ROZHOVOR S ŘEDITELEM ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU ING. IVANEM OBRUSNÍKEM, DrSc.

ROZHOVOR S ŘEDITELEM ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU ING. IVANEM OBRUSNÍKEM, DrSc.

1. Pane řediteli, v první etapě svého dosud jedenáctiletého působení v čele Českého hydrometeorologického ústavu jste upravil při konsolidaci ústavu organizaci z trojstupňového řízení na dvojstupňové - s výjimkou úseku meteorologie a klimatologie - a zredukoval počet útvarů, a tím i vedoucích, z 69 na 49. Bylo to natolik prozíravé rozhodnutí, že jste tuto strukturu nemusel v zásadě měnit, nebo jste k tomu měl jiné důvody?

Bylo třeba zvýšit efektivnost ústavu a pochopitelně se to týkalo i řízení. Je třeba, aby cesta od řadového pracovníka k nejvyšší úrovni vedení nebyla dlouhá a komplikovaná a aby operativnost ústavu a všech jeho útvarů byla na výši. Úsek meteorologie a klimatologie má nejvíc lidí a složitější strukturu, a proto je jediným úsekem, kde dále existuje třístupňové vedení. Struktura vedení ústavu běží převážně oborovým způsobem, kdy je každý úsek veden příslušným náměstkem, ale zároveň existuje pro systém poboček i vedení ředitel ústavu - ředitelé poboček, při čemž odborná oddělení na pobočkách jsou metodicky řízena náměstky. Nenalezli jsme zatím lepší a zcela jednoznačný způsob vedení pro pobočky, ale při pochopení situace náměstky i řediteli poboček dosavadní způsob funguje velmi dobře.

2. V rozhovoru poskytnutém Meteorologickým zprávám v prvním roce Vašeho „ředitelování“ v roce 1993 jste konstatoval: „...Dosavadní naprosto nekoordinovaný způsob nákupu a využívání výpočetní a telekomunikační techniky v ČHMÚ byl neúnosný a byla při něm utracena zbytečná spousta peněz... Za svůj hlavní úkol považuji právě to, abych plnil funkci koordinátora a přitom neprotežoval zájmy jednoho úseku oproti druhému. Technologický systém ústavu (vstupy, zpracování dat, poskytování informací, archivace) je využíván tak, jak tomu nesprávná koncepce a špatná koordinovanost v minulosti dovoluje. Intenzivně již pracujeme na zlepšení tohoto systému a některé výsledky tohoto úsilí se již začínají projevovat.“ Je možné s odstupem času vyhodnotit, co se podařilo a na co se v budoucnu zaměříte?

Myslím si, že došlo ke značnému zlepšení systému nákupu a využívání výpočetní a telekomunikační techniky. Klíčové bylo vytvoření investiční komise i zavedení systému požadavkových listů. Odborné otázky jsou vždy předem projednány na komisi výpočetní techniky. Pro koncepční práce byla vytvořena komise pro databázové a informační systémy, která se snaží určit hlavní směr činnosti ústavu v této oblasti a postup realizace. Podařilo se sjednotit všechny tři odborné úseky ústavu na využívání stejného databázového systému ORACLE, byl vytvořen jednotný systém automatického sběru a ukládání dat přímo do databáze, který byl převzat z klimatologického systému CLIDATA a upraven a odzkoušen pro celý ústav na ostravské pobočce. Zaveden byl i určitý systém „posunování“ PC během doby jejich využití od špičkových specialistů k pracovníkům s menšími nároky na tuto techniku. V celém procesu investic do výpočetní techniky i do telekomunikací včetně internetu/intranetu je třeba přihlížet i k finančním možnostem, a proto jsou všude kromě odborníků z centra i poboček zastoupeni i ekonomové. Naší snahou je, aby výpočetní technika i software sloužily více oborům současně. Odhad finančních možností je obvykle obtížný vzhledem k určité nestabilitě financování ústavu jako celku a zároveň i k pomalému postupu schvalování velkých projektů a grantů, které přinášejí investiční prostředky (PHARE, ISPA a další). V budoucnu se potřebujeme zaměřit na plánování na dobu několika let, i na to, aby ke všem chystaným větším investičním záměrům existoval řádně zdokumentovaný projekt a pochopitelně i další zlepšování spolupráce a sdílení dražší techniky více obory. Čeká nás i řešení návaznosti na informační a jiné systémy používané v EU i zavedení systému řízení ISO 9000.

