Rozhovor s V. Dvořákem (2017)

Rozhovor s ing. Václavem Dvořákem, Ph.D., ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu v letech 2011 až 2017

1. Pane řediteli, v letošním roce končí Vaše téměř sedmileté působení v čele ČHMÚ. Můžete se ohlédnout v čase a přiblížit našim čtenářům ty nejdůležitější události, které se v ČHMÚ od roku 2011 udály nebo na ČHMÚ působily zvenčí?

Ohlédnu-li se v čase, musím především konstatovat, že v době mého nástupu do funkce v březnu 2011 došlo, v návaznosti na celkově stagnující a někde i klesající ekonomický vývoj ve světě i u nás, ke značnému tlaku ze strany našeho nadřízeného orgánu, Ministerstva životního prostředí, na přijetí řady úsporných opatření. To vše zároveň s požadavkem na zachování všech základních činností ústavu v oborech meteorologie, klimatologie, hydrologie a ochrany čistoty ovzduší, včetně provozu, státních pozorovacích sítí, sběru a primárního zpracování dat, správy datové základny a poskytování operativních a režimových informací. Je zřejmé, že takto protichůdné požadavky je velmi obtížné naplnit, a rok 2011 tak zahájil několikaleté období, ve kterém bylo nutné se soustředit na hledání úspor a optimalizaci všech činnosti z hlediska nákladů. Úsporná opatření se dotkla nejen režijních nákladů, ale také nákladů na věcné agendy a činnosti zajišťované odbornými úseky ústavu. Ovšem trvalou snahou v rámci organizace vždy bylo zajistit, aby základní činnosti, včetně předpovědní a výstražné služby, i přes všechny nepříznivé vlivy fungovaly na vysoké úrovni a data, produkty a služby poskytované ústavem zůstaly trvale významným a důležitým zdrojem využívaným nejen v rámci zřizovatelského rezortu životního prostředí, ale i dalšími rezorty státní správy, především vnitra a obrany v rámci krizového řízení a integrovaného záchranného systému, dopravy, zemědělství, zdravotnictví, průmyslu, školství v oblasti vzdělávání, stejně jako dalšími složkami veřejné správy a samosprávy, zejména kraji a samosprávnými celky, ale také širokou veřejností, pro kterou je určena nemalá část výstupů.

Rád bych připomněl, že v roce 2012 jsme v reprezentativních prostorách Clam-Gallasova paláce v Praze uspořádali od 17. dubna do 13. května výstavu „Voda a vzduch kolem nás“, která široké veřejnosti přiblížila historii a současnost měření a hodnocení stavu atmosféry a hydrosféry v ČHMÚ. Výstava měla bohatý odborný doprovodný program ve formě přednášek a seminářů, vzbudila velmi pozitivní ohlas a za měsíc jejího trvání ji navštívilo téměř 2 000 návštěvníků. Na přípravě a instalaci výstavy se podílelo několik desítek zaměstnanců ústavu, kteří také poskytovali odborný výklad tuzemským i zahraničním návštěvníkům. I zpětně lze tuto akci pokládat za velmi zdařilou prezentaci ČHMÚ.

