KONFERENCE O DŮSLEDCÍCH KLIMATICKÉ ZMĚNY PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ (CLIMATE CHANGE-A CHALLANGE OR A THREAT FOR WATER MANAGMENT) V AMSTERODAMU

KONFERENCE O DŮSLEDCÍCH KLIMATICKÉ ZMĚNY PRO VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ (CLIMATE CHANGE-A CHALLANGE OR A THREAT FOR WATER MANAGMENT) V AMSTERODAMU

Koncem září se konala v Amsterodamu v centru RAI konference jejímž hlavním tématem byla klimatická změna a její dopady na vodní hospodářství. Konferenci pořádala International Water Association (IWA) ve spolupráci s holandskou Netherlands Association on Water (NVA). Předsedal jí J. de Jong z domovské KNMI (Het Koninklijk Nederlands Meteorologisch Instituut) z Amsterodamu. Je vcelku symbolické, že konference se odehrála v zemi, která je nucena brát pravděpodobné důsledky klimatické změny velmi vážně. Navíc v Holandsku byla prvou příležitostí svého druhu. Měla se totiž zabývat problematikou dopadů klimatické změny z rozličných pohledů. Sešli se zde zástupci jak z oborů ryze technických, tak i z oblasti vědy. Vedle odborníků na stokování nebo čistotu vody zde byli hydrologové, meteorologové nebo odborníci v klimatologii.

S podobnou mezioborovostí se autor setkal nejen v Holandsku, ale i v Praze rok předtím na zdánlivě zcela jiném odborném poli. Jednalo se o seminář historiků a archeologů, který na téma „Praha a Voda“ pořádal Archiv hl. města Prahy. Vedle jmenovaných odborníků zasedli zde i vodohospodáři a technici, kteří měli k danému tématu blízko. Ale zpět ke klimatické změně a konferenci v Amsterodamu. Ta byla rozdělena do čtyř tematických bloků:

• Vědecké důkazy změn v klimatickém a hydrologickém systému.
• Dopad na vodní hospodářství.
• Předpovědi a problematika zranitelnosti společnosti.
• Možnosti řešení popsaných dopadů.

V prvém bloku zaujal příspěvek B. van den Hurka z KNMI týkající se hydrologických simulací v povodí Rýna. Za pomocí modelu RCM (Regional circulation model) v rámci projektu „PRUDENCE“ byly interpretovány výsledky GCM (Global circulation model). Značný rozptyl jednotlivých výsledných scénářů bude vyžadovat zřejmě nové prostředky jak interpretovat tyto nejistoty např. politikům. V povodí Mosely (pravostranný přítok Rýna) prokázal L. Pfister z Lucemburska (Public research centre-Gabriel Lippmann) na řadách z let 1860 až 2004 statisticky významnou změnu charakteristik zimních srážek, která se projevila na maximech odtoků v tomto povodí, a to počínaje 70. léty 20. století. Odborníci z UNESCO-IHE (Institute for Water Education) prokázali na základě rozboru srážkových dat z období 1911-2002 z povodí řeky Maas (Meusa) nárůst denních úhrnů nad 10 mm, a to zejména v zimních měsících, počínaje rokem 1980.

Velké povodně na Rýnu v devadesátých letech minulého století přispěly v Holandsku k nastartování otázek souvisejících se zásobováním pitnou vodou a tedy i s problémem sucha, jakkoliv se toto spojení zdá překvapivé. Pracovníci HKV (konzultační firma pro hydrologii) a RIZA (Rijksinstituut voor Integraal Zoetwaterbeheer en Afvalwaterbehandeling) prezentovali použití modelů charakterizujících proudění podzemní vody (MOZART, NAGROM) a AGRICOM (zemědělské aplikace). S jejich pomocí byl prokázán např. očekávatelný pokles zemědělských výnosů.

