PROJEKT SLEZSKO SKONČIL, SPOLUPRÁCE POKRAČUJE

PROJEKT SLEZSKO SKONČIL, SPOLUPRÁCE POKRAČUJE

1. Charakteristika Projektu Slezsko

Projekt Slezsko/Silesia (PS) byl mezinárodním projektem regionálního charakteru, iniciovaný doporučeními a závěry Souhrnné studie stavu životního prostředí v České a Slovenské federativní republice (Czech and Slovak Federal Republic Joint Environmental Study), kterou v březnu roku 1991 vypracovala pro Světovou banku skupina předních odborníků za spoluúčasti vlád ČSFR, ČR, SR, Spojených států amerických a Evropského společenství. Výstupy projektu Slezsko byly spolu s dalšími zařazeny do programu „Životní prostředí I“ (Environment I) Světové banky, který reprezentoval snahu zahraničních partnerů pomoci při hledání ekonomicky únosné a současně ekologicky co nejúčinnější cesty řešení nejnaléhavějších problémů v životním prostředí ČSFR.

Česko-polský (původně československo-polský) projekt, řešený s významnou metodickou spoluprací Agentury pro ochranu životního prostředí USA (US Environmental Protection Agency, US EPA) a se smluvně zakotvenou finanční podporou vlády USA, byl zaměřen na oblast v ČR zahrnující území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava-město a v Polsku vojvodství Katovické a části vojvodství Bielského, Czenstochowského a Opolského.

Cílem projektu bylo především poznání rizik v životním prostředí oblasti, identifikace jejich zdrojů a specifikace úrovně jejich závažnosti; zpracování návrhů doporučení, projektů a konkrétních zásahů, snižujících míru environmentálního rizika a vedoucích k zastavení zhoršujících se trendů vývoje životního prostředí, resp. k soustavnému zlepšování současné situace; přenos špičkových technických, technologických a metodických postupů ekonomicky efektivní a ekologicky účinné ochrany životního prostředí; otevření možností pro vstup zahraničního kapitálu (a pro aktivizaci kapitálu domácího) do procesu ekologicky příznivé restrukturalizace a rekonstrukce ekonomiky oblasti; vytvoření podmínek pro realizaci principů trvale udržitelného rozvoje regionu, integrujícího ekonomické, ekologické i sociální cíle.

Projekt byl řízen Ministerstvem životního prostředí ČR (MŽP ČR) a na jeho řešení se podílely US EPA, Ministerstvo zdravotnictví ČR (Krajská hygienická stanice Ostrava, KHS), Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Česká inspekce životního prostředí a další orgány státní správy a samosprávy, průmyslové podniky, výzkumné a projektové organizace, konzultační a poradenské firmy, nevládní ekologicky zaměřené iniciativy a hnutí, působící v zájmové oblasti projektu.

I. fáze Projektu Slezsko, zahájená na české straně v červnu 1991 a ukončená konferencí v květnu 1992 v Ostravě, specifikovala nejvážnější rizika působená znečištěným životním prostředím na zdraví obyvatelstva a stav některých ekosystémů v regionu, stanovila priority pro řešení identifikovaných problémů ve II. fázi.

II. fáze Projektu Slezsko se soustředila na modelová řešení některých problémů cíleného snižování nejvýznamnějších rizik v životním prostředí a byla realizována formou pěti demonstračních projektů (Řízení kvality ovzduší, Redukce rizika emisí z koksoven, Redukce rizika ze znečištění povrchových vod - BIOCEL Paskov, a.s., Redukce rizika z kontaminace potravin, Redukce rizika z kontaminace opuštěných průmyslových ploch - areál Karolina) a dvou podpůrných aktivit (Informační centrum projektu Slezsko, Model řešení environmentálních konfliktů vyjednáváním na příkladu problému OSTRAMO Vlček a spol., s.r.o. a problému výroby koksu na území města Ostravy). Počet řešených témat byl operativně rozšiřován o další dílčí akce podle aktuální potřeby. Závěr II. fáze české části projektu Slezsko byl dán ukončením mise US AID (U.S. Agency for International Development) v ČR, tzn. datem 30. září 1997.

2. Řízení kvality ovzduší - demonstrační subprojekt projektu Slezsko

Řízením subprojektu byl pověřen ČHMÚ, který se také významně podílel na prováděných pracích. Na subprojektu dále spolupracovali odborníci z US EPA, Industrial Economics, INC., Krajské hygienické stanice Ostrava, České inspekce životního prostředí, Magistrátu města Ostravy a do řešení konkrétních úkolů byli zapojeni zástupci dalších institucí, firem a podniků.

V I. fázi projektu Slezsko bylo znečištění ovzduší v ostravsko-karvinské oblasti identifikováno jako významný rizikový faktor pro zdraví obyvatelstva. Úkolem subprojektu bylo posouzení způsobu získávání a interpretace informací o kvalitě ovzduší v Ostravsko-karvinské oblasti, zdokonalení monitoringu a využívání informací o znečištění ovzduší přenosem vhodných metod z USA, seznámení českých specialistů snovými metodami, zlepšení informací o kvalitě ovzduší pro odbornou i laickou veřejnost a zlepšení podkladů pro rozhodování státních a místních orgánů.

