při jejich sběru a získávání. Proto bylo zapotřebí z roztříštěných jednotlivých kódů, vytvořit jednotnou kódo­vací soustavu, která pokryje nejen současné potřeby, ale dá prostor pro uspokojení požadavků i v budoucnosti.

Na základě analýzy tohoto stavu byl vypracován nový vnitrostátní kód INTER, který vychází ze současných mezi­národních i vnitrostátních kódů a navazuje na dosavadní způsoby automatického zpracování dat jak pro operativní, tak režimové potřeby. Při tvorbě nového kódu se vycházelo též z nutnosti dosáhnout kombinovatelnosti dat v jednotné databance, pocházejících z různých hlášení. V maximální míře se proto využívá způsobů kódování ve zprávě SYNOP a z ní odvozených zpráv SYRED, BOUŘE, METAŘ a SPECI. Spolu s nimi nový kód vytváří ucelenou vnitrostátní kódovací soustavu, která je součástí jednotného systému získávání hydrometeorologických dat v ČSSR.

Nový kód INTER je rozdělen na jednotlivé sekce podle charakteru předávaných dat, uváděných vždy stálým pozná­vacím dvoumístným číslem sekce. Každá sekce může obsaho­vat až 89 skupin, rovněž uváděných stálým dvoumístným poznávacím číslem skupiny. Jednotlivé skupiny mají proměn­livou délku do 10 míst, údaj i tedy může být obsazeno až 8 míst ve skupině. Určité skupiny nebo jejich části se do zprávy za­řazují jen ve stanovených případech. Nevyskytl-li se jev nebo předávání určitého údaje není pro stanici předepsáno, jeho místo v kódované zprávě se bud vynechá (neovlivní-li se tím identifikace dalších údajů), nebo se označí lomítky, resp. nulami.

Úvodní sekce se stálým poznávacím číslem 00, které je zároveň poznávacím číslem první skupiny této sekce, obsahuje identifikační údaje. Jedná se o bližší určení obsahu zprávy, územně prostorovou (indikativ stanice) a časovou lokalizaci dat předávaných ve zprávě.

Sekce 01 obsahuje údaje všeobecně motoorologického cha­rakteru. Souhrn těchto údajů popisuje vývoj meteorologických prvků a jevů v uplynulých 24 hodinách, a to od klimatologickóho termínu 07 hodin včera do klimatologického termínu 07 hodin dnes.

Sekce 02 obsahuje klimatologické a agrometeorologické údaje na základě výsledků základních měření a pozorování za uplynulých 24 hodin v klimatologických termínech stano­vených podle místního středního slunečního času, tj. ve 14 hodin včera, ve 21 hodin včera a v 07 hodin dnes, tj. dno, kdy je zpráva kódována.

Sekce 03 obsahuje výsledky základních fenologických po­zorování a fenometrických zjištění u polních plodin za uply­nulý týden.

Sekce 04 obsahuje výsledky základních fenologických po­zorování ovocných dřevin za stanovené období (týden dekáda, měsíc).

Sekce 05 obsahuje hydrologické informace o povrchových vodách k danému termínu pozorování a o vývoji hydro­logických prvků za uplynulých 24 hodin, popř. za delší období.

Sekce 06 obsahuje údaje o stavu mezní vrstvy ovzduší a kvalitě prostředí. Souhrn těchto údajů popisuje vývoj těch meteorologických prvků a jevů v poslední hodině, které ovliv­ňují kvalitu prostředí. Sekce obsahuje rovněž údaje o koncen­traci vybraných znečišťujících látek v ovzduší. Používá se v intervalech 1 hodina a obsahuje údaje změřené a napozorováné za uplynulou hodinu od II — 1 do H a vztažené k hodině zprávy H.

Sekce 07, 08 a 09 nejsou prozatím obsazeny.

Nový kód bude uváděn do provozu po etapách. Nejprve to budou části sekcí 01 a 02, jejichž ukázka je na obr. 1, a rovněž část sekce 05. Na rozdíl od starého kódu jsou zde navíc zařa­zeny např. minimální teplota ve dne (Tn'Tn'Tn'), maximální teplota v noci (TX'TX'TX'), druh a množství usazených srážek (skup. 20), maximální náraz větru s časem jeho výskytu (skup. 23), charakteristiky slunečního svitu (Is ve skup. 40), jevy zhoršující dohlednost (skup. 60). V sekci 02 jsou to termí­nové teploty půdy v hloubkách 5, 10, 20 a 50 cm apod. Z vybraných stanic budou do zprávy zařazovány sněhové podmínky na lyžařských terénech, u hydrologických stanic se zavádí hlášení maximální hodnoty průtoku a jiné charak­teristiky.

