50 let československé meteorologické služby

Symposium bylo uspořádáno ve dnech 17. a 18. března 1970 v rámci oslav „50 let československé meteorologické služby" v hotelu International, Praha 6—Dejvice

PROGRAM SYMPOSIA

Úterý 17. března 1970

Odpolední zasedání

1. Synoptická a letecká služba Hydrometeorologického ústavu v Praze a v Bratislavě

Náměstek ředitele HMÚ v Praze dr. Jaroslav Červený

Pracovní členění synoptické a letecké služby s uvedením hlavního poslání jednotlivých složek.

Pracovní postupy a metodika zabezpečení leteckého pro­vozu. Technické vybavení letecké meteorologické služby a její perspektivní rozvoj v souvislosti s vyššími kategoriemi letec­kého provozu jak v oblasti metodické, tak v oblasti materiální.

Metodika pracovních postupů v oboru synoptické meteoro­logické služby (podklady, metoda analýzy, numerické meto­dy, informace z meteorologických družic, metoda prognózy). Druhy a účel jednotlivých předpovědí (všeobecná na 24 ho­din, třídenní, měsíční, účelová, informace). Plán rozvoje na příštích 5—10 let, především z hlediska Světové služby počasí (WWW).

Současná a plánovaná činnost observatoře v Praze-Libuši, budovaná zařízení (aerologická měření, radarová měření, příjem z meteorologických družic a základní meteorologická měření). Bude zdůrazněno, že rozvoj činnosti této observatoře by měl v blízké budoucnosti probíhat na poli zkvalitnění dosavadního provozu.

V oboru meteorologického výzkumu bude pojednáno o sta­vu ve výsledcích současných výzkumných úkolů, jež řeší výzkumná pracoviště, a bude uveden plán dalšího bádání.

Kvalitativní srovnání československé synoptické a letecké služby s vyspělými meteorologickými službami v rámci Světo­vé meteorologické organisace.

2. Aplikace numerických předpovědních metod v Hydrometeorologickém ústavu

Dr. Miroslav Škoda, HMÚ Praha

Přehled zavádění výpočetních metod do prognosní praxe HMÚ:

1958 - baroklinní Sawyerův a Bushbyův model převeden do graficky interpolovatelného tvaru a vyzkoušen na sérii předpovědí.

1960 - Zkušební řada grafických barotropních předpovědí a subjektivních předpovědí vypočtených tzv. Defantovou metodou. Ze statistického šetření se ukázalo, že objektivní (grafická) metoda poskytuje lepší výsledky než metoda subjektivní.

1961 - Zahájení provozu grafických předpovědí hladiny 500 mb.

1962 - HMÚ se začal zajímat o numerické předpovědní metody a spolupracoval postupně s organisacemi: Kancelář­ské stroje, n. p., Výpočetní laboratoř dopravy, Meteo­rologický ústav KÚ v Praze. Sestaveny programy pro baroklinní a barotropní předpověď hladiny 500 mb a RT 1000 - 500 mb na počítač URAL-2.

1963 - Provedeny provozní zkoušky s každodenní numerickou předpovědí hladiny 500 mb pomocí barotropního modelu (bez objektivní analýzy).

1964 - Vypracována metodika a program objektivní analýzy metodou optimální interpolace.

1965 - Zhodnocení série 100 numerických barotropních a baroklinních předpovědí hladiny 500 mb (ve spolu­práci s Meteorologickým ústavem KU v Praze).

1966 - Zahájen pravidelný provoz „malé linky" pro předpověď výšek hladiny 500 mb obsahující objektivní ana­lýzu a barotropní předpověď na 24, 36 a 48 hodin. Předpovědní oblast zahrnuje východní Ameriku, Evropu až po Ural, na severu od pólu po břehy severní Afriky. 520 uzlových bodů, krok sítě na mapě polární stereografické projekce 1 : 15 mil. 330 km, integrační krok 45 minut. Počítač LEO 360.

1967 - Vypracována metodika ,a program automatického zpracování aerologických zpráv TEMP.

1968 - Zahájen provoz tzv. „velkého programu", tj. automatické zpracování aerologických zpráv, objektivní analýza, barotropní a baroklinní předpovědi, výpočty směrů a rychlostí termálního větru a výpočty diagnos­tických veličin, umožňujících synoptikovi kvantitativní úvahy v prostoru front. Počítač LEO 326.

1969 - Zdokonalena objektivní analýza zavedením proměnlivé chyby měření podle typu radiosond; po prvním kroku analýzy následuje tzv. mnohonásobná inter­polace, která upřesňuje výšky v oblasti středů tlako­vých níží. Vypracován program analýzy s různými kroky sítě (330, 110, 50 a 30 km), program pro výpočet složek rychlosti z geopotenciálních výšek pomocí balanční rovnice.

1970 - Tříparametrický model Sawyerův a Whitelamův. Pokusy o mesosynoptickou předpověď v síti s krokem 30 km.

Služba bude využívat analýzy a předpovědi vydávané regionálním meteorologickým centrem, resp. světovým me­teorologickým centrem v rámci projektu WWW jednak přímo jako konsultační materiál a jednak jako speciální vstupní údaje pro mesosynoptický model, kde tyto předpověděné hodnoty nahradí umělé okrajové podmínky.

3. Úvahy o stavu a perspektivách vývoje synoptické meteorologie

Dr. Josef Jílek. HMÚ Praha

Cíle a úkoly synoptické meteorologie. Požadavky společ­nosti. Dosavadní vývoj a metody možné a používané. Omeze­nost jejich možností.

