You are here

VÝVOJ ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU PO ROCE 1992 A JEHO PERSPEKTIVY V NOVÉM STOLETÍ

VÝVOJ ČESKÉHO HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU PO ROCE 1992 A JEHO PERSPEKTIVY V NOVÉM STOLETÍ

ÚVOD

Počátek roku 1993 byl pro další osudy Českého hydro­meteorologického ústavu (ČHMÚ) velmi významný ze dvou hlavních důvodů - došlo ke změně jeho ekonomického statu­tu, kdy se ústav stal místo rozpočtové organizace organizací příspěvkovou - a zároveň došlo ke změně nej vyššího vedení ústavu (nový ředitel a postupně i jeho náměstci). Obě tyto základní změny ovlivnily jak organizační strukturu ústavu, tak i způsob hospodaření. Právě změna způsobu hospodaření si vynutila přehodnocení přístupu k většině činností, které ústav až do této změny prováděl. Větší role ekonomických parametrů vedla mj. k vytvoření nové funkce ekonomicko-správního náměstka a k reorganizaci příslušných centrálních útvarů.

ČHMÚ si na druhé straně zachoval oborové členění na tři odborné úseky: meteorologii a klimatologii, hydrologii a ochranu čistoty ovzduší a podržel si i stávající systém pobo­ček, observatoří a staniční sítě (obr. 1). Postavení poboček se však změnilo směrem k jejich větší samostatnosti a zvýšení jejich úlohy při zastupování ČHMÚ v regionech. Zvýšení samostatnosti poboček bylo později stvrzeno i jmenováním jejich dosavadních vedoucích řediteli.

Klíčová byla změna ekonomického a právního statutu, která vedla k důslednému zavedení komerčních aktivit (poskytování některých informací a služeb za úplatu). Výnosy z komerčních činností se staly nezbytným doplněním rozpo­čtu ústavu na jeho činnosti, které stát již nedotoval plně jako dříve, tj. ze 100 %, ale pouze částečně v rozmezí 75 až 80 %. Na druhé straně ústav může z výnosů komerční činnosti finan­covat část svého provozu a do jisté míry hradit i potřebné investice. Konkurenční prostředí (v některých činnostech začaly ústavu konkurovat soukromé subjekty) přineslo i další pozitivní přínos - zvýšení snahy o rychlé inovace metodik a zároveň i rychlejší přizpůsobování výstupů z ústavu potře­bám uživatelů - zákazníků.

Obr. 1 Organizační schéma ústavu.

V dalším textu se soustředím především na činnosti ústa­vu, které jsou spjaty s meteorologií a jejím rozvojem, neboť 80. výročí, které letos oslavujeme, je spojeno především s tímto oborem. Další dva hlavní obory se k meteorologii v našem ústavu připojily teprve později než v roce 1919. Přesto se o vzájemné spolupráci meteorologů s dalšími odbor­nými profesemi ústavu dále zmíním, neboť právě tato spolu­práce je z pohledu ředitele celého ústavu důležitá a mnohdy obtížně realizovatelná. Bez této spolupráce by nebylo možné rozvíjet a modernizovat většinu aktivit, které ústav dělá, a zajistit finanční prostředky i na některé ambicióznější, avšak z hlediska rozvoje nezbytné projekty, a tím i na rozvoj ústavu jako celku.

VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V ČHMÚ V OBDOBÍ LET 1993 AŽ 1999

K nejvýznamnějším událostem patří již výše zmíněné zavedení komerční činnosti právě v meteorologii, která je k tomu nejlépe uzpůsobena, a kde bylo možné navázat na zku­šenosti západoevropských meteorologických služeb, zejména služby britské (UK Met Office). Na komerční bázi bylo třeba dát především meteorologické zabezpečení civilního letectví, kde lze v současné době říci, že se vztahy ČHMÚ a jeho letec­kých partnerů (Řízení letového provozu, Česká správa letišť a České aerolinie) dostaly po roce 1998 a dlouhodobém vyjednávání na požadovanou úroveň, zakotvenou ve smlou­vách připravených podle pravidel ICAO.

