Deset let meteorologických zpráv

Když jsem psal před 10 lety předmluvu pro první číslo Me­teorologických zpráv, uvádějící je na jejich cestu k čtenářům, zdůraznil jsem stručně důvod, proč resortní Meteorologický ústav se rozhodl vydávat svůj „věstník". Byla tehdy doba, kdy všechny přírodní vědy hledaly cestu k sblížení s praxí a potře­bami veřejného života. Meteorologie a klimatologie náležejí k ta­kovým vědám, které dokonce slouží celé řadě praktických oborů, a proto se stalo naléhavou potřebou informovat o výsledcích její práce a popularizovat ji.

Do té doby vycházely odděleně klimatické přehledy v různých odborných časopisech nebo jako zvláštní publikace, odborníci meteorologové a klimatologové uveřejňovali svá pojednání i pů­vodní práce ve věstnících společností (zeměpisné, fyziatrické, astronomické apod.), nebo v populárních přírodovědných časo­pisech (Vesmír, Příroda, Naší přírodou atd.).

Proto při zakládání Meteorologických zpráv jsme chtěli odbor­né zpravodajství soustředit a vytvořit orgán pro odborná i popularizační pojednání ve všech odvětvích meteorologie a klimato­logie. Takto jsme doufali, že z věstníku se vyvine základní me­teorologický časopis.

Doufám, že se to podařilo, i když bylo někdy nutno zápasit s těžkostmi anebo i krizemi. Ačkoliv byl časopis psán jen v čes­kém nebo slovenském jazyce a v prvním pětiletí pouze s překlady titulků, rozhodli jsme se zasílat jej do zahraničí. A bylo to správné. Dostali jsme zprávu, že v zemích s německým jazykem si dávali odborníci některé články překládat nebo referovat o nich od Němců ovládajících český jazyk. Známý meteorolog prof. Chromov z SSSR se pochlubil, že se na Meteorologických zprávách učí češtině. Dr. Hesselberg z Oslo, bývalý president Mezinárodní meteorologické organisace, se vyjádřil velmi pochvalně o Meteo­rologických zprávách. Zvlášť se mu líbily názorné a technicky pěkně provedené oddělitelné přílohy na křídovém papíře, mapové vložky o srážkách v ČSR a porovnával naše Meteorologické zprávy s anglickým „Weather". Takto se tedy Meteorologické zprávy přece vyvinuly v časopis.

Často jsme diskutovali, jaký směr mají mít Meteorologické zprávy: popularizační nebo vědecký? Odběrateli jsou jak laikové, milovníci přírody, tak odborníci z meteorologie a z příbuzných oborů. Bylo tedy přirozené dáti každému něco.

Listujeme-li v uplynulých deseti ročnících, nemůžeme nepo­zorovat určitou změnu, která nastala po pěti letech života časo­pisu. V prvém pětiletí skutečně měla převahu podle původní koncepce informativní a popularizační stránka. Pak došlo k obratu. Jednak zvenčí, kdy bylo z technických příčin nutno upustit od měsíčních klimatických, agrometeorologických a synoptických přehledů, jednak ubylo populárních článků a přibylo článků odborných, dokonce původních pojednání na vysoké vědecké úrovni. Úbytek článků populárních vznikl jaksi přirozenou cestou. Postupně vycházely knížky, které začaly vyplňovat citel­nou mezeru o základních pojmech a dějích meteorologických. Vyšly Hanzlíkovy Základy meteorologie a klimatologie, Končekův překlad Averkievovy Meteorologija a klimatologija, několik kní­žek o meteorologických přístrojích, zvlášť originální knížka Ko­courkova, Noskova kniha o metodách klimatického zpracování, bylo vydáno několik překladů z ruštiny z oboru synoptické me­teorologie i česká příručka Förchtgottova, vysokoškolská skripta atd. Proto poklesl význam psáti o základních jevech v Meteoro­logických zprávách a v tomto směru byla nastoupena cesta vyššího stupně, uveřejňovati informační články referující o pokrocích v určitých specializacích.

Kromě toho po padesátém roce začali se chápat pera mladí absolventi meteorologie, kteří byli sice v provozu, ale našli v nově docházející světové literatuře po dlouhé válečné přestávce hodně myšlenek pro vlastní tvůrčí práci, i když vědecky museli praco­vat přes čas. K nim zároveň přibyli pracovníci z kateder vyso­kých škol a z akademií. A tak ve druhém pětiletí vedle referátů čteme odborné články vysoce zajímavé, namnoze světové úrovně z oboru dynamické meteorologie (Brandejsova škola numeric­kých předpovědí počasí), z dynamické klimatologie, která je mostem mezi klimatologií a synoptikou, pojednání z klasické kli­matologie v moderním rouše statistickém zejména ze Slovenska, pozoruhodné články ze zemědělské a lesnické klimatologie a cenné příspěvky z historické meteorologie psané prof. Seydlem.

Rád bych ještě poznamenal, že by bylo záhodno rozhojnit počet článků ze synoptické praxe, specializace, ke které se stále upíná pozornost jak ze strany veřejnosti, tak i odborných mezi­národních kruhů, o čemž svědčí četné články téměř ve všech světových meteorologických časopisech. Takových příspěvků bylo u nás napsáno málo, a mám dojem, že naši synoptikové mají bohaté zkušenosti a mohli by nám leccos zajímavého pověděti.

Na závěr přeji Meteorologickým zprávám na prahu další de­sítky šťastnou cestu za čtenáři a rozšíření jejich okruhu doma i za hranicemi.

Alois Gregor, MZ 1958/1, ročník 11, str. 1