Světová služba počasí

SVĚTOVÁ SLUŽBA POČASÍ

V čís. 3 Meteorologických zpráv, roč. XVII - 1964, p. 64 až 66, uveřejnil M. Novotný článek „Národní a mezinárodní dělba práce v předpovídání počasí a meteorologickém výzkumu". V tomto článku nastínil hlavní zásady připravovaného systému „Světová služba počasí" známého pod zkratkou WWW (podle anglického World Weather Watch).

Tento nový systém vychází z předpokladu, že základním úko­lem všech meteorologických služeb je podávat informace o počasí a vydávat předpovědi počasí. K tomu je třeba jednak mít k dispo­sici vhodnou a normalizovanou síť meteorologických stanic rovno­měrně rozložených po celé zeměkouli, informace o stavu atmo­sféry, získané pomocí radiosond, letadel, umělých družic Země, apod., jednak mít prostředky pro rychlý sběr, vysílání a výměnu těchto informací, a konečně provádět rozbor získaných materiálů a vypracovávat na základě toho předpovědi počasí.

Plán WWW Světové meteorologické organisace vychází ze zásady, že je nerentabilní, aby každá meteorologická služba sbírala všechny pozorovací materiály, aby je všechny zpracovávala, než vydá vlastní předpověď. Proto navrhuje dělbu práce, a to v tří­stupňovém systému, representovaném třemi druhy meteorolo­gických ústředí: světová centra, regionální centra a národní centra. Plán WWW není ještě definitivně vypracován, počítá se, že bude připraven do roku 1967: bude-li přijat, bylo by možné počítat s jeho realisací do roku 1971.

V nynější době se usilovně pracuje na konkretizaci plánu a na upřesnění funkcí jednotlivých druhů center, a na jejich roz­místění na zeměkouli. Účelem tohoto článku je doplnit informaci publikovanou M. Novotným podle nynějšího stavu.

Světová centra

Úkolem světového centra je zejména:

1. provádět ve světovém měřítku sběr klasických meteorologic­kých dat a dat získaných z umělých meteorologických družic, zvláště pokud jde o oblaky a záření,
2. vypracovávat objektivní analysy a meteorologické předpovědi pro co možná největší část zemského povrchu,
3. rychlými a spolehlivými telekomunikačními prostředky posky­tovat regionálním a národním centrům velkoprostorové me­teorologické analysy a prognózy počasí, dále informace získané z družic a výběr základních dat podle potřeby,
4. poskytnout možnosti stáží za účelem zvyšování kvalifikace meteorologů,
5. provádět základní a aplikovaný výzkum meteorologických procesů velkého měřítka,
6. třídit a archivovat data i mapy a dávat je k disposici mezinárodní vědecké veřejnosti za účelem vědeckého výzkumu.

Pokud jde o meteorologické analysy a předpovědi, doporučuje se, aby světová centra vypracovávala a vydávala:

• přízemní předpovědní mapy na období až do 4 dnů, aby vysílala čtyřikrát denně analysy a aspoň dvakrát denně prognózy včetně údajů o frontách, o oblačných systémech a rozložení srážek,
• analysy a předpovědi pro různé výškové hladiny s platností až do 4 dnů, aby vysílala analysy aspoň dvakrát denně a prognózy jednou nebo dvakrát podle doby jejich platnosti: při tom analysy i předpovědi mají obsahovat isohypsy, isothermy, isotachy pro hladiny určené technickými předpisy SMO, a pro tropopauzu,
• analysy a předpovědi vertikálních pohybů,
• analysy vlhkostního pole,
• střednědobé předpovědi na 5 dní nebo více,
• výstrahy na významné meteorologické jevy,
• analysy oblačnosti nad zeměkoulí, získané z údajů družic, jakož i údaje o záření.

Výsledky zpracování, které se bude provádět pomocí samo­činných počítačů, mají se předávat jak ve formě grafické, tak numerické: v případě potřeby mohou být vysílána i data tzv. polozpracovaná, tj. údaje pro mřížové body sítě. Světové cen­trum v žádném případě neprovádí verifikaci základních (vstup­ních) údajů, kromě údajů z družic.

Pokud jde o rozmístění světových center, bylo rozhodnuto, že budou ve Washingtoně, Moskvě a v Melbourne.

