You are here

AGROMETEOROLOGICKÝ ZPRAVODAJ - SLUŽBA ZEMĚDĚLCŮM

AGROMETEOROLOGICKÝ ZPRAVODAJ - SLUŽBA ZEMĚDĚLCŮM

Pobočka Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě spolu se Státní rostlinolékařskou správou, oblast Opava (dále SRS) přistoupila v roce 1999 k vydávání Agrometeorologického zpravodaje (dále AMZ) o rozsahu 5-6 stran a k jeho rozšiřování mezi zemědělskou i odbornou veřejnost. Motivem tohoto kroku byl zájem zemědělců i drobných pěstitelů o krátkodobé předpovědi počasí a některé klimatické jevy, zejména o výskyt, intenzitu a úhrn srážek, teploty vzduchu a možnost výskytu ranních mrazíků v jarním období, možnost výskytu bouřek a krupobití, sílu větru apod., a protože Státní rostlinolékařské správě skončila, až na malé výjimky, povinnost signalizace výskytu chorob a škůdců, tak zde byl také zájem o tyto informace. Agrometeorologický zpravodaj je vydáván ve vegetační době (březen-říjen) každý týden, v době vegetačního klidu (listopad-únor) vždy jednou za měsíc.

Úvodní část AMZ tvoří vždy něco pro zábavu i poučení. Byly zde uváděny lidové pranostiky, historické meteorologické zajímavosti z literatury, výklad některých meteorologických termínů i lidové pozorování chování zvířat a rostlin ve vztahu k počasí.

Klimatická část AMZ obsahuje rámcovou předpověď počasí, která je dělena na jednotlivé dny v týdnu a kterou zpracovává regionální předpovědní pracoviště pobočky vždy v neděli ve večerních hodinách pro celý další týden. Dalším bodem je zhodnocení průběhu počasí v uplynulém týdnu. K tomuto účelu vycházíme z denních dat našich automatických stanic. Zaměřujeme se hlavně na srážky, jejichž týdenní úhrn vyhodnocujeme lokálně procenticky ve vztahu k dlouhodobým průměrům sledovaných stanic a na průměrné denní a týdenní teploty, jejichž odchylky jsou rovněž porovnávány s dlouhodobými průměry sledovaných stanic. Ty jsou zejména důležité pro stanovení možnosti výskytu některých škodlivých činitelů v zemědělství a zahradnictví a v tomto se také promítá naše spolupráce se Státní rostlinolékařskou správou.

V každém čísle AMZ uvádíme pro zajímavost nejvyšší denní teplotu, nejnižší noční teplotu a nejnižší přízemní teplotu naměřenou v uplynulém týdnu. Po ukončení měsíce následuje jeho stručné zhodnocení opět z hlediska srážkového a teplotního a týdenní i měsíční hodnocení je zaneseno do tabulky.

Je samozřejmostí, že v AMZ využíváme také týdenní údaje z naší fenologické staniční sítě. Jedná se nejen o informace o vývoji polních plodin a ovocných dřevin v daném období, ale také o postupu polních prací v regionu severní Moravy a Slezska.

Hlavní součástí fytopatologické části AMZ jsou zhruba od března přehledy výskytu chorob a škůdců. Interval jejich zpracovávání se mění v průběhu celého roku. V období, kdy je nejvíce problémů v oblasti ochrany rostlin, tj. od dubna do začátku července, jsou tyto přehledy zpracovávány pravidelně v týdenních intervalech. Zprávy poskytují aktuální přehled výskytu chorob a škůdců u hlavních polních plodin a rovněž uvádějí i stav výskytu důležitých chorob a škůdců na ovocných stromech a u zeleniny. Zprávy jsou zpracovávány ve všech okresech regionu severní Moravy a Slezska a následně na základě těchto informací se sestavuje souhrnná zpráva o celkové situaci ve výskytu chorob a škůdců v rámci celého regionu. V průběhu podzimního a zimního období jsou tyto přehledy vzhledem k vegetačnímu klidu zpracovávány jedenkrát za dva měsíce. Právě v tomto období je více pozornosti věnováno různým podrobnějším informacím a zajímavostem z oblasti ochrany rostlin, včetně detailnějšího hodnocení některých ověřovaných metod a modelů pro prognózu výskytu škodlivých činitelů.

