První číslo Meteorologických Zpráv

První číslo Meteorologických Zpráv vyšlo v Praze 30. dubna 1947

V úvodním článku prvního čísla Meteorologických Zpráv, který napsal přednosta Státního meteorologického ústavu v Praze Dr. Alois Gregor, bylo uvedeno, že nový časopis bude navazovat svým obsahem na pravidelné tzv. měsíční přehledy, které vydával Státní meteorologický ústav za první republiky, a které byly velmi žádané.

Úvodní příspěvek 1. čísla Meteorologických Zpráv:

Práce ve státních meteorologických ústavech kteréhokoliv státu na světě se nyní označuje názvem "služba". V minulém století tomu bylo ještě jinak. Tehdy meteorologie veřejnosti málo „sloužila“, někde byla spojena ještě s astronomií a většinou jen “pozorovala“. Veřejnost měla svůj „stoletý kalendář“ a jednotlivci své zkušenosti, podle nichž usuzovali na příští vývoj počasí. O meteorologických ústavech se vědělo málo.

Předešlá válka každého přesvědčila, jaký význam nabyla meteorologie pro vojenské operace. Meteorologie byla zcela zapojena do služeb války. Uplynulá zima naučila posluchače rozhlasu bedlivě sledovat povětrnostní zprávy v kterémkoliv státě Evropy a podle nich se řídila nouzová opatření. To je už zcela jiné pojetí meteorologie. Stává se vědou výhodnou v praxi.

Přečteme-li si americký román „Bouře“ od Stewarta (vyd. v českém překladu) shledáme, že jeho děj rozvržený na 10 dní navazuje na jeden povětrnostní případ barometrické poruchy, která prošla za tu dobu Spojenými státy. Porucha způsobila dramatický spád událostí, které si vyžádaly i lidské životy. Zároveň však děj popisuje, jak meteorologická centrála svojí varovnou službou sloužila veřejnosti a zabrána tak mnohem více tragickým událostem, k nimž by bylo došlo, kdyby jí nebylo a kdyby nebyla na takovém stupni, k němuž dospěla v posledních 20ti letech.

Státní meteorologické služby pražská a bratislavská mají podobné úkoly v měřítku daném našimi poměry. Posluchači rozhlasu znají dobře jeden z těchto úkolů. Jiné poslání si vytkly „zprávy“, které tímto číslem zahajujeme. Je celá řada drobnějších, avšak neméně prakticky důležitých případů, v nichž meteorologie může posloužit. I minulost v povětrnosti, nejen její budoucnost, má praktickou cenu.

Dlouholeté záznamy počasí např. poskytnou možnost posoudit, jak je povětrnost, která právě probíhá, ve srovnání s dřívějškem výjimečná. Tak např. se vyskytlo více dotazů z kruhů průmyslových, jak byla výjimečná zima 1947. Nejde však jen o zachycení zpráv o abnormalitách, nýbrž vůbec o to, statisticky sledovat povětrnost všude tam, kde porovnáváme vedle průběhu počasí v jednotlivých měsících vývoj něčeho jiného, např. zemědělskou práci, její zdar, překážky zaviněné povětrností a pod.

Za první republiky vydával Státní meteorologický ústav v Praze t. zv. měsíční přehledy povětrnostní, v nichž podával popis počasí na hlavní observatoři v Praze a na vybraných stanicích v republice. Jednoduchá publikace měsíční o dvou listech přetrvala 18 ročníků a pak přišla okupace a válka. Zprávy byly zastaveny. Zemědělské výzkumné ústav vydávaly obdobné čtvrtletní zprávy o počasí, přizpůsobené zcela zemědělské práci. Ve Státním ústavu, hydrologickém a hydrotechnickém T. G. M. v Praze vycházely zprávy o srážkách, vodočtech a sněhu rovněž po celou dobu trvání první republiky. Všechny tři druhy zpráv, jejichž podstatnou částí byly tabulky a suchá fakta, jak se počasí utvářelo, měly svůj okruh zájemců.