3. Téma: ČHMÚ jako příspěvková organizace - výhody a omezení. V roce 1993 činil státní příspěvek 200 milionů a výnos z výdělečné činnosti činil 32 milionů Kč. Jaká je současná situace a hlavně: je dost zdrojů na inovaci zařízení (investice), rozvojové programy, udržení „konkurenceschopnosti“?

Myslím si, že přechod z rozpočtové na příspěvkovou organizaci byl správný a právě rostoucí prostředky získávané z komerční činnosti umožnily ústavu pokračovat v činnosti i za podmínek stagnace a často i redukce státního příspěvku v minulých letech. Zavedení odpisů pomohlo při investiční činnosti ústavu. Komerční činnost znamenala zvýšení orientace informací a služeb ústavu na zákazníky a nutnost být konkurenceschopný vedla ke zrychlení vývoje. Určitým omezením příspěvkové organizace je přetrvávající omezená možnost motivace pracovníků ve mzdové oblasti a někdy i rozpory mezi tím, co má ústav poskytovat bezplatně, a naopak co na komerční bázi. ČHMÚ v období posledních let pomohl program na vytvoření sítě automatického imisního monitoringu a projekty PHARE, které podstatně zlepšily infrastrukturu ústavu. K rozvoji ústavu od roku 2004 by měl přispět začínající velký projekt pro vytvoření monitorovací sítě podzemních vod financovaný z programu ISPA a především velký čtyřletý Program modernizace předpovědní a výstražné služby ČHMÚ. Podle současných informací by mělo do konce roku 2007 dojít ke zrušení příspěvkových organizací, a proto vedení hledá vhodnou alternativu statutu ústavu.

4. V roce 1999 došlo k integraci meteorologických a hydrologických předpovědních pracovišť na ústředí v Praze-Komořanech a na pobočkách a posléze i ke sloučení synoptické a letecké meteorologické služby do Centrálního předpovědního pracoviště (CPP). Tato pracoviště tvoří základní složky Předpovědní a výstražné služby (PVS) ČHMÚ. Jak se tato organizace osvědčila v krizových situacích, jakými byly katastrofální povodeň v roce 2002 nebo mimořádně suché počasí v minulém roce?

Myslím si, že změny v organizaci PVS přišly právě včas a byly vyvolány, mj. i vyhodnocením činnosti ústavu za velké povodně v roce 1997. Bylo nutné zvýšit operativnost výstražné služby, integrovat ji mezioborově a dát ji pod jedno organizační vedení a zodpovědnost. K tomu došlo vytvořením CPP spojeného s odpovídajícími regionálními předpovědními pracovišti RPP na pobočkách. Vše bylo nutné propojit dobře fungující telekomunikační a počítačovou sítí. Rovněž jsme museli prodloužit interval povodňové předpovědi a zajistit spolupráci hydrologů s meteorology přímo na předpovědních pracovištích. Zavedli jsme využívání výstupů z modelů počasí v hydrologické prognóze a operativní počítání hydrologických srážkoodtokových modelů pro hlavní toky v CR. Všichni pracovníci prognózy začali důsledněji pracovat s radarovými informacemi. Velmi důležité bylo navázání lepších kontaktů původně s Civilní ochranou a nyní především s Hasičským záchranným sborem na úrovni centra a poboček. Vytvořili jsme také systém integrované výstražné služby (SIVS) spolu s armádními meteorology i sjednocený formát výstupů (upozornění, výstrahy apod.).

Letecká meteorologická služba byla na pracoviště CPP přemístěna z Ruzyně, avšak pořád si udržuje určité zvláštní postavení. Přemístění vedlo ke zlepšení kontaktů s meteorology na pracovišti ČHMÚ v Praze-Komořanech a k lepšímu využívání všech informací dostupných v centru ústavu. Nyní jsou letečtí meteorologové „ve svém“ a můžeme tak pro ně lépe zajistit vše potřebné, než tomu bylo ve velmi omezených nájemních prostorách na letišti

Činnost ústavu během povodně 2002 jednoznačně ukázala zvýšení operativnosti i kvality PVS ČHMÚ a její dobré fungování v rámci krizového řízení a integrovaného záchranného systému ČR. Uznání důležitosti kvalitní činnosti PVS ČHMÚ právě při krizových situacích vedla i k tomu, že byl vládou schválen rozsáhlý Program modernizace této služby na léta 2004-2007.

