Meteorologické kódy a zprávy

NOVÝ KÓD INTER

Kódování hydrologických a meteorologických údajů se stalo neodmyslitelnou součástí procesu získávání dat. Původně kódování výsledků pozorování a měření sloužilo výhradně pro rychlejší předávání a mezinárodní pochopení operativních informací, především prognostického charakteru. Postupně se kódované zprávy (např. SYNOP) začaly používat i pro režimové zpracování dat.

Dlouhodobý relativně samostatný vývoj odborných činnosti našich hydrometeorologických ústavů vedl k vytváření vlastních vnitrostátních kódů pro předávání základních informací. Tyto kódy vyhovovaly manuálnímu způsobu zpra­cování dat v jednotlivých odborných útvarech. Méně vhodné však jsou pro pozorovatele, kteří musí sestavovat několik kódovaných zpráv, přičemž tentýž prvek ze stejného termínu pozorování se znovu opakuje v jiné zprávě a někdy dokonce zakódovaný jiným způsobem. Při zavádění automatické kontroly a zpracování údajů včetně jejich ukládání do databankových systémů se ukázalo nezbytné, aby z konkrétního místa každý prvek nebo jeho charakteristika v daném terminu přicházely pouze jednou a aby všechny údaje byly zakódo­vány jednotným způsobem.

Rostoucí požadavky na hydrometeorologické zabezpečení různých odvětví národního hospodářství operativními infor­macemi vyžadují i taková data, která se dosud pomocí kó­dovaných zpráv nepředávala. Perspektivně lze tuto otázku vyřešit zavedením automatizace nejen při zpracování údajů, ale již při jejich sběru a získávání. Proto bylo zapotřebí z roztříštěných jednotlivých kódů, vytvořit jednotnou kódo­vací soustavu, která pokryje nejen současné potřeby, ale dá prostor pro uspokojení požadavků i v budoucnosti.

Na základě analýzy tohoto stavu byl vypracován nový vnitrostátní kód INTER, který vychází ze současných mezi­národních i vnitrostátních kódů a navazuje na dosavadní způsoby automatického zpracování dat jak pro operativní, tak režimové potřeby. Při tvorbě nového kódu se vycházelo též z nutnosti dosáhnout kombinovatelnosti dat v jednotné databance, pocházejících z různých hlášení. V maximální míře se proto využívá způsobů kódování ve zprávě SYNOP a z ní odvozených zpráv SYRED, BOUŘE, METAŘ a SPECI. Spolu s nimi nový kód vytváří ucelenou vnitrostátní kódovací soustavu, která je součástí jednotného systému získávání hydrometeorologických dat v ČSSR.

Nový kód INTER je rozdělen na jednotlivé sekce podle charakteru předávaných dat, uváděných vždy stálým pozná­vacím dvoumístným číslem sekce. Každá sekce může obsaho­vat až 89 skupin, rovněž uváděných stálým dvoumístným poznávacím číslem skupiny. Jednotlivé skupiny mají proměn­livou délku do 10 míst, údaj i tedy může být obsazeno až 8 míst ve skupině. Určité skupiny nebo jejich části se do zprávy za­řazují jen ve stanovených případech. Nevyskytl-li se jev nebo předávání určitého údaje není pro stanici předepsáno, jeho místo v kódované zprávě se bud vynechá (neovlivní-li se tím identifikace dalších údajů), nebo se označí lomítky, resp. nulami.

Úvodní sekce se stálým poznávacím číslem 00, které je zároveň poznávacím číslem první skupiny této sekce, obsahuje identifikační údaje. Jedná se o bližší určení obsahu zprávy, územně prostorovou (indikativ stanice) a časovou lokalizaci dat předávaných ve zprávě.

Sekce 01 obsahuje údaje všeobecně motoorologického cha­rakteru. Souhrn těchto údajů popisuje vývoj meteorologických prvků a jevů v uplynulých 24 hodinách, a to od klimatologickóho termínu 07 hodin včera do klimatologického termínu 07 hodin dnes.

Sekce 02 obsahuje klimatologické a agrometeorologické údaje na základě výsledků základních měření a pozorování za uplynulých 24 hodin v klimatologických termínech stano­vených podle místního středního slunečního času, tj. ve 14 hodin včera, ve 21 hodin včera a v 07 hodin dnes, tj. dno, kdy je zpráva kódována.