Rozšíření možností, nové prostředky a nové přístupy. Mož­nosti vývoje malých služeb. Předpokládané výsledky pro meteorologii jako vědu. Vyhlídky na uspokojení požadavků společnosti.

Středa 18. března 1970

Dopolední zasedání

1. Družicová meteorologie

Jan Pavlík, prom. fysik, HMÚ Praha

Současný stav družicové meteorologie a její problematika. Historický úvod. Meteorologické družice, které pracují v sou­časné době, jejich pracovní program a praktické využití (zejména televisní snímky oblačnosti a měření infračerveného záření s vysokou rozlišovací schopností).

Stav družicové meteorologie v ČSSR. První zkušenosti se zavedením APT snímků do provozu, jejich využití v synop­tické službě zejména jako cenného materiálu při analýze pří­zemní mapy. Některé poznatky z rozboru povětrnostních situací s použitím měření infračerveného záření.

Budoucí program meteorologických družic a perspektivy rozvoje družicové meteorologie.

2. Rádiolokačná meteorológia v ČSSR

Dr. Dušan Podhorský, HMÚ Bratislava

Historický vývoj nasej rádiolokačnej meteorológie. Vý­stavba meteorologickej radarovej stanice v Prahe, založenie Výskumno-vývojového meteorologického radarového stře­diska v Bratislavě, vypracovanie „Příručky rádiolokačnej meteorológie" na základe súčasných rádiolokačných metodik používaných v Sovietskom zváze a v USA.

Perspektivy spomínanej disciplíny v návaznosti na európsky vývoj. Úvahy o budovaniu európskej jednotnej meteorolo­gickej rádiolokačnej siete.

Otázky využtiia objektívnych rádiolokačných pozorovaní v synoptickej a leteckej meteorologii a klimatologii, vo fyzike oblakov a zrážok. Komplexně využívanie rádiolokačných a družicových pozorovaní pri analýze oblačných mezo- a makro-systémov.

3. Automatizace v meteorologické službě

Josef Dvořák, prom. fysik, Praha

Současná meteorologická informační soustava nevyhovuje soudobým potřebám pro značnou subjektivitu meteorologic­kých měření a pozorování, pomalý informační tok a malou spolehlivost přenosu dat, zdlouhavé subjektivní vyhodnoco­vání zpráv z teritoria.

Komplexní řešení uvedených nedostatků v zahraničí: projekt automatizace meteorologického zabezpečení letectva vypracovaný Výzkumným střediskem vzdušných sil v CAM­BRIDGE v roce 1957, jehož dílčí ověřování probíhá od roku 1964. Plán generální automatizace, který je zkušebně realizován v Běloruské SSR od roku 1967. Základními články obou systémů jsou automatické meteorologické stanice (USA: AMOS-V; SSSR: UATGMS-4), radiosondážní a radiolokační stanice napojené přes regionální ústředí na teritoriální centrum. Spojení je výhradně linkové, rychlost přenosu 50—1200 Bd, frekvence sběru zpráv podle požadavku i v několikaminutových intervalech. Rozličné typy automa­tických stanic se také vyvíjejí především ve Francii, Japonsku a Velké Británii. Rozpracovávají se rovněž metody objektiv­ního zjišťování množství oblačnosti a druhu srážek.

Řešení automatizované informační soustavy v česko­slovenských podmínkách je na počátku výzkumu. Je studo­ván vývoj obdobných systémů v zahraničí, jsou sledovány možnosti aplikace prvků automatizační techniky vyráběné v ČSSR (ZPA, TESLA, ARITMA, ZJŠ), vhodné spojovací prostředky (DÚKÁT z Výzkumného ústavu 060 v Jinoni­cích) a je analyzována ekonomicky únosná spojovací síť.

Středa 18. března 1970

Odpolední zasedání

1. Súčasný stav klimatológie na Hydrometeorologickom ústave a jej perspektivné úlohy

Dr. Štefan Petrovič, HMÚ Bratislava,

Dr. Antonín Vesecký, náměstek ředitele HMÚ v Praze

Súčasný stav.

Úlohy klimatológie na pražskom a bratislavskom pracovisku v prospěch národného hospodárstva. Spolupráca klimato­lógie na ústave s inými organizáciami v ČSSR. Zhodnotenie klimatického materiálu strojnopočethou stanicou a užitie primeraných štatistických metód. Účast klimatológie na úlohách dohodnutých v rámci hydrometeorologických služieb socialistických štátov. Účast klimatológie v rámci Světověj meteorologickej organizácie a náš príspevok v akcii WWW (Světověj služby počasia).

Perspektivné úlohy.

Prehodnotenie klimatického materiálu. Nové metody spracovania. Mechanizácia spracovania. Přestavba staničnej siete, aby pri minimálnej hustotě svojou štruktúrou optimálně vystihla změny klíůiy na území republiky. Spolupráca na úlohách s klimatickou tématikou v rámci hydrometeoro­logických služeb socialistických štátov. V rámci doporučení klimatickej komisie SMO spolupráca najma na mapách pre regionálny atlas európskej asociácie, příprava podkladov a máp pre radiačnú a vlahovú bilanciu územia ČSSR.

