Příhraniční spolupráce ČHMÚ, IMGW a DWD

PŘÍHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE PŘEDPOVĚDNÍCH PRACOVIŠŤ DWD, IMGW A ČHMÚ

Na konci března 2017 proběhlo v Komořanech setkání meteorologů z regionálních poboček Mnichov, Lipsko, Postupim, Vratislav, Ústí nad Labem a Plzeň obohacené letos o účast klimatologů z Ostravy. Partnerská dvoudenní jednání jsou svolávána v rámci možností jednou ročně s tím, že místo konání se pravidelně mění. V roce 2015 bylo v Poznani za účasti meteorologů z místní pobočky a také z Gdaňska. O rok později měli polští kolegové problém s cestováním do zahraničí, společné setkání naplánované tentokrát do Prahy se tak odložilo a proběhlo až na konci zimy 2016/2017.

Vzhledem k tomu, že partnerství zmíněných pracovišť trvá už řadu let, zaslouží si malou retrospektivu a zmínku o dosažených výsledcích. V roce 2000 bylo zástupcům poboček ČHMÚ Plzeň a České Budějovice povoleno vycestovat do Mnichova na návštěvu regionálního centra Deutscher Wetterdienst. V přátelské atmosféře proběhla v angličtině výměna informací o činnosti obou předpovědních služeb a zrodila se myšlenka o pravidelné spolupráci zejména ve výstražné službě, což bylo shodou okolností v té době aktuální téma i v rámci Evropy a WMO RA VI. Výměnu výstražných informací umožňoval mezinárodní kód WAFOR, který ovšem nebyl příliš vhodný pro přímou interpretaci, a kódovaná zpráva mohla snadno uniknout pozornosti sloužícího meteorologa. Inspirací se pro nás stal dvojjazyčný formulář používaný na francouzsko-německé hranici mezi Strasbourgem a Stuttgartem. V tabulce obsahující dohodnuté texty v obou jazycích stačilo zaškrtnout kolonku, doplnit časovou a prostorovou platnost volbou čísla zasažené oblasti a odeslat faxem. Přitom nebylo nutné používat stejné limity nebezpečných jevů, cílem bylo informovat kolegu na opačné straně hranice o očekávaném výskytu a intenzitě projevů. Tato iniciativa zaujala pozornost koordinátora pilotního projektu WMO RA VI pana Wolfganga Kusche, pozdějšího ředitele DWD, a vedla k zapojení do projektu zabývajícího se výměnou výstrah, v rámci kterého začal být po vzniku Systému integrované výstražné služby ČHMÚ při vydání každé výstrahy odesílán e-mail okolním národním službám. Do projektu byl zapojen také rakouský ZAMG a spolupráce s jeho zástupci panem Herbertem Gmoserem a Michaelem Staudingerem vedla později ke vstupu ČHMÚ do komunity Meteoalarmu.

Po navázání spolupráce mezi Mnichovem a Plzní následovalo zkontaktování Ústí nad Labem a Lipska. Společný mítink v roce 2001 získal významnou podporu meteorologa a ředitele regionálního centra DWD v Lipsku pana Gerolda Webera, který v roce 2005 přizval ke spolupráci polské kolegy z Vratislavi. Z Lipska pochází také pan Thomas Endrulat, jenž po letech práce v oblasti silniční meteorologie obsadil funkci ředitele centra v Postupimi. Příhraniční spolupráce se za jeho přispění rozšířila na zbývající část polsko-německé hranice. Dvojjazyčný formulář původně odvozený pro Mnichov a Plzeň se v určitých obměnách ujal po celém trojmezí národních meteorologických služeb a užívá se dodnes, přestože začíná být aktuální nový komunikační protokol CAP umožňující v rámci Meteoalarmu přenášet a aktualizovat výstrahy v rozlišení srovnatelném s velikostí okresů nebo obcí s rozšířenou působností. Vyhodnocování vzájemné výměny ukazuje, že více výstražných informací chodí z Německa ven než opačným směrem, což je dáno částečně převládajícím prouděním a vývojem nebezpečných meteorologických jevů (některé se už na území ČR neprojeví tak významně), částečně zavedením německého automatizovaného systému Nowcasting Mix, ale do jisté míry i větší aktivitou německých meteorologů.