Svým obsahem nový kód INTER nahrazuje dosavadní zprávy INTER s dodatkem AGRO, STOŽÁR, kódy hydro­logické prognózní služby, kód pro hlášení srážek v povodí Labe, kód pro hlášení výšky sněhové pokrývky a její vodní hodnoty, kód pro sloučenou zprávu o srážkách a sněhové pokrývce. Kromě toho rozsah údajů předávaných pomocí nového kódu INTER zahrnuje veškeré podklady pro bulletin Agromoteorologický zpravodaj, které dosud obsahovala zpráva AGMET.

Nový kód INTER rovněž umožňuje postupně předávat kompletní Měsíční výkaz meteorologických pozorování (za­hrnuje výsledky pozorování a měření ze tří klimatologických termínů a základní poznámky o průběhu počasí), dále měsíční výkaz „Sluneční svit" (zahrnuje výsledky denního vyčíslování slunoměrných záznamů), měsíční výkazy teploty, promrznutí a vlhkosti půdy a Měsíční výkaz radiačních měření. Všechny charakteristiky jsou ve většině případů předávány za uply­nulých 24 hodin, mohou však být předávány též za uplynulý měsíc nebo týden, případně jiné stanovené období. To zna­mená, že vyplňování a vyčíslování většiny měsíčních výkazů na stanicích může být postupně zrušeno.

Kompletní zpráva nového kódu INTER je již na první pohled podstatně delší a složitější, než dosavadní INTER. Žádná stanice však nebude používat celý nový kód INTER, ale jen část určenou pro tuto stanici. Rovněž předání této zprávy na centrální pracoviště nemusí proběhnout najednou v jediné relaci. Podobné dílčí zápory nového kódu budou v daleko větší míře převáženy výhodami vyplývajícími z odstranění na centrálních pracovištích časově velmi nároč­ného procesu ruční kontroly, pořizování a zpracování dat ze stanic používajících nový kód.

Zavedení nového kódu INTER do provozu v omezeném rozsahu proběhne v prvním pololetí 1986. Postupně v návaz­nosti na technické vybavení staničních sítí, především z hle­diska přenosových cest a připravenosti automatického zpra­cování dat, budou zaváděny do provozu další skupiny a sekce tak, aby od roku 1991 mohl být nový kód INTER využíván v plném rozsahu.

Kompletní nový kód INTER je vydán ČHMÚ v září 1985 jako kapitola 3 Metodického předpisu č. 5, Praha 1981, „Návod k sestavování kódovaných zpráv".

Natálie Slabá, MZ 1985/6, ročník 38, str. 189-190


 

SJEDNOCENÍ KÓDŮ SYNOP A SHIP

Dnem 1. ledna 1982 vstupuje v platnost v celosvětovém měřitku nový Jednotný kód (FM 12-VII a FM 13-VII) pro předávání přízemních pozorováni z různých typů přízemních stanic. Nový kód nahrazuje šest dosavadních kódů série FM(SYNOP - č. 11 a 14, SHIP - č. 21, 22 a 24, SHRED – č. 23) pro předávání těchto informací.

Zavedením jednotného kódu do provozu se uzavírá jedna z kapitol historie meteorologického kódování. Po zavedení kódu SYNOP 1. ledna 1949 došlo v dalších letech k některým menším změnám, které byly vyvolány snahami po vytvoření celosvětově platného kódu a po upřesnění a objektivizaci získaných dat. Tvary kódů pro mezinárodní výměnu synop­tických zpráv z pozemních i mořských stanic se do r. 1954 ustálily a používaly se po dobu téměř 30 let prakticky beze změny. Tím bylo dodrženo usnesení II. zasedání Komise pro synoptickou meteorologii (CSM) z r. 1958, které v zásadě nedoporučovalo zavádět velké změny v kódech, pokud by tyto změny nepřinesly podstatné a prokazatelné výhody.

Rostoucí potřeby meteorologie, její aplikace ve všech ob­lastech života a zejména rychlý rozvoj techniky, především v oblasti přenosu a zpracování dat, si vynutily vypracování nového jednotného kódu. Hlavni zásady pro vypracování nových meteorologických kódů stanovilo IV. zasedání CSM (1966). První návrh nového kódu byl předložen V. zasedání CSM (1970), které doporučilo všem hydrometeorologickým službám vyzkoušet způsoby práce s tímto kódem. Zkoušky proběhly v letech 1971 — 1972 též v naší službě. Vzhledem ke své nedokonalosti nebyl kód tehdy schválen a byl vrácen k přepracování. Po některých úpravách však byl tento tvar kódu doporučen pro výměnu dat z automatických meteorolo­gických stanic v podobě kódů FM 14-V SYNOP a FM 24-V SHIP.