2. Problémy horskej meteorológie v ČSSR

Prof. dr. Mikuláš Konček, DrSc., člen korešpondent ČSAV a SAV

Problémy meteorologických a klimatologických pomerov našich horských oblastí, ktoré tvoria najma na Slovensku značnú časť štátneho územia, ide predovšetkým o týto otázky: Pojem „horská meteorológia". Cirkulačně poměry v stredenej Európe. Vplyv terénu na poveternostné poměry (výška, expozícia). Poměry žiarenia v roznych polohách. Konvekcia a inverzia v horách. Klíma náveterných a záveterných svahov horstva. Klíma horských dolin a kotlin — jazerá studeného vzduchu. Vznik orografických vetrov (föhn, bóra) a ich účin­ky. Klimatické poměry svahov a vrcholov — vrstvy ovzdušia v horách. Optimálně klimatické výškové pásmo v horách. Teplotně poměry v horách. Zrážky a búrky v horách — otázka inverzie množstva zrážok. Sněhová pokrývka. Vlh­kostně poměry. Poměry oblačnosti a slnečného svitu; jasné a zamračené dni. Námraza v horských oblastiach. Horná hranica lesa. Bioklimatické poměry v horách (schladzovanie). Přechod teploty vzduchu cez 0° v dennom chode. Porovnanie teplotných pomerov vo vyšších horských polohách s volným ovzduším. Monografické zpracovania klimatických pomerov horských oblastí. Prehlad klasifikácie klimatických oblastí v horách opierajúcej sa o wákladné kritéria, použité v „Atlase podnebia ČSR" z roku 1958 a zpřesněné pre připravovaná monografiu „Klíma Tatier" dalším dělením chladnej oblasti (klimatického okrska C₁).

3. Mezní vrstva atmosféry

dr. František Rein, CSc., Ústav fysiky atmosféry ČSAV

Meteorologie mezní vrstvy a její část, nauka o turbu­lentním rozptylu a transportu aerosolů ve spodních částech ovzduší a její použití při studiu otázek čistoty ovzduší a tvorby životního prostředí.

Měření vertikálního profilu teploty v Praze. Počátek no­vých výzkumných prací v oboru meteorologie mezní vrstvy.

Soustavný výzkum a aplikace v HMÚ v Praze a Bratislavě a v ČSAV i SAV, účast dalších výzkumných pracovišť (Vý­zkumný ústav energetický, Ústav hygieny a další instituce z oboru lesního a vodního hospodářství, zdravotnictví a energetiky).

V současné době se hodnotí první etapa výzkumů a práce se intensifikují. Existuje též dobrá mezinárodní spolupráce, zvláště s SSSR, Jugoslávií a Velkou Británií.

Metodicky jsou práce v oboru výzkumu rozptylu škodlivin v našich podmínkách obtížné. Teoretické úvahy jsou vesměs vázány na předpoklad rovinného terénu, u nás zhusta ne­splněný. Proto se snaha obrací k empiricko-statistickému studiu vztahů mezi meteorologickými veličinami a znečiště­ním. V tomto ohledu vzniklo již několik pozoruhodných prací.

Perspektivy lze odhadnout zhruba ve dvou směrech: ve vývoji metod krátkodobé prognosy rozptylu a znečištění a ve vzniku klimatologických metod studia mezní vrstvy. Bude užitečné také více aplikovat získané poznatky na nauku o ži­votním prostředí.

4. Čistota ovzduší

dr. Bedřich Böhm, CSc., HMÚ Praha

Účast na úkolech ochrany ovzduší. Organisace Laboratoře ochrany ovzduší v Praze.

Výzkumný úkol rozptylu škodlivin v ovzduší, zaměřený na možnosti výstavby elektráren v severozápadních Čechách. Zjišťování míry znečištění v návaznosti na meteorologické podmínky. Zpřesňování znalosti o rozptylovacích schop­nostech ovzduší v mezní vrstvě. Expertizní činnost.

Další vývoj útvarů Laboratoře ochrany ovzduší odvisí od celostátní koncepce a organisace ochrany životního prostředí. Očekává se zpomalení extensivního růstu specialisovaných pracovišť při zvýšení jejich odborné kvality. Vybavení che­mickou měřicí technikou je uspokojivé, v příštích letech je třeba doplnit techniku pro meteorologii mezní vrstvy a zavést automatizaci měření i zpracování dat. Výběr nových pracov­níků bude orientován na mladé odborníky, kteří doplní existující tým střední generace.

Těžiště práce nadále zůstane v meteorologických a atmo­sférických aspektech znečištění ovzduší. Od dnešních prací zaměřených na průzkum a konstataci stavu budeme přecházet k příčinnému zkoumání a prognóze, ať již krátkodobé či klimatologické. Tomuto cíli budou sloužit práce meteorolo­gického i chemického charakteru: využití klimatologických dat, účelová měření a sondáž struktury mezní vrstvy, aplikace hydrodynamiky, experimentální výzkum rozptylu, vazby na synoptiku, chemická technika pro měření v terénu, statis­tické vlastnosti imisí škodlivin, kontrola kvality ovzduší, signalizační sítě a výstrahy na znečištění, podklady pro schvalování výstavby průmyslových závodů i pro projekty asanace.

5. Některé aspekty užité agrometeorologie a bioklimatologie

Doc. Ing. Vladimír Havlíček, ScS, Vysoká škola zamědělská, Brno

Ing. Jaroslav Čulík, HMÚ, Praha

Aplikace meteorologie a klimatologie v zemědělství, les­nictví, veterinárních disciplínách a dalších oborech na ně navazujících má v Československu dobrou tradici, na kterou je nutno navazovat i v budoucnu.