Regionální centra

Úkolem regionálního centra je zejména:

1. provádět sběr klasických dat a dat z meteorologických družic z příslušné oblasti, a poskytovat je přidruženým národním centrům, jakož i jiným regionálním centrům a centrům svě­tovým,
2. přijímat ze světového centra analysy a prognózy světového nebo zonálního měřítka,
3. zpracovávat a analyzovat údaje, které má k disposici, nume­rickou formou pro potřeby oblasti,
4. poskytovat přidruženým národním centrům a jiným centrům regionálním své výsledky zpracování,
5. poskytovat přidruženým národním centrům i jiným meteoro­logickým centrům veškeré požadované meteorologické infor­mace, které potřebují pro vypracování předpovědi pro uspo­kojení požadavků uživatelů,
6. archivovat prověřené údaje a výsledky zpracováni podle dohody se světovými centry,
7. poskytovat možnost stážím meteorologů za účelem obezná­mení s problémy a metodami regionálních analys a prognóz,
8. provádět základní aplikovaný výzkum problémů příslušné oblasti, zejména z hlediska geografie a topografie. Regionální centra mají vypracovávat a vydávat:

• přízemní analysy a předpovědi a vysílat předpovědi čtyřikrát denně, analysy podle potřeby až osmkrát denně,
• výškové analysy a prognózy na jeden až dva dny až do hladiny 300 mb nebo výše; tyto údaje mají být vysílány čtyřikrát denně,
• analysy oblačných systémů, získané z údajů družic,
• střednědobé předpovědi na 5 nebo více dnů pro příslušnou oblast,
• výstrahy,
• mapy sestavené z výsledků radarových pozorování stanic oblasti.

Stejně jako u center světových předpokládá se i u regionálních center používání moderní techniky, automatických počítačů, normalizovaných metod, rychlých a spolehlivých prostředků telekomunikačních aj.

Pokud jde o rozmístění regionálních center v Evropě, je situace tak komplikovaná, že se zatím nepodařilo ani určit počet potřebných regionálních center. Bylo konstatováno, že oblast Evropy zahrnuje převážně země s velmi vyspělými meteorologickými službami, z nichž celá řada je nebo byla by schopna vykonávat funkci regionálního centra.

Zatím se uvažuje, že by v Evropě mohla být zřízena regio­nální centra ve Velké Británii (Bracknell), v SSSR (Moskva), v NSR (Offenbach), v Polsku (Varšava), v ČSSR (Praha), v Itálii (Řím) a ve Švédsku (Stockholm).

Při rozhodování o zřízení center a zón jejich působnosti bude třeba vzít v úvahu, která skupina zemí má obdobné meteoro­logické problémy, klimatické a topografické poměry, přihlédnout k existenci vhodných telekomunikací jak v oblasti, tak i v uvažo­vaném centru: je nutné také přihlédnout k existenci jiných in­stalaci (elektronické počítače) a zařízení, k poměrům ekono­mickým apod.

Národní centra

Podle plánu WWW bylo by mezinárodním úkolem národních center předávat příslušnému regionálnímu centru prověřené základní meteorologické informace ze svého území. Zato by mohlo národní ústředí dostávat pro potřebu své národní činnosti veškeré informace poskytované regionálním centrem včetně vy­braných informací ze světových center.

Závěr

Realisace plánu WWW předpokládá zhospodárnění provozu národních center. Na druhé straně však vybudování center regio­nálních a světových si vyžádá značných nákladů. Předpokládá se, že regionální a světová centra budou vybudována a provozována z finančních prostředků příslušného státu, že vybudování těchto vyšších center bude dobrovolným příspěvkem dotyčného státu, v němž bude regionální nebo světové centrum zřízeno, k rozvoji světové meteorologie. V žádném případě nelze počítat s tím, že by národní služby, které budou benefitovat ze systému WWW, nějakým způsobem přispívaly na úhrady nákladů center vyššího typu.

Čtvrtý kongres Světové meteorologické organisace (1963) zřídil zvláštní tzv. „Nový fond" ve výši 1,5 miliónů dolarů pro účely především WWW. Bylo doporučeno, aby tento Nový fond byl rozdělen tak, aby asi polovina byla věnována na investice instalací, především v oboru meteorologických telekomunikací a v oboru staničních sítí (vyplnění mezer ve staničních šitích), další část - asi 10 % - na kvalifikační účely (stáže, symposia, semináře apod.) a zbytek vyčerpán na studie, propracování a přípravy pro realisaci WWW.

Antonín Vesecký, MZ 1965/4, ročník 18, str. 120-121