Dále bylo třeba zavést komercializaci do poskytování meteorologických předpovědí a dalších informací médiím, zejména televizi, rozhlasu a tisku. Podařilo se dát na novou bázi především dosavadní vztahy s Českou televizí (ČT) a Českým rozhlasem (ČRo) a vyjasnit úlohu meteorologů-synoptiků z ústavu. Perspektivně se jevilo i navázání spolu­práce se soukromým poskytovatelem meteorologických informací - firmou Meteopress, která měla zabezpečit distri­buci a prodej informací z ČHMÚ především novinám a nově vznikajícím soukromým rádiím a televizím. V poslední době však nepokračuje tato spolupráce podle našich původních představ, a proto ji bude třeba radikálně přehodnotit. S pře­chodem na komerční činnosti se pochopitelně změnila nejen organizace varovné a předpovědní služby, ale i řada dalších navazujících činností ústavu jak v centru, tak na pobočkách zabezpečujících komerční služby v regionech.

VÝZNAMNÉ ÚSPĚCHY ÚSTAVU V JEDNOTLIVÝCH LETECH

1993

K úspěchům ústavu v odborné oblasti patřilo předevšm zakoupení nového telekomunikačního počítače firmy NET-SYS, vybudování lokálních počítačových sítí na pobočkách i v centru, inovace databázových počítačů od firmy ICL a modernizace přístrojového vybavení profesionálních me­teorologických stanic. K důležitým krokům patřilo i aktivní zapojení ústavu do budování radiační monitorovací sítě ČR (systém IRIS) a zakoupení Brewerova spektrofotometru pro měření stratosférického ozonu a UV-B záření (observatoř ČHMÚ v Hradci Králové).

1994

Tento rok přinesl uzavření starého výpočetního centra se sálovými počítači a přesunutí náročnějších výpočtů a databá­zí na systém ICL, pracující v počítačové síti ústavu. Dále lze z významnějších událostí vyjmenovat instalaci automatizova­ného meteorologického systému na pražském letišti, započe­tí automatizace meteorologické a hydrologické měřicí sítě, stavbu věže pro radar „Morava", zavedení systému CLICOM v klimatologii a budování hydrologického databázového informačního systému. V ochraně ovzduší byla ukončena výstavba stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM) a pokračoval rozvoj databázového Informačního systé­mu kvality ovzduší (ISKO). Podařilo se též přestěhovat pobočku v Českých Budějovicích do nového samostatného objektu.

1995

V tomto roce vypracovalo vedení ústavu zásady nové kon­cepce ústavu, která vychází ze společných telekomunikačních a počítačových sítí v centru a na pobočkách, maximální kom­patibility databázových systémů tří odborných úseků a postupného sjednocení varovných a předpovědních služeb do jednoho systému. Důležitým momentem bylo zprovozně­ní nového dopplerovského radaru „Morava" s navazujícím slučováním údajů z více radarů do jedné radarové informace a meteorologové si začali zvykat na každodenní využívání výsledků regionálního numerického předpovědního modelu počasí ALADIN. Do provozu se podařilo uvést i nové zaříze­ní pro příjem a zpracování družicových dat v Praze-Libuši a zároveň i nové vybavení letecké meteorologické služby jak na Ruzyni, tak i na dalších letištích. Ústav přikročil ke zkva­litnění meteorologických předpovědí pro údržbu silnic a zvý­šil úsilí o vydávání regionálních předpovědí.

Úspěšně pokračovaly i práce na zkvalitňování databázo­vých systémů v hydrologii a ochraně čistoty ovzduší, kde došlo k důslednějšímu využívání geografických informačních systémů (GIS). I v tomto roce pokračovala postupná moder­nizace pozorovacích a datových sítí. Nově bylo zřízeno malé oddělení klimatické změny pro pokrytí této důležité proble­matiky především z mezinárodního hlediska, úzce spolupra­cující s oddělením emisí a s Národním klimatickým progra­mem (NKP). Koncem roku se pobočka v Hradci Králové pře­stěhovala do nové budovy.

1996

V tomto roce se vyskytly povodně z přívalových dešťů na Bruntálsku, které ukázaly, že je třeba zdokonalit systém varo­vání před povodněmi v ČHMÚ - první etapa tohoto zdoko­nalení, která zahrnovala i zlepšení spolupráce meteorologů s hydrology, proběhla v druhé polovině roku. Pokračovalo postupné vytváření regionálních předpovědních pracovišť (RPP) a zavádění komunikace a šíření dat v prostředí sítě intranet-internet, která spojuje centrum s pobočkami a další­mi pracovišti ústavu v ČR. Pro zkvalitnění práce meteorolo­gů byl zakoupen systém družicového přenosu letecké doku­mentace SADIS a komplexní programové vybavení pro mete­orologickou předpověď METPRO. Pokračovalo využívání modelu ALADIN a do zkušebního provozu byl uveden roz­ptylový model MEDIA.

