You are here

Vzpomínky na osobnosti oboru, kteří opustili naše řady od roku 2020

Milé kolegyně a milí kolegové, před deseti dny (8. ledna 2022) zemřel ve věku 86 roků Vilda Kakos, dlouholetý člen České meteorologické společnosti a bývalý předseda její pražské pobočky.

-mm- 18.1.2022


 

Opustil nás Václav Richter

Po krátké nemoci zemřel 31. července 2021 dlouholetý pracovník ČHMÚ, náš bývalý ředitel i kolega, pan Ing. Václav Richter. Narodil se 6. července 1936 v Petřvaldě u Karviné. Po maturitě vystudoval Vysokou školu zemědělskou a lesnickou v Brně. Krátce pracoval jako projektant v Krajském podniku zemědělsko-lesnických meliorací a 1. srpna 1962 nastoupil do HMÚ na hydrologické pracoviště v Ostravě, kde byl později vedoucím oddělení. Významně se v té době zasloužil o výstavbu ostravské pobočky. Od roku 1973 pracoval u Severomoravských státních lesů v Krnově a zpět do HMÚ byl povolán 15. června 1977 do funkce ředitele ústavu. V této funkci prosadil postupné budování poboček ústavu, výstavbu Oborového výpočetního centra, budovy BRI v Komořanech, centrálního archivu v Brozanech včetně malé vodní elektrárny a inovaci komořanského spojovacího počítače. Byl stálým zástupcem ve Světové meteorologické organizaci, kde byl roce 1981 zvolen do výkonné rady. Byl poctěn několika státními i rezortními vyznamenáními.
Ve funkci ředitele ČHMÚ skončil v roce 1990. Jako vedoucí oddělení hydrologie pobočky Praha uplatnil své dlouholeté zkušenosti a vzpomínám, jak byl ve svém živlu, když mohl organizovat výjezdy měřících skupin v době povodní. Do našeho pobočkového kolektivu velmi rychle a úspěšně zapadl a byl pro nás přínosem nejen po pracovní stránce.
Uplatnil se i jako předseda investiční komise ČHMÚ a naposledy pomohl rozběhnout projekt ISPA (vybudování stanic jakosti vody a nových vrtů). Vedoucím oddělení hydrologie na pobočce byl do 30. 6. 2001 a v ČHMÚ skončil v roce 2005. Vaška jsme měli všichni rádi a budeme na něj ještě dlouho v dobrém vzpomínat. Čest jeho památce.

Luboš Němec, MZ 2021/4


 

Prof. RNDr. Ing. Milan Nedelka, CSc.

V pondělí 25. ledna 2021 zemřel pan profesor Milan Nedelka, významný slovenský a československý letecký meteorolog. V průběhu své velmi pestré a bohaté praxe pracoval jako letecký meteorolog, působil ve vedoucích funkcích Slovenského hydrometeorologického ústavu a Státní letecké inspekce, pracoval v řadě mezinárodních komisí a pracovních skupin, které měly co do činění s leteckou meteorologií. Značnou část své pozornosti a odborných aktivit věnoval i pedagogické činnosti, kromě jiného řadu let přednášel Leteckou meteorologii na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině, nynější Žilinské univerzitě v Žilině (Krška 2012). A právě na univerzitě jsem se s panem profesorem, tehdy ještě RNDr. Milanem Nedelkou, před mnoha lety setkal. Bylo to počátkem 80. let, pro studenty oboru letecké dopravy představoval předmět Letecká meteorologie, který přednášel právě dr. Nedelka, významnou součást studia.
Výuku předmětu předcházela pověst velmi pestrých a zajímavých přednášek. Spolužáci z vyšších ročníků nám již předem avizovali, že přednášející má velmi osobitý a energický přístup, který dokáže zpestřit a obohatit i praktickými zkušenostmi, a že na jeho přednáškách se studenti rozhodně nenudí. Taky jsme byli upozorněni, že není vůbec dobré nevěnovat výkladu pozornost, o podřimování ani nemluvě.
Už první přednáška všechny tyto zvěsti potvrdila, pan profesor byl opravdu energický, jeho projev byl velmi živý, doprovázený pečlivě připravenými grafickými podklady. Svůj výklad doplňoval příklady z praxe, které získal při své práci v letecké meteorologické službě. Přednášky z letecké meteorologie dokázal velmi flexibilně kombinovat s poznatky, pravidly a předpisy leteckých úřadů a komisí, kde rovněž působil. Tato skutečnost byla pro studenty leteckého oboru, potenciální pracovníky v letecké dopravě, kde meteorologie a její aplikace v praxi je nezbytná, obzvláště přínosná. Výklad často oživil zajímavými osobními zkušenostmi a zážitky z pobytu na vědeckovýzkumných lodích, dokázal o nich velmi poutavě a i vtipně vyprávět.
Teoretická výuka byla prokládána i praxí. Při příhodné meteorologické situaci nás neváhal vyvést z učebny, která se nacházela na letišti v Dolním Hričově, a na stojánce letištní plochy s námi probíral oblačnost, která se právě vyskytovala na obloze. Absolvovali jsme i exkurze na slovenská letiště, kde jsme měli možnost se seznámit s pracovištěm letecké meteorologické služby a mohli sledovat meteorology při práci.
Pan profesor byl člověk velmi velkorysý, s nadhledem, kterému rozhodně nechyběl smysl pro humor, jsem mu dodnes zavázán, že svým přístupem a formou výuky se přičinil, že meteorologie a klimatologie pro mne nebyly jen dalším z předmětů, který bylo nutno v rámci studia absolvovat.
Literatura:
KRŠKA, K., 2012. Osmdesáté narozeniny profesora Milana Nedelky. Meteorologické zprávy, roč. 65, č. 2, s. 64. ISSN 0026-1173.

