Změny v profesionální staniční síti (1975)

PŘEBUDOVÁNÍ PROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÉ STANIČNÍ SÍTĚ

Meteorologická staniční síť, v našich odborných kruzích známá pod názvem „profesionální", v současné době vstupuje do nové etapy svého vývoje. Uskutečňuje se „Komplexní projekt na reor­ganizaci profesionální meteorologické staniční sítě v Českých zemích", vypracovaný v r. 1969. V r. 1974 již byla uvedena do provozu první z plánovaných nových profesionálních stanic v objektu vybudovaném Hydrometeorologickým ústavem (dále již jen HMÚ). Jelikož si v letošním roce připomínáme 20. výročí dobudování existující profesionální sítě HMÚ, je vhodné ohléd­nout se krátce na uplynulá dvě desetiletí.

Profesionální meteorologická staniční síť byla v Českých ze­mích vytvořena v podstatě počátkem padesátých let. V pováleč­ných letech se v souladu s plánovitě rostoucí ekonomikou našeho státu rychle zvyšovaly požadavky veřejnosti i hospodářsko-správních orgánů na služby poskytované meteorologickým ústavem. Jednotlivé složky ústavu, pověřené poskytováním těchto služeb, však k tomu potřebovaly časté a dostatečné kvalitní informace o počasí z nejrůznějších míst obhospodařovaného území. Tento požadavek však mohly splnit jen meteorologické stanice vybavené potřebnými přístroji včetně registračních, rychlými a spolehlivými spojovacími prostředky a obsluhované odborně vzdělaným perso­nálem. Bylo proto nutné u vybraných meteorologických stanic přejít od systému dobrovolných pozorovatelů na systém profe­sionálních pracovníků s odpovídající kvalifikací.

Profesionální meteorologické sítě byly budovány jednak na letištích (letecké povětrnostní stanice a služebny), jednak v terénu (terénní povětrnostní stanice). Prostorové rozloženi stanic, pří­strojové vybavení a pracovní programy odpovídaly tehdejším požadavkům odborných útvarů ústavu. Letecké meteorologické stanice a služebny byly umístěny vesměs na civilních letištích v budovách Správy dopravních letišť. Pro ostatní stanice ústav ve většině případů zřídil objekty vlastní, které byly na tehdejší dobu dostatečně dobře vybaveny z hlediska pracovního i životního prostředí.

Během dvacetileté existence profesionální meteorologické sta­niční sítě byly jednotlivé stanice postupně vybavovány potřeb­nými přístroji, takže koncem šedesátých let v zásadě splňovaly požadavky Světové meteorologické organizace. Programy pozo­rování a měření, přizpůsobené původně pouze požadavkům sy­noptické a letecké meteorologie a klimatologie, se postupně rozšiřovaly úměrně s rostoucími potřebami odborných složek ústavu. Přibyla pozorování agrometeorologická, fenologická, speciální měření jednotlivých prvků jako je teplota půdy, pro­mrzání půdy, výpar vody a cirkumglobální záření. V poslední době vystupují do popředí požadavky na sledování znečištění ovzduší; v souvislosti s tím bylo na některých stanicích zavedeno měření radioaktivity srážek a atmosférického spadu, měření obsa­hu některých škodlivin v atmosféře (např. SO₂), zjišťování praš­nosti vzduchu apod.

Všeobecně se dá říci, že změny v programech činnosti me­teorologických stanic odrážejí změny odborného vývoje ústavu. Z tohoto hlediska je stav profesionální staniční sítě uspokojivý. Totéž však již nelze říci o hustotě a prostorovém rozložení stanic. Do r. 1974, tj. za 20 let své existence, nedoznala tato síť prakticky žádných změn. Pouze pro rozšíření úkolů HMÚ o problematiku ochrany ovzduší byly do ústavu začleněny dvě stožárové stanice a po vybudování Pobočky HMÚ v Ostravě-Porubě byla při ní zřízena meteorologická stanice, která však neprovádí synoptická pozorování.

Koncem šedesátých let se začaly množit požadavky nejrůznějších podniků na specializované a podrobnější meteorologické in­formace. Rozbor požadavků, kladených zpracovatelskými útvary ústavu zejména na hustotu profesionální sítě ukázal, že na „území ČSR řada důležitých oblastí není podchycena meteorolo­gickým pozorováním ať už pro okamžitou potřebu (pro účely letecké a synoptické meteorologie), nebo pro další klimatologická zpracování" (2). Aby se dosáhlo výraznějšího zlepšení na tomto úseku práce HMÚ, byl vypracován projekt Komplexní reorgani­zace profesionální meteorologické staniční sítě v Českých zemích a jeho realizace byla zařazena do příslušných plánů HMÚ na tuto a další pětiletku.

