You are here

Domů

Konference a semináře

Út, 2017/01/24 - 17:21 — plipina

a tomto místě uvádíme informace o některých konferencích a seminářích s meteorologickou nebo příbuznou tematikou.

Semináře pořádané nebo spolupořádané Československou a Českou meteorologickou společností jsou uvedeny v sekci O ČMeS

 

KONFERENCE O STATISTICKÉ KLIMATOLOGII

Ve dnech 24. 6. až 28. 6. 2019 se v Toulouse ve Francii konalo již 14. setkání klimatologů, meteorologů a statistiků na konferenci „The 14th International Meeting on Statistical Climatology“ (IMSC). Tyto akce jsou pořádány každé 3 roky již od roku 1979 a dávají prostor pro debatu mezi statistiky na straně jedné a klimatology, meteorology, popřípadě další­mi vědci příbuzných oborů na straně druhé. Letošní konfe­rence byla organizována Výborem IMSC (the IMSC Steering Committee) a podpořena několika dalšími organizacemi, zej­ména francouzskou národní meteorologickou službou Meteo France, v jejíž budově se akce konala.

Pro zajímavost, konference se konala za extrémně teplého počasí, kdy v přílivu velmi teplého vzduchu původem z Afriky, který proudil na JZ Evropy, byla dne 28. 6. 2019 překonána nejvyšší teplota, která kdy byla naměřena na území Francie. Poprvé byla na území tohoto státu naměřena teplota vyš­ší než 45 °C. Nový absolutní rekord s hodnotou 45,9 °C byl naměřen na stanici Gallargues-Le-Montueux v departmentu Gard.

Příspěvky byly rozděleny do následujících 12 sekcí:

  • Climate records: data homogenization, dataset creation, and uncertainty
  • Interactions of weather and climate with human and natural systems
  • Statistical issues working with large datasets and model outputs
  • Space-time statistics for modeling and analyzing climate variability
  • Weather/climate predictability and forecast evaluation
  • Statistics for climate models, ensemble design, uncertainty quantification, model tuning
  • Statistical and machine learning in climate science
  • Long-term D&A and emergent constraints on future clima­te projections
  • Attribution and analysis of single weather events
  • Changes in extremes including temperature, hydrologic, and multivariate compound events
  • Extreme value analysis for climate applications
  • From global change to regional impacts, downscaling and bias correction

V příspěvcích se objevily užitečné informace o statistic­kých metodách, které mohou být využity při zpracování extré­mů v klimatologických řadách. Důraz byl kladen na nestacionaritu datových řad, kvůli které by se i pro analýzu extré­mů měly používat nestacionární metody (např. nestacionární Generalized extreme value return levels nebo nestacionární Peaks-Over-Threshold model pro extrémní teploty a srážky). Byl prezentován například i balíček statistického softwa­ru R pro zpracování klimatických extrémů ClimexTremes (https://cran.r-project.org/web/packages/climextRemes/index.html).

Hodně příspěvků bylo věnováno klimatické změně, jejím dopadům (globálním i regionálním) a také snaze o posouze­ní současných extrémních jevů (například horká vlna 2013 v Evropě) právě v kontextu klimatické změny (je ta extrémní událost ještě „přírodní“, v rámci přirozené variability, nebo už je „antropogenní“ a lze ji přičíst klimatické změně?). Ve velmi zajímavém příspěvku J. Cattiauxe bylo prezentováno, jak důle­žitá je prostorově-časová definice události, kdy různé definice mohou způsobit různé interpretace jedné události a posouzení její extremity. To bylo demonstrováno na horké vlně v Evropě v létě 2003, kdy sezónní evropská teplota byla podle jedné stu­die zařazena už mezi studené extrémy po roce 2050, ale den­ní a lokální anomálie teploty zůstávají podle další studie hor­kou událostí i v roce 2100. Rozdíl je právě v prostorově-časové definici (sezónní/evropská versus denní/lokální).

Z hlediska dopadů klimatické změny byla v příspěvcích vidět snaha popisovat události více komplexně, protože to je to, co uživatelé potřebují. Velkou výzvou i pro klimatology jsou takzvané „compound events“. Ty jsou definovány jako kombinace vzájemně reagujících fyzikálních procesů (pro různá prostorová i časová měřítka), které vedou k významné­mu dopadu („hazards“ - záplavy, lesní požáry, sucho, horké vlny). Například na vzniku sucha se podílí srážky, výpar, histo­rický vývoj půdní vlhkosti a teplota. Tyto jednotlivé „climatic drivers“ však nejsou nezávislé, proto odhady pravděpodobnos­ti výskytu „hazards“ jsou ještě složitější.

