23. březen - Památný den meteorologie

23. březen - Památný den meteorologie

Dne 23. března 1950 vstoupila v platnost Konvence Světové meteorologické organisace. V důsledku podstatného zvýšení potřeby meteorologických informací v různých hospodářských odvětvích všech států nabyla i Světová meteorologická organi­sace (SMO) v posledních letech mimořádného významu. Proto se Výkonný výbor této organisace v minulém roce, kdy bylo slaveno desetiletí jejího trvání, usnesl, aby den 23. března byl každoročně dnem památným, jako Světový meteorologický den.

Meteorologie je sice jedním z nejmladších vědních oborů, ale byla jedním z prvních, u nichž velmi záhy nastala potřeba mezi­národní spolupráce.

Tak již v r. 1853 se sešla v Bruselu první mezinárodní meteo­rologická konference; měla za úkol zorganizovat mezinárodní program meteorologických pozorování pro zabezpečení námořní dopravy. Když se pak obdobná potřeba projevila i v dalších oborech, byla utvořena v r. 1878 Mezinárodní meteorologická organisace, která fungovala až do r. 1950. Tato organisace se velmi dobře osvědčovala po stránce vědecké a metodické, protože jejími členy byli význační odborníci. Nevyhovovala však v tom, že neměla potřebný vliv na zabezpečení, provádění a plnění usnesení. Proto po 2. světové válce se vynořila myšlenka vytvo­řit novou organisaci, jejímiž členy by byly státy; tak vznikla Světová meteorologická organizace, jako přidružená organisace k Organisaci spojených národů. Základní statut - Konvence Svě­tové meteorologické organisace byla vypracována a podepsána v r. 1917 ve Washingtonu (USA). Vstoupila v platnost 30 dní poté, kdy do Washingtonu došla ratifikační listina třicátého státu; a to se stalo 23. března 1950.

Prvním presidentem SMO byl president býv. Mezinárodního meteorologického výboru býv. Mezinárodní meteorologické orga­nisace, ředitel meteorologické služby Spojeného království Velké Británie a sev. Irska Sir Nelson Johnson, druhým presidentem byl ředitel meteorologické služby Spojených států amerických dr. F. W. Reichelderfer a nynějším presidentem je generální inspektor francouzské meteorologické služby A. Viaut. Prvním generálním sekretářem byl jmenován bývalý sekretář Meziná­rodní meteorologické organisace dr. G. Swoboda, který do roku 1938, kdy nastoupil místo sekretáře organisace byl vedoucím čs. synoptické a letecké služby v Praze. Nyní je generálním sekretářem SMO Angličan D. A. Davies.

Československo se od zrodu Světové meteorologické organi­sace aktivně zúčastnilo převážné většiny jejích akcí. Zúčastnilo se vypracování Konvence "organisace na mimořádném zasedání ředitelů meteorologických služeb ve Washingtonu v r. 1947, kde také vedoucí čs. delegace univ. prof. dr. A. Gregor, tehdejší ředitel čs. meteorologické služby Konvenci za Československo podepsal (Československo je jedním ze 42 signatářů Konvence, nyní má SMO již 108 členů). Prof. dr. Gregor vedl také čs. delegaci na 1. kongresu SMO v r. 1951. Druhého (1955) a na­posledy i třetího kongresu (1959) se rovněž Československo zúčastnilo; delegace v obou případech vedl nynější ředitel HMÚ J. Zítek.

Československá meteorologická služba účinně využívá všech pracovních i vědeckých výsledků, zkušeností a publikací získa­ných jak přímo v rámci SMO, tak i nepřímo jednostrannými výměnami mezi jednotlivými meteorologickými službami světa. Na druhé straně zase v nejrůznějších oborech významně při­spívá k rozvoji meteorologické služby a meteorologické vědy ve světovém měřítku. Z nejvýznamnějších je možno jmenovat realizaci čs. návrhu na výměnu meteorologických informací v Evropě, v níž ČSSR je centrem mezi spojovacími systémy v západní Evropě a ve střední a východní Evropě. Významný byl též čs. podíl na výzkumných akcích Mezinárodního geofyzikál­ního roku a Mezinárodní geofyzikální spolupráce.

Drobnosti MZ 1961/2, ročník 14, str. 42