Českoslovenští agrometeorologové a bioklimatologové ve výzkumných ústavech, na vysokých školách, v akademiích i v provozu HMÚ řeší především tyto problé­my: studium bilance tepla a vláhy podle typů a druhů půd i vegetace v jednotlivých produkčních zemědělsko-lesnických oblastech obou republik - z toho plynoucí rajonisace a dopo­ručení pro výrobu. Studium závislosti makro- a mikroklima­tických faktorů (jejich variability) na agrotechnických, kultivačních a melioračních opatřeních. Stanovení agrometeorologických limitů a norem (ve vztahu k stavu a chodu prvků mikroklimatu a místního klimatu na jedné straně a stavu a fázím vegetace na druhé straně). Návaznost na fenologická a fenometrická měření a pozorování - aplikace fysikálně-matematických metod do agrometeorologie a bio­klimatologie tak, aby bylo i v našich podmínkách poznáno co nejvíce z fysikálních vlastností půdně-ovzdušného pro­středí, v němž organismy žijí ve všech vývojových stadiích.

Zootechnická a veterinární bioklimatologie. Pro­hloubení výzkumu stájového klimatu o bioklimatologické hodnocení projektů nových hal a stájí se zřetelem na poměry tepelné, teplotní, vlhkostní, světelné na obsah C0₂, NH₃, na stav hlučnosti i prašnosti. Definice základních parametrů pro hledání korelací mezi stavem aerofyzikálních prvků a produkční kvalitou objektů.

Agro- a silvimeteorologické metody. Součinnost při ochraně a tvorbě krajiny (výzkumy místního a regionálního klimata v určitých oblastech), sadovnictví a ovocnictví. Výzkum vertikálních složek místního klimatu a mikroklimatu v lese, konstrukce stálých věží s' automatickou registrací pravidelně měřených prvků (V. Báb, Lednice, oblast Zelivky aj.).

Výchova zemědělsko-lesnické veřejnosti, prozatím alespoň vedoucích kádrů, k správnému vztahu k meteorologii a kli­matologii vůbec. Výuka na vysokých školách zemědělských a na technikách, aspirantury, stáže, studijní pobyty na našich i cizích pracovištích.

MZ 19703-4, ročník 23, str. 65-67

PŘEDMLUVA - ÚVOD

Na rozhraní let 1969 a 1970 připadlo 50. výročí založení československého Státního ústavu meteorologického, který byl předchůdcem dnešních Hydrometeorologických ústavů v Pra­ze a Bratislavě.

Oba ústavy oslavily toto výročí ve dnech 17. a 18. března 1970 v Praze uspořádáním odborného symposia na téma „Současný stav a vývojové směry jednotlivých oborů meteoro­logie a klimatologie".

Symposiu předcházelo slavnostní zasedání, jehož se zú­častnila delegace ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR v čele s ministrem s. Ing. L. Hruzíkem, dále delegace ČOS pracovníků vodního hospodářství, vedená předsedou svazu s. Z. Hejnou, ze SSR ředitel odboru ministerstva lesního a vodního hospodářství s. Ing. Priecel a podpředseda SOS pracovníků vodního hospodářství s. Vaďura.

Kromě početných delegací pracovníků obou ústavů byli přítomni i hosté vědeckých organizací ČSSR. Oslavy se zúčastnily také delegace meteorologických a hy­drometeorologických služeb těchto socialistických států Evropy:

• delegaci hydrometeorologické služby BLR vedl její ředitel s. Vesselin Stančev,
• delegaci jugoslávské hydrometeorologické služby vedl ředitel federální služby s. Milislav Perovič,
• v čele delegace Meteorologického ústavu MLR byl jeho president s. Frigyes Desi,
• ředitele meteorologické služby NDR zastupoval š. Alfred Maede,
• delegaci Státního ústavu hydrometeorologického PLR vedl ředitel prognosní služby tohoto ústavu s. Stanislaw Rafalowski,
• na čele delegace hydrometeorologické služby RLR byl její ředitel s. Nicolae Čiovica a
• náčelníka Hlavní správy hydrometeorologické služby SSSR zastupoval jeho 1. náměstek s. Jevgenid Tolstikov.

Oslav se zúčastnil též zástupce Národního komitétu pro geofyziku a geodesii Polské akademie věd s. Wladyslaw Parcewski.

Po zahajovacím projevu ministra s. Ing. Hruzíka a blaho­přání ČOS s. Hejny, přednesli vedoucí zahraničních delegací pozdravné projevy.

Na závěr slavnostního zasedání, kterému předsedal ředitel HMÚ v Praze s. J. Zítek, byla udělena 12 pracovníkům české­ho HMÚ resortní vyznamenání. Vyznamenání pracovníků HMÚ SSR bylo provedeno dodatečně v Bratislavě.

Vlastní náplní oslav bylo již zmíněné odborné symposium, jehož referáty přináší toto jubilejní vydání Meteorologických zpráv. Symposiu předsedali střídavě ředitel HMÚ SSR s. Dr. F. Šamaj, CSc., náměstkové ředitele HMÚ ČSR s. Dr. A. Vesecký a s. Dr. J. Červený a s. Dr. Š. Petrovič, pracovník HMÚ SSR. Závěrečný projev symposia přednesl s. Dr. F. Šamaj, CSc.

Oslavy byly vzpomínkou na půlstoleté jubileum, ale i za­myšlením nad dosaženými výsledky a zejména nad dalšími směry vývoje v obou ústavech, který by měl být v souladu nejen s potřebami čs. národního hospodářství, ale měl by též respektovat vědecko-technické poznatky a vývojové tendence v oborech hydrologických a meteorologických služeb na poli mezinárodní spolupráce.