Z hlediska základní činnosti ústavu byla jednoznačně nejvýznamnější událostí mimořádná meteorologická situace a povodně v červnu 2013, kdy po předchozím silném nasycení povodí a velmi vydatných srážkách, jejichž 24hodinové úhrny dosáhly v některých oblastech 100 mm a místy až 130 mm, došlo k téměř okamžitému a velmi prudkému vzestupu hladin, s extrémními průtoky nejprve na vodních tocích východních, středních a jižních Čech a postupně také severních Čech a částečně na jižní Moravě. Povodeň způsobila ztrátu 15 lidských životů a značné škody přesahující 15 mld. Kč. Mimořádné srážky byly také příčinou desítek půdních sesuvů a dalších škodlivých jevů v postižených územích. Tematice červnové extrémní povodně bylo věnováno 6. číslo Meteorologických zpráv v roce 2013, ve kterém byly poskytnuty přehledné informace o meteorologické a hydrologické situaci, průběhu a předpovědi srážek a průtoků, měření kulminačních průtoků v době povodní a uvedeno porovnání s minulými mimořádnými situacemi, včetně vyhodnocení činností pracovišť spolupracujících v rámci Systému integrované výstražné služby a Hlásné a předpovědní povodňové služby Českého hydrometeorologického ústavu. Návazně byl ústav pověřen koordinací projektu Vyhodnocení povodně v červnu 2013, zaměřeného na podrobné posouzení příčin, průběhu a důsledků povodně. V červnu 2014 byla předložena vládě závěrečná souhrnná zpráva projektu, kterou vláda přijala svým usnesením č. 570 dne 14. července 2014. S využitím výsledků tohoto projektu připravili odborníci ČHMÚ navazující publikaci Povodně v České republice v červnu 2013, která měla za cíl zpřístupnit komplexní výsledky projektu pro širší odbornou veřejnost.

V roce 2014 jsme si připomněli významné výročí 60 let od založení přímého předchůdce Českého hydrometeorologického ústavu, kterým byl Hydrometeorologický ústav, zřízený vládním nařízením č. 96/1953 Sb. ze dne 27. listopadu 1953, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 1954. Posoudíme- li vývoj ústavu od doby jeho založení, můžeme konstatovat, že ústav nesporně získal na strategické důležitosti v národním a mezinárodním měřítku, zejména monitorováním kvantitativních a kvalitativních prvků atmosféry a hydrosféry, a v rámci prohlubující se mezinárodní spolupráce jak mezi sousedními státy, tak v rámci evropských i mimoevropských zemí a uskupení. Postavení ústavu a povědomí veřejnosti o jeho činnosti se během doby nepochybně upevnilo a získalo na významu a jsem přesvědčen, že úsilí všech spolupracovníků směřuje i nadále k tomu, aby se činnost ústavu trvale zkvalitňovala s přetrvávajícím a vysoce hodnoceným vztahem ke státní správě a veřejnosti.

Počasí v roce 2015 nám opakovaně a s velkou naléhavostí připomnělo závažnost, vlivy a dopady mimořádných meteorologických, klimatologických a hydrologických situací, reprezentovaných v letním období roku, na rozdíl od povodní v roce 2013, významnou epizodou sucha, které se projevilo ve všech jeho různorodých formách. Srážkový deficit, který byl na území ČR zaznamenán již v listopadu a prosinci roku 2014 přetrvává a dosud nebyl vyrovnán. Návazně na výskyt této mimořádné situace ústav zpracoval komplexní zprávu Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015, ve které jsou zevrubně analyzována operativní data a produkty ČHMÚ a souhrn informací o příčinách a přírodních projevech sucha.

V roce 2015 se také po dlouhé přípravě ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí podařilo dokončit dva významné investiční projekty k obnově klíčových prvků měřicí infrastruktury ČHMÚ. V oboru meteorologie šlo o projekt obnovy meteorologických radarů a v oboru ochrany čistoty ovzduší o projekt inovace Státní imisní sítě pro monitorování kvality ovzduší. Projekt Upgrade měřicích systémů pro předpovědní a výstražnou službu, jehož cílem byla obnova srážkoměrných radarů sítě CZRAD a automatizace srážkoměrných stanic ČHMÚ, včetně jejich implementace do povodňového informačního systému POVIS, byl dokončen na podzim 2015. Obdobně byl úspěšně dokončen projekt na obnovu Státní imisní sítě, jehož cílem byla obnova převážné části přístrojů a dalšího vybavení ve Státní imisní síti a souvisejících provozech (laboratoře, nástroje hodnocení). Oba projekty, realizované v letech 2014 a 2015, byly spolufinancovány Fondem soudržnosti a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Z hlediska udržování a rozvoje vysoké odborné úrovně se v roce 2015 ústavu podařilo získat ke své dosavadní působnosti nově také statut výzkumné organizace, který má význam nejen jako uznání důležitého postavení ústavu v oblasti výzkumu a vývoje, ale má i významný hodnotící vliv při poskytování účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků. Statut výzkumné organizace pro ČHMÚ byl přijat usnesením 311. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace ze dne 18. 12. 2015. Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády České republiky pro oblast podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.