Zásadní pro klimatické modelování je kvalita klimatických modelů. Mezinárodní projekt CMIP (Coupled Model Intercom- parison Project) od roku 1995 koordinuje experimenty klima­tických modelů, v současnosti probíhá již fáze 6 (https://www.wcrp-climate.org/index.php/wgcm-cmip/wgcm-cmip6). Bylo konstatováno, že kvalita modelových výstupů se zlepšuje, nic­méně biasy a nejistoty stále jsou, a to zejména v extrémech. Problematický je postprocessing modelových výsledků, když jsou výsledky přizpůsobovány naměřeným hodnotám pro kon­trolní klima, protože to může způsobit nekonzistenci mezi jed­notlivými prvky a narušit fyzikální vazby těchto výsledků.

Pro názornější interpretaci dopadů klimatické změny pro uživateleje čím dál tím populárnější vytváření tzv. „storylines“, fyzikálně založených scénářů dopadů zejména na regionál­ní úrovni. Některé regionální klimatické dopady jsou totiž vázány přímo na atmosférickou cirkulaci, jejíž změny nemá smysl vyjadřovat pravděpodobnostně v rámci souboru kli­matických modelů. Například T. G. Stepherd prezentoval „storylines“ pro úbytek srážek v chladné polovině roku ve Středomoří, kdy je nejprve zkoumáno polární oteplování, tro­pické oteplování a zesilování stratosférického víru v závis­losti na zvyšování globální teploty vzduchu pro 32 modelů CMIP5. Různé kombinace těchto cirkulačních změn přiná­šejí různé dopady na srážky ve Středomoří, kdy kombinace velkého tropického oteplení a silného stratosférického víru znamenají největší modelovaný úbytek srážek. Je snaha se zaměřit na klimatické modely, které modelují atmosférické cirkulační systémy dobře, protože to může přinést podstatné zlepšení výsledků analýz pro regionální dopady klimatické změny.

Stanislava Kliegrová, Lenka Crhová, MZ 2019/5, roč. 72, str. 158-159

 

KONFERENCE HOSPODAŘENÍ S VODOU V KRAJINĚ

Ve dnech 13. a 14. června 2019 se uskutečnila Konference Hospodaření s vodou v krajině v Kongresovém a kulturním centru Roháč v Třeboni.

Zaměření konference, jak již název napovídá, se věnovalo tématu aktuálnímu nejen v roce 2018, ale již několik posledních pár let - extrémní projevy sucha, nedostatkem srážek a násled­ně vody v krajině. Je nutné hledat cesty, jak ovlivnit fáze oběhu vody v naší krajině, jak napravit negativní zásahy člověka, ale také jak dalším předcházet, abychom měli v naší krajině dosta­tečné množství vody. Proto je potřeba věnovat pozornost pod­statě výskytu povodní, sucha i zásahů do krajiny, vyvodit závě­ry a stanovit komplexní řešení. Předání nejnovějších poznatků bylo cílem konference.

Program začal plenárními přednáškami:

  • Šiška, B., Žilinský, M., Zuzulová, V.: Sucho a vegetačné obdobie na Slovensku v podmienkach klimatickej zmeny
  • Čermák, J.: Zahraniční trendy výzkumu a inovací ve vod­ním hospodářství
  • Kulhavý, Z.: Představení iniciativy k obnově vodních druž­stev v podmínkách ČR
  • Adam, Š., Rehák, Š., Takáč, J.: Možnosti optimalizácie úrod vybraných plodin závlahami

A pak již následovaly jednotlivé sekce, které byly rozděle­ny do čtyř kategorií: Vodní hospodářství, Hydrologie a hydropedologie, Meliorace a Dynamika klimatu. Neméně zajímavá byla také posterová sekce, která se konala v dopoledních hodi­nách druhého dne konference.

Po skončení odborné části bylo možné se zúčastnit exkurze do státního zámku Třeboň a do Domu přírody Třeboňska, který provozuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

 

Hana Stehlíková, MZ 2019/5, roč. 72, str. 157-158

 

18. KONGRES SVĚTOVÉ METEOROLOGICKÉ ORGANIZACE V ČERVNU 2019

Ve dnech 3. až 15. června 2019 se v Ženevě uskutečni­lo 18. zasedání kongresu Světové meteorologické organiza­ce (WMO). Kongres WMO je hlavním rozhodovacím orgánem organizace, schází se periodicky 1x za čtyři roky.