Vzájemné informování o možném riziku nebezpečných jevů v příhraničí nebylo jediným tématem společných jednání. Od počátku se řešila také výměna naměřených dat, zpočátku klimatologických v měsíčním režimu, později operativních. Kontakty na Mnichov pomohly při organizaci čes- ko-německého jednání o výměně a nekomerčním využití dat ze silničních meteorologických stanic za účasti vedení DWD, ČHMÚ a zástupců Ředitelství silnic a dálnic z české i německé strany. Výsledkem bylo uzavření dohody v rámci „Projektu Šumava“, na základě které se začalo v roce 2005 s výměnou silničních dat, zpočátku v německém kódu SH70 podobném zprávě SYNOP, později v bufru. Template pro silniční bufr byla vyvinuta ve spolupráci specialistek na problematiku kódování paní Evy Červené za ČHMÚ a Sibylle Krebber za DWD a připravena k uvedení do provozu na zimu 2006/2007. Obě kolegyně z Komise pro základní systémy CBS WMO pak hlavně zásluhou Dr. Evy Červené v letech 2011-2012 zpracovaly bufr-template také pro hodinová data z automatických meteorologických stanic a hodinové zprávy s desetiminutovými úhrny srážek požadované německou stranou pro výpočet modelu SNOW4. Export hodinových zpráv z AMS byl naprogramován firmou Swing, zpráv s desetiminutovými srážkami a údaji o sněhové pokrývce firmou KW Data.

Pravidelná výměna dat z automatických stanic ve formátu bufr funguje mezi DWD a ČHMÚ od konce roku 2013. Výhodou binárního kódu je, že v sobě skrývá metadata stanic, takže změna umístění nebo počtu stanic je pro vizualizaci dat ošetřena. V DWD jsou data zobrazována systémem NinJo, v ČHMÚ je to software Visual Weather. Přenáší se silniční data z celé České republiky, z Německa jsou k dispozici data ze Saska, Duryňska a Bavorska. Z automatické staniční sítě je pokryto území do hloubky 50 km od hranice. V zimním období se osvědčily informace o slabých srážkách při riziku tvorby ledovky, řada německých stanic je vybavena laserovými detektory sněhové pokrývky, od roku 2016 jsou k dispozici údaje z dohledoměrů. V letním období jsou žádoucí naopak informace o vysokých úhrnech srážek a detekce nárazů větru. Data jsou ukládána do databáze Clidata a lze je využít pro kalibraci radarových odhadů srážek v příhraničí.

Pokud jde o výměnu operativních dat přes hranici s Polskem, situace bohužel tak pozitivní není. Kolegové z poboček Hradec Králové a Ostrava byli úspěšní při vyjednávání v oblasti hydrologie a klimatologie, požadavky prognózních služeb z české i německé strany na přenos jiných dat než SYNOP zatím vyslyšeny nebyly. Proto jsme na mítink do Prahy přizvali klimatology z Ostravy, abychom demonstrovali dobře fungující výměnu ověřených klimatologických dat přenášených jednou denně v dopoledních hodinách. K dosažení tohoto cíle vedla dlouhá cesta a věříme, že se podaří prostřednictvím paní Teresy Zawislak a Marka Kurowskeho prosadit i průběžnou výměnu operativních dat ve formátu bufr. V oblasti silniční meteorologie v blízké době posun očekávat nelze, protože tato data nemá přímo k dispozici ani IMGW. Situace by se snad mohla začít zlepšovat po roce 2018, kdy bude v Polsku mezinárodní silniční konference SIRWEC.

Dalším programovým okruhem společných mítinků jsou pravidelně případové studie zajímavých meteorologických situací, výměna zkušeností o předpovědních praktikách nebo možnostech zmíněných vizualizačních programů. Prezentace o extrémních projevech bouří, povodňových událostech, o spolupráci s lovci bouří, o verifikaci předpovědí nebo o situacích s dopadem na silniční dopravu jsou poskytovány ostatním kolegům na příslušných pobočkách, podle obsahu o dalším pracovištím. Takto byly postoupeny dále například prezentace o úpravě limitů výstražných systémů nebo o now- castingových nástrojích či novém editoru výstrah.

Postavení regionálních předpovědních pracovišť se v Německu mění, výstražná služba je centralizována a částečně automatizována. Existovaly trochu obavy, jaké zprávy němečtí kolegové do Prahy přivezou. Ukázalo se však, že zatím je téma výměny výstrah stále živé a v oblasti výměny dat lze ještě mnohého dosáhnout. Účastníci mítinku se shodli na tom, že je žádoucí dále spolupracovat a udržovat komunikaci i v době mezi mítinky pro případné získání dalších potřebných kontaktů, což se osvědčilo například při výměně na pozici odborníka odpovědného v DWD za silniční meteorologii.

Dovolil bych si na tomto místě poděkovat bývalému i současnému vedení ČHMÚ za dosavadní podporu těchto aktivit a pozitivní přístup k nadstandardní výměně dat v rámci bilaterálních jednání na úrovni ředitelů ústavů, OZV pak za pomoc s přípravou setkání v Praze.

Jan Sulan, MZ 2017/2, ročník 70, s. 59-60