Nemohu nezmínit také rozsáhlou mezinárodní spolupráci, která ve shodě se základním účelem a předmětem činnosti ČHMÚ vytváří základní předpoklad pro naplňování poslání ústavu. V rámci této spolupráce se kromě průběžné účasti zástupců ústavu na činnosti mezinárodních organizací v oborech jeho působnosti, uskutečnilo v Praze několik významných zasedání.

V říjnu 2014 se jednalo o 14. výroční zasedání Evropské meteorologické společnosti (EMS) a 10. Evropskou konferenci o aplikované klimatologii (ECAC). Na jejich pořádání se podílel ústav ve spolupráci s Českou meteorologickou společností. Obou akcí s tématem konference „Tvorba klimatických služeb prostřednictvím partnerství“ se aktivně zúčastnili odborníci z ČHMÚ. Při této akci přijelo do Prahy přes 600 účastníků ze 45 zemí.

Ve dnech 31. 5. a 1. 6. 2016 se v Praze uskutečnilo zasedání nejvyšších orgánů evropských organizací EUMETNET (Network of European Meteorological Services) a ECOMET (Economic Interest Grouping of the National Meteorological Services of the European Economic Area), jmenovitě 16. shromáždění EUMETNET a 42. valné shromáždění ECOMET. Obou zasedání v Praze se zúčastnili rovněž zástupci nejvýznamnějších institucí v příslušných oborech působnosti (WMO, ECMWF, EUMETSAT, ICAO).

Shromáždění odsouhlasila programy činnosti na další- období a během zasedání EUMETNET byla přijata Strategie evropských národních meteorologických a hydrometeorologických služeb pro roky 2016-2025, na jejímž rozvoji se v rámci přípravné pracovní skupiny podíleli vybraní zástupci národních služeb, včetně ČHMÚ. Významná část jednání byla věnována datové politice a jejímu postupnému vývoji z hlediska legislativy EU, včetně přístupu jednotlivých evropských států. Přestože se datová politika a podmínky v jednotlivých

státech značně liší a při dalším rozvoji je třeba zajistit koordinaci se stávajícími systémy, je zřejmé, že všeobecný trend směřuje k tzv. otevřené datové politice (open data policy) umožňující volný přístup k datům a výstupům vytvářeným národními meteorologickými a hydrometeorologickými službami. Nezbytnou podmínkou k zajištění otevřené datové politiky je samozřejmě důsledné určení způsobu a poskytnutí zdrojů pro krytí odpovídajících nákladů.

K významným záležitostem řešeným v letošním roce bych pak zařadil řadu nových projektů předložených k financování ze strukturálních fondů Evropského společenství a Národních zdrojů v programovém období 2014 až 2020 prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí. Jedná se o projekty zaměřené na implementaci otevřeného programového prostředí FEWS (Flood Early Warning System) do předpovědní povodňové služby ČHMÚ za účelem jejího zkvalitnění, obnovu výpočetního systému pro provoz a rozvoj numerického modelu atmosféry ALADIN k udržení a zlepšení modelování atmosféry, modernizaci kalibračních laboratoří k dosažení přesnějších kalibrací pro stále se modernizující přístroje měřicích stanic a observatoří ČHMÚ, modernizaci přístrojového vybavení meteorologických stanic a observatoří ČHMÚ pro poskytování nezbytných informací k vyhodnocování stavu atmosféry, inovaci a rozvoj systému imisního monitoringu k rozšíření spektra měřených látek a pořízení přístrojů pro speciální měření, modernizaci a doplnění automatických měřicích systémů dob- rovolnické sítě ČHMÚ pro sledování meteorologických podmínek, a upgrade měřicích systémů pro předpovědní povodňovou a výstražnou službu, zahrnující přístrojové vybavení pro měření průtoku, rozšíření sítě sněhoměrných automatických stanic a inovaci a rozšíření sítě automatických srážkoměrů.

