PROGRAM SMO - METEOROLOGICKÉ SLUŽBY PRO VEŘEJNOST PO DESETI LETECH

PROGRAM SMO - METEOROLOGICKÉ SLUŽBY PRO VEŘEJNOST PO DESETI LETECH

S ideou nového programu přišel na počátku 90. let pan Dr. John Zillman z Austrálie, později zvolený do funkce prezidenta SMO. Od zrodu programu v roce 1994 se neustále prokazuje životaschopnost a potřeba této poměrně mladé agendy, která byla předmětem četných diskusí i na 14. kongresu SMO v květnu 2003. Důvodů pro takový zájem je více: 1. Informační revoluce v posledním desetiletí významně ovlivnila činnosti národních meteorologických služeb (NMS), které byly vystaveny tlaku privátního sektoru, řada z nich navíc začala vyvíjet vlastní komerční aktivity. 2. Finanční zdroje na provoz NMS jsou omezovány, zatímco nároky na poskytované služby rostou. 3. Technologie i věda jsou v dynamickém rozvoji a podmínky pro provoz i výzkum se rychle mění. 4. Stále aktuálnější je potřeba kvalitní výstražné služby a mezinárodní spolupráce v tomto směru. 5. Neméně důležitá je spolupráce s nadnárodními mediálními partnery. Nadcházející desáté výročí jednoho z nových programů SMO je příležitost pro zveřejnění příspěvku, který byl autorem plánován už delší dobu s cílem upozornit na zajímavé a pro ČHMÚ inspirativní dokumenty. Jedná se o sadu návodů zabírajících celou tematickou škálu agendy. Byly editovány v letech 2000-2002 a rozeslány všem národním službám. Jsou vhodným studijním materiálem pro vedoucí pracovníky jak z pohledu marketingu, tak vystupování v médiích nebo jednání s nimi, poučení naleznou tvůrci webových stránek i meteorologové působící „v první linii“. Kromě tištěné formy dokumentů je k dispozici PDF verze na internetové adrese: http://www.wmo.ch/web/aom/pwsp/guidelines.html.

Jednou ze stěžejních činností v oboru Meteorologických služeb pro veřejnost je aktivní průzkum spokojenosti zákazníka, výkonnosti a efektivnosti poskytované služby. V zákaznické roli přitom může být široká veřejnost, mediální sféra, krizový management nebo uživatelé speciálních předpovědí. Cílem je ujistit se, že poskytujeme skutečně to, co je žádané, a získat pro službu další podporu. Získané a vyhodnocené informace tohoto druhu jsou přitom důležité jak pro provozní meteorology, tak pro uživatele. Problému se věnují hned dva dokumenty: WMO/TD 1023 Guidelines on Performance Assessment of Public Weather Services z roku 2000 a WMO/TD 1103 Supplementary Guidelines on Performance Assessment of Public Weather Services z roku 2002. V první publikaci je prostor věnován popisu strategie vybudování speciálního týmu, stanovení cílů, metodice sestavení vhodného dotazníku a také standardním verifikačním nástrojům. Druhý doplňující dokument je zaměřen spíše na praktické ukázky a modely z různých národních služeb. Kromě průzkumu aspektů všeobecné předpovědi je samostatná kapitola věnovaná verifikaci varovné služby nebo problému „automatická předpověď versus lidský faktor“. Kromě jiného je doporučeno provádět rozsáhlý průzkum chápání předpovědí nebo požadavků na ně ze strany uživatelů jednou za 4-5 let. V našich podmínkách bylo něco podobného podrobněji zkoumáno na konci 80. let v rámci podnikového výzkumného a vývojového úkolu č. 152. Výsledky ankety byly velmi zajímavé a následně ovlivnily formulaci předpovědí. Od té doby se ovšem prostředí i struktura médií zásadně změnily a nový průzkum by mohl být užitečný. Pod hlavičkou téhož úkolu byl také řešen způsob hodnocení předpovědí pomocí počítače jako alternativa ke klasické Brádkově metodice používané na prognozním pracovišti od 60. let. Verifikační program byl zadán pro počítač ADT, s přechodem na novou výpočetní techniku se ovšem od tohoto způsobu verifikace upustilo. V současné době je uváděno do provozu nové jednotné hodnocení předpovědí RPP na 1 den a CPP na 1-4 dny. Krátkodobá předpověď bude porovnávána se setrvačnou předpovědí a s modelem Aladin. Naměřené údaje budou převzaty z databáze CLIDATA.