Důležitou součástí AMZ v průběhu vegetační doby je předpoklad vývoje chorob a škůdců v porostech v následujícím období. Na základě současného stavu chorob a škůdců a s ohledem na předpokládaný průběh počasí v následujícím období se zpracovává předpověď dalšího vývoje chorob a škůdců v porostech. Právě předpověď počasí je velmi důležitá pro stanovení dalšího vývoje situace v porostech. Pro předpoklad dalšího vývoje zdravotního stavu porostů se využívá rovněž výsledků různých programů a matematických modelů pro předpověď výskytu některých chorob a škůdců. Státní rostlinolékařská správa vyhodnocuje v průběhu vegetace dvě celostátní prognózy, které se zpracovávají ve všech krajích naší republiky. Jedná se o „Krátkodobou prognózu výskytu stéblolamu“ na ozimé pšenici a „Prognózu plísně bramborové“ u brambor. Krátkodobá prognóza výskytu stéblolamu je vydávána na základě porovnání týdenních srážek s dlouhodobými srážkovými normály. Předpověď zpracovává počítačový program a na základě srážek se stanoví prognóza škodlivého nebo slabého výskytu stéblolamu. Konečné vyhodnocení se provádí po 10 týdnech a výsledky této prognózy jsou uváděny aktuálně na stánkách AMZ. Zhruba od konce května do konce září se zpracovává v pravidelných týdenních intervalech prognóza plísně bramborové. Obdobně i u této metody je její podstatou porovnávání sumy týdenních srážek s normálem týdenních srážek pro danou oblast. Předpověď rovněž zpracovává počítačový program, v našem regionu je předpověď zpracovávána pro ca 45 lokalit. Na základě této prognózy se stanovuje jednak termín zahájení preventivního ošetření proti plísni bramborové a jednak riziko ohrožení porostů a tím i termíny následných ošetření. Výsledky této prognózy jsou rovněž aktuálně uváděny na stránkách AMZ. Právě včasnost preventivního ošetření rozhoduje o účinnosti tohoto zásahu. Kromě těchto celostátně stanovovaných prognóz jsou v regionu severní Moravy a Slezska využívány některé další pro¬ gnostické programy, případně prognózy s využitím sum efektivních teplot. Jedním z takových programů je i model pro hodnocení infekčního tlaku a termínu ošetření proti skvrnatičce řepné, který je založen na vyhodnocování hodinových údajů o teplotě a relativní vzdušné vlhkosti. Skvrnatička řepná je závažná choroba na cukrovce, u níž byl v posledních letech zaznamenán výrazný nárůst a která vyžaduje včasné ošetření ve vhodném termínu. Obdobně jako u plísně bramborové je velmi důležité načasování chemického ošetření v optimálním termínu. Pokyny ohledně vhodného termínu ošetření proti této chorobě jsou rovněž aktuálně předávány pěstitelům prostřednictvím AMZ. Jedním z prvních závažných škůdců ozimé řepky v jarním období je krytonosec řepkový a čtyřzubý. Jedná se opět o jednoho ze škůdců, u kterých je velmi důležité správně stanovit termín chemického ošetření. Na základě víceletého ověřování se provádí signalizace ošetření proti tomuto škůdci s využitím sum efektivních teplot a maximálních denních teplot s ohledem na vývoj počasí v následujících dnech.