Jsem přesvědčen, že i přes mimořádnou administrativní náročnost spojenou se schvalováním všech projektových záměrů a administrací navazujících veřejných zakázek povedou rozpracované projekty po jejich dokončení k dalšímu zvýšení úrovně a kvality základních činností ústavu.

2. Poskládat rozpočet ČHMÚ tak, abychom byli schopni zachovat vysokou úroveň kvality měření, zpracování a poskytování dat a informací ve všech třech základních oborech ústavu nikdy nebylo jednoduché. Blýská se na lepší časy? A mohla by tuto složitou situaci zlepšit změna v právním postavení ČHMÚ? Už několik let se hovoří o nové právní úpravě zabezpečení hydrometeorologické služby, tedy vlastně o zákoně o ČHMÚ. Je to reálná vize?

Na základě dosavadních zkušeností a skutečnosti, že rozhodující část rozpočtu ústavu tvoří příspěvek na činnost a provozní dotace z rezortu, přestože významná část, téměř čtvrtina celkových nákladů, je zajišťována výnosy z komerční činnosti, se ukazuje, že zdroje financování jsou zpravidla těsně spjaty s celkovým stavem ekonomiky a z toho vyplývajícími prioritami v rámci státní správy. Přestože o nezbytnosti činností zajišťovaných ústavem nebývá obecně celkem pochyb, což ovšem navazuje na trvalou potřebu budování povědomí státní správy a veřejnosti o účelnosti služeb poskytovaných ústavem, v časech slabého výkonu ekonomiky a dobách úsporných opatření se tlak na omezování nákladů vždy zvětšuje.

Změna a posílení právního postavení ústavu a jednoznačné přiřazení odpovídajících, co nejstabilnějších zdrojů na financování legislativně vymezených základních činností ústavu, zejména nákladů spojených s provozem státních měřicích sítí a zpracováním, vyhodnocováním a využíváním dat pro oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší a činnostmi pro potřeby státní a veřejné správy i veřejnosti, by mohla významně napomoci při řešení neurčitě specifikovaných a často protichůdných priorit v dobách nedostatku finančních zdrojů.

Vize nové právní úpravy zabezpečení hydrometeorologické služby je velmi reálná, neboť kromě naší vlastní snahy zodpovědně předcházet možným kritickým dopadům v dobách nedostatku či v případě náhlých změn v administrativním uspořádání státních organizací, byl tento úkol uložen usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 18. 6. 2012 ke Koncepci environmentální bezpečnosti 2012-2015 s výhledem do roku 2020, podle kterého má MŽP zpracovat návrh právní úpravy ve spolupráci s ministerstvem vnitra a ministerstvem obrany a informovat Bezpečnostní radu státu o průběhu plnění. Tento úkol byl následně podpořen usnesením vlády ze dne 14. 7. 2014 č. 570 k závěrečné souhrnné zprávě Vyhodnocení povodně v červnu 2013, které uložilo ministrům životního prostředí, zemědělství, vnitra a ministryni pro místní rozvoj zabezpečit realizaci opatření navrhovaných v uvedené zprávě a obsažených v příloze usnesení, kde je úkol uveden.

Plnění úkolu je dosud v počátečních fázích a po projednání poradou vedení MŽP v lednu 2017 prozatím dospělo do dílčího úkolu zpracovat podrobný návrh tezí právní úpravy s doporučením volby varianty právního statutu ČHMÚ Návrh tezí pro poradu vedení MŽP je ve spolupráci s ČHMÚ již zpracován a měl by být poradou vedení MŽP projednán ještě v tomto volebním období, které končí aktuálními parlamentními volbami v říjnu letošního roku. Vlastní návrh věcného záměru příslušného zákona, příprava jeho paragrafového znění a navazující kroky budou zřejmě úkolem během dalšího volebního období.

3. ČHMÚ získával vždy část svých prostředků z komerční činnosti. V posledních letech se však prosazuje princip otevřených dat (open data policy). Dotýká se tlak na volné poskytování dat a informací i našeho ústavu? A jakou vidíte v této věci budoucnost?