Hlavním úkolem NMS je poskytovat včas spolehlivé a co nejpřesnější informace o počasí, aby bylo zajištěno bezpečí lidí a omezeny škody způsobené nebezpečnými meteorologickými jevy. Toho nelze uspokojivě dosáhnout bez funkční spolupráce s mediální sférou. Profitovat z koordinovaného a kooperativního sdílení odpovědnosti přitom mohou obě strany: média získají kredit šířením oficiální konzistentní informace, NMS se zviditelní a zhodnotí prostředky vkládané z veřejného rozpočtu. Cesta k takové harmonii ovšem není jednoduchá a vyžaduje systematickou práci. Návodem k úspěchu je dokument WMO/TD 1088 Guidelines on the Improvement of NMSs - Media Relations and Ensuring the Use of Official Consistent Information z roku 2001. Kromě jiného je zde kladen důraz na kultivování vzájemných vztahů v době klidu, kdy se neodehrávají žádné mimořádné události. Průběžné kontakty nebo konzultace mohou předejít problémům při personálních změnách. Společné pracovní semináře dávají prostor pro důkladnější zkoumání problematiky zveřejňování informací, současné úrovně předpověditelnosti nebezpečných jevů nebo technických aspektů. Dobré vztahy a pravidelná spolupráce se pak zhodnotí při mimořádné události. Včasná reakce a operativní poskytnutí komentáře nebo rozhovoru hraje velkou roli. Je doporučován rovný přístup ke všem médiím, podle závažnosti situace může být zorganizována tisková konference. Jsou uvedena doporučení pro následné informování s časovým krokem den - týden - rok po události, forma a styl tiskových prohlášení nebo komentářů, role oficiálního mluvčího, sloužícího meteorologa apod. Zvláštní kapitolou je působení nadnárodních médií formátu BBC nebo CNN. I na tomto poli bylo v mezinárodním měřítku dosaženo významného pokroku. Na úvodní internetové stránce SMO jsou odkazy na servery v Hongkongu s výstrahami na tropické cyklony a s autorizovanými předpověďmi pro města (ČHMÚ dodává předpověď pro Prahu, Brno a Ostravu), více k problému v předchozích příspěvcích autora viz MZ 1999 na str. 194 a MZ 2000 na str. 186.

Pilotní projekt mezinárodního serveru v Hongkongu soustřeďujícího autorizované výstrahy a informace o tropických cyklonách zaznamenal značný úspěch a za poslední rok i pokrok ve smyslu rozšíření na další oblasti světa. Projekt bude dále rozvíjen s cílem podchytit i jiné nebezpečné jevy. Nezávisle na tom byl v západní Evropě v roce 2001 zahájen obdobný projekt grafického displeje založeného na koncepci vědomí možného meteorologického rizika. Členské země západoevropského seskupení EUMETNET budou za sjednaných pravidel vystavovat na společné internetové stránce grafickou informaci o výstrahách vydaných pro své území. Barevně bude odlišen stupeň nebezpečí, v několika informačních vrstvách bude možné propracovat se k dalším údajům dostupným široké veřejnosti, médiím i meteorologům z jiných služeb. Spouštěcím mechanizmem pro zahájení projektu byly ničivé bouře „Martin“ a „Lothar“ v závěru roku 1999 a povodně v alpské oblasti v roce 2000. Od října 2002 vystupuje projekt pod názvem EMMA - European Multiservice Meteorological Awareness a do rutinního provozu by měl přejít od jara 2004. Na obdobné bázi je postaven také plánovaný pilotní projekt SMO RA-VI, podle kterého by se sousední NMS navzájem informovaly krátkou textovou zprávou o vydání výstrahy pro své území. Ta bude vystavena ve stylu projektu EMMA na webové stránce příslušné NMS. Předpokládá se, že po ověření pilotního projektu SMO dojde postupně k budování grafického displeje celé Evropy. Koordinujícími centry nového projektu jsou NMS Rakouska, Německa a Finska. Rakouská služba ZAMG vystavuje na své webové stránce výstrahy v grafické podobě od října 2003. Prognózní služba ČHMÚ s vědomím existence obou projektů připravila úpravy Systému integrované výstražné služby (SIVS).

Kromě mezinárodní výměny výstrah si vyžaduje pozornost filozofie vlastní výstražné zprávy, dosažení jejího správného chápání. Tématu se věnuje dokument WMO/TD 1139 Guide on Improving Public Understanding of and Response to Warnings. Na výstražnou zprávu nahlíží nejen z pozice meteorologie, ale také jako na problém z oboru sociálních věd a teorie řízení. Je přitom odkazováno na práce Miletiho nebo Sorensona z 90. let zabývajících se integrovaným výstražným systémem. Ten je postaven na třech pilířích: 1. předpověď-detekce-varování, 2. šíření-komunikace, 3. odezva. Citujme alespoň jeden postřeh: individuální vnímání míry nebezpečí a naléhavosti je posíleno, když výstraha přijde i z dalších zdrojů (kromě krizového managementu také z médií, od známých apod), je upřesňována, doplněna o odhad následků nebo doporučenou činnost. Další pasáže jsou věnovány formulování výstrah, jejich vyhodnocování, vzdělávacím kampaním apod. Také v tomto směru jsou v ČHMÚ podnikány příslušné kroky. Meteorolog ve službě bude mít k dispozici při editaci výstrah přednastavené formulace, které pouze operativně podle situace upraví nebo doplní. O možných následcích nebezpečných meteorologických jevů se bude moci veřejnost poučit např. na webových stránkách ústavu.