V hydrologii byla dokončena rekonstrukce datové základ­ny Hydrofondu na bázi ORACLE a pokračovalo nahrazování manuálních hydrologických stanic automatickými stanicemi NOEL. V úseku ochrany ovzduší bylo dokončeno vybavení národní laboratoře pro kalibraci automatických a manuálních metod monitorování kvality ovzduší. V ekonomicko-správním úseku začal přechod na nový celoústavní systém přenosu ekonomických dat a informací dodaný firmou VEMA. Investice ve Středisku informačních služeb vedly k vytvoření „barevného" pracoviště, které značně zvýšilo grafickou úro­veň tištěných výstupů z ČHMÚ.

1997

Tento rok byl poznamenán katastrofální povodní v oblas­ti Moravy a části východních Čech, která důkladně prověřila varovnou a předpovědní službu ČHMÚ. Ústav v této velké zkoušce obstál a zejména předpovědi množství srážek z modelu ALADIN a rutinní využití systému intranet-internet sehrály významnou úlohu. Zároveň se však objevila nutnost komplexnější inovace celého předpovědního a varovného systému, a to jak z hlediska organizačního, tak po stránce vybavení. Řada požadavků na finanční zdroje byla zahrnuta do usnesení vlády č. 185 - přijatého začátkem roku 1998 a do návrhu systému integrovaných předpovědních pracovišť.

Do rutinního provozu byl uveden systém SADIS a další modernizace letištního systému přispěla k zařazení letiště Praha-Ruzyně do kategorie IIIb. V klimatologii byl zahájen vývoj nové databáze CLIDATA v systému ORACLE, která časem nahradí CLICOM. Významným úspěchem bylo prosa­zení Prahy jako centra společného projektu středoevropských zemí pro operativní počítání a výzkum modelu ALADIN zva­ného LACE, což bylo završeno zakoupením superpočítače SX-4/3A od japonské firmy NEC. Ústav přešel v oblasti tele­komunikací na zvýšenou rychlost spojení mezi centrem a pobočkami (64 kbit/s) umožňující přenosy velkých objemů dat a zkvalitnění využívání systému intranet/internet. V hyd­rologii kladl povodňový rok 1997 obrovské nároky na pra­covníky prognózy a začaly práce na intenzivnějším využívá­ní srážkoodtokových modelů. Ochrana čistoty ovzduší se sou­středila na monitorování a varovnou činnost při „letních" (fotochemických) smogových situacích a jejich vazbu na zvý­šené koncentrace přízemního ozonu. K úspěchům je nutno připočíst i dokončení přístavby budovy pobočky v Českých Budějovicích.

1998

Tento rok přinesl uvedení superpočítače SX-4/3 A do trva­lého provozu a od července 1998 operativní počítání modelu ALADIN na tomto stroji pro všechny členy projektu středo­evropských zemí LACE. Byla dokončena výstavba nového moderního centrálního předpovědního pracoviště (CPP) v Komořanech, kde jsou kromě meteorologů i pracovníci hyd­rologické prognózy a v době smogových situací i odborníci na ochranu ovzduší. Povodeň z přívalových dešťů na Rychnovsku ukázala některá omezení varovného systému pro tyto lokální události, který bude třeba upravit přímo pro místa potenciálního ohrožení, zejména v horských oblastech. K úspěchům lze zařadit zprovoznění systému AMIS2 v Praze-Ruzyni a jeho propojení k uživatelům z řad civilního letectví. Byla ustavena nová meteorologická kalibrační laboratoř a pobočka v Brně se zasloužila o výstavbu a instalaci nové výparoměrné stanice na nádrži Nové mlýny.

Pracovníci úseku hydrologie úspěšně koordinovali roz­sáhlý celostátní projekt „Vyhodnocení povodně v červenci 1997", na kterém spolupracovalo několik pracovišť ČHMÚ včetně poboček a řada dalších institucí z celé ČR.