Mohu potvrdit, že otázka volného poskytování dat je v poslední době skutečně předmětem diskuzí a někdy i konečných rozhodnutí týkajících se národních meteorologických a hydrometeorologických služeb v ostatních evropských zemích i ve světě. Svědčí o tom témata projednávaná na mezinárodní úrovni, v evropském kontextu v rámci evropské legislativy a návazně mj. v rámci uskupení EUMETNET a ECOMET, na celosvětové úrovni opakovaně v rámci WMO.

Ze sousedních zemí došlo v poslední době k jednoznačnému rozhodnutí uvolnit dostupná data a produkty národních služeb v Polsku a Německu. V Polsku se tak stalo na základě spíše politického rozhodnutí, které bylo přijato bez potřebné předchozí přípravy a bez uvážení finančních dopadů z hlediska polské národní služby IMWG, což určitě nelze pokládat za příklad vhodný k následování, neboť vyvolává závažné navazující problémy spojené nejen se zajištěním potřebného financování, ale i se zavedením a provozem funkčního a bezpečného systému pro poskytování uvolněných dat a produktů. V Německu, v případě DWD, k tomuto kroku došlo celkem žádoucí legislativní cestou novelou zákona o DWD z 25. července 2017, která zároveň řeší i související náklady a potřebnou přípravu na provoz odpovídajícího systému pro distribuci prostorových dat, což je cesta, kterou by bylo možné uplatnit i u nás za předpokladu, že tato záležitost bude dostatečně důsledně řešena v rámci probíhajícího úkolu k nové právní úpravě zabezpečení hydrometeorologické služby v ČR.

Dostatečná a důsledná příprava je důležitá nejen z principu, ale i vzhledem k potřebám vyplývajícím ze zákona o kybernetické bezpečnosti, který je pro tento konkrétní případ východiskem pro prevenci rizik ohrožujících datové zdroje jako základ pro poskytování otevřených dat a produktů. Kromě toho je jisté, že zavedení otevřené datové politiky bude mít jednoznačný negativní dopad na finanční zdroje získávané komerční činností, které v případě ČHMÚ tvoří téměř čtvrtinu příjmů ke krytí celkových ročních nákladů ústavu, na rozdíl od DWD a IMGW, jejichž komerční příjmy tvořily před zavedením otevřené datové politiky jen velmi malou část v porovnání s celkovými náklady.

Připravovaná právní úprava by proto měla určit rozsah činností a služeb ČHMÚ ve veřejném zájmu, stanovit způsob krytí odpovídajících nákladů a zahrnout i možnost volného poskytování dat.

4. Ústav reprezentuje tři velké obory - meteorologii a klimatologii, hydrologii a ochranu čistoty ovzduší. Téměř každý odborný pracovník je přesvědčen o tom, že právě ta jeho práce, ten jeho obor a ty jeho výstupy jsou nejdůležitější a nejpotřebnější. Je složité v takovém prostředí zkoordinovat jednotlivé zájmy ve prospěch celku?

Přesvědčení každého odborného pracovníka o důležitosti jeho oboru je bezpochyby hnacím motorem rozvoje všech oborů. Ze zkušenosti a praxe však celkem přesvědčivě vyplývá, že s rozvojem poznání se otevírá mnoho obzorů vyžadujících naopak úzkou mezioborovou spolupráci.

U tak komplexních multidisciplinárních oborů, které meteorologie, klimatologie, hydrologie a ochrana čistoty ovzduší představují a vzhledem ke stupni poznání, který má stále dostatečný prostor k rozvoji, nepochybuji o tom, že postupně dojde či průběžně již dochází k potřebě prohlubovat interdisciplinární spolupráci, o čemž svědčí i historický vývoj v rámci ústavu od jeho založení v roce 1954, kdy začala dlouholetou praxí osvědčená společná cesta hydrologie a meteorologie v ČHMÚ, rozšířená v roce 1967 o obor ochrany čistoty ovzduší, který je zaměřen na sledování a hodnocení vývoje znečištění ovzduší ve vazbě na meteorologické podmínky šíření znečišťujících látek v ovzduší.

