You are here

XVI. ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN MONTREALSKÉHO PROTOKOLU, PRAHA, 22.-26. 11. 2004

XVI. ZASEDÁNÍ SMLUVNÍCH STRAN MONTREALSKÉHO PROTOKOLU, PRAHA, 22.-26. 11. 2004

Ve dnech 22.- 26. listopadu 2004 se v Praze konalo 16. zasedání smluvních stran Montrealského protokolu (MP) o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Tato akce byla patrně nejvýznamnějším ekologicky zaměřeným mezinárodním jednáním, které se konalo v České republice v její novodobé historii. Konference se uskutečnila na základě dohody mezi vládou ČR a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP). Její realizací bylo pověřeno Ministerstvo životního prostředí ČR. Místní přípravu a zajištění konference, která probíhala v hotelu Hilton, zajišťoval Organizační výbor ustavený MŽP, jehož členem byl i zástupce ČHMÚ. Zasedání se účastnilo na 500 delegátů zastupujících 188 signatářských stran (zemí a institucí), z toho okolo 50 ministrů životního prostředí. Při této příležitosti je vhodné shrnout některá základní fakta a nejnovější stav implementace MP.

Montrealský protokol byl zformulován v září 1987 a vstoupil v platnost 1. 1. 1989 jako nástroj Vídeňské úmluvy na ochranu ozonové vrstvy z r. 1985. Jedná se o mezinárodní právní a technický dokument, jehož signatáři se zavazují ke snižování výroby a užívání látek, které poškozují ozonovou vrstvu Země. Tyto látky a způsob jejich postupného vyloučení z technologických procesů MP přímo stanovuje jako kontrolovatelné ukazatele plnění smlouvy. Původní omezující kritéria MP z r. 1989 se však ukázala jako nedostatečná. Proto došlo na základě rostoucích vědeckých poznatků k jejich postupnému rozšíření formou Dodatků přijatých na zasedáních smluvních stran MP - Londýn 1990, Kodaň 1992, Peking 1999. Právě poslední Dodatek se již prakticky přiblížil k variantě dlouhodobého a celkového vyloučení emisí ozon ničících látek (ONL), kterých je dnes již několik stovek - viz obr. 1. V případě jeho úspěšné realizace by v následujících cca 50 letech bylo zamezeno dalšímu poškozování ozonové vrstvy, která by se přirozeným způsobem obnovila do původního stavu (období před 70. lety minulého století). Dosavadní vývoj implementace MP se zatím ukazuje jako velmi úspěšný. Je tomu tak především v důsledku včasného a vědecky podloženého rozpoznání hrozby globální ekologické katastrofy ze strany světové politické a hospodářské reprezentace. Dalšími důležitými činiteli jsou fungující způsob kontroly plnění přijatých závazků a finanční podpora snižování produkce a spotřeby regulovaných látek, která je zajišťovaná prostřednictvím UNEP z Mnohostranného fondu pro plnění MP a Globálního fondu životního prostředí. V souvislosti s rostoucími vědeckými poznatky o vlivu ozonové vrstvy na formování globálního klimatu se MP stále více přibližuje Kjótskému protokolu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se může jevit další úsilí spojené s naplňováním MP jako překonaný problém. Ve skutečnosti tomu tak není. Opravdový úspěch MP bude možno konstatovat až v období přirozené obnovy ozonové vrstvy, jejíž začátek se očekává v nejbližších letech. Do té doby a ještě v průběhu několika následujících desetiletí však MP čeká zatěžkávací zkouška v podobě očekávaného růstu životní úrovně v rozvojových zemích, které budou potřebovat bezpečné technologie především pro chladírenská a klimatizační zařízení. Případný návrat k levným „tvrdým“ freonům by znamenal významné ohrožení konečného působení MP. Dosavadní vývoj budou proto i nadále zajišťovat pravidelná každoroční zasedání smluvních stran, která slouží mimo jiné i jako fórum pro výměnu názorů a projednání zájmových střetů. Příkladem může být i pražská konference MP, na které byly za přímé účasti lobbistických skupin z některých důležitých smluvních stran velmi intenzivně projednávané výjimky a změkčení omezení používání methylbromidu. Tato látka, která má padesátinásobně větší účinek na ozon než Freon-11, je důležitým prostředkem zejména pro chemické ošetření zemědělských plodin a půdy. Její omezení má proto negativní dopad na vyspělé i rozvojové producenty a vývozce, kteří vyvíjejí silný tlak na prodloužení výjimek výroby a používání. S podrobným vyhodnocením odborných technických, technologických a právních výsledků 16. zasedání se mohou zájemci seznámit v přehledové zprávě: Jiří Hlaváček, „Informace o průběhu a výsledcích Šestnáctého zasedání smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu“. Zpravodaj MŽP, 1/2005.

