You are here

Sucho v České republice v roce 2015 (srpen 2015)

Sucho v České republice v roce 2015

Rukopis byl odevzdán v srpnu 2015, MZ vyšly 7. září 2015

Tato stručná aktuální informace o suchu v roce 2015 předchází jeho standardnímu hodnocení, které bude ČHMÚ připravovat. Ve druhém srpnovém týdnu vyvrcholil zájem médií o sucho na území České republiky, a v té souvislosti je vhodné si připomenout, jak dopadla následná plánovaná opatření v letech 2000, 2003 a 2012, tedy v letech, kdy bylo na celém zemí ČR. Zkušenosti nás vedou k poznatku, že vždy zákonitě přijdou srážky, negativní vláhová bilance se vyrovná a na sucho, včetně všech různých prohlášení, slibů a plánů, se zapomene. Věříme a doufáme, že v letošním roce by tomu tak byt nemuselo díky usnesení vlády. ČHMÚ sucho jako vždy sleduje, vyhodnocuje a aktuální komplexní informace o současném stavu publikuje na svém portálu pod označením „Sucho“.

Úvodem je nutné uvést, že pro hodnocení výskytu sucha jsou určitě rozhodujícím ukazatelem úhrny srážek. Ovšem tyto jsou jen jednou částí bilance vody v krajině, tou příjmovou. Druhou, mnohdy opomíjenou, je evapotranspirace. U ní je třeba zmínit významnou závislost na teplotě vzduchu; čím je tato vyšší, tím více narůstá evapotranspirace. Potom základní vláhová bilance, jako vhodný ukazatel sucha, daná rozdílem úhrnu srážek a potenciální evapotranspirace, vykazuje při vyšší teplotě vzduchu větší deficit. V rámci hodnocení průběhu sucha v tomto roce uvádíme základní vláhovou bilanci pro travní porost (dále jen ZVB) a zásobu využitelné vody pro středně těžkou půdu (ZVVP).

Vývoj sucha v roce 2015 je nutné začít hodnotit již od průběhu zimy 2014/2015. Tato byla na většině území srážkově podnormální. Severní a východní Morava měla srážky normální, ale velká část hlavně středních a západních Čech a Znojemska jen mezi 50 až 60 % dlouhodobého průměru. Teplotně byla zima jako celek oproti průměru 1961–2010 na celém území teplejší o 1,5 až 3,5 °C. Leden byl teplejší o 3 °C, na některých místech v Čechách i o více než 4 °C. Únor, mimo západní a jihozápadní území, měl teplotu vyšší o 1 až 2 °C. S ohledem na průběh teploty vzduchu a úhrny srážek byl již počátek jara 2015 mírně sušší. Deficit srážek ke konci března dosahoval mimořádně až 50 %, na jižní Moravě a větší části Čech byl od 10 do 25 %, na ostatních částech území naopak vyšší než průměr. Díky těmto podmínkám dosahovaly hodnoty ZVB v březnu normální až slabě podnormální hodnoty, tomuto odpovídala i ZVVP.

Průběh teploty vzduchu v dubnu vyvolal zvýšení hodnot evapotranspirace asi na polovině zemi Čech o 20, ale místy až o více jak 40 %. Ovšem v květnu se tento negativní trend zastavuje, a hodnoty na většině zemi odpovídají normálu. Na Moravě jsou na části území podnormální. Totéž bez velkých odchylek je možné uvést o červnu. V červenci však pozorujeme postupný vzestup hodnot evapotranspirace a opět hlavně v Čechách, ale i v severní části Olomoucka, se evapotranspirace zvyšuje místy až o 40 % oproti normálu. V polovině srpna na některých lokalitách překračuje 140 % a její vyšší hodnoty zastavuje až ochlazeni spojené s výskytem srážek.

V průběhu měsíců dubna až června byly úhrny srážek na většině zemí České republiky podnormální, takže koncem května v pásu od Karlových Varů přes střední Čechy až k Českým Budějovicím se jejich úhrn pohyboval mezi 50 až 75 % průměru za období 1961–2010. Obdobné je to na jižní a části střední Moravy. Tento stav se v červnu mění tak, že V Podkrušnohoří dochází k dorovnání průměru, naopak na Moravě se zvyšuje plocha území s deficitem srážek mezi 25 až 50 %. Mimořádně nízké úhrny srážek v červenci způsobují, že na většině území byl deficit 25 až 50 %. Na několika místech, hlavně v oblasti jižní Moravy, je deficit více jak 50 % normálu, ovšem díky bouřkám jsou i na těchto zemích lokality, kde se deficit srážek zmenšil. Prohlubující se deficit ze začátku srpna (obr. 1) zastavily až srážky od 16. srpna.