Kromě toho nové požadavky praxe a potřeby společnosti v oblasti například bezpečnosti a krizového řízení implicitně vyžadují interdisciplinární spolupráci. Příkladem budiž výzkumná témata a projekty zaměřené na zvládání bezpečnostních rizik vyvolaných mimořádnými meteorologickými a hydrometeorologickými jevy, rozvoj předpovědních a varovných systémů, nebo hodnocení rizik a dopadů přírodních jevů k posilování odolnosti společnosti a ekosystémů.

5. Pracovníci ČHMÚ se vždy snažili využívat nové vědecké poznatky, aby se činnosti ústavu průběžně zlepšovaly. Od minulého roku má ČHMÚ nově i statut výzkumné organizace. Která témata interního výzkumu považujete za nejpotřebnější a nejperspektivnější?

Touto otázkou jsme se s kolegy zabývali v rámci přípravy výzkumných témat pro zařazení do dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace ČHMÚ na období 2018-2022. Mohu tak uvést, alespoň stručně, soubor devíti témat pokrývajících hlavní obory působnosti ústavu, která mají být, v detailně rozpracované podobě, nyní posouzena v rámci podpory výzkumu a vývoje MŽP k financování prostřednictvím institucionálního příspěvku pro rezortní výzkumné organizace:

• Hodnocení nebezpečí a rizika přírodních jevů a jejich dopadů z hlediska zlepšování připravenosti a posilování odolnosti společnosti a ekosystémů, z hlediska aplikace inovativních metod a postupů pro hodnocení extrémních jevů a pravděpodobnosti jejich výskytu, vlivu antropogenních změn prostředí na jejich velikost a frekvenci, včetně doplnění informací o nebezpečných jevech mimo rozsah pozorovacích období
• Sledování a hodnocení stavu atmosféry pro aplikaci nových měřicích metod a jejich výstupů zaměřených na pravidelné hodnocení stavu atmosféry
• Numerická předpověď počasí ke zdokonalování a rozšiřování předpovědních produktů numerického modelu ALADIN
• Zpřesňování podkladů pro aktualizaci scénářů změny klimatu a identifikaci a monitorování dopadů pro území ČR
• Vývoj a rozvoj metod pro sledování a hodnocení zátěže vodních ekosystémů pesticidy a emergentními polutanty včetně nových, dosud nesledovaných znečišťujících látek v říčních ekosystémech a v podzemních vodách
• Rozvoj metod monitoringu a hodnocení hydrologického cyklu, režimu a trendů složek hydrologické bilance pro potřeby vodního hospodářství
• Rozvoj a aplikace metod sledování kvality ovzduší s důrazem na prachové částice a na ně vázané látky pro provádění speciálních měření a následné zpracování a aplikaci výstupů v praxi
• Vývoj a adaptace nástrojů pro hodnocení kvality ovzduší včetně rozvoje modelových aplikací ke zkvalitnění prostorové interpretace dat
• Zpřesnění a doplnění postupů pro zpracování, analýzy a projekce emisí klasických znečišťujících látek a skleníkových plynů ke zvýšení přesnosti vykazovaných emisí skleníkových plynů

6. Symbolem života v ČR, v Evropě a vlastně v celém rozvinutém světě je v posledních letech zvyšující se administrativní zátěž. Sledujeme to i v každodenním pracovním životě našeho ústavu. Je to opravdu nutné? A kde se to zastaví?

Mohu jen potvrdit, že zvyšující se administrativní zátěž se skutečně stává velmi obtížným faktorem, který často využívá a ve svém důsledku omezuje prostředky a zdroje původně určené na odbornou činnost. Přiměřenost nově vznikajících administrativních požadavků přijímaných buď zákonodárnými postupy či nadřízenými správními orgány je samozřejmě velmi naléhavým problémem, jehož řešení spadá mimo bezprostřední vliv ústavu. Snažíme se alespoň všude tam, kde se objeví možnost dávat podněty k redukci tohoto zatížení, nicméně úspěšnost této snahy je velmi malá. Otázka, kde se to zastaví, je bezesporu celospolečenská a domnívám se, že není v rukou jednotlivce, nýbrž celospolečenského tlaku tento vývoj uvést do alespoň přiměřených mezí.