Hlavním tématem 18. kongresu bylo projednání strategické­ho plánu a schválení reformy struktury WMO tak, jak byla v prů­běhu 17. finančního období naplánována Výkonným výborem (Executive Council, dále EC).

Strategický plán pro období 2020-2024 definuje vizi orga­nizace: V roce 2030 vidíme svět, v němž jsou všechny národy, zejména ty nejvíce zranitelné, odolnější vůči socioekonomickým dopadům extrémních meteorologických, hydrologických, klima­tických a dalších environmentálních jevů a podporují svůj udrži­telný rozvoj prostřednictvím nejlepších možných služeb na zemi, na moři a ve vzduchu.

Pro dosažení vize dále plán uvádí tři průřezové priority:

  • zlepšovat připravenost a snižovat ztráty na životech a majet­ku v důsledku hydrometeorologických extrémů;
  • podporovat klimaticky vhodná rozhodnutí pro vybudování odolnosti a adaptaci vůči klimatickým rizikům; a
  • zlepšovat socioekonomické hodnoty služeb v meteorologii, klimatologii, hydrologii a v příbuzných environmentálních oblastech.

Strategický plán rovněž stanovuje pět dlouhodobých strate­gických cílů:

  • lépe sloužit potřebám společnosti (poskytování autoritativ­ních, přístupných, na uživatele orientovaných a pro daný účel vhodných informací a služeb);
  • zlepšit pozorování a předpovědi zemského systému (posílení technické základny pro budoucnost)
  • zlepšit cílený výzkum (využít vedoucího postavení pro zlep­šení porozumění zemskému systému s cílem zdokonalit služ­by)
  • snížit rozdíl v kapacitách služeb v oblasti meteorologie, hyd­rologie, klimatologie a v příbuzných oborech (zlepšit schop­nosti poskytování služeb rozvojových zemí pro zajištění základních potřebných informací a služeb);
  • strategické uspořádání struktury WMO a jejích programů pro efektivní rozhodování a implementaci výstupů vládami, eko­nomickým sektorem a obyvateli.

Předmětem reforem je pro 18. finanční období vznik pou­ze 2 technických komisí jako konstitučních těles v rámci struk­tury WMO, a to namísto původních 8 technických komisí. Nově tedy budou technické aktivity WMO realizovány prostřednic­tvím vzniklé:

  • Komise pro pozorování, infrastrukturu a informační systémy (Commission for Observation, Infrastructure and Information Systems) zkráceně označované jako Infrastructure Commission a
  • Komise pro služby a aplikace v oblasti počasí, klimatu, vody a dalších oblastech životního prostředí (Commission for Weather, Climate, Water and Related Environmental Services and Applications) označované jako Services Commission.

Dále pro koordinaci výzkumných aktivit v působnosti WMO je nově zřízena Rada pro výzkum (Research Board) a Vědecký poradní orgán (Scientific Advisory Panel) a také Společná rada pro spolupráci WMO a Mezivládní oceánografické komise UNESCO (Intergovernmental Oceanographic Commission, IOC). Koordinace nově vzniklých těles bude probíhat prostřednictvím dvou pracovních orgánů EC (Policy Advisory Committee a Technical Coordination Committee). V průběhu nadcházejícího 18. finančního období se také předpokládá pro­vedení adekvátní reformy struktury sekretariátu WMO.

Období následujících měsíců a let tedy bude pravděpodobně pro vnějšího pozorovatele poněkud nepřehledné a současně hek­tické, neboť bude věnováno práci na převodu aktivit ze staré na novou strukturu, aby nebyly dotčeny produkční aktivity, progra­my a projekty zajišťované WMO.