Sucho je poněkud odlišný problém, neboť se jedná o pomalý a obtížně předpovídatelný proces. Zde se uplatnilo především využívání režimových klimatologických a hydro- logických databází a ústav se podílel hlavně na vyhodnocení rozsahu a dopadů sucha především na zemědělskou činnost zhodnocení o stavu podzemních vod, a prognózu vývoje těchto zásob na nejbližší období pro vládu ČR. Během období sucha a současného velkého horka loni v létě vzrostl zájem lidí o předpověď počasí. Těšili se na předpověď srážek a ochlazení, což je v „normálním“ létě neobvyklé. Očekávám, že se v nejbližší době podaří na možné suché periody systematicky připravovat formou většího projektu, aby v době příchodu sucha (i horka) byli jak pracovníci ústavu, tak i zemědělci a vodohospodáři na tuto situaci připraveni.

5. V souvislosti s předchozím tématem se naskýtá otázka, do jaké míry se v ČHMÚ uplatňují v praktické podobě nové předpovědní metody a v čem se nejvíce projevují. Jde např. o dálkovou detekci atmosférických jevů, aplikaci numerických předpovědních modelů, hydrologických modelů apod.

Nové předpovědní metody, založené na radarových či družicových informacích a výsledcích numerických modelů počasí, srážkoodtokových modelů, a v neposlední řadě i modelů pro šíření znečištění, se v ČHMÚ uplatňují stále více. Snažíme se používat modely počasí na krátkodobou (ALA- DIN) i střednědobou předpověď (globální modely i modely z Evropského centra pro střednědobou předpověď), a jejich výstupy využívají jak hydrologové, tak i specialisté na ochranu ovzduší. Je to celosvětový trend a my nemůžeme zůstat pozadu. Účastníme se vývoje modelů především v projektu ALADIN ve spolupráci s Francií a dalšími zeměmi a začínáme společně vyvíjet zcela nový model ALADIN-2 s rozlišením 2,5 km! Jsem rád, že k tomu máme nejen vybavení (nyní nový superpočítač SX-6 od firmy NEC), ale především schopný tým lidí. Důležité je i zavádění modelů do denní operativní praxe a jejich efektivní využívání. To klade velké nároky jak na vybavení a vývoj metodik, tak i na úroveň vzdělání našich pracovníků. Ústav proto přikročil k zavádění nového systému vzdělávání pracovníků ve všech oborech.

6. ČHMÚ je představitelem České hydrometeorologické služby. Existuje však tradiční spolupráce s dalšími příbuznými pracovišti, zejména na poli vědeckovýzkumném a vzdělávacím. Jak tuto spolupráci hodnotíte?

Myslím, že tato spolupráce se i se zlepšením kontaktů a vzájemné informovanosti o nových projektech oproti minulým obdobím zlepšila. Určitým problémem je značná roztříštěnost témat grantových projektů a někdy i to, že pracovníci akademických pracovišť jsou hodnoceni především podle publikací a nikoliv podle toho, zda mají jimi objevené skutečnosti a postupy využití v praxi. Máme dobré kontakty především s Katedrou meteorologie a životního prostředí MFF UK i s Ústavem fyziky atmosféry AV ČR a podobné kontakty s vysokými školami a výzkumnými pracovišti se vyvíjejí i v regionech. Pomáhá nám i získávání projektů z programu výzkumu a vývoje (VaV), vypisovaných ministerstvy životního prostředí, zemědělství apod. Potřebujeme však více odborně zdatných pracovníků s dostatečným jazykovým vybavením, kteří dokážou soutěžit o grantové projekty, a to nejen v ČR, ale i na projektech vypisovaných EU. Byl bych rád, kdyby byli pracovníci ČHMÚ zváni jako spoluřešitelé či řešitelé projektů, podílející se na výzkumné práci, a nebyli spíše jen dodavateli dat a informací pro hlavní řešitele.

7. Za Vašeho působení došlo k rozvoji mezinárodní spolupráce ve všech oborech působnosti ústavu. Jak posuzujete nejdůležitější aktivity a jak je ČHMÚ připraven splnit všechny požadavky spojené se vstupem České republiky do Evropské unie od května letošního roku?