1999

V tomto roce ústav pokračoval v automatizaci všech dru­hů pozorovacích sítí, zkvalitňování datových přenosů a počí­tačových sítí a zároveň i ve vylepšování svých internetovských stránek, které jsou využívány nejen pro zvýšení infor­movanosti o činnosti ústavu, ale slouží i pro dodávání infor­mací a dat pro komerční účely. Úspěšně pokračuje projekt LACE s využitím modelu ALADIN počítaného operativně v ČHMÚ.

K největším úkolům roku patřilo zabezpečení prostředků pro zlepšení varovné a předpovědní služby především pro povodňové situace. Klíčovým problémem byla inovace rada­ru v oblasti Čech (dosud na Libuši). V rámci společného pro­jektu s Armádou ČR se podařilo překonat největší překážky. AČR vybudovala věž pro nový dopplerovský radiolokátor na kopci Praha v Brdech a ČHMÚ se postaral o přístrojovou část - získal (velmi obtížně) prostředky na zakoupení vlastního přístroje a zabezpečil jeho instalaci na věži a datové přenosy.

PŘEDPOVĚDNÍ A VAROVNÁ SLUŽBA ČHMÚ

Tato služba je nejdůležitější činností ČHMÚ pro stát a obyvatelstvo. Bylo nutné tuto službu modernizovat a orga­nizačně zajistit tak, aby byla co nejefektivnější a zároveň aby byly ekonomicky využity všechny drahé přístroje a ostatní prostředky. ČHMÚ proto přistoupil k důležitému kroku -zavedení nového integrovaného systému předpovědních pra­covišť ČHMÚ, který se skládá z šesti regionálních předpo­vědních pracovišť (RPP) na pobočkách spojených s Centrál­ním předpovědním pracovištěm (CPP) v Praze. Schéma orga­nizace a propojení tohoto systému je na obr. 2. Samozřejmě systém ČHMÚ musí být propojen do celostátního systému povodňové ochrany (obr. 3), kde hrají důležitou roli Hlavní úřad civilní ochrany, Hlavní centrum hasičského záchranného sboru, správci povodí (dispečinky Povodí, a.s.) a povodňové orgány (Povodňové komise) všech stupňů.

Organizace služeb a činnosti CPP (obdobně i RPP) je zřej­má z obr. 4. Celý systém předpovědních pracovišť CPP-RPP tvoří klíčovou strukturu v ČHMÚ a je charakterizován spoje­ním operativních (předpovědních) pracovníků všech oborů. Znamená to určitou odchylku od jinak striktně oborového čle­nění pracovišť, ale nutnost rychlé reakce a dobré využití nákladných přístrojů i pracovníků v nepřetržitých směnách si tento způsob organizace vynutily. Důležitou roli ve všech havarijních situacích (povodně, vichřice, smogové situace, havárie jaderných zařízení atd.) hrají meteorologové, a proto tvoří meteorologická předpověď základní část tohoto systé­mu. Dobrá koordinace a znalost jednotlivých činností za všech druhů situací si vyžádá zachycení všech těchto mož­ností v provozním řádu pracovišť CPP-RPP, který je před dokončením. CPP a RPP však také hrají důležitou roli v distri­buci operativních informací a dat pro komerční účely a to jak pro sdělovací prostředky všech druhů, údržby silnic a dálnic, tak i pro další zákazníky.

MEZINÁRODNI AKTIVITY ČHMÚ

V letech 1993-1999 významně vzrostla i mezinárodní spolupráce. Po rozdělení ČR vstoupila ČR počátkem roku 1993 znovu do Světové meteorologické organizace (SMO) jako nový stát. Multilaterální spolupráce ČHMÚ s SMO se v průběhu let 1992-1999 stále prohlubovala a na 12. Kongre­su této organizace v roce 1995 byl představitel ČHMÚ zvolen do nejvyššího orgánu této organizace - Výkonné rady. Stále větší počet odborníků z ústavu se zapojuje do činnosti komi­sí a odborných pracovních skupin SMO, což významně při­spívá k odbornému růstu pracovníků. ČHMÚ se zapojil i do aktivit spojených s Mezinárodní dekádou pro snižování pří­rodních katastrof (IDNDR).