Z důvodu nutnosti zachování koordinace mezi hydrologický- mi aktivitami v rámci nově vzniklých komisí (dosud byla koor­dinace hydrologických aktivit ve WMO zajišťována technickou Komisí pro hydrologii) a pro zajištění větší integrace hydro­logie do řídících činností organizace Kongres rozhodl o zříze­ní Hydrologického shromáždění (Hydrological Assembly), které se stane stálou součástí Kongresu a bude zajišťovat stra­tegické směřování WMO v oblasti hydrologie. Současně byl zřízen Hydrologický koordinační panel (Hydrological Coordination Panel), jehož funkcí bude zajišťovat koordinaci hydrologických aktivit v období mezi konáním Kongresu, resp. Hydrological Assembly. Předsedou Hydrologického shromáždění a Hydrologického koordinačního panelu pro následující období byl jmenován zástupce České republiky a ČHMÚ Jan Daňhelka. Hlavním úkolem Hydrologického koordinačního panelu bude nejen přispět ke zvládnutí přechodové fáze na novou strukturu v případě hydrologických aktivit, ale i vypracování akčního plá­nu pro definici a realizaci vize organizace v oblasti hydrologie směřující k naplnění dlouhodobých ambicí: (1) nikdo není pře­kvapen povodní, (2) každý je připraven na sucho, (3) hydrologická, klimatologická a meteorologická data podporují agendu bez­pečnosti zajištění potravy, (4) kvalitní data podporují výzkum, (5) věda poskytuje solidní základy pro operativní hydrologii, (6) máme celkovou znalost světových vodních zdrojů, (7) udržitel­ný rozvoj je podporován hydrologickými informacemi, (8) zná­me kvalitu vod.

Obdobně byly zřízeny i koordinační panely pro oblast klima­tologie a pro oblast polárních a vysokohorských oblastí.

Z technických výstupů Kongresu stojí bezesporu za zmínku aktivity v oblasti výstražných systémů. Jedná se zejména o nově budovaný systém GMAS (Global Multi-hazard Early Warning System), který bude jakousi obdobou Evropského Meteoalarmu, ale jeho ambicí je zvýšit viditelnost Národních meteorolo­gických a hydrologických služeb jako autoritativního zdroje výstrah, zlepšit přístupnost výstražných produktů na globální úrovni, zlepšit kvalitu méně rozvinutých služeb v oblasti výstraž­ných systémů a poskytnout podklady pro humanitární aktivity v rámci OSN. Novou aktivitou je vytvoření katalogizačního systému extrémních událostí včetně jejich klasifikace s cílem při­spět k lepšímu poznání rizika hydrometeorologických jevů pro­střednictvím lepšího přiřazení dopadů jednotlivým událostem v nadnárodním měřítku. V případě obou aktivit se jedná o pří­spěvek meteorologické a hydrologické komunity WMO k napl­ňování globálních cílů Sendajského rámce pro snižování rizika katastrof.

V oblasti klimatologie stojí za zmínku schválení manuálu pro High Quality Global Data Management Framework for Climate a prezentace aktuálního seznamu tzv. stoletých stanic, jimiž WMO od roku 2016 oceňuje stanice s dlouhodobým pozorováním. Za Českou republiku jsou dosud v seznamu uvedeny dvě stanice - Praha-Klementinum (měření od 1775) a Opava (od 1887).

Kongres zvolil nové vedení organizace pro následující 18. finanční období. Na pozici generálního tajemníka WMO (Secretary-General) kandidoval pouze stávající generální tajem­ník profesor Petteri Taalas (Finsko), který tak byl znovu jmeno­ván i pro následující funkční období.

Na pozici prezidenta WMO kandidovali ředitel němec­ké národní meteorologické služby profesor Gerhard Adrian a ředitel národní meteorologické služby Spojených států ame­rických doktor Louis Uccellini. Tajnou volbou byl prezidentem WMO výraznou většinou hlasů zvolen Gerhard Adrian (98:44). Funkci prvního viceprezidenta bude zastávat Andrea Celeste Saulo z Argentiny, druhým viceprezidentem bude Albert Asinto Eleuterio Martis ze Curacao a Saint Martin a třetí viceprezidentkou pak Agnes Kijazi (Tanzanie).

Ve výkonné radě (WMO Executive Council), která má cel­kem 36 křesel, z toho 9 křesel pro Regionální asociaci VI (Evro­pa), bude region, jehož jsme členem, zastupovat: Peter Bin­der (Švýcarsko), Silvio Cau (Itálie), Volkan Mutlu Coskun (Turecko), Penny Endersby (Spojené království), Jean-Marc Lacave (Francie), Miguel Angel Lopez Gonzalez (Španělsko), Maxim Jakovenko (Rusko) a členy jsou rovněž Gerhard Adrian (Německo) a Michael Staudinger (Rakousko) jako prezident WMO, resp. jako prezident Regionální asociace VI.