Josef Zítek (ředitel HMÚ Praha), MZ 1970/3-4, ročník 23, str. 68

OTVÁRACÍ PŘEJAV NA SYMPÓZIU

Dnešné oslavy 50. výročia meteorologickej služby v ČSSR se do určitej miery viažu na nové státoprávně usporiadanie, ktoré vzniklo po I. světověj vojně na troskách bývalej Rakúsko-Uhorskej monarchie.

Rok 1919 prináša definitivně oslobodenie našich národov. Novovzniknutý štátny útvar československá republika ide do nového života s velkým elánem a vierou v životodárnosť meštiacko-demokratického zriadenia. Robí sa inventarizácia dedičstva a robia sa plány do budúcna. V týchto pomeroch vzniká pred 50 rokmi Štátny meteorologický ústav. I keď jeho vznik znamená kvalitatívny zvrat v rozvoji českoslo-venskej meteorológie, třeba tu vidieť a spomenúť v predchádzajúcom období vybudované základy, na ktorých vyrástol dnešný systém našich meteorologických inštitúcií.

Počiatky systematických pozorovaní počasia na území terajšej čŠSR pomocou prístrojov pripadajú na začiatok 18. stor. Za najstaršie odborné meteorologické záznamy považu­jeme Prešovské pozorovania J. A. Reimana z r. 1717 — 20. Pozornost' počasiu v tom čase věnovali tiež hvězdárně, ktorá sa nachádzali v univerzitných centrách v Prahe a Trnavě. Zásluhy o rozvoj meteorológie na Trnavskej univerzitě patria najma jej rektorovi prof. J. Dobronokimu (prvá pol. 17. stor.) a univ. prof. F. Weissovi (druhá pol. 18. stor.). Pražské pozorovania započaté univ. prof. J. Steplingom na Klementínskej hvezdárni r. 1752 vykonávané až dodnes patria medzi najdlhšie pozorovacie rady v Evrópe. Steplingov nástupea univ. prof. A. Strnad za finančnej podpory Man-heimskej Palatínskej meteorologickej spoločnosti založil prvú sieť meteorologických stanic Rakúska. K. Kreil, jeden z neskorších vedúcich Klementinského observatória, ako autor spisu „Klimatológia Čiech" a konstruktér viacerých regis-tračných meteorologických prístrojov stal sa r. 1862 prvým riaditelom Centrálneho meteorologického ústavu Rakúska. Spolu s ním odišlo do Viedne viacero českých meteorológov, medzi nimi i K. Jelínek, ktorého fyzikálno-meteorologické tabulky sú používané dodnes.

Od r. 1870, t. j. od Rakúsko-Uhorského vyrovnania až do konca I. světověj vojny, prebiehal vývqj meteorológie na území Čiech a Slovenska oddělené. V tomto období dr. E. Purkyně, syn slávneho fyziológa, vybudoval v Čechách v tom čase najhustejšiu obrometrickú sieť na světe. Spracovania údajov o zrážkach vykonal matematik, neskoršie rektor Karlovej univerzity, prof- F. Studnička v práci „Základy opísania dažďov v Českom královstve". K rozvojů meteoro­lógie významné přispěl tiež prvý prof. meteorológie Karlovej univerzity F. Augustin (1846—1908) prácami klimatolo-gického zamerania, napr. „Velká klimatografia Prahy", „Teplotně poměry Sudiet" a pod. Světové meno, najma na úseku dynamickej meteorológie dosiahol univ. prof. S. Hanzlík (1887–1965).

Stav vtedajšej meteorológie na území dnešného Slovenska charakterizuje činnosť dvoch významných observatórií. Prvé z nich založil r. 1871 v Hurbanove (Ó. Gyalla) M. Konkoly - Thege, heskorší riaditel Centrálneho ústavu pre meteoro­lógiu a zemský magnetizmus v Budapešti. Observatórium svojím vědeckým zameraním a pravidelným publikováním výsledkov stalo sa známým i v zahraničí. V r. 1872 G. von Freisenhof založil v Krásné pri Nedanovciach agrometeoro­logické observatórium vydavajúce vlastný časopis „Rosnič­ka". Časopis vychádzal od r. 1882, okrem odborných prác uveřejňoval až do I. světověj vojny predpovede počasia pre nitriansky kraj. Pozoruhodných výsledkov vo výskume vplyvu orografie Karpát na meteorologické procesy a klimatické poměry Slovenska, dosiahol významný uhorský klimatolog, oravský rodák Z. Róna.

V r. 1919 po utvoření Československej republiky zakládá dr. R. Schneider Štátny meteorologický ústav. Úž v tom istom roku započalo sa s pravidelným uveřejňováním pred­povědí počasia. Synoptickú službu viedol dr. G. Swoboda, autor viacerých významných prác. napr. „Letecká meteoroló­gia", „Vlny a víry na kvázistacionárnych poveternostných fron­tech nad Európou" vyhotovenu v spolupráci s jedným zo spoluzakladatelov nórskej meteorologickej školy Bergeronom.

