1. Jak se změnil Český hydrometeorologický ústav v období, které jste trávil pracovně ve Výzkumném ústavu vodohospodářském?
Český hydrometeorologický ústav musí být ze své podstaty a náplně práce - dlouhodobých měření a pozorování, konzervativní. Takže z hlediska toho, co ústav musí zajišťovat dle zřizovací listiny, se toho příliš nezměnilo. Co se ale v této oblasti změnilo, jsou způsoby a metody sledování a vyhodnocování dat, přístrojové vybavení a především odborná úroveň zaměstnanců. Změnila se míra poznání přírodních fenoménů a stejně, jako se v čase proměňuje naše společnost, proměna probíhá i v ústavu. A tím nemám na mysli jen prostou generační obměnu, ale především změnu způsobu myšlení, kterou do značné míry do ústavu vnášejí právě mladé kolegyně a kolegové.
2. ČHMÚ, to jsou vlastně tři ústavy v jednom a my, co už něco pamatujeme, jsme vždy považovali mezioborovou spolupráci za příliš těžkopádnou. Vidíte to jako problém a je možné to zlepšit?
Vnímám tyto tři izolované světy jako problém, protože dnešní poptávka po výsledcích naší práce, výsledcích výzkumu a produktech je především na pomezí jednotlivých oborů. Navíc jsem přesvědčen, že impulzy z jiného prostředí mohou vnést minimálně jiný náhled a jiné vnímání specifických odborných problémů každého z oborů ČHMÚ. Na druhou stranu se nám s řediteli všech úseků a poboček daří tento letitý handicap postupně zmenšovat, snažíme se některé problémy řešit pomocí projektových týmů napříč celým ústavem, např. nové webové stránky, mobilní aplikace, rozšiřování a zavádění nových sítí sledování. Teď je jen otázka, zda se nám naše snaha a cíl podaří přenést na všechny zaměstnance ústavu. Doufám, že ano.
3. Nepřetržité sledování atmosféry, hydrosféry i kvality ovzduší je odborně, časově, ale i finančně nákladné. Měření na stovkách až tisících měřicích bodů v Česku a následné zpracování dat vyžaduje expertní přístup, techniku na úrovni a vysokou personální odbornost. Je to dlouhodobě udržitelné?
Jsem přesvědčený, že ano a beru to jako jedno ze svých základních poslání ve funkci ředitele ČHMÚ. Vedle problémů, které jsem popsal v předcházející odpovědi, a vytvoření dobrých pracovních podmínek pro zaměstnance, naplnění jejich odborných snů a vizí, podpory vzdělávání a odborného růstu, spolupráce a prezentace výsledků naší práce veřejnosti, je mým cílem udržet a ještě navíc rozšiřovat sítě sledování, které zabezpečuje náš ústav. A to jak v dobách relativní hojnosti, pak především v letech hubenějších. V současnosti se nám daří ve velké míře modernizovat veškeré přístrojové vybavení, včetně nejnákladnějších přístrojů, jakými jsou nový superpočítač, nové radary apod. z dotací OPŽP.
4. Naši odborníci jsou žádanými spolupracovníky na univerzitách, v Akademii věd, ale i v zahraničí. Podílíme se na řešení různých projektů, grantů a výzkumných záměrů. Je možné a žádoucí tuto spolupráci dále rozšiřovat?
Samozřejmě, musíme. Vede to k odbornému růstu našich zaměstnanců a k odbornému a technologickému posunu v činnostech, které musíme standardně zajišťovat. Nebudeme- li se do těchto projektů zapojovat my, jistě se najde někdo jiný, kdo se rád zapojí. To by ve svém důsledku mohlo vést, a v některých oblastech se tak již stalo, že tyto činnosti by mohl začít zajišťovat někdo jiný, a ústav by se tak mohl stát v některých oblastech nadbytečným. V neposlední řadě si musíme na svou existenci částečně vydělat, a proto nevidím důvod, proč bychom se měli bránit dalším z možných zdrojů financování.
5. ČHMÚ je historicky významnou státní provozní organizací a relativně nově se stala i výzkumnou organizací v našich oborech činnosti. Jak si představujete účelné propojení provozních a výzkumných činností?