Prezidentem technické Komise pro pozorování, infrastruktu­ru a informační systémy bude dosavadní prezident Komise pro základní systémy Michel Jean z Kanady, prezidentem Komise pro služby a aplikace v oblasti počasí, klimatu, vody a dalších oblastech životního prostředí bude dosavadní prezident komise pro leteckou meteorologii Ian Lisk z Velké Británie.

Kongres rovněž rozhodl o konání mimořádného Kongresu v roce 2021, jehož zaměření bude: (a) vyhodnocení a další smě­řování reformy, (b) posílení významu operativní hydrologie v odpovědi na globální výzvy v oblasti vody a (c) určit a udržet relevantní rámec technických regulací organizace.

Jan Daňhelka, MZ 2019/4, roč. 72, str. 122-123

 

KONFERENCE EGU 2019 A SCHŮZKA PEP 725

Ve dnech 7. až 12. dubna 2019 se konala ve Vídni v kon­gresových prostorách Austria Center Vienna (ACV) v blízkosti zastávky metra U1 „Kaisermuhlen/Vienna Int. Centre“ každo­roční konference „General Assembly of European Geosciences Union (EGU)“ známá pod zkratkou EGU 2019. Jedná se o nej­větší „geoscience“ konferenci v Evropě. Program této kon­ference byl opravdu nabitý, přednášky, posterové prezentace, workshopy a další formy prezentací probíhaly ve víceúrov­ňových kongresových prostorách od ranních až do večerních hodin. Oficiálním jednacím jazykem konference byla anglič­tina, konference se zúčastnilo více než 14 000 vědců z celého světa. Konference byla rozdělena do 24 sekcí, které se týkaly atmosféry, biosféry, hydrosféry, pedosféry, kryosféry, geomor­fologie, oceánografie, tektonické geologie, seismologie, mine­ralogie, vulkanologie, přírodních rizik, ale i např. vzdělává­ní. Velká pozornost byla věnována využití satelitních snímků pro vědecké účely, modelování a též např. komunikaci s médii. Téma klimatické změny se prolínalo napříč širokým spektrem sekcí. V prostorách konference bylo zřízeno tiskové centrum, kde probíhaly rozhovory s význačnými vědci. Fenologická sekce probíhala ve středu 10. dubna, bylo prezentováno cel­kem 13 přednášek, které se týkaly zejména fenologického modelování, „Citizen Science“ a využití satelitních snímků pro fenologické účely. Je velmi dobře, že i výsledky ČHMÚ byly prezentovány na této konferenci.

Současně ve stejném týdnu, dne 9. dubna, proběhlo setká­ní zástupců meteorologických služeb, univerzit či výzkum­ných institucí z různých evropských zemí zapojených do mezinárodní fenologické spolupráce PEP725 (Pan European Phenology) v rámci programu EUMETNET. Jednání se kona­lo v reprezentativních prostorách ZAMG (Zentralanstalt fur Meteorologie und Geodynamik). Během „management comittee meetingu“ proběhla bouřlivá diskuse ohledně mnoha fenologických témat, např. o nutnosti začít přiřazovat fenologickým záznamům „flagy“ o poškození rostlin suchem či mrazem z důvodu opakujících se epizod sucha či výskytu jar­ních mrazíků. Dále je nezbytné neustále vyvíjet webové strán­ky PEP725 (www.pep725.eu) a poskytovat co nejvíce fenologických informací v aplikované podobě z důvodu zvyšující­ho se zájmu o fenologické údaje, a to nejen z řad odborných skupin, ale též široké veřejnosti. Dále byla navržena mož­nost intenzivnější spolupráce např. s organizací Copernicus, která je hlavním organizátorem mnoha evropských konfe­rencí jako právě EGU či EMS (European Meteorological Society). V závěru jednodenního setkání odborníků se kona­lo odborné sympozium, kde bylo předneseno pět fenologic- kých příspěvků, v kuloárech proběhla neformální přátelská diskuse.

Lenka Hájková, MZ 2019/3, roč. 72, str. 94

 

I. celostátní konference československých geofysiků

Ve dnech 5. až 7. března 1952 svolal Ústřední ústav fysikální z podnětu svého geofysikálního sektoru (bývalý Státní ústav geofysikální) do Domu vědeckých pracovníků J. E. Purkyně v Liblicích u Mělníka první konferenci československých geo­fysiků.

Zúčastnilo se jí 40 vědeckých pracovníků geofysiků, dále zástupci vysokých škol a ústředních úřadů. Úkolem konference bylo připravit organisaci československé geofysiky tak, aby bylo možno co nejlépe plnit všechny úkoly, přispívající k úspěš­nému budování socialismu. Kromě toho se konference zabý­vala otázkou výchovy vědeckých kádrů a jejich správným a účelným rozmístěním.