2.1 Monitorování ovzduší

Ve spolupráci US EPA, MŽP ČR a dalších institucí byla v roce 1995 v Ostravě provedena pilotní hodnotící studie kvality ovzduší (tzv. „Třicetidenní monitorovací studie”), jejímž základním cílem bylo získání údajů o znečištění ovzduší v Ostravě z hlediska potencionálního vlivu na lidské zdraví (zejména o výskytu škodlivin, které nejsou běžně monitorovány) a zhodnocení vhodnosti sítě monitoringu ovzduší na Ostravsku. Během studie byly na třech místech (Přívoz, Radvanice a Zábřeh) sledovány koncentrace plynných látek a látek v prašném aerosolu. Kontinuálně byly měřeny oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NO_x) a oxid uhelnatý (CO), ve 24hodinovém cyklu byly odebírány těkavé organické látky (VOC) a jemné a hrubé částice aerosolu (PM 2.5, PM 10), analyzovány byly těkavý a netěkavý uhlík (Cv/Ce), 26 stopových těžkých kovů a11 polyaromatických uhlovodíků (PAH); měřeny byly také půlhodinové meteorologické údaje (směr a rychlost větru, teplota a relativní vlhkost vzduchu). Pro zjištění podílu zdrojů na znečištění ovzduší bylo provedeno (semi)emisní měření reprezentativních zdrojů (emisní měření na elektrárně Třebovice a na spalovně Moravských chemických závodů, a.s.; semiemisní měření na ocelárně Vítkovice, a.s., aglomeraci sever, ocelárně a koksovně Nová huť, a.s. a koksovnách Jan Šverma a Svoboda OKD-OKK a.s.) včetně zdrojů mobilních a lokálních (tzv. „podpis zdrojů“). Pro rozdělení a přidělení hmoty jemných aerosolových částic PM 2.5 ze zdrojů byl aplikován receptorový model chemické hmotové rovnováhy (Chemical Mass Balance Receptor Model), pomocí kterého byl odhadnut podíl zahrnutých zdrojů na imisní situaci v měřených lokalitách.

V současné době je v návaznosti na výsledky tzv. „Třicetidenní studie“ instalována ve spolupráci MŽP ČR a US EPA monitorovací stanice v imisně zatížené oblasti Ostrava- Přívoz. Stanice bude začleněna do státní monitorovací sítě provozované ČHMÚ.

V rámci „Třicetidenní studie“ provedla US EPA a KHS Ostrava studii „Srovnání vztahu mezi personální expozicí polycyklickými aromatickými uhlovodíky a změnami biomarkerů v životním prostředí“.

Výsledky „Třicetidenní studie“ byly prezentovány odborné veřejnosti a pracovníkům státní správy a samosprávy na seminářích v lednu a září 1997.

2.2  Modelování znečištění ovzduší

Během spolupráce na PS byli čeští odborníci zaškoleni v používání amerických rozptylových modelů ISCST, ISCLT, RAM a BLP a v přípravě meteorologických dat pro jejich provoz.

Ve spolupráci Magistrátu města Ostravy a P-ČHMÚ Ostrava byl na základě emisních a meteorologických dat z roku 1992 vypočten podíl velkých, středních, malých a mobilních zdrojů na průměrném ročním znečištění ovzduší SO₂, NO_x a prašným aerosolem (PA) ve městě Ostravě.

Pro celé zájmové území Projektu Slezsko byla modelově vypočtena úroveň znečištění ovzduší během teplé a chladné poloviny roku (na základě meteorologických a emisních dat z roku 1995) a odhad imisního zatížení v roce 1999 základními škodlivinami (SO₂, NO_x, PA), vybranými těžkými kovy (Cd, Hg, Cr, Pb) ze všech stacionárních zdrojů emisí REZZO I až III a dále znečištění ovzduší benzenem, toluenem xylenem, naftalenem a CO z koksoven na Ostravsku. Na zpracování studií se podílely firmy AGRO-EKO, s.r.o., Ostrava, admSoft Ostrava, IG Servis Ostrava a Hutní-Projekt Frýdek- Místek a.s.; meteorologická data pro modelování připravil ČHMÚ.

2.3  Smogové regulační systémy

V rámci posouzení možností vylepšit řízení kvality ovzduší bylo konstatováno, že provoz Smogového regulačního systému Ostravsko (SRS) je velmi dobře zajištěn. SRS však zahrnuje pouze vybrané velké zdroje znečišťování ovzduší na Ostravsku, ale značným problémem jsou také lokální a mobilní zdroje znečišťování ovzduší. V únoru 1996 proto proběhl za účasti pracovníků státní správy a samosprávy pracovní seminář „Úloha municipalit v ochraně ovzduší“, během kterého byly předneseny obsáhlé referáty „Legislativní a kompetenční rámec ochrany ovzduší v pravomoci obcí a měst“, „Znečištění ovzduší lokálními zdroji vytápění“, „Znečištění ovzduší emisemi z dopravy“ a „Jiné zdroje znečištění ovzduší (neřízené spalování shrabků apod.)“. Referujícími byli pracovníci českých a amerických municipalit, v pracovních skupinách byly diskutovány zejména způsoby ovlivňování znečištění ovzduší z uvedených zdrojů praktikované v USA a možnosti jejich využití municipalitami v podmínkách České republiky.

3. Závěr

Projekt Slezsko skončil. Přáním řešitelů je, aby získané výsledky byly nadále využívány a aby navázané profesionální i osobní kontakty našly uplatnění při řešení dalších problémů. Jednou z pokračujících aktivit je i spolupráce mezi ČHMÚ a US EPA.

Chcete-li se o Projektu Slezsko a jeho výsledcích dozvědět více, navštivte stránku http://universe.env.cz/~slezsko, případně Informační centrum Projektu Slezsko (Krajská hygienická stanice, Partyzánské nám. 7, 728 92 Ostrava), kde jsou uloženy informace o všech aktivitách Projektu Slezsko, a nejen o nich.

Libor Černikovský, MZ 1998/2, ročník 51, str. 59-60