Podle jmenovaného projektu má být v rámci českého ústavu vybudováno celkem 14 nových profesionálních meteorologických stanic s nepřetržitým provozem a provoz na všech stávajících stanicích rozšířen na nepřetržitý. Umístění nových stanic bylo voleno tak, aby stanice reprezentovala určitou geografickou ob­last, vyhovovala současným potřebám služby a podle možnosti navazovala na delší řadu klimatologických pozorování některé z blízkých stanic dobrovolné staniční sítě (obr. 1). Projekt zahrnu­je též zřízení několika nových leteckých meteorologických stanic. Jejich budování je místně i časově vázáno na požadavky a plány civilní letecké dopravy, proto se jimi projekt podrobně nezabývá.

Terénní meteorologické stanice budou umístěny ve vlastních objektech HMU a budou vybaveny podle současných norem na pracovní a životní prostředí na odloučených pracovištích. V bu­dově každé stanice bude pozorovatelna, spojařský koutek, kance­lář vedoucího, místnost pro sklad a archiv, ale také kulturně-odpočinkový prostor s 2-4 menšími noclehárnami a společenskou místností, kuchyňka s kompletním vybavením včetně chladničky a hygienické zařízení se sprchovým koutem. Jeden z pomocných objektů na pozemku stanice bude sloužit jako garáž pro služební motocykl.

První kompletně vybudovanou novou meteorologickou stanici v rámci komplexního projektu je meteorologická stanice (dále již jen MS) Luká (v projektu Jevíčko). Dále již byla dokončena výstavba budovy MS Kocelovice (v projektu Blatná), schválen projekt MS Podivín (Břeclav) a MS Pátek (Poděbrady). Kromě toho v rámci zlepšení pracovního a životního prostředí na stáva­jících meteorologických stanicích proběhla přestavba objektu MS Kostelní Myslová a byl schválen projekt na výstavbu nové budovy pro MS Přibyslav. Téměř na všech stanicích již byl za­veden nepřetržitý celodenní provoz. Počet leteckých stanic byl rozšířen o letiště Přerov.

Meteorologická stanice Luká (obr. 2), okres Olomouc (φ 49°39', π 510 m) vyplňuje oblast mezi MS Ústí n. Orlicí, Praděd, Červená, Brno a Svratouch. Leží v severní části Drahanské vysočiny na jiho-západním svahu nevýrazného kopce (518,6 m) těsně pod jeho vrcholem (vzdálenost cca 200 m); pochozí střecha budovy je prakticky na úrovni vrcholu kopce. Terén je kopcovitý, umístění je charakteristické pro uvedenou oblast. Nejvyšší místo Drahanské vrchoviny kopec Skalky (734 m) je od MS vzdálen cca 21 km v jiho-západním směru a není ze stanice vidět, přesto je ze stanice dobrý rozhled. Nejbližší lesy jsou vzdáleny od pozemku stanice 700 — 800 m v severním a jižním směru, v ostatních směrech 1—2 km. Větší vodní plochy nebo toky v okolí stanice nejsou. Stanice leží na rozvodnici tří přítoků řeky Moravy, pramenících ve vzdálenosti 600 — 1000 m od MS. Jsou to: Javořička, Loučka a Šumice. Hydrologickou službou bylo určeno, že stanice patří do povodí Šumice. Pozemek stanice se nachází asi 200 m na severovýchod od posledních domků obce-Luká u státní silnice.

Výstavba MS Luká byla zahájena v září r. 1972 a ukončena v červnu 1974. Klimatologická pozorování zde byla zahájena 1. 8. 1974. Po dobudování MS Luká Komplexní projekt před­pokládal zrušení MS Nedvězí a převedení jejích pozorovatelů na MS Luká. Ke zrušení MS Nedvězí jako synoptické a letecké stanice došlo 30. 9. 1974 a od 1. 10. 1974 bylo na MS Luká zahá­jeno pozorování a měření pro potřeby synoptické a letecké služby

ve zkráceném provozu. MS Nedvězí je od 1. 2. 1974 převedena do klimatologické staniční sítě s náplní základní klimatologické stanice se zpravodajstvím INTER a je obsluhována dobrovolným pozorovatelem.

Nepřetržitý celodenní provoz byl na MS Luká zahájen 1. 1. 1975. Tato stanice je rovněž zařazena do agrometeorologické a fenologické sítě a kromě základních meteorologických pozorování a měření koná (nebo bude konat po dodání příslušných přístrojů) měření výparu, teploty půdy a cirkumglobálního záření. Je vybaven telefonem, dálnopisema  počítá se s instalací radiofonního zařízení.

Závěrem možno říci, že profesionální meteorologická staniční síť vstupuje do třetího desetiletí své existence ve znamení intenzívní přestavby a rozšíření. Klade to pochopitelně zvýšené nároky na řízení staniční sítě a na její technické zabezpečení. Analogický projekt výstavby staniční sítě byl vypracován i v HMÚ SSR. Úplná realizace obou projektů bude významným přínosem pro plnění všech odborných úkolů ústavu a tím cenným příspěvkem k rozvoji ekonomiky našeho státu.

Obr. č. 2. Budova meteorologické stanice na Luké

Natálie Slabá, MZ 1975/2, ročník 28, str. 51-53