SVĚTOVÝ METEOROLOGICKÝ DEN 1981
Meteorologové na celém světě si již tradičně připomínají 23. březen jako svůj svátek. Před 31 lety, 23. března 1950 nabyla platnost Dohoda o světové meteorologické organizaci a tím byl položen základ pro pravidelnou každoroční popularizační kampaň tohoto oboru.
Světová meteorologická organizace vyhlašuje při této příležitosti hesla vyjadřující význam práce meteorologů pro společnost, případně zaměření dalšího rozvoje tohoto vědního oboru. Pro letošní rok bylo vyhlášeno heslo „Světová služba počasí jako prostředek rozvoje".
Vznik Světové meteorologické organizace, která je specializovanou organizací při OSN, byl podmíněn skutečností, že mezinárodní spolupráce v oboru meteorologie je nezbytným předpokladem existence a rozvoje tohoto oboru. Meteorologie se zabývá studiem počasí a podnebí, jeho působením na životní prostředí a rozvoj všech odvětví světového hospodářství, a tento přírodní úkaz nelze omezit hranicemi jednotlivých států. Meteorologové u nás pro běžný rozbor denní povětrnostní situace potřebují a pravidelně využívají data meteorologických stanic ležících na území mezi Uralem, východními břehy Severní Ameriky, severní Afriky a Grónskem. Pro vypracování předpovědi na 3 dny musí být k dispozici data z meteorologických stanic celé severní polokoule, a to nejen z přizemní vrstvy, ale i do vyšších zón.
Tato situace vytváří proto nutnost koordinované mezinárodní spolupráce na úseku výměny meteorologických informací, jejich získávání a zpracování. Československo jako jeden z 22 zakládajících členů Světové meteorologické organizace pracuje aktivně v této organizaci i dnes. Členství ČSSR vykonávají Český hydrometeorologický ústav v ČSR a HMÚ v Bratislavě pro SSR, funkci stálého zástupce ČSSR ve Světové meteorologické organizaci pak ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Světová služba počasí je v současné době, kromě Světového klimatického programu, nejrozsáhlejší a nejúspěšnější projekt mezinárodní meteorologické spolupráce řízený Světovou meteorologickou organizací.
Světová služba počasí je celosvětovým meteorologickým systémem koordinovaných národních prostředků a služeb, provozovaný jednotlivými členskými státy, a podporovaný mezinárodními organizacemi. Jejím cílem je dosáhnout toho, aby všechny státy měly k dispozici meteorologické informace potřebné pro operativní i výzkumné účely.
Světová služba počasí zahájila svou činnost v roce 1968. Dnes je v jejím systému pro získávání dat zapojeno 9300 přízemních meteorologických a 850 aerologických stanic, 524 radiolokátorů, 230 přijímacích středisek signálů meteorologických družic, 102 stanic pro monitorování životního prostředí a 950 radiačních stanic. 22 zemí udržuje v provozu nebo plánuje instalaci automatických meteorologických stanic na oceánech, jejichž údaje jsou soustřeďovány pomocí družic. Systémy meteorologických družic na polárních a geostacionárních drahách doplňují významně datovou základnu tohoto systému, do níž přispívají i pozorování prováděná posádkami dopravních letadel. Druhý systém Světové služby počasí pro přenos dat pokrývá převážnou část zemského povrchu. Tvoří jej 3 světová, 29 regionálních a 147 národních telekomunikačních center. Po přenosových okruzích tohoto systému prochází desítky miliónů znaků denně. Obdobný počet center je zapojen i v třetím systému Světové služby počasí, určeném ke zpracování meteorologických dat.
ČSSR je zapojena do všech tří zmíněných systémů Světové služby počasí. Kromě 5 přízemních a 2 aerologických stanic Hydrometeorologické ústavy zabezpečují v rámci Světové služby počasí provoz 3 radiolokátorů, 4 radiačních a 2 monitorovacích stanic životního prostředí.
Do systému pro přenos dat je výrazným příspěvkem ČSSR Regionální telekomunikační centrum v Praze, které je článkem na hlavním spojovacím okruhu Světové služby počasí a spojuje Offenbach, Moskvu, Vídeň, Budapešť, Sofii a Postupim. Samočinné počítače v Praze a Bratislavě tvoří technologický základ Národního meteorologického centra pro zpracování dat v ČSSR.
Snahou všech meteorologů v současné době je zvyšovat kvalitu meteorologických informací pro jejich lepší využití v nejrůznějších odvětvích národního hospodářství. Vedle tradičních odvětví závislých na počasí a na meteorologických informacích, jako je doprava (letecká, silniční, lodní a železniční), přistupují další významní uživatelé: stavebnictví, zemědělství (v nynější době rozvoj zemědělského letectví), vodní hospodářství, ochrana životního prostředí, odvětví paliv a energetiky a další odvětví.
Podle údajů řady národních meteorologických služeb přináší využívání kvalitních meteorologických informací prokazatelné efekty národnímu hospodářství jednotlivých zemí. V ČSSR se tento ekonomický efekt odhaduje řádově na několik set miliónů korun ročně.
Kvalita operativní meteorologické informace je závislá na optimální funkci Světové služby počasí. Tato služba reálně celosvětově přispívá k rozvoji celého národního hospodářství.
Proto se i Hydrometeorologické ústavy v Praze a Bratislavě orientovaly při koncipování letošních slavnostních shromáždění meteorologů na významnou roli meteorologických informací při zabezpečování národního hospodářství i společnosti ve všech zemích světa v duchu letošního tématu Světového meteorologického dne, aby tak akcentovaly nutnost zvyšování jejich kvality.
Štépán Ulbrich, MZ 1981/4-5, ročník 34, str. 156