Dušan Židek, MZ 2021/2


Opustila nás doc. RNDr. Jaroslava Kalvová, CSc.,
nar. 27. 4. 1940 ve Slatinicích, + 10. 1. 2020 v Praze

Paní docentka Jaroslava Kalvová odešla nečekaně povelice krátké těžké nemoci, čímž upřímně zarmoutila svoji rodinu, přátele, profesní kolegy i dlouhou řadu svých bývalých studentů. Celý svůj dlouhý a bohatý profesní život spojila s Matematicko-fyzikální fakultou. Po absolvování studia a tehdejší vědecké aspirantury zde v letech 1966–1998 působila jako vědecká pracovnice, v roce 1998 se habilitovala a posléze zastávala pozici docenta meteorologie, od roku 2005 jako emeritní pracovnice fakulty. Jejím působištěm byla nynější Katedra fyziky atmosféry, kde ještě nyní na podzim aktivně přednášela, účastnila se výzkumu a připravovala publikační výstupy. Tato katedra, i když v průběhu času několikrát změnila svůj přesný název a organizační začlenění do struktury fakulty, byla jejím trvalým pracovištěm.
Doc. Kalvová se vědecky zaměřovala zejména na teorii klimatu, analýzu dějů v komplexním klimatickém systému, klimatické modelování a problematiku vývoje zemského klimatu a klimatických změn. Její práce se významně orientovaly na témata úzce související s dnes aktuální problematikou vlivu člověka na klima a jeho změny. V právě těchto oblastech byla zesnulá špičkovou vědeckou osobností, která se po několik desítek let zcela podstatnou měrou podílela na rozvoji a směřování československé a české klimatologie a zásadně přispěla k její dnešní světové úrovni. Byla všeobecně uznávána a vysoce oceňována jako vynikající expertka v obtížné tematice matematického modelování klimatu a interpretací jeho výsledků z hlediska hodnocení přírodních i antropogenních vlivů na klimatické poměry v rozsáhlé škále prostorových měřítek a vytváření vývojových scénářů klimatu. Zanechává nám za sebou též neobyčejně výraznou stopu na poli progresivního rozvoje statistických metod a jejich aplikací v meteorologii a klimatologii, a to především ve vztahu k analýzám a interpretacím mimořádně rozsáhlých a složitě strukturovaných datových souborů charakterizujících široké spektrum meteorologických a klimatologických procesů a jejich komplikovaných vzájemných vazeb. Pominout nelze angažovanost paní doc. Kalvové v Národním klimatickém programu. Aktivně, a možno říci, že nezastupitelným způsobem, se po celou dobu jeho existence podílela na výzkumných aktivitách, publikacích, popularizační činnosti i organizačním zajištění. Jistě nutno zmínit i dlouhodobý podíl zesnulé na životě a činnosti někdejší Československé, později a nyní České meteorologické společnosti. Bývala velmi oblíbenou a nepřehlédnutelnou účastnicí každoročních výročních seminářů této společnosti i dalších konferenčních a seminárních akcí. Při těchto příležitostech postupně přednesla dlouhou řadu inspirativních a vždy pečlivě připravených referátů.
Velmi přínosné vždy bylo též její kvalifikované zapojování se příslušných odborných a vědeckých diskusí. Pozornost si nepochybně zaslouží i podíl zesnulé na prvním knižním vydání Meteorologického výkladového a terminologického slovníku
vydaného roku 1993, pro nějž zpracovala, popř. upravila velký soubor hesel z celé tematické oblasti klimatologie. Odborná
a vědecká činnost doc. Kalvové měla přímý vztah k její obecné lásce k přírodě, která se mj. projevovala sportovními aktivitami v oblastech vysokohorské a vodní turistiky, kde se po mnoho let obětavě podílela na výchově mládeže a sportovního dorostu.
Zcela mimořádný byl osobní přínos paní doc. Kalvové v oblasti vysokoškolské výuky a výchovy odborných a vědeckých
pracovníků v oboru meteorologie a klimatologie. Byla vysoce ceněnou přednášející, organizátorkou a vedoucí studentských seminářů, nesmírně obětavou, laskavou a přitom náročnou a velice výkonnou vedoucí dlouhé řady diplomových prací a doktorských dizertací. Svojí neobyčejně rozsáhlou, iniciativní a nezištnou pedagogickou činností zásadně zformovala takřka dvě generace našich klimatologů. Paní doc. Kalvová se rovněž aktivně účastnila nespočtu popularizačních akcí pro veřejnost, dlouhodobě se zapojovala do programů Univerzity třetího věku a do mnoha dalších zájmových a vzdělávacích akcí organizovaných pro střední i základní školy. Zvěčnělá tak zůstane trvale zapsána v paměti nejen našich odborných a vědeckých kruhů, ale jistě i ve vědomí mnoha zájemců o meteorologii a klimatologii z široké veřejnosti.
S paní docentkou Kalvovou se fakultní a univerzitní veřejnost i širší meteorologická a klimatologická komunita rozloučila
dne 17. 1. 2020 ve 13 hod. ve Velké obřadní síni krematoria v Praze – Strašnicích.

Jan Bednář, MZ 2020/1