You are here

Domů

Nové středisko HMÚ v Brně (1970)

Út, 2017/01/17 - 18:48 — plipina

Zahájení komplexní činnosti Střediska Hydrometeorologického ústavu v Brně

Dokončením výstavby vlastní provozní budovy dochází v tom­to roce v povodí řeky Moravy k zahájení činnosti komplexní hydrometeorologické služby v rámci působnosti Střediska Hydro­meteorologického ústavu v Brně.

Dnešní organizační struktura střediska v Brně (odbor hydro­logie, oddělení meteorologie a technické oddělení) — a podle na­šeho názoru v současné době téměř dokonalá — prošla dlouhým vývojem.

Již v roce 1881 byla meteorologickou komisí přírodozpytného spolku organisována měření srážek a teplot vzduchu na Moravě a v roce 1895 bylo zřízeno hydrografické oddělení při Zemském místodržitelství v Brně, čímž došlo k systematickému měření vodních stavů na tocích. Odborné vedení hydrografické služby se však uskutečnilo teprve po zřízení Hydrologického ústavu v Praze v roce 1918 a současně nastalo přičlenění tehdejší srážkoměrné služby k hydrografii, což přispělo k lepšímu rozvoji a na základě práce dobrovolných pozorovatelů mohla být organizována proti­povodňová služba.

Hydrografické oddělení v Brně bylo tehdy personálně i finančně naprosto nedostatečně vybaveno. Počáteční stav tvořili 2 inženýři, 2 technici a 1 úřednice. Z těchto důvodů se mohli zaměstnanci věnovat jen péči o dobrý stav staniční sítě a průtokově se vyhodno­covaly jen hlavní vodoměrné stanice. Pro malý zájem o podzemní vody a prameny bylo přikročeno k zakládáni sítě těchto stanic teprve značně později a v ojedinělých případech až po roce 1938. Síť srážkoměrných stanic, vzniklá sloučením tří samostatných sítí, byla tehdy málo vyhovující a zejména nerepresentativní.

V roce 1928 moravská hydrografická služba rozšířila pole své působnosti i na povodí horní Odry na území ČSR v důsledku správní reformy, kterou bylo Slezsko přičleněno do nově vytvo­řené země Moravskoslezské. Tím se zvýšil podstatně stav hydrologických a meteorologických stanic i počet zaměstnanců. V roce 1940 byla však vyňata srážkoměrná služba z hydrografického odděleni a byla přičleněna do Prahy, kde byla soustředěna nepře­tržitě až do roku 1970. V roce 1945 vznikla v Ostravě pobočka hydrografického oddělení.

Po roce 1945 hydrologické oddělení přešlo přes několik vodo­hospodářských organisaci (VRS, VRIS), ke Krajskému národní­mu výboru v Brně. Konečně v roce 1954 bylo začleněno do nově vytvořeného Hydrometeorologického ústavu, čímž došlo k lo­gickému sloučení obou složek podmiňujících oběh vody v přírodě. U 5. odboru Hydrometeorologického ústavu v Brně dochází k rozvoji hydrologie, především podzemních vod a pramenů a v roce 1960 je zřízena hydrologická prognosní skupina. V roce 1965 dochází v souvislosti s perspektivními organizačními pro­jekty vedeni ústavu k rozštěpení 5. odboru HMÚ v Brně na dvě pracoviště, a to Hydrologické středisko Brno a Hydrologické stře­disko Ostrava. V roce 1968 se vytváří v Ostravě komplexní hydrometeorologické středisko s působištěm v povodí řeky Odry.

Myšlenka decentralizace hydrometeorologické služby do re­gionů je tedy dobrá a byla v praxi již dvakrát velmi úspěšně ověře­na v činnosti středisek HMÚ v Ostravě i Košicích. Proto bylo v souvislosti s výstavbou vlastní nové provozní budovy vytvořeno v roce 1970 i v Brně hydrometeorologické středisko s útvary meteorologie, čímž dochází ke komplexnosti služby i v povodí řeky Moravy s plochou povodí 24 109 km2. Dnes má středisko celkem 54 zaměstnanců a ve své správě provádí pozorování na 170 vodoměrných stanicích na vodních tocích (z toho 20 stanic hydroprognózních), 1024 objektech podzemních vod, 207 pra­menech; v meteorologické staniční síti má 40 základních a doplň­kových klimatických stanic, 140 srážkoměrných stanic, 27 agrometeorologických a 215 fenologických stanic a mimo to na území města Brna a Oslavan celkem 21 stanic pro měření koncentrace S02 a prašnosti v ovzduší.