Popsaný stav se projevil rostoucím deficitem ZVB. Na přelomu dubna a května se ve východních a jižních Čechách prohloubil nedostatek vody o více jak 50 mm. Koncem května se tento deficit projevil rovněž na jižní Moravě a několika dalších lokalitách po celém zemí ČR. Koncem druhé dekády června činil deficit přes 75 mm na převážné části Moravy, východních a jižních Čech. V prvním červencovém týdnu mělo takovýto deficit území od Prahy přes celou Moravu, s výjimkou Beskyd. Výskyt tropických veder zvyšuje deficit tak, Že ke 12. 7. 2015 jsou místa, kde ZVB měla hodnoty pod mínus 150 mm. Tento stav trval po cely červenec s tím, že nehomogenitu tohoto pole způsobovaly lokální bouřky. Ovšem jejich ojedinělý výskyt neovlivnil celkovou ZVB, takže v polovině srpna překračuje na asi čtvrtině našeho území deficit hodnoty mínus 200 mm (obr. 2).

Mimořádné záporné hodnoty ZVB jsou příčinou též výrazného snížení aktuálního stavu ZVVP. Na počátku května na jižní Moravě a v okolí Pardubic bylo ve středně těžké půdě jen mezi 40 až 60 % dostupné vody pro zemědělské plodiny. Ovšem v polovině května se tento stav půdy rozšířil o další území jak na jižní a střední Moravě, tak ve východních, ale i středních a jižních Čechách. Jih a jihovýchod Moravy vykazoval území s poklesem ZVVP mezi 20 až 40 %, do konce května se pás se ZVVP mezi 40 až 60 % rozšířil přes střední Čechy do Podkrušnohoří. Již ve druhé polovině první červnové dekády se na jižní Moravě a v okolí Pardubic projevil pokles ZVVP na úroveň pod 20 %. Pokles ovšem probíhal více na Moravě; koncem června bylo území na jih od Brna převážně pod 20 %. Počátkem července došlo k tomuto stavu již i na střední Moravě, ve východních Čechách a kolem Prahy. V polovině poslední červencové dekády se jednalo již o více jak polovinu území republiky. Mimořádné zemědělské sucho nastalo asi na dvou třetinách zemědělské půdy. Na počátku srpna na větší části tohoto zemi klesla aktuální ZVVP pod 10 %, to znamená, že byly jednoznačně překročeny hodnoty bodu vadnutí. Plodiny při této vlhkosti půdy nedokáží přijímat vodu. V polovině srpna postihl tento stav již převážnou plochu zemědělské půdy. Zastavily ho až srážky od 16. 8. 2015.

Plošný výskyt srážek zastavil prohlubování sucha, a významně se tak snížil vláhový deficit. Je však nutné upozornit na jednu zajímavost. Tím, že tyto srážky byly převážně nižší intenzity a měly delší dobu trvání, nedošlo tak k obávanému výskytu silné eroze půdy, ke které dochází často při přívalových srážkách. Vyschlé půdy byly proto tyto vysoké denní úhrny schopny přijmout. Ovšem teprve další průběh počasí ovlivní, zda se sucho nevrátí. Obava z tohoto návratu je dána předpovídanými vysokými teplotami v závěru srpna. Čtenáři však budou již znát odpověď.

Letošní sucho je opět mimořádné a řadí se k významným výskytům sucha v letech 2000, 2003 a 2012, i když každý z uvedených roků měl s ohledem na sucho svá specifika. Suchu by ovšem měla být věnována podstatně větší pozornost než dosud jednak s ohledem na četnost výskytu, ale i na prokazatelně rostoucí teplotu vzduchu, výsledky klimatologických modelů, zejména pak s ohledem na naše hospodaření v krajině, které sucho výrazně negativně ovlivňuje.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1 Srovnání úhrnu srážek na území ČR s dlouhodobým průměrem 1961–2010 za období od 1. 1. do 9. 8. 2015

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2 Základní vláhová bilance travního porostu mezi srážkami a potencionální evapotranspirací na území ČR, srovnání úhrnu od 1. 3. s dlouhodobým průměrem 1961–2010 k neděli 9. 8. 2015

Jaroslav Rožnovský, MZ 2015/4, ročník 68, str. 123 a 128