Sekce 03 obsahuje výsledky základních fenologických po­zorování a fenometrických zjištění u polních plodin za uply­nulý týden.

Sekce 04 obsahuje výsledky základních fenologických po­zorování ovocných dřevin za stanovené období (týden dekáda, měsíc).

Sekce 05 obsahuje hydrologické informace o povrchových vodách k danému termínu pozorování a o vývoji hydro­logických prvků za uplynulých 24 hodin, popř. za delší období.

Sekce 06 obsahuje údaje o stavu mezní vrstvy ovzduší a kvalitě prostředí. Souhrn těchto údajů popisuje vývoj těch meteorologických prvků a jevů v poslední hodině, které ovliv­ňují kvalitu prostředí. Sekce obsahuje rovněž údaje o koncen­traci vybraných znečišťujících látek v ovzduší. Používá se v intervalech 1 hodina a obsahuje údaje změřené a napozorováné za uplynulou hodinu od II — 1 do H a vztažené k hodině zprávy H.

Sekce 07, 08 a 09 nejsou prozatím obsazeny.

Nový kód bude uváděn do provozu po etapách. Nejprve to budou části sekcí 01 a 02, jejichž ukázka je na obr. 1, a rovněž část sekce 05. Na rozdíl od starého kódu jsou zde navíc zařa­zeny např. minimální teplota ve dne (T_n'T_n'Tn'), maximální teplota v noci (T_X'T_X'T_X'), druh a množství usazených srážek (skup. 20), maximální náraz větru s časem jeho výskytu (skup. 23), charakteristiky slunečního svitu (I_s ve skup. 40), jevy zhoršující dohlednost (skup. 60). V sekci 02 jsou to termí­nové teploty půdy v hloubkách 5, 10, 20 a 50 cm apod. Z vybraných stanic budou do zprávy zařazovány sněhové podmínky na lyžařských terénech, u hydrologických stanic se zavádí hlášení maximální hodnoty průtoku a jiné charak­teristiky.

Svým obsahem nový kód INTER nahrazuje dosavadní zprávy INTER s dodatkem AGRO, STOŽÁR, kódy hydro­logické prognózní služby, kód pro hlášení srážek v povodí Labe, kód pro hlášení výšky sněhové pokrývky a její vodní hodnoty, kód pro sloučenou zprávu o srážkách a sněhové pokrývce. Kromě toho rozsah údajů předávaných pomocí nového kódu INTER zahrnuje veškeré podklady pro bulletin Agromoteorologický zpravodaj, které dosud obsahovala zpráva AGMET.

Nový kód INTER rovněž umožňuje postupně předávat kompletní Měsíční výkaz meteorologických pozorování (za­hrnuje výsledky pozorování a měření ze tří klimatologických termínů a základní poznámky o průběhu počasí), dále měsíční výkaz „Sluneční svit" (zahrnuje výsledky denního vyčíslování slunoměrných záznamů), měsíční výkazy teploty, promrznutí a vlhkosti půdy a Měsíční výkaz radiačních měření. Všechny charakteristiky jsou ve většině případů předávány za uply­nulých 24 hodin, mohou však být předávány též za uplynulý měsíc nebo týden, případně jiné stanovené období. To zna­mená, že vyplňování a vyčíslování většiny měsíčních výkazů na stanicích může být postupně zrušeno.

Kompletní zpráva nového kódu INTER je již na první pohled podstatně delší a složitější, než dosavadní INTER. Žádná stanice však nebude používat celý nový kód INTER, ale jen část určenou pro tuto stanici. Rovněž předání této zprávy na centrální pracoviště nemusí proběhnout najednou v jediné relaci. Podobné dílčí zápory nového kódu budou v daleko větší míře převáženy výhodami vyplývajícími z odstranění na centrálních pracovištích časově velmi nároč­ného procesu ruční kontroly, pořizování a zpracování dat ze stanic používajících nový kód.

Zavedení nového kódu INTER do provozu v omezeném rozsahu proběhne v prvním pololetí 1986. Postupně v návaz­nosti na technické vybavení staničních sítí, především z hle­diska přenosových cest a připravenosti automatického zpra­cování dat, budou zaváděny do provozu další skupiny a sekce tak, aby od roku 1991 mohl být nový kód INTER využíván v plném rozsahu.