Z dalších mezinárodních aktivit lze zmínit podepsání nové smlouvy o spolupráci ČHMÚ s organizací EUMETSAT v roce 1995, která zaručuje přístup k datům z meteorologic­kých družic s vysokým rozlišením a v celém rozsahu produk­tů. Odborníci z ČHMÚ se stále více zapojují i do evropských výzkumných projektů COST (radary apod.). V posledních letech se pracovníci ústavu podílejí i na společných projek­tech evropských meteorologických služeb EUMETNET.

Mezinárodní spolupráce ČHMÚ na vývoji a operativním provozu numerického předpovědního modelu ALADIN je velmi významná a bude proto podrobně popsána v dalších článcích tohoto čísla Meteorologických zpráv. Model je spo­lečně počítán meteorologickými službami šesti středoevrop­ských zemí - Chorvatska, Maďarska, Rakouska, Slovenska, Slovinska a České republiky, které se za tím účelem spojily do projektu LACE (Limited Area model for Central Europe). Podle původního projektu měl být model dvakrát denně ope­rativně počítán na společném superpočítači ve Vídni. Po pře­chodném nezdaru rakouské části projektu a prozatímním počítání společného modelu ALADIN v Météo France v Toulouse se ČHMÚ podařilo v roce 1997 zakoupit nový superpočítač SX-4/3A od japonské firmy NEC a instalovat jej v Komořanech. Model je tak od poloviny roku 1998 počítán operativně v Praze a výsledky jsou každodenně distribuovány do všech zbývajících pěti členských zemí společného projek­tu LACE. Je to velký úspěch všech členských zemí a zároveň i úspěch ČHMÚ, který dokázal získat potřebné finanční pro­středky na superpočítač a vytvoření centra v Praze a zároveň dát dohromady tým mladých odborníků na numerické mode­lování počasí.

K nejlepším partnerům v mezinárodní bilaterální spolu­práci v meteorologii a klimatologii patří především Francie, Německo, Švýcarsko, další středoevropské státy a dále USA. Dlouhodobá spolupráce s Météo France je po celou řadu let velice přínosná, a postupně se rozšiřuje ze spolupráce v nume­rickém modelování i na další obory s důrazem na využití rada­rů a výstupů z modelů. S USA spolupracuje ČHMÚ jednak na problematice předpovídání bouřkových situací a v poslední době i na vývoji předpovědních a varovných povodňových systémů.

V hydrologii se zapojil ČHMÚ do spolupráce s SMO v rámci Programu operativní hydrologie a vodních zdrojů, zejména v projektu víceúčelového systému operativní hydro­logie HOMS. Pracovníci ústavu též aktivně pracují v meziná­rodních komisích pro ochranu Labe, Odry a Dunaje a v pro­gramech koordinovaných UNESCO. Kromě této spolupráce existuje i intenzivní bilaterální spolupráce především se sou­sedními zeměmi (Německo, Polsko, Slovensko) a v posled­ních letech i s USA, Holandskem, Francií a Dánskem.

V ochraně ovzduší se ČHMÚ v uvedeném období podílel na aktivitách programu globálního sledování atmosféry (GAW) pod patronací SMO, na projektech PHARE pro sle­dování znečišťování v severních Čechách a Slezsku, na mezi­národních srovnávacích měřeních a na projektech řešících dálkový přenos znečištění ovzduší přes hranice státu organi­zovaných chemickým centrem EMEP/EHK OSN. Narůstá i spolupráce odborníků z ČHMÚ v rámci projektu PHARE Topič Link. I v oblasti ovzduší existují intenzivní bilaterální spolupráce především s Bavorskem, Saskem, Německem jako celkem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem.

Důležitou část mezinárodních aktivit ČHMÚ tvoří od roku 1996 poskytování zahraniční pomoci ČR rozvojovým zemím. V posledních čtyřech letech pořádal ČHMÚ v rámci této pomoci tréninkové kurzy, pomáhal instalovat a kalibrovat přístroje, zejména pro měření ozonu, zavádět databázový systém CLICOM, apod. Při této pomoci spolupracuje ČHMÚ s SMO.