7. Mezinárodní spolupráce je důležitou součástí naší práce. Jaké je postavení ČHMÚ v Evropě a ve světě?

Jak jsem uvedl na začátku, rozsáhlá mezinárodní spolupráce vytváří, ve shodě se základním účelem a předmětem činnosti ČHMÚ, základní předpoklad pro naplňování poslání ústavu. Díky průběžné účasti zástupců ústavu na činnosti mezinárodních organizací v oborech jeho působnosti, ale i v rámci bilaterálních vztahů, pokládám postavení ČHMÚ v Evropě i ve světě za velmi důstojné, o čemž svědčí mj. i skutečnost, že se Český hydrometeorologický ústav stal v květnu letošního roku vítězem ceny České rozvojové agentury pro rok 2017 za partnerství v rozvojové spolupráci v rámci naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN (Sustainable Development Goals, SDGs). Příznivě hodnocen byl zejména velký mezinárodní přesah přímé pomoci rozvojovým zemím prostřednictvím využívání aplikace CLIDATA s podporou WMO. Ostatně spoluúčast zástupců ústavu v rámci WMO a dalších mezinárodních organizacích byla i při dalších příležitostech mnohokrát oceněna.

8. Mohl byste odhadnout, jaká bude role ČHMÚ za 10 let? A které problémy budeme asi považovat za nejdůležitější?

Nemám pochyb o tom, že strategickou důležitost, kterou ústav má v národním i mezinárodním měřítku si zachová a bude ji rozvíjet i nadále.

Odhadnout trendy vývoje je vždy velmi ošidné, očekával bych však, že mezinárodní spolupráce mezi sousedními státy i v rámci evropských a mimoevropských zemí a uskupení se bude nadále prohlubovat a tendencí v určitých aplikačních oblastech bude přebírat některé dosavadní činnosti národních služeb nadnárodními subjekty, zejména v oblasti využití dat a produktů vytvářených na národní úrovni k poskytování nadnárodních či celosvětových služeb, pokrývajících i území původně spadajících do působnosti národních služeb. K tomuto vývoji nepochybně přispěje i otevřená datová politika poté, co bude uplatněna v širokém mezinárodním měřítku.

Z hlediska věcného zaměření se domnívám, že základní činnosti spočívající v provozu pozemních měřicích sítí a zpracování, vyhodnocování a využívání dat v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší, včetně činností pro potřeby státní a veřejné správy i veřejnosti, budou i nadále klíčovou oblastí v zájmu udržení spolehlivých zdrojů verifikovaných dat, přestože jim v určitých směrech budou konkurovat metody dálkového průzkumu a nepřímé metody měření. Očekával bych však, že bude nalezena optimální rovnováha mezi zdroji všech těchto dat, aby zůstala zachována dostatečná spolehlivost časových řad měřených prvků v našich oborech i do budoucna.

Neméně důležitou oblastí činnosti ústavu bude také podíl na řešení principiálních interdisciplinárních problémů, mezi které bude bezesporu patřit rozšiřování znalostí o velmi komplexní oblasti budoucího vývoje atmosféry a klimatu jako souboru výchozích poznatků využívaných pro další navazující obory nejen v naší působnosti. To je zjevně důležitá sféra výzkumu a vývoje a očekával bych, že i v této oblasti si ústav zachová důstojné postavení.

Pane řediteli, dovolte mi, snad jménem všech zaměstnanců, abych Vám poděkoval za to, že jste ústav provedl nelehkou dobou ekonomické krize v České republice. Jistě Vás to stálo hodně úsilí a já věřím, že i v dalších měsících a letech budete nápomocen při zabezpečování úkolů, které ústav musí každodenně řešit.

Radim Tolasz, MZ 2017/5, roč. 70, str. 129-133