Kompletní nový kód INTER je vydán ČHMÚ v září 1985 jako kapitola 3 Metodického předpisu č. 5, Praha 1981, „Návod k sestavování kódovaných zpráv".

Natálie Slabá, MZ 1985/6, ročník 38, str. 189-190

SJEDNOCENÍ KÓDŮ SYNOP A SHIP

Dnem 1. ledna 1982 vstupuje v platnost v celosvětovém měřitku nový Jednotný kód (FM 12-VII a FM 13-VII) pro předávání přízemních pozorováni z různých typů přízemních stanic. Nový kód nahrazuje šest dosavadních kódů série FM(SYNOP - č. 11 a 14, SHIP - č. 21, 22 a 24, SHRED – č. 23) pro předávání těchto informací.

Zavedením jednotného kódu do provozu se uzavírá jedna z kapitol historie meteorologického kódování. Po zavedení kódu SYNOP 1. ledna 1949 došlo v dalších letech k některým menším změnám, které byly vyvolány snahami po vytvoření celosvětově platného kódu a po upřesnění a objektivizaci získaných dat. Tvary kódů pro mezinárodní výměnu synop­tických zpráv z pozemních i mořských stanic se do r. 1954 ustálily a používaly se po dobu téměř 30 let prakticky beze změny. Tím bylo dodrženo usnesení II. zasedání Komise pro synoptickou meteorologii (CSM) z r. 1958, které v zásadě nedoporučovalo zavádět velké změny v kódech, pokud by tyto změny nepřinesly podstatné a prokazatelné výhody.

Rostoucí potřeby meteorologie, její aplikace ve všech ob­lastech života a zejména rychlý rozvoj techniky, především v oblasti přenosu a zpracování dat, si vynutily vypracování nového jednotného kódu. Hlavni zásady pro vypracování nových meteorologických kódů stanovilo IV. zasedání CSM (1966). První návrh nového kódu byl předložen V. zasedání CSM (1970), které doporučilo všem hydrometeorologickým službám vyzkoušet způsoby práce s tímto kódem. Zkoušky proběhly v letech 1971 — 1972 též v naší službě. Vzhledem ke své nedokonalosti nebyl kód tehdy schválen a byl vrácen k přepracování. Po některých úpravách však byl tento tvar kódu doporučen pro výměnu dat z automatických meteorolo­gických stanic v podobě kódů FM 14-V SYNOP a FM 24-V SHIP.

Při dalším rozpracování tvaru všestranně použitelného kódu do podoby dnešního jednotného kódu se vycházelo z předpokladů, umožňujících především efektivnější zpraco­vání dat výpočetní technikou:

tvar kódu musí vyhovovat pro hlášení přízemních pozo­rování ze všech typů stanic (pozemních i mořských, s lid­skou obsluhou i automatických);

1. identifikace zprávy a jednotlivých jejích částí musí umožnit:

• přesné určení předávaných dat
• omezení délky zprávy na minimum vynecháním někte­rých skupin, je-li informace v nich obsažená považová­na za bezvýznamnou nebo nevyžaduje-li se její předá­vání nebo není-li z jakýchkoliv důvodů k dispozici,
• omezení případné ztráty informace na minimum.

PÍSEMNÉ OPERATIVNÍ ZPRAVODAJSTVÍ ČHMÚ

Naše společnost vyžaduje od hydrometeorologických služeb stále více informací pro operativní řízení národního hospodář­ství. Jsou to nejen předpovědi počasí a hydrologických stavů na různě dlouhá období, ale také bilanční charakteristiky nej­různějších meteorologických prvků, rozbory dosavadního vý­voje počasí apod. Pro různé vodohospodářské bilance a racio­nální využívání závlahových systémů, pro vývoj některých rostlinných chorob a škůdců a vůbec pro celou rostlinnou výrobu je znalost dosavadního vývoje počasí nezbytná. Od­povídající řídící orgány však musí tuto informaci dostat zpra­covanou ve srozumitelné formě a zejména včas, dokud má ještě provozně využitelnou hodnotu.