Při slavnostním zahájeni činnosti středisek v Ostravě i Košicích v roce 1968 byly uspořádány konference, které vyčerpávajícím způsobem pojednávaly o koncepcích a perspektivním rozvoji regionálních pracovišť. Máme dojem, že odborná veřejnost je tedy dobře seznámena a informována o našich dalších záměrech, a proto jsme pro slavnostní zahájení činnosti našeho střediska zvolili pracovní monotematické symposium na téma „Využití počítačů v české hydrometeorologické službě".

Téma symposia, které se konalo 8. října v nové budově Stře­diska HMÚ v Brně, bylo zvoleno s ohledem na dva aspekty. Za prvé proto, že právě na našem pracovišti se zrodila myšlenka zpracovávat základní hydrologický pozorovací materiál na samo­činných počítačích s ohledem na stále větší požadavky odborné veřejnosti, které si vyžadovaly nejen rozšíření staničních sítí, ale i vzhledem k omezenému počtu pracovníků nalézt i nové formy zpracování. Druhý aspekt pak sledoval prvek komplexnosti a na některých případech demonstroval odborníkům, jak dalece jsme dosud v hydrologii, klimatologii a synoptické meteorologii v této oblasti orientováni, i když uvedená problematika není zdaleka vyčerpána.

Písemné referáty, jejichž seznam je uveden na konci tohoto příspěvku, dobře vyčerpávaly problematiku a jejich vhodný před­nes ve zkrácené formě zaujal všechny účastníky symposia, jakož i vzácné hosty, mezi něž patřili náměstek ministra lesního a vod­ního hospodářství ČSR Ing. Miloslav Boháč, akademik Oto Dub, zástupci vysokých škol i ředitelé organizací.

Jak ukázala diskuse mimoústavních účastníků, téma symposia bylo skutečně velmi vhodně voleno se zajímavou problematikou a současně byla také ohodnocena dobrá práce ústavu. Diskuse také potvrdila správnost nastoupené cesty na úseku mechanizace zpracování dat.

Závěrem byli účastníci symposia ujištěni, že HMÚ bude nejen pokračovat v nastoupené cestě, ba naopak vyvine další větší úsilí k zajištění potřeb národního hospodářství z oboru hydrometeorologie.

Na konci tohoto příspěvku uvádím seznam referátů symposia, které si zájemci ještě mohou vyžádat ve Středisku HMÚ v Brně:

  1. Ing. Dr. M. Čermák, Ing. M. Sommer: Vznik, vývoj a cíle Střediska HMÚ v Brně
  2. Jiří Kapucián, Ing. D. Sacherová: Sběr hydrometeorologic­kých zpráv
  3. RNDr. M. Škoda: Tři roky numerických metod v synoptické službě
  4. RNDr. J. Hrdá, CSc, RNDr. B. Sobišek, CSc, Využití samo­činných počítačů v české klimatologické službě
  5. Ing. Z. Kožnárek: Zpracování hydrometrických měření na samočinných počítačích
  6. Ing. O. Kůra: Zpracování pozorovacích materiálů podzem­ních vod a pramenů na samočinných počítačích
  7. Ing. J. Buchtele: Matematická teorie předpovědi hydrogramu
  8. Ing. L. Kašpárek: Předpověď povodňového hydrogramu na analogovém počítači
  9. Ing. M. Cislerová: K problému matematického modelováni odtoku u hydrologické služby HMÚ
  10. Ing. J. Mlejnek: Banka hydrologických informací v rámci projektu ISU
  11. Ing. J. Hladný: Automatisace výpočtů hydrologické služby HMÚ

Miroslav Sommer, MZ 1970/6, ročník 23, str. 171

Běží na Drupalu