Mezinárodní spolupráce se v posledním desetiletí značně rozrostla. Souvisí to jak s uvolněním mezinárodní situace a usnadněním kontaktů se zeměmi západní Evropy a USA, tak i se zvýšením naší aktivity při vyjednávání spolupráce. Pochopitelně k tomu došlo ve všech třech oborech, i když v každém z nich je situace poněkud jiná. Již tradičně je velmi dobře organizována mezinárodní spolupráce v meteorologii a klimatologii především pomocí Světové meteorologické organizace (SMO), která je i v rámci Evropy organizována v regionální asociaci SMO RA VI. Pokud jde o evropské struktury, ústav se přidružil k Evropskému centru pro střednědobou předpověď (ECMWF) v Readingu, od roku 2005 se obdobně přidruží k organizaci EUMETSAT, pracovníci ústavu spolupracují v rámci programu evropských meteorologických služeb EUMETNET apod. Obdobně spolupracuje s SMO ČHMÚ i v hydrologii či ochraně ovzduší a ve všech oborech se zvýšila i spolupráce bilaterální. V hydrologii a ochraně ovzduší je intenzivnější spolupráce s řadou evropských organizací. Je také více zaměřena na přípravu vstupu ČR do EU a plnění evropských direktiv. ČHMÚ je proto dobře připraven pro vstup do EU, i když určité starosti nám dělá personální zajištění některých nových agend. Hodně nám pomohlo zlepšení infrastruktury financované z evropských programů PHARE a ISPA.

8. V současnosti hlavně díky internetu, který je rozšířen téměř na celém světě, je přístupné velké množství informací, od klimatických dat přes aktuální údaje o počasí, až po čerstvé výsledky kvalitních numerických modelů. To znamená, že do jisté míry skončil monopol národních hydrometeorologických služeb na poskytování informací. Jak si za těchto okolností před-stavujete další uplatnění a rozvoj naší předpovědní služby?

Internet přinesl řadu kladů pro šíření dat ve všech oborech zejména v grafické podobě a znamená velký skok ve zprostředkování informací. Jeho problémem je, že za kvalitu uváděných informací v řadě případů nikdo neručí a uživatel obvykle nerozezná, která informace je věrohodná a která ne. Proto se ČHMÚ a obecně národní hydrometeorologické služby snaží, aby jimi šířené informace byly dostatečně spolehlivé, a aby to uživatelé věděli. Služby tak ztratí monopol, avšak na druhé straně své vůdčí postavení v poskytování odborných informací získají zpět tím, že budou pořád „nejlepší“. Je to těžký úkol a určité konkurenci z řad amatérů, kteří zveřejňují různé předpovědi počasí a další informace, se nedá zcela zabránit.

Na druhé straně vzniká problém v komerčních aktivitách národních služeb, protože informace uvedená volně na internetu se dá těžko prodávat zákazníkovi. Z tohoto důvodu národní služby uvádějí na svých webových stránkách především data a informace určené veřejnosti, kdežto speciální předpovědi a informace dodávají zákazníkům pouze na základě smluv. V hydrologii a ochraně čistoty ovzduší je situace jednodušší a prakticky všechna data a informace jsou volně přístupné. I v tomto případě, zejména u naměřených (primárních) dat, hrozí někdy jejich nesprávný výklad laickými uživateli.

Pozitivní je, že všechny národní služby se snaží dodržovat doporučení SMO a v krizových situacích své webové stránky zcela „otevřou“. Tím zpřístupní všechny informace (i primární data), která mohou být v době krizové situace užitečná. Příkladem může být takovéto „otevření“ internetu ČHMÚ v době povodně 1997 (kdy se to zkoušelo poprvé) a zejména úplné zpřístupnění speciálních „povodňových“ stránek ČHMÚ při katastrofální povodni v roce 2002. Tyto informace byly s výhodou využívány jak orgány krizového řízení na všech stupních (kromě oficiální cesty šíření těchto informací pomocí Hasičského záchranného sboru), tak i přímo veřejností v oblastech ohrožených povodní. Závěrem bych chtěl dodat, že se musíme stále více snažit podávat naše informace především v grafické a zároveň srozumitelné formě, a nejlépe na mapových podkladech s využitím GIS. Platí to nejen pro internet, ale např. i pro televizi.

Za redakci Meteorologických zpráv se tázal Zdeněk Horký, MZ 2004/1, ročník 57, str. 1-3