Dr. Swoboda sa po vojně stal prvým sekretárom Světověj meteorologickej organizácie pri OSN. K rozvojů českoslo-venskej synoptickej meteorológie přispěl tiež univ. prof. M. Konček, zakladatel meteorologického ústavu a katedry me­teorológie na Slovensku (Bratislava). Prof. Konček je světověj meteorologickej veřejnosti známy prácami týkajúcimi sa kli­matickej rajonizácie na základe zrážkových pomerov a indexu zavlaženia, dynamickej klimatológie, sekulárnym kolísáním klímy v strednej Európe a konštrukciou prístroja na registrá-ciu námrazy (geligraf). K dalším zakladatelom československej meteorológie patří univ. prof. A. Gregor, po r. 1945 riaditel Štátneho meteorogického ústavu v Prahe a neskór vedúci katedry meteorológie na Karlovej univerzitě a spolu­zakladatel významného vysokohorského observatória na Lomnickom štíte. Jeho práce znamenajú podstatný přínos k poznaniu klimatických pomerov Československa, bioklima-tických pomerov kúpelných miest a vypracovaniu klima­tických kritérií pre potřeby územného plánovania.

Na vývoji československej meteorológie v medzivojnovom období majš značný podiel L. W. Pollak, profesor nemeckej univerzity v Prahe, ktorý ako prvý začal uskutečňovat' spra-covanie údajov o počasí pomocou samočinných počítačov, univ. prof. V. Láska, autor mnohých prác o hyetológii horských oblastí a doc. B. Hrudička originálnymi prácami v odbore technickej meteorológie a dynamickej klimatológie.

Po II. světověj vojně dochádza v československej meteoro­logii k búrlivému rozvojů a diferenciácii úloh. Novozriadený Hydrometeorologický ústav zaisťuje potřeby národného hospodárstva. V rámci plnenia tejto úlohy vydává dve roz-siahle trojzvázkové diela „Atlas podnebia ČSR" a „Hydro­logické poměry ČSSR" s tabelárnymi přílohami pozorovaní všetkých stanic za obdobie 1901-1950, resp. 1931-1960, ako dielo rozsiahlej kolektívnej práce, ktorej počiatky siahajú až do r. 1919. Hydrometeorologický ústav okrem odborných periodik „Zborník prác", od r. 1947 vydává vlastný časopis „Meteorologické zprávy".

Výchovu nových odborníkov zabezpečujú katedry astronómie, geofyziky a meteorológie pri Karlovej univerzitě v Prahe a Komenského univerzitě v Bratislavě. Výchova klimatológov v rámci špecializácie fyzickej geografie je za­bezpečovaná prof. M. Noskom na Univerzitě Jána Evange­listu Purkyne v Brne. V Brne sa tiež nachádza Vojenská akadémia, ktorá připravuje pod vedením dr. V. čejku me­teorologův pre potřeby našej armády. Zameranie meteoro­lógie na Karlovej univerzitě je dané najma prácami'prof. S. Brandejsa k otázkám objektívnej predpovede počasia. Na Komenského univerzitě prof. Konček so svojím kolektívnom zameriava sa na problémy horskej meteorológie, sekulárně změny klímy a tepelnú bilanciu povrchu. K publikovaniu výsledkov slúži okrem iných odborných časopisov periodikum „Acta Facultatis Rerum Naturalium".

Hlavné fažisko výskumu připadá na Akadémiu vied. V rámci Akadémie bol v Prahe zriadený Ustav fyziky atmo­sféry, ktorý pod vedením dr. J. Podzimka pracuje na pro­blémoch všeobecnej cirkulácie atmosféry, štúdiu hraničnej vrstvy atmosféry a fyziky oblakov a zrážok. V posobnosti Slovenskaj akadémie vied utvořil sa v Bratislavě Ústav meteorológie a klimatológie, ktorý pod vedením dr. F. Smo­lena pracuje v otázkách fyziky atmosféry so zameraním na radiáciu ovzdušia a problémy horskej meteorológie. K publi­kovaniu výsledkov výskumu z odboru meteorológie má aka­démia k dispozícii časopis „Studia geophysica et geodaetica".

Meteorologický výskům ako i celostátně meteorologické podujatia Československá méteorogická spoločnosf, ktorá združuje asi 350 členov. Na čele spoločnosti stojí prof. M. Konček a správy o svojej činnosti publikuje v „Informačnom věstníku".

Aký ohromný vzostup národného hospodárstvá je spojený s týmto víťazstvom, aké obrovské změny sa u nás uskutečnili za uplynulých 25 rokov. Je samozřejmé, že ani naša meteoro­lógia nebola pasivným účastníkom tohto víťazného histo­rického pochodu. O tom nás presvedčia referáty, ktoré odznejú na našom sympóziu.

Po tomto úvode, dovolte mi vyhlásit' sympózium na tému: Súčasný stav a vývojové směry jednotlivých odborov meteoro­lógie a klimatológie v ČSSR, za otvorené.

NA ZÁVĚR

Ako ukázala váčšina přednesených referátov, přítomnost' i budúcnost meteorológie je podmienená výsledkami vedecko-technickej revolúcie. Túto podmienenosť móžeme sledovať v 2. smeroch. Na jednej straně rýchly rozvoj exaktných vieď přispěl k rozvojů poznatkov o atmosféře a prírodnom pro­středí vóbec a súčasne dal k dispozícii ceký rad nových tech­nických prostriedkov ako napr.:

• Meteorologické radary, pre sledovanie pohybu cyklónov, búrok a pod.
• Automatické stanice, schopné pozorovat' a prenášať údaje o počasí z neobývaných oblastí.
• Meteorologické družice, ktoré nepřetržité dodávajú informácie o oblačnosti v celosvetovom meradle cez deň i v noci; údaje o slnečnom a odrazenom žiarení, prúdení vzduchu a pod.
• Lidary, umožňujúce sledovať teplotné zvrstvenie atmosfé­ry, turbulencie apod.
• Počítače mimoriadnej kapacity, schopné spracovať velké množstvo údajov a riešiť rovnice zložitých atmosférických procesov a odtokových pomerov.

