SMD 1998

POČASÍ, OCEÁNY A LIDSKÁ ČINNOST

(Světový meteorologický den - 23. březen 1998)

Pro rok 1998 stanovila Světová meteorologická organizace téma Světového meteorologického dne (SMD) - Počasí, oceány a lidská činnost (Weather, Oceans and Human Activity). Volba tohoto hesla je v souladu s rozhodnutím OSN, podle kterého byl rok 1998 označen jako „rok oceánů“, a v tomto duchu bude SMO participovat i na Světové výstavě (EXPO 98) v Portugalsku, pořádané s tímto tematickým zaměřením.

Opodstatněnost výběru tohoto hesla spočívá vtom, že dvě třetiny světové populace, včetně velkoměst nad 2.5 milionů obyvatel, žije v pobřežních oblastech. Oceány skýtají velké množství surovin, jako jsou mangan, měď, nikl, ropa a plyn, jejichž využití je pro lidstvo v blízké budoucnosti nezbytné. Kromě toho světové oceány poskytují i životně důležité zdroje potravy, energie, vody a uhlovodíků. Tyto zdroje jsou však stále více ohroženy lidskou činností, zejména průmyslovým znečištěním včetně dopravy, nadměrným rybolovem apod.

Stále intenzivnější průmyslové využití oceánů si vynutilo vznik globálního systému pozorování oceánů s cílem zajistit informace o povětrnostních podmínkách s předstihem na několik dnů. Úspěšná střednědobá předpověď přispívá k vyšší efektivitě příslušných činností.

Kromě ekonomického významu mají oceány velký vliv na globální klima i aktuální počasí. Jev El Niño jasně demonstruje souvislost mezi teplotou povrchu oceánů a ovlivňováním počasí a podnebí v různých částech světa. Naopak počasí a podnebí ovlivňuje oceány.

Např. v zimním období je nutné počítat s nebezpečím ledových ker z Arktidy a Antarktidy, které ohrožují námořní plavbu. Povětrnostní podmínky mají vliv i na příliv a odliv, které v kombinaci s jinými faktory mohou způsobit rozsáhlé záplavy - příkladem je Bangladéš, kde v roce 1970 zahynulo 300 000 lidí.

V přímořských státech je významná část národních meteorologických služeb zaměřena na poskytování povětrnostních předpovědí pro pobřežní oblasti. SMO poskytuje informace o počasí a klimatu pro námořní povětrnostní služby prostřednictvím Světové služby počasí (WWW). Tyto informace se týkají nejen obvyklých povětrnostních prvků (např. teplota, vítr), ale také „atypických“ (mořské vlny, ledové jevy apod.).

Data o počasí na moři jsou získávána z velkého množství obchodních plavidel, plovoucích a upevněných meteorologických bójí, vrtných plošin a samozřejmě i z meteorologických družic. SMO spolupracuje také s Mezinárodní oceánografickou komisí UNESCa, námořními organizacemi, obchodním loďstvem a naftovým průmyslem.

První mezinárodní konvence o zabezpečení životů na moři byla přijata již v roce 1905, předpovědi pro námořní linky a rybářské lodě byly přenášeny rádiem. Od roku 1988 se námořní komunikace zlepšila přijetím Globálního námořního nouzového a bezpečnostního systému (Global Maritime Distress and Safety System, GMDSS). Součástí tohoto systému jsou předpovědi a varování.

Rozvoj průmyslu a činností citlivých na průběh počasí na moři způsobily velký rozmach námořních povětrnostních služeb zejména v 1. polovině tohoto století. Služby musely reagovat na speciální požadavky lodních a naftařských společností.

V současné době se stále více projevuje znečištění oceánů jak v pobřežních zónách, tak i na moři (depozice těžkých kovů, organických látek, polychlorovaných bifenylů), které narušuje biochemické procesy. K pochopení atmosférických dopadů na oceány přispívá také program SMO nazvaný Globální pozorování atmosféry (Global Atmospheric Watch, GAW).

Národní meteorologické služby sehrávají důležitou roli i v oblasti turistiky a rekreačních sportů. Poskytují informace pro cestovní kanceláře i další zájemce o klimatické vhodnosti i aktuálním počasí. Předpovědi se např. týkají i hodnot ultrafialového slunečního záření.

Aktuálním problémem je nebezpečí tzv. klimatické změny. Proto byl již v roce 1988 ve spolupráci SMO s OSN zřízen Mezivládní Panel o klimatické změně (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). Pokud nedojde k nápravě, existuje nebezpečí, že by teplota na Zemi v důsledku působení celé řady faktorů (např. skleníkové plyny) mohla stoupnout až o 3.5 °C do roku 2100 a hladina oceánů pravděpodobně až o 50 cm. Důsledkem by bylo ohrožení existence ostrovů a zemí ležících na pobřeží. V této souvislosti se SMO obrací s výzvou na politiky, aby reflektovali toto nebezpečí a aby přijali účinná preventivní opatření vedoucí k redukci příčin i následků. Tato opatření by měla přispět k ochraně a trvale udržitelnému rozvoji oceánů.

SMO a národní meteorologické služby svými činnostmi přispívají k pochopení role oceánů a zároveň k prevenci a zmírnění nejzávažnějších důsledků globálního oteplení. Pochopení role oceánů v klimatickém systému přispívá k zachování tohoto životně důležitého zdroje pro příští generace lidstva.

K výročí Světového meteorologického dne i Světového dne vody, pro který bylo zvoleno heslo Podzemní vody - skryté bohatství, uspořádá Český hydrometeorologický ústav v sobotu 21. března Den otevřených dveří na všech svých profesionálních pracovištích kromě letecké meteorologické služby.

Zdeněk Horký - Marta Peřinová, MZ 1998/1, ročník 51, str. 22