SPOLUPRÁCE ČHMÚ S PARTNERSKÝMI ORGANIZACEMI V ČR

Ve svém úsilí o modernizaci postupů zejména v meteoro­logii a klimatologii se ČHMÚ začal stále více opírat o spolu­práci s odborníky z jiných institucí, především z Ústavu fyzi­ky atmosféry AV ČR a z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Tato spolupráce, která dříve nebyla na dostatečné úrovni, se postupně zlepšuje a stále více se daří získávání společných grantových projektů, jejichž výsledky neslouží pouze pro „čistou" vědu, ale nacházejí uplatnění v každodenní praxi ČHMÚ. Ke kladům patří i velmi dobrá spolupráce ČHMÚ s meteorology z Povětrnostního ústředí (PÚ) Armády ČR. Spolupráce se úspěšně prohlubuje a v letošním roce vyústila v realizaci výstavby společného radiolokátoru pro oblast Čech na kopci Praha v Brdech, jehož instalace je v závěrečné fázi.

Nelze zmínit ani další důležitý faktor s pozitivními dopa­dy na kvalitu práce ústavu, a tím je postupující prohlubování spolupráce mezi jeho jednotlivými obory. Ta se projevuje při vyvíjení zlepšeného systému varovné a předpovědní služby zejména pro povodňové situace, budovaném společně meteo­rology s hydrology. Nezapomnělo se při tom ani na činnosti při vyhlašování smogových situací, kde musí meteorolog úzce spolupracovat s odborníkem na sledování znečištění ovzduší. Vzájemná spolupráce a koordinace postupů se uplat­ňuje i v dalších oblastech a je nezbytná při plánování moder­nizace hlavních činností ústavu (pozorovací sítě, datové pře­nosy, databáze, využívání geografických informačních systé­mů (GIS) atd.).

ZÁVĚR

Při vstupu do roku 2000 a dalšího milénia se bude ČHMÚ zaměřovat především na další modernizaci a automatizaci měřicích sítí a též intenzivnější využití grafických informací a jejich přenosů až k uživatelům po internetu a dalších moder­ních komunikačních prostředcích. Pochopitelně se budou vel­mi efektivně využívat pokročilé systémy pro získávání a vyu­žívání radarových informací, informací z připravované nové generace satelitů, což se neobejde bez moderního programo­vého vybavení pro meteorology, ať již synoptiky či letecké meteorology.

Pokročí i klimatologie, kde budou vyžívány moderní data­bázové systémy a pro výstupy informací geografické infor­mační systémy (GIS). Lze očekávat i zvýšení důrazu na zkou­mání možné změny klimatu a jejích potenciálních dopadů zejména z regionálního hlediska. Bude třeba dále zlepšit před­povědní službu, a to jak při zpřesňování předpovědí na krátké časové období (nowcasting), tak i zlepšení regionálních a spe­ciálních předpovědí. K tomu bude využit i předpokládaný vývoj numerického předpovědního modelu ALADIN a další zlepšení globálních modelů. Přínosem bude i přistoupení ČR k Evropskému centru pro střednědobou předpověď v Readin­gu, které přinese řadu výhod včetně prodloužení předpovědí na 10 dnů a získávání sezónních předpovědí počítaných na základě statistického zpracování výstupů z modelů.

V ústavu se bude dále prohlubovat integrace pozorovacích sítí a předpovědní a varovné služby. V této souvislosti vzros­te spolupráce napříč hlavními obory - tj. spolupráce meteo­rologů s hydrology a specialisty z ochrany čistoty ovzduší a v neposlední řadě s odborníky z oblasti počítačů a teleko­munikací. ČHMÚ se bude stále více orientovat na přizpůso­bení výstupů z ústavu potřebám uživatelů, a to jak občanů, tak státní administrativy a podnikové sféry. Ústav se bude též více snažit pomoci při řešení složitých problémů z oblasti životní­ho prostředí, které budou vyžadovat komplexní přístup a spo­lupráci s dalšími obory.

Bude třeba dále zlepšovat spolupráci s odborníky z aka­demických a univerzitních pracovišť a Armády ČR a v nepo­slední řadě modernizovat i přípravu odborníků pro potřeby ústavu na vysokých školách. Pravidelným doškolováním a přípravou na použití moderních metod budou muset pro­cházet všichni klíčoví pracovníci ČHMÚ. Konečně ústav se zapojí ještě více do mezinárodní spolupráce zejména s evrop­skými zeměmi tak, aby při vstupu ČR do Evropské unie byly všechny obory ústavu na úrovni obdobných institucí u klíčo­vých členů EU. Proto je třeba, abychom pro splnění těchto cílů dělali maximum již teď, při vstupu do roku 2000.

Ivan Obrusník, MZ 1999/6, ročník 52, str. 165-169