V druhém bloku, kde byly řešeny dopady očekávané změny, je možné zmínit např. příspěvek Instituto Mexicano de tecnologia del Aqua, jehož pracovníci prezentovali snižování hladiny vulkanického jezera Patzuaro v Mexiku. Jedná se podle nich o výsledek antropogenní činnosti, ale i klimatické změny.

Třetí blok byl věnován hydrologickým a meteorologickým předpovědím a také otázkám zranitelnosti společnosti. Velmi pozoruhodný byl příspěvek odborníků z KNMI dotýkající se studia „tisíciletých extrémů“, zejména pro předpovědi jevů způsobujících problémy v deltě Rýna, tedy předpovědi bouřlivých příbojů a povodní, a to na základě použití archivů ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts). O mezinárodním projektu International flood network a o globálním varovném systému informoval M. Nagai z Japonska. V tomto bloku zaznělo úderné sdělení o možnostech včasného varování v rámci projektu Natural Hazards, ve kterém hodnotil A. de Roo dosti střízlivě úspěchy i neúspěchy zpracovaných předpovědí (včetně událostí z roku 2002).

V posledním bloku, kde byly řešeny možnosti řešení dopadů klimatické změny, zazněly příspěvky z Itálie, Argentiny, Holandska, Chile a Japonska. V příspěvku T. Ikedy zazněla také aktuální informace o obzvláště výrazném tajfunu, intenzivních srážkách a povodních v Japonsku v roce 2004 a také o inovaci japonského varovného systému. Uším českých vodohospodářů by zřejmě zněly dosti neuvěřitelně pasáže z projevu C. Zevenbergena, kde byly prezentovány plovoucí domy pro zástavbu v zátopových zónách.

Bylo konstatováno, že očekávaná klimatická změna se nepříznivě projeví zejména v nejzranitelnějších oblastech tzv. rozvojových zemí. Proto byl kromě čtyř základních tematických bloků zařazen ještě jeden okruh věnovaný čistě povodí Nilu. Jednotlivým scénářům, které mohou nastat v tomto povodí, se věnoval J. Kwadijk z KNMI. Bezesporu zajímavým příspěvkem byl referát S. Mutisa z Keni, který zmiňoval písečné hráze a způsob zachycení podzemní vody v aridních oblastech Afriky.

Autor článku přihlásil v rámci posterové sekce dva příspěvky. První „The 2002 Disastrous Flood in Prague within the Historical Framework“ upozorňuje na zřetelnou změnu sezonality i četnosti velkých pražských povodní v období posledních 1 000 let. Prezentuje i hlavní příčiny těchto událostí a také kumulaci katastrofických povodní do často krátkých období. Byla využita data z raně instrumentálního a předinstrumentálního období zejména z dokumentárních zdrojů. Příspěvek upozorňuje na určitou nebezpečnost období „povodňového klidu“, kdy „organismus společnosti“ přestává počítat s velkou povodní (téměř zapomíná na její existenci). Období, kdy přírodní systém přechází do období s větším počtem povodní, znamenalo vždy zvýšené riziko i z těchto důvodů. Právě o tomto faktu jsme se přesvědčili v roce 1997 a 2002, tedy již v období předpokládané klimatické změny. V průběhu konference byla posteru věnována vcelku velká pozornost. To se projevilo v tajném hlasování, po němž byl oceněn prvou cenou. Druhý příspěvek „The 2002 Prague Flood in Pictures“ prezentoval povodeň v Praze v autorových fotografiích.

Odpověď na otázku, zda klimatická změna začala, byla v Amsterodamu zodpovězena kladně. V závěru konference bylo totiž souhrnně konstatováno, že klimatická změna začala a působí. Projevuje se např. nárůstem případů intenzivních srážek v mírném pásu, či prohloubením problémů se suchem v aridních oblastech. Diskutována byla otázka zranitelnosti jednotlivých oblastí a kontinentů. Jako nepochybný fakt byla prezentována citlivost zejména rozvojových a nejchudších zemí, kde klimatická změna vyvolá nejvíce problémů.

Libor Elleder, MZ 2005/1, ročník 58, str. 27-28