Kromě výše uvedených prognostických modelů se využívají pro odhad výskytu chorob a škůdců i některé další metody. Na území našeho regionu je rozmístěno několik světelných lapačů, které slouží pro monitorování letu některých škodlivých druhů můr v zemědělských plodinách. Právě na základě údajů z těchto světelných lapačů jsou zemědělci prostřednictvím AMZ upozorňování na zvýšenou úroveň náletu těchto škůdců a riziko možného poškození porostů. Jedná se především o osenici polní a můru zelnou, u kterých letos byla zaznamenána zvýšená letová aktivita a v této souvislosti i lokálně až silné poškození některých porostů, zejména cukrovek. Světelné lapače byly využívány i pro monitorování letu zavíječe kukuřičného, což je opět jeden ze závažných škůdců kukuřice, u kterých především byl během posledních dvou let zaznamenán významný nárůst škodlivosti, a to i v našem regionu. Tomuto škůdci bude nutné věnovat pozornost a pravděpodobně existují i další způsoby monitorování jeho vývoje, například s využitím sum efektivních teplot. Tyto možnosti je však nutné v následujících letech dále ověřit. V souvislosti s tímto škůdcem byla v letošním roce ověřována pokusně i možnost využití feromonových lapačů. I u tohoto škůdce je opět důležité správné stanovení termínu ošetření a právě na základě využití výše uvedených metod byli pěstitelé informováni prostřednictvím AMZ o aktuálním stavu výskytu.

Kromě uvedených chorob a škůdců se informace v AMZ týkají celé řady dalších chorob a škůdců na významných zemědělských plodinách. Pozornost je zde věnována i drobným pěstitelům, kteří jsou tímto způsobem upozorňování na některé významné choroby a škůdce, u nichž je důležitá zejména včasnost chemického zásahu. Jedná se především o termíny ošetření proti kadeřavosti broskvoní, což je jeden z nejzávažnějších problémů drobných pěstitelů ovocnářů v předjarním období, v posledních letech začíná být stále větším problémem moniliový úžeh hlavně u višní, kde intenzita výskytu je silně ovlivněna počasím, především úrovní teplot. U ovocnářů je problémem i výskyt obaleče jablečného a švestkového, u kterých se k monitorování náletů využívají feromonové lapače. Informace o úrovni náletů jsou rovněž předávány pěstitelům prostřednictvím AMZ. U zeleniny představují hlavní problémy především plíseň bramborová na rajčatech a plíseň okurková na okurkách.

V závěru fytopatologické části jsou uváděny některé další informace týkající se především aktuálních chorob a škůdců, které se v daném období vyskytují nebo u kterých se předpokládá výskyt v následujícím období. Tyto informace zahrnují většinou popis daného škodlivého činitele, včetně podmínek pro jeho šíření a možností chemické ochrany. Zatímco v hlavním vegetačním období jsou tyto informace většinou stručné a obsahují pouze nejdůležitější charakteristiky týkající se daného škodlivého činitele, během podzimního období jsou zde uváděny podrobnější články týkající se jednotlivých škodlivých činitelů, ale i řada dalších informací související více či méně se zemědělskou problematikou a problematikou ochrany rostlin, včetně dalších různých aktualit ze zahraničních zdrojů.

Kromě klasického zasílání AMZ jsme v letošním roce přistoupili k další operativní formě informovanosti zemědělců, a to k zasílání „žhavých“ informací z oblasti výskytu škodlivých činitelů na polních plodinách formou SMS zpráv. Jedná se o okamžitou signalizaci výskytu škodlivého činitele v konkrétní lokalitě na základě informace SRS. Tato služba je velice kladně hodnocena a ještě rychleji tak napomáhá zemědělcům včas reagovat na danou situaci a rozhodovat se pro eliminaci těchto škodlivých činitelů následným ošetřením.

Naši odběratelé, ale i ostatní zájemci nás mohou kontaktovat na adresách sedenkova@chmi.cz a obo.opava@srs.cz.

Věra Šeděnková - Libuše Májková, MZ 2003/1, ročník 56, str. 29-31