Částečné zatmění Slunce 20. 3. 2015

Jak ovlivnilo částečné zatmění Slunce 20. 3. 2015 vybrané meteorologické prvky v České republice

Na území ČR se částečné zatmění Slunce projevilo od 9:34 do 12:02 SEČ, přičemž maximum úkazu, kdy Měsíc „ukousnul“ přes 74 procent slunečního kotouče, se odehrálo (při sledování v Praze) v 10 hodin 46 minut, kdy Slunce vystoupa1o do výšky 37° nad jihojihovýchodní obzor. Údaje pro další místa v České republice se liší maximálně o +4 minuty. Porovnání sledovaných prvků bylo provedeno v časovém úseku mezi 9:00 a 14:00 SEČ.

Jasná bezoblačná obloha během částečného zatmění umožnila Vyhodnotit vliv úbytku sluneční energie na denní chod vybraných meteorologických prvků bez rušivého působení případné proměnlivé oblačnosti. Chybějící energie ze Slunce se projevila nejen na globálním záření, ale i na sledované teplotě Vzduchu, teplotě přízemního teploměru (prvek byl záměrně nazván teplota přízemního teploměru, protože při slunečním svitu nepopisuje teplotu vzduchu v pěti centimetrech nad zemi, ale teplotu čidla viz obr. 4) a relativní vlhkosti. Přestože došlo v maximální fázi zatmění k zakrytí tří čtvrtin slunečního kotouče, trvání slunečního svitu jako meteorologického prvku nebylo přerušeno (intenzita přímého slunečního záření neklesla pod 120 W.m^–2).

Protože ovlivnění meteorologických prvků bylo na jednotlivých stanicích odlišné, jsou na grafech uvedeny průběhy prvků jako plošný průměr za ČR a stanice s největším a nejmenším ovlivněním.

Jednotlivé křivky na obr. 2 znamenají plošný průměr z devatenácti stanic ČR měřících RGLB, největší pokles desetiminutové intenzity globálního záření byl na stanici Labská bouda, o 357 W.m^–2, nejmenší pokles, o 283 W.m^–2, na stanici Praha-Karlov, a to oproti hodnotám na začátku částečného zatmění. Bodové značky označují hodnoty předpověděné numerickým modelem ALADIN. Poslední křivka představuje teoretické hodnoty denního chodu globálního záření pro stanici Hradec Králové při Linkeho koeficientu zákalu 3,5. Největší relativní pokles Z předcházejících desetiminutových hodnot intenzity byl na stanici Ústí nad Labem-Kočkov, o 34 %.

Na obr. 3 je znázorněn průběh plošného průměru teploty vzduchu z 252 stanic ČR a chod teploty na stanici Luční bouda, s největším poklesem o 4 °C, a stanici Třeboň-Lužnice, kde se pouze zpomalil vzestup.

Na obr. 4 znázorňujícím teplotu přízemního teploměru (TPM) je z grafu dobře vidět velmi odlišný vliv zatrnění na jednotlivých stanicích. Opět je zde vynesen průběh plošného průměru 218 stanic, průběh na stanici Vyšší Brod, s největším poklesem, a na stanici Doksy, kde se Vzestup hodnot pouze zpomalil. Takových Stanic je více, aleje to způsobeno zastíněním přízemního teploměru v dopoledních hodinách.

Stejně jako na předchozích grafech je na obr. 5 vynesen průběh plošného průměru prvku, tedy relativní vlhkosti vzduchu z231 stanic ČR a průběh prvku na stanici Zákoutí (sněhový polštář), s největším vzestupem, a stanici Brno-Tuřany, kde se pokles pouze zpomalil.

Všeobecně lze konstatovat, že na výše položených stanicích převažovaly výraznější projevy částečného zatmění u všech prvků.

Literatura k příspěvku je uvedena v MZ (viz níže).

Obr. 1 Částečné zatmění Slunce v pátek 20. března 2015 s údaji pro Prahu (Zdroj: Planetárium Praha, www.planetarium.cz)

Luboš Němec, Ilona Zusková, MZ 2015/3, ročník 68, str. 83–84