Státní meteorologické ústavy v Praze a v Bratislavě soustřeďují nyní veškerou meteorologickou práci a proto je přirozené, že přikročily nyní k oživení zpráv dříve vydávaných odděleně. Budou však pohromadě z důvodů praktických a finančních. Zprávy tedy budou obsahovat zhruba všechno to, co dříve přinášely zprávy Státního meteorologického ústavu, zprávy hydrologické a zprávy zemědělské a nadto ještě zvláštní oddíl, který pamatuje i na lázeňství a cizinecký ruch, pro nějž rovněž uvedené ústavy mají své stálé pracovní úkoly.

Tím také zanikají čtvrtletní zprávy pro zemědělce, které pro přechodnou dobu po válce vydávaly státní meteorologické ústavy v Praze a v Bratislavě společně a nahrazeny jsou příslušným oddílem v těchto zprávách.

Každé číslo bude obsahovat zprávy za dva měsíce. Obsah prvního sešitu, jejž předkládáme veřejnosti, prozrazuje, že si představujeme širší okruh čtenářů, nežli byly tři skupiny zájemci uvedených tří publikací přehledů před válkou.

Zprávy totiž nabývají částečně vzhledu časopisu určeného prospěti obsahem všem vrstvám čtenářstva. Vždyť počasí je silný činitel, s nímž musí počítat každý, a je tedy přirozené, že ústavy, které se zabývají jeho vyšetřováním, příp. i výzkumem, mají povinnost veřejnost informovat o lecčems, co by mělo pro ni význam.

S tím vědomím představujeme se prvním číslem naší československé veřejnosti a doufáme, že ona najde prostřednictvím obsahu vztah k této praktické a zajímavé vědě.

Dr. Alois Gregor, přednosta Státního meteorologického ústavu

První číslo obsahovalo dále příspěvky:

• Československá meteorologie v mezinárodním styku (Prof. Dr. Mikuláš Konček, přednosta Státního meteorologického ústavu v Bratislavě)
• Neblahá zima 1946 – předběžná zpráva (Dr. A. Gregor a Dr. P. Hrubeš)
• Leden 1947 – sníh a mrazy přerušené krátkou oblevou (Dr. A. Papež, Kárský, Dr. M. M. a Š. P.)
• Únor 1947 – tuhá zima pokračuje (Dr. A. Papež, Dr. M. M.)
• Měsíční tabulka klimatických údajů povětrnostních stanic v Československu (75 stanic, leden a únor 1947, 4 strany)
• Teploty půdy v lednu a únoru 1947 (P. U.)
• Ultrafialové záření a opalování na jaře (RNDr. Vladimír Stružka)
• Noční mrazy na jaře – jejich příčiny a předpovídání (RNDr. Pavel Uhlíř)
• Dešťová kapka a sněhová vločka (výňatek z knihy univ. Prof. Dr. St. Hanzlíka: „Základy meteorologie“)
• Výklad hlášení o žlutém sněhu (A. G.)
• Poznámky k mapám a informace z redakce
• Mapy ovzdušných srážek za leden a únor 1947 ve formátu A3
• Sněhová pokrývka na území ČSR dne 31. ledna a 28. února 1947 (A4)
• Jedna strana reklamních sdělení (pro kancelář, školu a dům, výroba srážkoměrných přístrojů, přesné vlasové vlhkoměry, továrna chemických a fyzikálních přístrojů, hodinářské a zlatnické potřeby, grafický tiskařský závod, dešťoměrné a jiné přístroje, chemické, lékařské a laboratorní sklo a originální sadba brambor.

Meteorologické Zprávy, administrace Praha XVI, Holečkova 8, pro Slovensko Bratislava, Trnavská 1. Novinová sazba povolena ředitelstvím pošt v Praze číslo IA-7-2372-OB-47. Dohlédací poštovní úřad Praha 25.

Stejně jako dnes, i v prvním ročníku, vyšlo 6 čísel za rok a jedno číslo bylo v rozsahu ca 25 stran + nečíslované celostránkové mapové přílohy.