You are here

Padesát let meteorologické observatoře na Lomnickém štítě

Padesát let meteorologické observatoře na Lomnickém štítě

O možnosti výstavby meteorologické observatoře (OBS) na některém z tatranských štítů (Gerlach) se uvažovalo už před 1. větovou válkou, ale válka zmařila tyto plány. Až po 25 letech (v roce 1933) se v technických kruzích začalo opět hovořit o možnosti vybudování lanové dráhy na Lomnický štít. Meteorologové v tom viděli vhodnou příležitost postavit meteorologickou stanici na jednom z tatranských vrcholů podle vzoru alpských zemí. Podporovali je hlavně geografové (prof. Vitásek), astronomové, geofyzici apod. Velmi významná byla i podpora Mezinárodní meteorologické organizace.

Dokončení stavby visuté lanovky na Lomnický štít v létě 1940 umožnilo realizaci dávné tužby meteorologů – zřízení vysokohorské meteorologické observatoře v Tatrách. V průběhu krátké doby byly nainstalovány přístroje, takže od 1. 10. 1940 mohla observatoř zahájit svou pozorovatelskou činnost. Budova stanice lanovky a observatoře je postavená ze žuly se speciální tepelnou izolací, oválná místnost observatoře je na nejvyšším poschodí a je ze železobetonu. Celá budova je na severovýchodní straně asi 18 m vysoká. Zeměpisná poloha stanice je dána souřadnicemi 49°12’ severní šířky a 20°13‘ výhodní délky, nadmořská výška je 2635 m n.m.

Observatoř měla mimo běžných přístrojů pro pozorovací stanice ještě také speciální přístroje, jako např.: univerzální anemograf Fuess v upraveném provedení pro vrcholové stanice pro nárazy větru až do 80 m.s–1, anemograf typu Dines pro záznam okamžité rychlosti větru, mikrobarograf Tycos od firmy Short and Mason, aktinometr Michelson-Marten, aktinograf podle Robitzscha, váhový ombrograf Fuess, slunoměr Cambell-Stokes a slunoměr Stade-Becker, katateplometr, leteckou soupravu apod., z kterých mnohé dlouho bez vážnějších poruch sloužily a některé dodnes ještě slouží (Dines).

Žaluziová budka se standardním vybavením je umístěna na severní straně při stěně observatoře ve výšce 115 cm (z bezpečnostních důvodů bez schodů).

Osobním patronem meteorologické observatoře na Lomnickém štítě byl dr. Antonín Bečvář, zakladatel a jistý čas i ředitel astronomické observatoře na Skalnatém plese, který měl dohled nad prací pozorovatelů (určitou dobu i vojáků). Prvním hlavním pozorovatelem byl Jozef Uhlár, kterého občas vystřídali úředníci ústředí v Bratislavě. Od listopadu 1943 byl přidělený i druhý hlavní pozorovatel Štefan Olejník.

Slibný start observatoře byl přerušený vojenskými událostmi 21. 1. 1945 a obnovený 1. 1. 1947. Novými pozorovateli byli Bilka, Čierny, Žárský, Kartárik a Mrkos, který zastával funkci vedoucího observatoře od roku 1950 do roku 1961 (mimo času stráveného na antarktických expedicích). Kratší dobu byli na Lomnickém štítě ještě Čulík, Sališ, Groma, Horvatovič a další. Od roku 1962–1963 se zformoval silný kolektiv – Žárský, Parák, Janek, Rajčan, ze kterých pan Žárský odsloužil na Lomnickém štítě více než 35 let a v roce 1981 odešel do důchodu. V současnosti jsou v činné službě jako pozorovatelé na Lomnickém štítě: Janek, Rajčan, Čupel, Stančík a vedoucí observatoře Honig (v roce 1988 odešel vedoucí M. Tekeĺ).

Je třeba říci, že hodinové meteorologické pozorování na Lomnickém štítě si vyžaduje mnoho nadšení pro práci v extrémních klimatických podmínkách, mnoho osobního odříkání a osobní statečnosti. Proto patří těmto obětavým pracovníkům uznání všech, kteří jimi napozorovaný materiál využívají.

I přes úsilí vedení SHMÚ se bohužel ani dodnes nepodařilo vyřešit některé technické problémy na Lomnickém štítě. Zbývá jen doufat, že nezůstane jen při rekonstrukci lanovky, ale že majitel (Správa východní dráhy) objektu bude pokračovat v rekonstrukci a spolu s přispěním SHMÚ se podaří vybudovat reprezentativní vysokohorské meteorologické pracoviště, jaké mu právem patří.

Na závěr chci poděkovat všem, kteří různým způsobem přispěli a přispívají k zabezpečení činnosti observatoře na Lomnickém štítě. Byli to především doc. Gregor, prof. Konček, dr. Petrovič, dr. Bečvář a všichni pozorovatelé. Také děkuji Správě východní dráhy a SAV za dlouhodobou dobrou spolupráci a ochotu, se kterou se setkáváme u jejich pracovníků.

Odbornou veřejnost chceme informovat, že Slovenský hydrometeorologický ústav a Slovenská meteorologická společnost připravují vědeckou konferenci k 50. výročí observatoře na Lomnickém štítě a 40. výročí aerologických pozorování v Popradě v srpnu 1991 ve Vysokých Tatrách.

Pavol Pindják, MZ 1990/6, ročník 43, str. 166