Výzkum klimatických změna kolísání klimatu

Zajímavé historické články s touto problematikou

ZMĚNY V EXTRÉMNÍM POČASÍ A KLIMATICKÝCH JEVECH

Ve dnech 11.-13. června 2002 byl Mezivládním panelem pro klimatickou změnu (IPCC) uspořádán v Pekingu workshop Změny v extrémním počasí a klimatických jevech (Changes in Extreme Weather and Climate Events), kterého se zúčastnilo přes 100 odborníků z 51 zemí světa. Cílem jednání bylo připravit doporučení týkající se problematiky meteorologických a klimatologických extrémů pro zpracování čtvrté zprávy pracovní skupiny I (WG I) IPCC o stavu světového klimatu k roku 2005.

Bezchybně připravené jednání v prostorách Čínské meteorologické služby zahájil odstupující předseda WG I prof. Ding Yihui (Čína), na kterého navázali uvítacími projevy Deng Nan, náměstkyně čínského Ministerstva vědy a technologie, sir John Houghton (Velká Británie), odstupující předseda WG I, a dva nově nastupující předsedové této pracovní skupiny, dr. Susan Solomon (USA) a prof. Qin Dahe (Čína). Po uvítacích projevech odeznělo první den 17 vyžádaných referátů. D. B. Stephenson (Velká Británie) se věnoval metodám statistického zpracování extrémů. L. J. Mata (Venezuela) hovořil o potřebě modelových projekcí a typech extrémů v impaktních studiích. Ding Yihui se věnoval problematice písečných a prachových bouří ve vztahu ke klimatické změně ve východní Asii. P. Jacobs (Holandsko) referoval o problematice bouřlivých vzdutí mořských vod a ochraně proti nim. O současných trendech teplot vzduchu a srážek v Evropě se zmínil A. Klein Tank (Holandsko). Extrémy teplot a srážek podle pozorování a simulované AMIP modely porovnával F. W. Zwiers (Kanada). C. Senior (Velká Británie) pak hovořila o modelování změn v extrémních jevech. Problematika teplotních extrémů byla obšírně diskutována T. C. Petersonem (USA). J. Ráisánen (Švédsko) prezentoval modelové simulace změn sezonních srážkových extrémů podmíněných růstem CO2. Klimatologii a modelování tornád, velkých krupobití a silných větrů byl věnován referát H. E. Brookse (USA). D. Camuffo (Itálie) uvedl poznatky o kolísání vybraných meteorologických extrémů v oblasti Středozemního moře. C. Price (Izrael) hovořil o globálním družicovém monitoringu blesků a o možnosti využití metody tzv. Schumannovy rezonance. Další blok referátů se věnoval tropickým a mimo- tropickým cyklonám. Tak T. Knutson (USA) se zmínil o perspektivách v monitoringu tropických cyklon a v dalším referátu o modelování dopadů budoucího oteplování na jejich aktivitu. M. T. Montgomery (USA) se zabýval otázkou po-chopení extrémní intenzity tropických cyklon. N. Graham (USA) prezentoval výsledky nové analýzy změn cyklon středních šířek a jejich drah. U. Ulbrich (Německo) pak seznámil s výsledky modelování bouří na Severní polokouli pod vlivem klimatické změny. Na závěr bloku vyžádaných referátů sir J. Houghton shrnul aktivity související s přípravou třetí zprávy WG IIPCC a formuloval hlavní problémové okruhy pro jednání jednotlivých pracovních skupin.

Druhý den workshopu se jednání soustředilo do šesti pracovních skupin, zaměřených na teplotu vzduchu, srážky, tropické cyklony, mimotropické cyklony, nebezpečné povětrnostní jevy malého měřítka a statistické metody analýzy extrémního počasí a klimatických jevů. Úkolem pracovních skupin byla identifikace nedostatků v prezentaci meteorologických a klimatologických extrémů ve třetí zprávě WG I IPCC z roku 2001, na které se reagovalo konstatováním výzkumných potřeb k jejich odstranění a formulací odpovídajících doporučení. Závěry jednotlivých pracovních skupin pak byly diskutovány na plenárním zasedání a jejich finálnímu zpracování byl věnován i třetí den konference. To se krátce sešly ještě další pracovní skupiny organizované geograficky podle jednotlivých oblastí WMO (Afrika, Asie, Jižní Amerika, Střední a Severní Amerika, Austrálie a jižní Pacifik, Evropa). Evropská skupina pod vedením A. Klein Tanka formulovala dva závěry týkající se pozorování, resp. modelování:

a)    Pokrok ve znalostech se očekává od pozorovaných změn v extrémech teploty vzduchu, srážek, větru a dalších prvků prostřednictvím koncentrovaného evropského, regionálního a národního úsilí ke shromáždění a analýze denních přístrojových údajů a historických dokumentárních údajů.

b)   S ohledem na velkou různorodost projektů financovaných Evropskou unií, národními institucemi a jinými agenturami, se očekává pokrok v kvantifikaci měnících se klimatologických statistik a impaktů. Skutečné nejistoty mohou být lépe kvantifikovány kaskádou informací v řetězci globální modely, regionální klimatické modely a specifické impaktní modely. Očekávané nejistoty budou relativně větší pro extrémy srážek a větru než pro teplotní extrémy, ale dosažený pokrok může být výraznější právě pro srážky a vítr.

Jednání prakticky všech pracovních skupin upozornilo na následující problémy:

• dostupnost údajů (např. různé formáty a cena archivovaných údajů),
• klesající počet pozorovacích stanic,
• kvalita údajů (nutnost homogenizace řad),
• krátké datové soubory - měly by být rozšířeny digitalizací dalších údajů a využitím existujících paleoklimatických (včetně historicko-klimatologických) dat,
• klíčová role místních odborníků v interakci se specialisty v oblasti modelování klimatu k pochopení předností a nedostatků modelů při aplikaci v každé oblasti,
• potřeba vybudování kapacit, tj. více speciálně připravených odborníků v některých rozvojových zemích,
•  potřeba studovat „komplexní klimatické jevy“, kde se různé proměnné kombinují s různými následky,
• potřeba zajištění konzistence informací, např. o tropických cyklonách,
• potřeba lepší komunikace mezi WG I a WG II,
• potřeba citlivého výběru statistických metod pro studium extrémů.

Veškeré informace o workshopu, včetně mnoha podnětných doporučení z pekingského jednání, jsou dostupné na internetu [1] i v tištěné podobě [2]. Seznámení s nimi tak může být nepochybně prospěšné a inspirující i pro české meteorology a klimatology, kteří pracují v oblasti meteorologických a klimatologických extrémů a jejich dopadů.

Literatura

[1]  http://www.ipcc.ch/

[2]  Workshop Report. IPCC Workshop on Changes in Extreme Weather and Climate Events, Beijing, China, 11-13 June, 2002. Intergovernmental Panel on Climate Change. 107 s.

Rudolf Brázdil, MZ 2002/5, ročník 55, str. 140 a 144