ČHMÚ byl zařazen na seznam výzkumných institucí a je to velký úspěch především proto, že se na základě tohoto faktu můžeme ucházet o účelové financování v grantových soutěžích různých poskytovatelů (GA ČR, TA ČR, rezortní a evropské programy výzkumu apod.). Navíc jsme se i díky tomu, že se MŽP opět stalo poskytovatelem prostředků na výzkum a vývoj, stali příjemcem institucionálních prostředků, určených především na podporu rozvoje infrastruktury výzkumu v ČHMÚ. Myslím si, že se provozní činnosti bez výzkumu nerozvíjí a jedna činnost se bez druhé neobejde. Jistě, nejsou všichni zaměstnanci výzkumníci a není to náplní práce všech zaměstnanců. Na druhou stranu máme velké množství zaměstnanců, kteří se chtějí na výzkumu podílet a mým cílem je vytvořit jim takové administrativně-technické a finanční podmínky, aby se odborně posouvali dopředu a díky tomu se posouvaly a zlepšovaly i naše provozní činnosti.
6. Česká republika je členem nebo partnerem několika významných mezinárodních organizací na evropské i celosvětové úrovni (WMO, EUMETSAT, ECMWF, IPCC, EUMETNET, ...), kde je ČHMÚ kontaktním místem. Mezinárodní spolupráci v našich oborech určitě potřebujeme. Jaké možnosti vidíte v jejím zlepšení?
Podpoře těchto aktivit byla v ČHMÚ vždy věnována velká pozornost a naši pracovníci se intenzivně v rámci svých odborností zapojovali do činností těchto organizací. Chtěl bych, abychom se aktivně zapojovali především tam, kde vidíme smysl ve vztahu k naší práci. U organizací, které nefungují z našeho pohledu úplně efektivně, bychom se naopak měli snažit ovlivnit jejich chod a navrhovat a podporovat takové kroky, které by vedly ke zlepšení jejich fungování. A to nejen z důvodů pocitu seberealizace zaměstnanců, ale také z finančních důvodů, protože prostředky, které platíme za členství v těchto organizacích, jsou velmi vysoké.
7. V historii ČHMÚ vydával nebo se podílel na vydání některých významných publikací. Například Hydrolo- gické poměry ČSSR, Podnebí ČSSR nebo Atlas podnebí Česka. Bude mít i „každodenní“ publikační činnost Vaši podporu?
Jak jsem již zmínil v úvodu, jedním z našich hlavních cílů je zlepšení prezentace výsledků práce ústavu veřejnosti, a to jak laické, tak odborné. A mezi prezentaci našich výsledků jednoznačně patří i „každodenní“ publikační činnost, takže tyto aktivity budu jednoznačně podporovat. Rád bych na tomto místě také řekl, že periodikum Meteorologické zprávy bude mít a má moji velkou podporu a rád se budu intenzivně podílet na jeho dalším rozvoji.
8. Dnes se ústav prezentuje nejen v odborných publikacích, ale i v médiích nebo na sociálních sítích. Naše data jsou v různých mobilních aplikacích, ale využívají je i významné instituce, jako například ŘLP, ŘSD nebo ČT. S publikací výsledků naší práce úzce souvisí i problematika otevřených dat. Těšíte se na ně, a jaké výhody či problémy může jejich aplikování ústavu přinést?
To je složitá otázka, na níž úplná odpověď je nad rozsah prostoru vymezeného tomuto rozhovoru. Principiálně jsem osobně zastáncem otevřených dat (nikoliv služeb), problém v tuto chvíli vidím především v kultuře naší společnosti, podnikatelském prostředí a dodržování licenčních podmínek a autorských práv. Myslím si, že ústav je na problematiku otevřených dat připraven diametrálně lépe než naše společnost, kde je národním zvykem nerespektování jakýchkoliv pravidel, licencí, smluv, předpisů a obecně dobrých mravů. Právě v těchto dnech probíhá na téma otevřených dat ve vztahu k modelu financování státní příspěvkové organizace soud mezi Ministerstvem životního prostředí a panem Cibulkou a celou problematikou se nyní zabývá Nejvyšší správní soud, jehož právní názor bude závazný nejen pro všechny správní soudy nižších instancí, ale především pro náš ústav. Jsem zvědavý na výsledek.
9. Jaký bude ústav za 5 nebo za 10 let?
Chtěl bych být u toho, až budeme mít podrobnější a přesnější předpovědi počasí, kvality ovzduší a hydrologických jevů a naše produkty budeme aktivně poskytovat celé veřejnosti. Věřím, že bude dokončena výstavba nového předpovědního pracoviště a budou zmodernizovaná všechna pracoviště a pobočky tak, aby to odpovídalo standardům na pracovní prostředí 21. století. Věřím, že budeme moderní služba, nejdůvěryhodnější odborná organizace v naší republice a místo, kde si zaměstnanci budou moci plnit dvé odborné sny a všichni budeme pyšní na značku ČHMÚ!
Radim Tolasz, 2018/4, roč. 71, str. 97-98