Katastrofální lijavec v Praze 1. července 1947

Dne 1. 7. 1947 tvořily se v Čechách na rozpadávajíc! se studené frontě místní bouřky. V oblasti Velké Prahy vznikly uvedeného dne dvě bouřky a to po třinácté a dva­cáté hodině. Obě byly doprovázeny silnými lijavci, které nejen prudkosti, ale i dlouhým trváním způsobily škody.

Množství srážek v mm naměřené za oba lijavce uvádíme u polohy jednotlivých pražských stanic v obrázku č. 1. Místa se stejným množstvím srážek jsou spojena čarami — isohyetami. Z mapky je vidět, že nejvíce napršelo v Bohnicích (102,5 mm) a v Praze II, nejméně pak v zá­padní části Prahy.

Obrázek č. 2 je kopie záznamu samopisného dešťoměru v Bohnicích. Princip přístroje spočívá v tom, že se déšť za­chycuje do nádoby, v níž je plovák. Stoupáním plováku při dešti stoupá i registrační pero, připojené k plováku, které píše na pásku, připevněnou na otáčivý válec. Válcem otáčí hodinový stroj. Dosáhne-li u tohoto typu přístroje obsah vody v nádobě množství, které odpovídá 10 mm srá­žek, nádoba se automaticky vyprázdní. V záznamu čteme směrem vzhůru milimetry deště, doprava pak čas v hodi­nách; čára, která ve 13 hod. 27. min. začíná prudce stoupat, každá svislá čára pak značí vyprázdnění nádoby. Ze záznamů můžeme bezpečně zjistit, kolik mm srážek napršelo za určitý časový interval.