Při dalším rozpracování tvaru všestranně použitelného kódu do podoby dnešního jednotného kódu se vycházelo z předpokladů, umožňujících především efektivnější zpraco­vání dat výpočetní technikou:

tvar kódu musí vyhovovat pro hlášení přízemních pozo­rování ze všech typů stanic (pozemních i mořských, s lid­skou obsluhou i automatických);

  1. identifikace zprávy a jednotlivých jejích částí musí umožnit:
  • přesné určení předávaných dat
  • omezení délky zprávy na minimum vynecháním někte­rých skupin, je-li informace v nich obsažená považová­na za bezvýznamnou nebo nevyžaduje-li se její předá­vání nebo není-li z jakýchkoliv důvodů k dispozici,
  • omezení případné ztráty informace na minimum.

Nový jednotný kód vyhovuje všem požadavkům, přičemž v maximální možné míře zachovává dosavadní způsoby kó­dování včetně symboliky, kódovacích procedur a kódovacích tabulek. Při prvním seznámení s novým jednotným kódem (viz obr. 1) zjišťujeme, že ve většině případů jde o změnu umístění dat ve zprávě, u některých o rozšíření počtu kódo­vacích míst a u dalších o změnu kódovacích tabulek. Oproti dosavadním kódům jsou zavedeny navíc některé charakte­ristiky a ukazatele.

Základní rozdíl v uspořádání jednotného kódu od kódů dosavadních je v členění do samostatných sekcí, v nichž jsou skupiny seřazeny podle posloupnosti poznávacích čísel. Vý­jimku tvoří:

  1. všechny skupiny sekce 0 a též první dvě skupiny sekce 1, které se vždy zařazují do zprávy o přízemních pozorová­ních ze všech druhů stanic;
  2. první skupina údajů v sekci 2, která se vždy zařazuje do zprávy z mořské stanice, je uváděna poznávacím číslem sekce;
  3. skupina údajů v sekci 4, která jo dostatečně identifikována poznávacím číslem sekce.

Obsah každé sekce je předem stanoven charakterem dat do ní zařazených. Jednotlivé sekce obsahují:

0 — bližší určení zprávy a údaje o poloze stanice (typ, poznávací značka lodi nebo bóje, datum, hodina, místo) a jednotky pro rychlost větru

1 — údaje určené pro mezinárodní výměnu, které jsou jednotné ve tvarech kódu SYNOP a SHIP

2 — údaje o moři z mořské nebo pobřežní stanice

3 — údaje pro výměnu v rámci oblasti

4 — údaje o oblacích se základnou pod úrovní stanice

5 — údaje pro výměnu v rámci státu.

Podrobnější porovnání jednotného kódu s dosavadními kódy SYNOP a SHIP/SHRED ukazuje, že beze změny zů­stalo kódování bližšího určení zprávy a údaj o poloze sta­nice uváděné nyní v sekci 0. Navíc jo do této sekce zařazen ukazatel jednotek pro rychlost větru iw. Dále jsou zavedeny ukazatele ir pro zařazení nebo vypuštění údajů o srážkách a ix pro typ obsluhy stanice a pro zařazení údajů o stavu a průběhu počasí. Teplotní údaje (zatím s výjimkou přízemní minimální teploty) se kódují s přesností na desetiny °C. Znaménko teplot se uvádí pomocí sn. Údaje o tlaku vzduchu se sice kódují se stejnou přesností, mají však o jedno kódo­vací místo více.

Náhradní skupina 29UUU umožňuje kódování relativní vlhkosti vzduchu v případě, že rosný bod není k dispozici, ale je měřena relativní vlhkost vzduchu (jedná se především o data z automatických meteorologických stanic).

Údaje o srážkách RRR se kódují podle nové podrobnější tabulky a jsou doplněny ukazatelem ír určujícím trvání ob­dobí, ke kterému se vztahuje kódované množství srážek. Pro průběh počasí jsou vyhrazena dvě místa W1 a W2, což do­voluje podrobněji popsat průběh počasí; kódovací tabulka zůstává stejná, jako byla u W.

Ke změnám dochází při kódování údajů o vlnách na moř­ské hladině (sekce 2). Skupina s poznávacím číslem 1 se po­užívá výhradně pro kódování měřených údajů o periodě a výšce větrových vln. Skupiny s poznávacími čísly 3, 4 a 5 se používají pro hlášení údajů o směru, periodě a výšce jednotlivých systémů volných vln.