Na druhéj straně vědecký pokrok prináša so sebou i mnoho nežiadúcich javov ako: nekontrolovaný rast obavatelstva pri zaostávaní výroby potravin; prečerpávanie a znehodnocova-nie vodných zdrojov; znečisťovanie atmosféry; porušovanie prirodzenej stability podnebia apod. Celosvětová podstata týchto problémov je známa a medzinárodne organizácie připravili plány na ich spoločné riešenie.

Ako tu bolo viackrát poznamenané, i naša meteorológia sa bude podielať na plnění viacerých čiastkových úloh týchto medzinárodných programov.

Ku konců tohto storočia sa potřeba a čerpanie vody při­bližné strojnásobí v dósledku čoho vznikne v mnohých kraji­nách, pochopitelné i u nás, akútny nedostatok pitnej a užitkovej vody. Sú opodstatněné náznaky toho, že nedostatok vody bude jedným z vážných faktorov obmedzujúcim ďalšiu výstavbu priemyslu a polnohospodárstva.

Riešenie otázok zásob a koloběhu vody v globálnom me­radle je zabezpečované programom Medzinárodnej hydrologickej dekády. V rámci tohto programu sa Hydrometeoro­logický ústav v Prahe i Bratislavě podiela na riešení niekto­rých úloh týkajúcich sa spresnenia znalosti o našich vodných zásobách, ich plošných a časových změnách apod. I meteorológov, v rámci programu MHD, čaká hodné práce, najma v súvislosti s riešením otázok atmosferickej časti koloběhu vody.

Ďalšia paleta problémov, ktoré prináša vedecko-technická revolúcia súvisí s neustálým zvyšováním znečistenia ovzdušia. Straty spojené so znečisťováním životného prostredia v ČSSR činia okolo 3,5 miliardy korún ročně. Tieto škody stúpajú v celosvetovom meradle alarmujúcou rýchlosťou. Asi do roku 1940 bolo ničenie rastlinstva exhalátmi skoro neznámým pojmom. Dnes je rozšířené vo všetkých priemyselných krajinách a znamená reálné nebezpečenstvo rozvojů polnohospodárstva a ovplyvňuje výskyt typických chorob u ludí.

často hlášená téza, že hlavným cielom má byť odstránenie všetkých škodlivin priamo pri zdroji znečisťovania, je odhliadnúc od je neuskutočnitelnosti, neudržitelná. Toto nekompro­misně stanovisko totiž prehliada skutočnosť, že atmosféra má za normálnych podmienok velkú kapacitu prijímania a disperzie exhalácií, bez toho, aby nastali neželatelné podmienky. Kapacita rozptylu závisí na vertikálnej pohyblivosti vzduchu ktorá sa meni v širokých medziach. Pri vetře je asi 10 000 krát váčšia než pri stagnaci vzduchu. Otázkám čistoty ovzdušia a životného prostredia vóbec věnuje zvýšenú pozornost' v svetovom meradle i GSN. Vědecký program v tomto směre je rozsiahly a podida sa na ňom i ČSSR. Za účinnej pomoci OSN robia sa přípravy na zriadenie střediska pre výskům a rozvoj ochrany životného prostredia. HMÚ sa budú po­dielať na riešení niektorých čiastkových problémoch tohto střediska.

Medzi mnohými vědnými odbormi právě tie disciplíny, ktoré sa zaoberajú životným prostředím člověka si vyžadujú medzinárodnú spoluprácu. V meteorologii medzinárodná spolupráca v širokom meradle je nevyhnutná najma pri za-dovážení údajov o počasí z celého světa, slúžiacich ako pod-kladov pre vedu, tak i pre služby, ktoré vykonává. O 3 roky bude tomu 100 rokov, čo meteorológovia začali spolupraco­vat' v rámci Medzinárodnej meteorologickej organizácie. V súvislosti s rýchlým rozvojom meteorológie v posledných desaťročiach přišlo roku 1951 k pretvoreniu tohto orgánu v Svetovú meteorologickú organizáciu, ako špeciálnu zložku OSN. Od r. 1961, keď program rozvoja meteorológie projed­návalo Valné zhromaždenie OSN, sa datuje zintenzívnenie medzinárodnej spolupráce. Rezolúcia tohto zhromaždenia vyzývá všetky členské štáty, SMO a iné organizácie, aby při­jali opatrenia, ktoré by urýchlovali pokrok v meteorologii. SMO připravila plán nového poveternostného systému, ktorý nesie meno „Světová služba počasia" (SSP). Účelom tohto projektu je pomocou nových metód a technických prostried­kov, ako sú meteorologické radary, družice, automatické stanice, vysokovýkonné počítače apod. získat' nové vědomosti atmosférických procesoch a možnosti aplikácie vyplývajúce z týchto nových poznatkov sprístupniť všetkým štátom světa. K tomuto cielu SSP plánuje vytvoriť:

1. Globálny pozorovací systém obopinajúci róznymi po­zorovacími objektami celý svet. V súvislosti s týmto progra­mom HMÚ Praha a Bratislava plánujú vybudovať rad nových profesionálnych meteorologických stanic, prebudovávajú Aerologickú stanicu v Prahe i Poprade, začali budovat' sieť stredísk pre radarovú meteorológiu a vytvárajú podmienky pre příjem správ z meteorologických družíc.
2. Globálny telekomunikačný systém - pre rýchlu výměnu meteorologických údajov. HMÚ Praha sa nachádza na hlavnom spojovacom okruhu a má plniť úlohu regionálneho centra. Takéto centrum disponujúce zariadením pre vysoko-účinné přenosové rýchlosti má byť v Prahe (za účinnej finančnej pomoci SMO) vybudované do roku 1972. Súčasne s budováním telekomunikačného centra připravuje HMÚ Praha výstavbu komplexného výpočtového střediska vybave­ného vysokovýkonným počítačom strednej velkosti, ktoré popři telekomunikačnom zabezpečovaní bude riešiť prevádzkové a výskumné úlohy všetkých odborov ústavu.
3. Globálny systém spracovania údajov - předpokládá vybudovanie systému meteorologických centier, kde budú spracované údaje a vykonávané analýzy, ktoré nie je možné, resp. nie je rentabilně robit' v národných organizáciách. Z odznelých príspevkov je zřejmé, že HMÚ odborným zameraním i organizačnými opatreniami robi přípravy na postupný přechod smerujúci k využitiu nového globálneho systému spracovania údajov.
4. Program SSP předpokládá tiež širokú výskumnú činnost" a školenie odborníkov v medzinárodnom meradle. Výchova nových odborníkov, ktorej věnuje velkú pozornost' i SMO je problémom, který musíme riešiť i u nás. Z hradiska tohto stavu považujeme za prospěšné v rámci československej me teorolog. spoločnosti, resp. i inom fóre projednat' přípravu seminára zameraného na koncepciu výchovy technických i vysokoškolských pracovníkov v meteorologii.

Medzinárodná rada vědeckých odborov a Medzinárodný zváz pre geodéziu a geofyziku v spolupráci s SMO majů v rámci globálneho poveternostného výskuného programu (GARP) za úlohu skoordinovať množstvo výskumných úloh a vybudovať středisko pre výměnu skúseností a výsledkov výskumov. Náplň výskumu spojeného a SSP možno zhrnúť do nasledujúcich bodov:

• Dosiahnuť hlbšieho poznania globálnej cirkulácie atmosfé­ry a s ňou súvisiacich klimatických systémov.
• Postavit' predpovedanie počasia na pevnější vědecký zá­klad; vyvinúť prognózu techniku pre dlhodobú předpověď a získať znalosti potřebné pre časovú a miestnu mikroprognózu.
• Preskúmať možnosti ovplyvňovania a riadenia počasia umělými zásahmi.

VYZNAMENÁNÍ PRACOVNÍKŮ HYDROMETEOROLOGICKÝCH ÚSTAVŮ

U příležitosti 50. výročí založení čs. meteorologické služby a 25. výročí osvobození Československé socialistické republiky Sovětskou armádou propůjčil president Československé so­cialistické republiky

RNDr. Štefanu Petrovičovi, vedoucímu výzkum­ného oddělení klimatologie Hydrometeorologického ústavu v Bratislavě, státní vyznamenání „Za zásluhy o výstavbu"

a

RNDr. Antonínu Veseckému, náměstkovi ředitele Hydrometeorologického ústavu v Praze, státní vyznamenání „Za vynikající práci".

Ministr lesního a vodního hospodářství české socialistické republiky vyznamenal čestným odznakem ministra „Budo­vatel vodního hospodářství" tyto pracovníky Hydrometeorologického ústavu v Praze:

Brablec Josef, pracovník agroklimatologie

Daněk Josef, vedoucí Ústřední hydrologické předpovědní služby

Jakl Vladimír, pracovník Oborového informačního střediska

Komínek Rudolf, pozorovatel na letišti v Holešově

Košler Vladimír, pracovník Základního informačního stře­diska

RNDr. Koubek Rudolf, pracovník synoptické meteorologie

Krejsa Jiří, vedoucí meteorologické stanice Churánov

Ing. Kyjovský Štěpán, pracovník Laboratoře techniky

Parma Jan, pracovník hydrologie ve Středisku Brno

Slezák Karel, vedoucí pomoc. met. služebny na letišti v Karlových Varech

Ing. Sochorec Rostislav, vedoucí oddělení povrchových vod ve Středisku v Ostravě

Škoda Miroslav, pracovník Laboratoře hydrologie

Minister lesného a vodného hospodárstva Slovenskej socialistickej republiky prepožičal za pracovně zásluhy čestný odznak ministra „Budovatel vodného hospodárstva" týmto pracovníkom:

Ing. Angelini Hubert, pracovník hydrologie

Dr. Forgáě Peter, vedúci odboru synoptickej meteorológie

Ing. Malý Otakar, námestník riaditela pre hydrológiu

Novák Miloš, pracovník klimatológie

prof. Popálený Ján, vedúci odboru leteckej meteorológie

Priadka Ondřej, vedúci odboru technickej klimatológie

Dr. Valovič Šimon, pracovník klimatológie

Živora Miloš, pracovník hydrologie

„Za pracovně výsledky"

p. h. Dulovič Ladislav, vedúci oddelenia povrchových vod

Dr. Ing. Nedělka Milan, vedúci vedlajšej meteorologickej služobne v Poprade

Dr. Pribiš Ján, vedúci aerologického oddelenia v Poprade

Šteffek Matěj, pracovník klimatológie.

Všem vyznamenaným přejeme mnoho pracovních úspěchů, pevné zdraví a spokojenost v osobním životě.