Světový den větru

Světový den větru – svátek příznivců větrné energie

Vítr v plachtách objevitelských i dobyvatelských a nákladních lodí měl po staletí nemalý vliv na to, kudy se ubírala historie lidstva. Lidé, které s využitím energie větru pojí profese nebo zájem, a je mezi nimi nemálo meteorologů a klimatologů, vědí, že i v naší době se vítr stává faktorem významně ovlivňujícím lidskou civilizaci. Světový den větru, který každoročně slavíme 15. června, je příležitost připomenout čeho větrná energetika ve světě dosáhla a kam dále směřuje. Za života jediné generace lidí větrná energetika vyrostla od dětských počátků k mladé dospělosti, která předznamenává pozoruhodnou budoucnost.
Posuďte sami: V roce 2019 dosáhl podíl větrných elektráren na uspokojení celkové spotřeby elektřiny v EU (v tom roce ještě včetně Spojeného království) 15 %. V jednotlivých státech unie byl tento podíl pochopitelně různý. Největší v Dánsku – 48 %, v Irsku 33 %, v Portugalsku 27 %, v Německu 26 %, ve Spojeném království 22 %, ve Španělsku 21 %. To jsou údaje za celý rok 2019, v kratších obdobích s větrným počasím tento podíl např. v Dánsku běžně převyšuje 100 %, tzn., že část elektřiny je exportována a případně akumulována ve skandinávských přečerpávacích elektrárnách.
Současnou etapu vývoje větrné energetiky v celém světě charakterizuje skutečnost, že v roce 2019 dosáhl celkový instalovaný výkon větrných elektráren 652 GW, což výrazně převyšuje světový instalovaný výkon jaderných elektráren, který byl ve stejné době jen 400 GW. Celkový světový instalovaný výkon větrných elektráren za patnáctileté období končící rokem 2019 vzrostl čtrnáctinásobně. Které hospodářské odvětví se může pochlubit takovým tempem růstu? Více než třetina světového instalovaného výkonu větrných elektráren ke konci roku 2019 připadala na Čínu. Ta v dotyčném ukazateli před několika lety předstihla USA a své světové prvenství si stále upevňuje. V posledních letech rostl v Číně celkový instalovaný výkon větrných elektráren asi dvakrát rychleji než v EU. Na dalších místech světového pořadí podle instalovaného výkonu větrných elektráren následují USA, Německo a Indie.
V Německu se kvantitativní růst instalovaného výkonu větrných elektráren v posledních letech zpomalil, ale dochází tam k pozoruhodnému vývoji větrné energetiky po kvalitativní stránce. Asi polovina instalovaného výkonu větrných elektráren uvedených do provozu v roce 2019 připadá na mořské větrné parky. Ty mají velký podíl na nové výstavbě také ve Spojeném království. U Německa stojí za zmínku i nová velkorysá vládní vodíková strategie, tedy program akumulace energie jejím použitím k rozkladu vody na vodík a kyslík. Získaný vodík pak může být použit jako zdroj energie. To může být významným přínosem pro energetiku v zemi, kde velká část energie je získávána ze zdrojů závislých na počasí, tedy zdrojů s velmi proměnlivým výkonem. Řada zemí vykazuje vysoké tempo růstu instalovaného výkonu větrných elektráren: USA, Indie, která si stanovila pro příští roky mimořádně ambiciózní cíle, Španělsko, Spojené království, Švédsko, Řecko se specifickými větrnými poměry (meltemi – etezie), dokonce i Francie s mohutnou jadernou energetikou aj. Nejde jen o kvantitativní růst, ale staví se stále výkonnější větrné turbíny s delšími listy rotoru, využívá se větru v rostoucích výškách nad zemským povrchem, roste podíl mořských instalací – na ty v roce 2019 v Evropě připadala asi čtvrtina nově instalovaného výkonu. To vše může příznivce větrné energetiky těšit.
Nás Čechy ovšem netěší, že instalovaný výkon našich větrných elektráren v roce 2019 dosahoval jen 340 MW a elektřina z nich pokrývala jen necelé 1 % celkové spotřeby elektřiny v zemi. Nemáme sice tak skvělé větrné podmínky jako některé ve větrné energetice úspěšné země, ale to není hlavní příčina našeho zaostávání. Využíváme jen nepatrnou část těch možností, které naše podnebí nabízí. V rozvoji větrné energetiky nás předstihly sousední a blízké vnitrozemské země, které nemají lepší větrné poměry než Česko – Bavorsko,   Rakousko, Maďarsko. Pro Čechy je snazší postavit větrné elektrárny ve Vietnamu (dělá to karlovarská firma KV Venti) než na totéž získat stavební povolení ve vlastní zemi. Tato truchlivá skutečnost je výzvou pro všechny, kterým není využití energie větru lhostejné. Mějme ji na paměti i při volbách všeho druhu, protože naši volení zástupci dělají dobrou nebo špatnou energetickou politiku ve státě, v krajích a v obcích.