V oblastních údajích je nejvýznamnější změna u stavu půdy. Používají se nové kódovací tabulky pro dvě symbolická písmena:

  • E   — stav půdy beze sněhu nebo měřitelné ledové pokrývky,
  • E' — stav půdy se sněhem nebo měřitelnou ledovou po­krývkou.

Upozorňujeme, že zavedením nového způsobu kódování stavu půdy dochází znovu k rozdílnému popisu této význam­né charakteristiky v synoptických a klimatologických mate­riálech. Toto se musí mít na zřeteli při zpracování materiálu, než dojde k eventuální změně v klimatologických návodech.

Pro výšku sněhové pokrývky jsou rezervována tři místa sss; kóduje se podle nové tabulky. Symbolická písmena „j" jsou určena pro doplňkovou informaci stanovenou v rámci oblasti.

Oblastní kódovací procedury v Evropě (RA-VI) zůstávají v podstatě beze změny. Na základě předběžných jednání se však dá předpokládat, že v nejbližších letech dojde k někte­rým změnám, např. ke kódování přízemní minimální teploty s přesností na desetiny °C, zavedení kódování nových cha­rakteristik (nový sníh, sluneční svit). Tímto způsobem se obsah údajů v sekci 3 přiblíží k naší zprávě INTER.

Pravidla sestavování zpráv v jednotném kódu nedoporu­čují používání slovních dodatků, ale naopak vybízejí k do­plňování zprávy dalšími kódovanými údaji. Zavedení jednot­ného kódu vyvolává potřebu provést úpravu zpravodajství a způsobů kódování údajů vyměňovaných pro vnitrostátní potřebu. Jedná se jak o dodatky ke zprávě SYNOP (např. námrazky, nárazy větru), tak i o samostatné zprávy (např. INTER, STOŽÁR). Je nutno využít možností, které posky­tuje tvar jednotného kódu a základní údaje předávané v ce­losvětové a oblastní sekci doplnit dalšími údaji, potřebnými pro vypracování speciálních předpovědí, např. pro zeměděl­ství, energetiku. Tím se zamezí nežádoucímu opakování stej­ných údajů v různých zprávách a při automatickém zpraco­vání zpráv bude možno racionálně kompletovat ucelené soubory dat podle požadavků uživatelů.

Bronislav Gajar — Natálie Slabá, MZ 1981/4-5, ročník 34, str. 156-158


 

PÍSEMNÉ OPERATIVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ ČHMÚ

Naše společnost vyžaduje od hydrometeorologických služeb stále více informací pro operativní řízení národního hospodář­ství. Jsou to nejen předpovědi počasí a hydrologických stavů na různě dlouhá období, ale také bilanční charakteristiky nej­různějších meteorologických prvků, rozbory dosavadního vý­voje počasí apod. Pro různé vodohospodářské bilance a racio­nální využívání závlahových systémů, pro vývoj některých rostlinných chorob a škůdců a vůbec pro celou rostlinnou výrobu je znalost dosavadního vývoje počasí nezbytná. Od­povídající řídící orgány však musí tuto informaci dostat zpra­covanou ve srozumitelné formě a zejména včas, dokud má ještě provozně využitelnou hodnotu.

Pravidelné vydávání písemných hydrometeorologických in­formací patří již řadu let k důležité činnosti obou hydro­meteorologických ústavů ČSSR. Rostoucí požadavky však vyžadují přiblížit obsah těchto informací potřebám uživate­lů a také maximálně urychlit jejich vydávání. V rámci kon­cepce českého hydrometeorologického ústavu proto vydá­vání celostátních (tj. s působností na ČSSR nebo ČSR) pí­semných informací operativního charakteru bylo soustře­děno v jediném útvaru — odboru operativních informací (OPIN).

Soustředěné vydávání všech písemných informací do jedi­ného útvaru umožňuje vytvořit z nich jednotný vzájemné se doplňující ucelený systém, který se bude skládat z následují­cích jednotlivých složek.

