10 let pobočky HMÚ v Ostravě (1979)

DESET LET POBOČKY HYDROMETEOROLOGICKÉHO ÚSTAVU V OSTRAVĚ

V roce 1978 uplynulo deset let od otevření nové budovy pobočky Hydrometeorologického ústavu v Ostravě.

Počátky existence tohoto pracoviště jsou však mnohem starší. První zmínka o soustavném pozorování na řece Odře je z roku 1895, první soustavně vyčíslovanou stanicí v povodí Odry je Bohumín — od r. 1920. Během druhé světové války bylo přerušeno pozorování v pohraniční části řeky Odry, takže nepřerušená řada pozorování delší než 40 let existuje pouze u 5 stanic. Sledování režimu podzemních vod se syste­matičtěji provádí od roku 1941.

K výraznému rozvoji hydrologických pozorování došlo po založení Hydrometeorologického ústavu v roce 1954. V sou­vislosti s vytvořením hydrologického oddělení HMÚ v Brně vznikla téhož roku v Ostravě detašovaná hydrometrická sku­pina pro povodí Odry a z ní se pak vyvinulo nejprve hydrolo­gické oddělení jako součást brněnského odboru, později samo­statný hydrologický odbor.

Koncepční záměry, vyslovené při slavnostním otevření nové budovy v lednu 1968, daly tomuto pracovišti do vínku nové, širší a náročnější úkoly. K dosavadnímu hydrologickému od­dělení přibylo oddělení meteorologické a technické. Hydrolo­gické oddělení sestávalo ze skupiny povrchových vod, pod­zemních vod a z hydrologické předpovědní skupiny. Oddělení meteorologie tvořily skupiny klimatologie, agrometeorologie a čistoty ovzduší. Samostatnou složkou oddělení meteorologie se stala meteorologická stanice, která svým pracovním zamě­řením a vybavením splňuje požadavky na reprezentativní pro­fesionální meteorologickou stanici v příměstské oblasti Ostra­vy. Zvýšený rozsah činnosti a s ním související náročné úkoly si vyžádaly rozšíření personální základny pracoviště.

Pod metodickým vedením oddělení VTI Hydrometeorolo­gického ústavu v Praze vzniklo na podzim roku 1970 na ostrav­ském pracovišti Základní informační středisko. V souvislosti se zvýšenými nároky na odbornou kvalifikaci pracovníků vzrůstala potřeba odborné literatury. Knižní fond technické knihovny pobočky byl v průběhu vývoje pracoviště rozšířen z cca 1000 titulů v roce 1970 na téměř 2500 titulů, byla zdoko­nalena evidence a služby knihovny.

Od roku 1970 v důsledku rozšíření informací s vodohospo­dářskými aspekty začala hydroprognózní služba pracovat jako Krajská předpovědní vodohospodářská informační služebna (KPVIS).

Kromě provozních úkolů zaměřených převážně na vývoj a provoz staničních sítí jmenovaných oborů činnosti, na zpra­cování získaných údajů a jejich poskytování jiným organiza­cím, bylo a je pobočce stále častěji svěřováno řešení podnikových, resortních a státních výzkumných úkolů. Tak například řešení výzkumného úkolu P09-159-11/04 „Výzkum použití radioizotopů na měření průtoků a doběhových dob toků" vedlo též k určité specializaci pracoviště v praktickém uplat­nění radionuklidových metod v rámci HMÚ při měření prů­toků v povodích na celém území ČSSR všude tam, kde by bylo obtížné použití dosavadních klasických metod.

Rovněž skupina čistoty ovzduší vychází při své práci ze zkušeností získaných při řešení výzkumného úkolu J-l-30-1 „Výzkum znečištění přízemních vrstev ovzduší", zejména jeho samostatné dílčí části zabývající se znečištěním ovzduší na Ostravsku. Výsledky svých měření koncentrací kysličníku si­řičitého a polétavého prachu v ovzduší oblasti Ostravy a okolí poskytuje odborným zájemcům, a spoluprací s ostatními kompetentními orgány provádí hodnocení výsledků měření a jejich konfrontaci s meteorologickými situacemi.

V rámci klimatologické činnosti byla a je věnována velká pozornost úkolu II-7-1 „Povětrnostní děje a jejich vztah k hydrologickým procesům", jehož dílčí úkol „Výzkum meto­diky měření srážek" je na ostravském pracovišti řešen ve spolupráci s HMÚ Bratislava.

Pobočka HMÚ v Ostravě se podílí na řešení mnoha dalších výzkumných úkolů, z nichž je možno jmenovat alespoň vý­zkumné úkoly „Systémové řešení pozorovacích sítí" a „Vodní bilance, tvorba a ovlivňování odtoku", kde koordinace a přímý podíl v řešení je zaměřen zejména na metodiku přepočtu prů­toků ovlivněných na průtoky neovlivněné.

V rámci mezinárodní spolupráce vykonává zástupce poboč­ky funkci experta zmocněnce vlády pro otázky hydrologické a protipovodňové ochrany na hraničních tocích mezi CSSR a PLR; pracovníci oddělení hydrologie se podílejí na společ­ných měřeních na hraničních tocích s PLR.

Dobrá práce zaměstnanců pobočky byla ohodnocena řadou resortních vyznamenání, diplomů a čestných uznání. V po­bočce jsou tři kolektivy pracovníků nositeli titulu „Brigáda socialistické práce", další soutěží o tento titul a jeden kolektiv soutěží o „Rudý karafiát".

Bohatá je rovněž činnost společensko-politická. Vedle zá­kladní organizace Komunistické strany Československa a Re­volučního odborového hnutí pracují v pobočce úspěšně i ostatní složky Národní fronty: Socialistický svaz mládeže. Svaz československo-sovětského přátelství a Česká vědecko­technická společnost.

Pracovníci pobočky so vynasnaží, aby v souladu s dosa­vadní tradicí tvořili aktivní, tvůrčí pracovní kolektiv v rámci Hydrometeorologického ústavu.

Eliška Skálová, MZ 1979/3, ročník 32, str. 94