Prameny informací: www.windeurope.org, www.gwec.net, https://gwec.net/global-wind-report-2019, www.csve.cz
 

Ivan Sládek, MZ 2020/4

VĚTERNÁ ENERGIE V JESENÍKÁCH

V polovině listopadu roku 1994 zahájila provoz první farma větrných elektráren v České republice. Farma sestává ze šesti elektráren a je umístěna v Ostružné nedaleko Ramzovského sedla v Jeseníkách.

Náklady na vybudování farmy přišly společnost Wenergo z Lázní Lipové na 150 milionů korun. Strojní vybavení je od dánské firmy Vestas-Danish Wind Technology, která je největším světovým výrobcem této technologie.

Každá z elektráren má výkon 500 kW, celkový výkon 3000 kW překračuje více než sedmkrát kapacitu doposud nejvýkonnější větrné elektrárny v Boršicích u Buchlovic, která dosahuje 400 kW.

Přehled jsme přinesli v [1].

Literatura

[1]   Sládek, L: Založení České společnosti pro větrnou ener­gii. Meterol. Zpr., 47, č. 5, s. 158-159.

Zdeněk Horký, MZ 1994/6, ročník 47, str. 171

ZALOŽENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO VĚTRNOU ENERGII

Dne 21. března 1994 se v prostorách Okresního úřadu v Jihlavě konala ustavující schůze České společnosti pro větrnou energii (ČSVE). Asi 40 účastníků shromáždění z celé České republiky rozhodlo o založení společnosti, po obsáhlé diskuzi schválilo její stanovy a zvolilo pětičlenné předsednictvo. Předsednictvo vybralo ze svého středu předsedu společnosti: RNDr. Josef Štěkla, CSc., ředitele Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Tato volba nebyla ani nesnadná, ani pře­kvapivá, protože společnost je především výsledek Šteklovy iniciativy a jeho mimořádného úsilí. Dne 10. května 1994 byla ČSVE zaregistrována Ministerstvem vnitra ČR.

Společnost sdružuje příznivce využití větrné energie různých profesí a zájmů: meteorology, zástupce podnika­telských kruhů, energetiky, strojaře, členy motivované eko­logicky... Je otevřená každému, kdo chce přispět k rozvoji větrné energetiky. Společnost měla při založení asi šedesát členů, ale tento počet rychle vzrůstá. Po sedmi měsících od vzniku činí asi devadesát. Podle přijatých stanov mohou být členy společnosti nejen fyzické, ale i právnické osoby.

Společnost je nevýdělečná organizace. Klade si za cíl nejen všemožně podporovat využití energie větru, ale i hájit zájmy členů v otázkách tvorby a úprav zákonů, výkupu elektrické energie, půjček a dotací, pojištění atd. Společnost bude pečovat o růst odborných znalostí členů. Bude pořádat konference, kurzy, tematické zájezdy. Bude vydávat vlastní časopis Větrná energie.

V rámci společnosti budou pracovat čtyři odborné ko­mise: komise pro publikační a osvětovou činnost, komise pro legislativu a cenovou politiku, komise pro poradenskou službu a komise pro certifikaci.

Společnost si přeje navázat vzájemně výhodné vztahy s orga­nizacemi doma i v zahraničí, s nimiž ji pojí společné zájmy. Ve stanovách ČSVE je výslovně zakotvena také spolupráce společnosti s Českým hydrometeorologickým ústavem.

Společnost vzniká v době, kdy u nás využití větrné ener­gie vstoupilo do etapy realizace řady projektů, konkrétních podnikatelských záměrů. Dokládá to připojený přehled stá­vajících větších větrných elektráren na území České republi­ky (tab. 1). V blízké budoucnosti, dokonce možná, že již dříve než tato zpráva vyjde, bude počet a výkon věrných elektráren u nás rychle vzrůstat. Jsme svědky vývoje, jaký bychom si ještě před několika lety nedokázali představit.

Ale není to vývoj bez problémů. Některé z elektráren uvedených v přehledu se ukázaly jako neschopné provozu pro technické závady zaviněné výrobcem. Investoři někte­rých jiných elektráren „ušetřili" na kvalifikovaném klimatologickém posouzení lokality a postavili větrné elektrárny na nedostatečně větrných místech. Jsou nemalé problémy v oblasti výkupních cen elektřiny. Nedostatek praktické zku­šenosti s působením větrných elektráren vede často k pře­hnaným obavám, že větrné elektrárny poškodí vzhled kra­jiny... Česká společnost pro větrnou energii je tu právě proto, aby pomáhala nacházet východisko z takových nesnází.