  1. Denní přehled počasí. Vydává se již řadu let a jeho obsah je proto meteorologické veřejnosti i širokému okruhu zájemců dostatečně znám. Zpracovává se a vydává pro celou ČSSR denně, za dny pracovního klidu so vydává následující pracovní den. Náklad kolem 400 výtisků. V jeho rozsahu ani obsahu se pro nejbližší léta nepočítá s podstatnějšími úpravami.
  2. Měsíční přehled počasí. Nahradí doposud vydávaný, Synoptický přehled počasí". Bude tvořit stejně jako jeho předchůdce přílohu „Denního přehledu počasí". Bude se také zpracovávat pro celou ČSSR a jeho náklad bude kolem 400 výtisků. Proti synoptickému přehledu dozná několik změn. Nejpodstatnější je vynechání schematických mapek přirozených synoptických období. Místo nich bude zařazen měsíční chod povětrnostních prvků v Bratislavě. Navíc bude zařazena tabulka nejdůležitějších meteorologických prvků z vybraných stanic ČSSR.
  3. Roční přehled počasí. Dosud nebyl vydáván, ačko­liv na charakter sezóny nebo roku je ústav často dotazován. Bude tvořit logický doplněk denního a měsíčního přehledu počasí a jako jejich příloha bude i ve stejném nákladu vydáván. Jak vyplývá z názvu, jeho obsahem bude zhodnocení průběhu počasí na území ČSSR v průběhu celého roku. Po formální stránce bude analogický měsíčnímu přehledu. Všechny tři uvedené přehledy budou poskytovat uživate­lům celkový přehled o průběhu počasí především nad naším územím, alo současně umožní pochopit i jeho souvislosti s vývojem celkové povětrnostní situace nad širším územím. Pro potřeby některých odvětví, především pro zemědělství, vodní hospodářství a leteckou dopravu však je třeba vydávat ještě další účelově zaměřené přehledy a rozbory.
  4. Agrometeorologický zpravodaj. Účelově zaměřená publikace pro potřeby zemědělství nahrazuje doposud vy­dávanou agrometoorologickou zprávu, od které se bude li­šit především svým obsahem. Bude obsahovat vybrané meteorologické prvky, které budou zpracovány s přihlédnu­tím k potřebám zemědělství, a také řadu agrometeorologických i fenologických charakteristik. Na rozdíl od dřívější agrometeorologické zprávy bude větší důraz kladen na mapy a grafy, které jsou názornější než pouhý text. Jelikož zpravo­daj bude zpracováván pouze pro území ČSR (pro území SSR ho vydává HMÚ Bratislava), může být poněkud podrobnější. Ve vegetačním období (od dubna do října) bude vydáván každý týden, v zimním období pouze jednou měsíčně. Před­pokládaný náklad kolem 300 výtisků.
  5. Týdenní (nebo měsíční) přehled hydrometeoro­logické situace. Účelově zaměřená publikace pro potřeby vodního hospodářství. Kromě vybraných meteorologických prvků obsahuje především hydrologické údaje o stavech řek v ČSR. V zájmu kooperace při zpracování údajů (např. pro agrometeorologický zpravodaj) byl týden stanoven jednotně pro všechny účely od pondělí do neděle včetně. Předpoklá­daný náklad kolem 35 kusů.
  6. Měsíční (a rovněž roční) přehled provozního počasí. Zpracovává se pro letiště Praha-Ruzyně, Ostrava-Mošnov a Brno-Tuřany pro potřeby orgánů řízení letového provozu, ČSA a zahraničních leteckých společností. Obsah i forma zpracování je v souladu s mezinárodními doporuče­ními, není proto důvod ke změnám. Náklad je 25 kusů.

Většina složek připravovaného systému písemných opera­tivních informací je tedy již delší dobu vydávána. Sjednoce­ním do jednoho útvaru se má předejít nežádoucí duplicitě při zpracování a také uspíšit jejich vydávání. Nebude proto možné čekat delší dobu na opožděné údaje nebo zdlouhavě řešit jednotlivý chybný údaj. Pro operativní využívání jsou často užitečnější údaje třeba i méně úplné avšak došlé včas, nežli údaje relativně přesnější, ale došlé pozdě. Při dalším zpracování operativně vydávaných písemných informací proto musíme počítat s tím, že se tam mohou vyskytovat i jednot­livé chybné údaje, které se objeví až při dodatečné kontrole.

Na závěr ještě poznámku, že pobočky ČHMÚ plánují vy­dávání některých speciálních písemných operativních infor­mací pro území svého kraje.

Silvestr Slabý, MZ 1981/4-5, ročník 34, str. 155-156


 

První série Povětrnostních zpráv – Meteorologických depeší vycházely v příloze MZ 1952–1953 (8 příloh v pdf)

AttachmentSize
PDF icon 1952_1_upr.pdf440.7 KB
PDF icon 1952_2_upr.pdf1.48 MB
PDF icon 1952_3_upr.pdf1.23 MB
PDF icon 1952_4_upr.pdf1.32 MB
PDF icon 1952_5_upr.pdf1.2 MB
PDF icon 1952_6_upr.pdf1.2 MB
PDF icon 1953_7_upr.pdf1.28 MB
PDF icon 1953_8_upr.pdf1.15 MB