Pravidelné vydávání písemných hydrometeorologických in­formací patří již řadu let k důležité činnosti obou hydro­meteorologických ústavů ČSSR. Rostoucí požadavky však vyžadují přiblížit obsah těchto informací potřebám uživate­lů a také maximálně urychlit jejich vydávání. V rámci kon­cepce českého hydrometeorologického ústavu proto vydá­vání celostátních (tj. s působností na ČSSR nebo ČSR) pí­semných informací operativního charakteru bylo soustře­děno v jediném útvaru — odboru operativních informací (OPIN).

Soustředěné vydávání všech písemných informací do jedi­ného útvaru umožňuje vytvořit z nich jednotný vzájemné se doplňující ucelený systém, který se bude skládat z následují­cích jednotlivých složek.

1. Denní přehled počasí. Vydává se již řadu let a jeho obsah je proto meteorologické veřejnosti i širokému okruhu zájemců dostatečně znám. Zpracovává se a vydává pro celou ČSSR denně, za dny pracovního klidu so vydává následující pracovní den. Náklad kolem 400 výtisků. V jeho rozsahu ani obsahu se pro nejbližší léta nepočítá s podstatnějšími úpravami.
2. Měsíční přehled počasí. Nahradí doposud vydávaný, Synoptický přehled počasí". Bude tvořit stejně jako jeho předchůdce přílohu „Denního přehledu počasí". Bude se také zpracovávat pro celou ČSSR a jeho náklad bude kolem 400 výtisků. Proti synoptickému přehledu dozná několik změn. Nejpodstatnější je vynechání schematických mapek přirozených synoptických období. Místo nich bude zařazen měsíční chod povětrnostních prvků v Bratislavě. Navíc bude zařazena tabulka nejdůležitějších meteorologických prvků z vybraných stanic ČSSR.
3. Roční přehled počasí. Dosud nebyl vydáván, ačko­liv na charakter sezóny nebo roku je ústav často dotazován. Bude tvořit logický doplněk denního a měsíčního přehledu počasí a jako jejich příloha bude i ve stejném nákladu vydáván. Jak vyplývá z názvu, jeho obsahem bude zhodnocení průběhu počasí na území ČSSR v průběhu celého roku. Po formální stránce bude analogický měsíčnímu přehledu. Všechny tři uvedené přehledy budou poskytovat uživate­lům celkový přehled o průběhu počasí především nad naším územím, alo současně umožní pochopit i jeho souvislosti s vývojem celkové povětrnostní situace nad širším územím. Pro potřeby některých odvětví, především pro zemědělství, vodní hospodářství a leteckou dopravu však je třeba vydávat ještě další účelově zaměřené přehledy a rozbory.
4. Agrometeorologický zpravodaj. Účelově zaměřená publikace pro potřeby zemědělství nahrazuje doposud vy­dávanou agrometoorologickou zprávu, od které se bude li­šit především svým obsahem. Bude obsahovat vybrané meteorologické prvky, které budou zpracovány s přihlédnu­tím k potřebám zemědělství, a také řadu agrometeorologických i fenologických charakteristik. Na rozdíl od dřívější agrometeorologické zprávy bude větší důraz kladen na mapy a grafy, které jsou názornější než pouhý text. Jelikož zpravo­daj bude zpracováván pouze pro území ČSR (pro území SSR ho vydává HMÚ Bratislava), může být poněkud podrobnější. Ve vegetačním období (od dubna do října) bude vydáván každý týden, v zimním období pouze jednou měsíčně. Před­pokládaný náklad kolem 300 výtisků.
5. Týdenní (nebo měsíční) přehled hydrometeoro­logické situace. Účelově zaměřená publikace pro potřeby vodního hospodářství. Kromě vybraných meteorologických prvků obsahuje především hydrologické údaje o stavech řek v ČSR. V zájmu kooperace při zpracování údajů (např. pro agrometeorologický zpravodaj) byl týden stanoven jednotně pro všechny účely od pondělí do neděle včetně. Předpoklá­daný náklad kolem 35 kusů.
6. Měsíční (a rovněž roční) přehled provozního počasí. Zpracovává se pro letiště Praha-Ruzyně, Ostrava-Mošnov a Brno-Tuřany pro potřeby orgánů řízení letového provozu, ČSA a zahraničních leteckých společností. Obsah i forma zpracování je v souladu s mezinárodními doporuče­ními, není proto důvod ke změnám. Náklad je 25 kusů.