Konferenci zahájil 5. března ředitel Ústředního ústavu fysikálního Dr J. M. Bačkovský. Uvítal všechny přítomné a při­pomněl velký význam I. ideologické konference vědeckých pracovníků v Brně. Dále promluvil Dr V. Procházka ze Stát­ního úřadu plánovacího o organisaci vědy v Sovětském svazu, jehož zkušenosti nám velmi pomohou při budování naší Aka­demie věd republiky československé.

Po volbě výboru konference a předsedů tří komisí (Ing. Dr V. B. Staňka — komise linie, Dr Jana Pichy — komise orga­nisace a doc. Dr A. Gregora — komise kádrů) se ujal řízení konference prof. Slovenské university Dr M. Konček z Brati­slavy.

Prvý referát o linii československé geofysiky měl vedoucí geofysikálního sektoru ÚÚF Dr Jan Bouška. Objasnil vývoj geofysiky na území našeho státu od jejích prvních počátků až do dnešní doby a ukázal cestu, kterou se musí naše geofysika ubírat, má-li řádně plnit své budovatelské úkoly. V dalším referátu promluvil vedoucí oddělení praktické geofysiky v ÚÚG doc. Dr Rudolf Běhounek o perspektivě užité geofysiky v ČSR. Konstatoval současný stav a potřebu praktických geofysiků pro plánované úkoly a rozvedl jednotlivé průzkum-nické práce pro nejbližší dobu.

Odpoledne byl na pořadu referát Dr Jana Pichy o dřívější organisaci geofysiky v ČSR spolu s návrhem na nej vhodnější budoucí organisaci. Dr Pícha zdůraznil potřebu zřídit geo­fysikální ústav, jak o tom hovořil předseda vlády A. Zápotocký v důvodové zprávě 5LP již v roce 1948. Dr J. Kaldrovitš se zabýval ve svém referátě významem a důležitostí přístrojo­vého vybavení geofysikálních pracovišť.

Prof. Dr A. Zátopek se zabýval v referátu „Otázka geofysi­kálních kádrů" školením vysoce kvalifikovaných i středních a nižších geofysikálních kádrů, specialisovaných v některém z dílčích oborů geofysiky. Konstatoval dnešní stav geofysikál­ních výzkumných a průzkumnických kádrů a objasnil způsob školení na jednotlivých vysokých školách, hlavně pak na universitě Karlově.

Otázkou vyučovacího procesu v geofysice se zabýval ve svém referátu prof. Dr J. Procházka z VTA v Brně. Uvedl důležité momenty, zlepšující vyučovací proces v SSSR, které se u nás ještě zdaleka neuplatňují, a zdůraznil nezbytnost postupného odstraňování nedostatků. Jeho referát byl opřen o poznatky, získané z přímého styku se sovětskými vědci.

Druhý den konference proběhly diskuse v komisích o hlav­ních thematech. Hlavní pozornost byla věnována úkolům a organisaci čs. geofysiky. Podrobně bylo pojednáno o geofysi­kálních kádrech.

Třetí den byly prodiskutovány návrhy jednotlivých komisí a za předsednictví prof. Dr J. Procházky byla vypracována konečná resoluce. V ní konference vítá rozhodnutí vlády vybu­dovat Akademii věd republiky československé jako vrcholný orgán československé vědy. Konference dále doporučuje ustaviti do konce roku 1952 při Akademii věd RČS geofysikální ústav, který by byl pojmenován po vynikajícím českém geofysikovi prof. Dr V. Láskovi, zakladateli bývalého SÚG. Další body resoluce se týkají velkých budovatelských úkolů čs. geo­fysiky, cílevědomé ideové a odborné výchovy geofysikálních kádrů, organisace geofysikálních pracovišť a kádrového vyba­vení geofysikálních pracovišť Hlavních správ při ministerstvu energetiky a ministerstvu hutí a rudných dolů, dále spolupráce s příbuznými ústavy na styčných problémech a popularisace geofysiky.

Závěrem konference bylo vyhlášeno několik pracovních závazků.                                   

Ing. Václav Bucha, MZ 1952/6, ročník 5, str. 163-164

 

Informace o dalších konferencích:

PřílohaVelikost
PDF icon Mezinárodní konference ACID RAIN 2005.pdf4.37 MB
Běží na Drupalu