Shrnutí současného technologického vybavení pro přípravu a distribuci produktů NMS a aplikací vědeckého výzkumu je provedeno ve dvou dokumentech WMO/TD 1054 Technical Framework for Data and Products in Support of Public Weather Services a WMO/TD 1102 Guide on the Application of New Technology and Research to Public Weather Services. Čtenář získá přehled o současných standardech hardware a software nezbytných pro splnění náročných požadavků médií (např. „ready to print“ nebo „ready to air“ produkty připravené pro média k použití bez nároku na další úpravy) nebo na druhé straně pro provoz meteorologických aplikací na bázi klient-server. Jsou zde porovnány různé druhy distribuce meteorologických informací a znovu otevřena problematika globalizace médií. Své místo v publikaci má rekapitulace vývoje ansámblových předpovědí, asimilace dat 4D-var, problematika parametrizace numerických modelů atd. Inspirativní je 4. kapitola dokumentu 1102 zabývající se novými produkty zejména v biometeorologii: tepelný index (heat index), index chladu (wind chill - kombinace teploty a větru), pocitová teplota, aplikace UV indexu, zkušenosti s pylovým zpravodajstvím a další. Na index chladu byl v posledních letech zaměřen výzkum USA a Kanady a v dokumentu jsou odkazy na jeho kalkulátory a příslušnou literaturu. Nutno zmínit, že jmenovaným produktům se věnovalo i několik prezentací na konferenci ECAM 2003 v Římě. Na jiném místě dokumentu je pasáž věnovaná vzdělávacím programům CAL (Computer-aided learning). Zmíněn je americký projekt COMET http://www.meted.ucar.edu/ a evropský EUMETCAL. Na setkání pracovní skupiny SMO RA-VI v Helsinkách v dubnu 2003 bylo uvedeno, že od roku 2001 je v rámci EUMETNET a EUMETSAT řešena nová internetová verze evropského vzdělávacího programu s využitím modulů vyvinutých v EUMETSAT v souvislosti s aplikacemi MSG. Od února 2003 je funkční web-server http://www.eumetcal.org.uk/ v Met Office College. Vývoj aplikací se očekává až do konce roku 2004. Přístup na server z nečlenských zemí bude omezený, ale možný.

Další dva dokumenty se věnují počítačové grafice a internetu. Ve WMO/TD 1080 Guidelines on Graphical Presentation of Public Weather Services Products jsou probírány frekventované grafické formáty a profesionální programové nástroje využívané v tiskovém průmyslu a mediální sféře. Stále dokonalejší grafika má své výhody, ale je náročná po finanční stránce a z hlediska sledování rychlého vývoje. Navíc existuje vždy riziko zaostávání neprofesionálních grafiků v meteorologických řadách. Podobný problém se v určité vývojové fázi vyskytne i s prezentací NMS na internetu. Ta je námětem dokumentu WMO/TD 1084 Weather on the Internet and Other New Technologies zabývajícího se zpočátku obecnějšími tématy, jako je např. rozpor komerce a služby pro veřejnost, postupně se však čtenář dopracuje k zásadám profesionálního designu aplikovaným na meteorologickou problematiku. Tomu je ostatně věnován samostatný návod pro práci s internetem zpracovaný v roce 2000 a vystavený na adrese: http://www.wmo.ch/web/www/WDM/Guides/ /Internet- Guide. html. Na konec roku 2003 byla ohlášena jeho aktualizace. Problematika internetu je v našem ústavu také velmi aktuálním tematem. V létě 2003 vznikla elektronická konference „Diskuse o webech CHMÜ“, kde se objevily velmi konstruktivní náměty. Ve stejné době byla ustanovena Rada ČHMÚ pro internet. Věřme, že k její práci přispějí i doporučení SMO.

Výčet návodů uzavřeme dokumentem WMO/TD 1100 Public Weather Services in Region VI (Europe) - Report of Survey, který zkoumá aspekty programu „Meteorologické služby pro veřejnost“ v rámci evropské asociace RA-VI. Pro tento účel byl v lednu 2001 rozeslán NMS speciální dotazník. Vrácen byl ze 41 zemí a ze zpracování výsledků kromě jiného vyplynulo, že není uspokojivá úroveň personálu jak meteorologických služeb, tak sdělovacích prostředků. Ukázalo se, že je potřebné věnovat se strategii vzdělávacích programů. SMO RA-VI připravuje na rok 2004 workshop, který by měl usnadnit postup evropským službám zejména ze zemí s rozvíjející se ekonomikou.

Smyslem příspěvku bylo upoutat pozornost k dokumentům, jejichž autorské týmy jsou složeny z renomovaných odborníků převážně ze západních meteorologických služeb. Tyto návody zaměřené na problematiku meteorologických služeb pro veřejnost jsou volně dostupné na webové stránce Světové meteorologické organizace a jejich cílem je přispět k efektivní prezentaci národních meteorologických služeb v podmínkách dynamického rozvoje informačních technologií a rostoucího tlaku konkurenčního prostředí.

Jan Sulan, MZ 2004/1, ročník 57, str. 25-26