Jak již bylo uvedeno, dosavadní účinné působení MP v oblasti omezení produkce a používání ONL je podmíněno mimo jiné i soustavným monitoringem atmosférického ozonu. Analýzy dlouhodobých měření z pozemní sítě stanic a družicovými systémy včas identifikovaly poškození ozonové vrstvy v podobě tzv. „ozonové díry“ každoročně vznikající nad Antarktidou od počátku 80. let minulého století a následné zeslabení vrstvy i v oblasti Arktidy a ve středních šířkách. V současné době proto nejen ekologicky zaměřená veřejnost ale i hospodářská sféra spjatá s působením MP očekávají od odborníků z oblasti monitoringu stratosférického ozonu vyjádření, zda se ochranná opatření MP již projevila i v obnově ozonové vrstvy. Tento zájem se projevil i v rámci 16. zasedání smluvních stran, kterému předcházel vědecký seminář na téma „Výzvy a perspektivy ochrany ozonové vrstvy“. Seminář se uskutečnil dne 19. 11. 2004 v konferenčním sále Ministerstva zahraničí pod záštitou předsedy vlády ČR a za předsednictví nositele Nobelovy ceny za chemii z r. 1995 prof. M. Moliny (USA). Akce se účastnilo na 90 účastníků z řad delegátů konference a pozvaných odborníků. Jednání zahájili vedoucí úřadu vlády ČR A. Šulc zastupující premiéra a ministr životního prostředí L. Ambrozek. Českou odbornou veřejnost reprezentovali odborníci z AV ČR, Univerzity Karlovy, MŽP a ČHMÚ. Hlavní část odborného programu vyplnily vyžádané přehledové příspěvky zahraničních specialistů pozvaných Sekretariátem MP. Mezi stěžejní patřily příspěvky M. Moliny, (USA), P. Frasera (Austrálie), M. Chipperfielda (Velká Británie) a D. Faheye (USA). Druhá část programu byla vyhrazena plenární diskusi. Závěry semináře byly formulovány prof. Molinou v podobě společného prohlášení adresovaného účastníkům 16. zasedání. Jeho hlavní závěry je možno shrnout do těchto bodů:

  • Montrealský protokol a jeho dodatky jsou mezinárodně funkčním nástrojem ochrany ozonové vrstvy a zůstanou jím, pokud bude MP v plném rozsahu plněn i nadále.
  • Ozonová vrstva zůstává velmi nestabilní v důsledku velkého množství ONL přetrvávajících v atmosféře
  • Ochranné působení MP vyžaduje soustavné sledování stavu ozonové vrstvy formou globálních měření a jejich analýz a pokračující uplatňování látek nahrazujících ONL
  • Přirozená obnova ozonové vrstvy ještě nezačala, ale její počátek je očekáván v nejbližších letech. Budoucí vývoj vrstvy je již možno předpovídat pomocí komplexních chemických a dynamických modelů, které zahrnují bilance a reakce dalších chemických složek atmosféry.
  • Atmosférický ozon je důležitým činitelem formujícím klima a řada ONL jsou „skleníkovými plyny“. Změny ozonové vrstvy a působení MP je proto třeba zkoumat i z hlediska jejich působení na globální změny klimatu.
  • Atmosférický ozon je důležitým regulátorem ultrafialového slunečního záření dopadajícího na zemský povrch, jehož biologický účinek stoupá s růstem teploty. Očekávané oteplování troposféry v kombinaci s pokračujícím zeslabení ozonové vrstvy by v případě neúčinnosti MP vedlo k zvýšenému ekologickému riziku včetně dopadů na zdravotní stav části lidské populace.
  • Ačkoliv již byly hlavní zdroje ONL pomocí MP účinně omezeny, i nadále pokračují emise řady látek s nízkým uvolňovaným objemem. Na jejich omezení je nyní třeba soustředit pozornost, protože jejich kumulace spolu se zbývajícími hlavními ONL by mohla zvrátit klesající celkovou bilanci aktivního chlóru a brómu v atmosféře.
  • Účinnost MP je možno zvýšit rychlejší recyklací ONL dosud vázaných v používaných nebo vyřazených výrobcích
  • Mezi významné rizikové ONL stále patří methylbromid, jehož omezení by mělo probíhat podle dosavadního harmonogramu.
  • V případě dodržení současných kritérií MP je oprávněný předpoklad, že do r. 2015 budou emise ONL v rozhodující míře ukončeny a bude vytvořen reálný předpoklad pro obnovení ozonové vrstvy.
  • Pro další úspěšné působení MP je nutná jeho další vědecká podpora jak v environmentální, tak i technologické oblasti
  • MP je velmi důležitým příkladem účinné mezinárodní dohody na globální ochranu životního prostředí. Je proto nezbytné zachovat jeho celistvost včetně v přísné kontroly realizace, financování a prosazování.

Součástí prezentace výzkumu atmosférického ozonu a mezinárodní spolupráce ČR byly samostatné kapitoly konferenční publikace a postery popisující aktivity v oblasti monitoringu ozonové vrstvy a UV záření, které připravili pracovníci Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové. Na závěr 16. zasedání MP bylo přijato rozhodnutí o vyhlášení roku 2007 (20. výročí sjednání Montrealského protokolu) „Mezinárodním rokem ozonové vrstvy“.

Obr. 1 Modelovaný nárůst koncentrací ONL a výskytu rakoviny kůže pro různé varianty Montrealského protokolu a jeho dodatků (WMO Ozone Assessment. 2002).

Karel Vaníček, MZ 2005/1, ročník 58, str. 25-27