You are here

100 let meteorologické observatoře na Milešovce

100 let meteorologické observatoře na Milešovce

V roce 2005 jsme oslavili sté výročí zahájení klimatologických měření a pozorování na meteorologické observatoři Milešovka. Je to příležitost k ocenění práce celé řady pracovníků observatoře, kteří v průběhu sta let vytvářeli datový soubor výsledků meteorologických měření a pozorování. Je to i důvod zamyslet se nad prací meteorologů a klimatologů, kteří s využitím dat z Milešovky vytvořili řadu odborných studií a je to i možnost zamyslet se nad budoucností observatoře.

Meteorologická pozorování na Milešovce bylo zahájeno 1. ledna 1905 a stanice Milešovka je tedy nejstarší horskou stanicí v ČR. Historie meteorologické observatoře Milešovka je zachycena v řadě publikací. Je shrnuta v článku publikovaném v MZ při příležitosti 90. výročí práce stanice [1] a je jí věnována rozsáhlá kapitola v monografii [2] vydané v roce 1999 v souvislosti s 95. výročím činnosti observatoře. Zajímavá publikace vyšla i letošním roce [3]. Na rozdíl od monografie [2] je nová knížka určena pro širší veřejnost, má popularizační ráz a neomezuje se jenom na problematiku meteorologických a klimatologických měření na Milešovce. Knížka pojednává o celém milešovském regionu a kromě historie Milešovky a jejího okolí, obsahuje i části zaměřené na otázky geologické a přírodovědné i na turistické zajímavosti. V uvedených monografiích, za něž patří autorským kolektivům zasloužené poděkování, lze nalézt ucelený soubor poznatků o historii i současnosti práce observatoře. Nelze opomenou, že observatoři je věnován i článek [4] v časopise Bulletin American Meteorological Society, což je jedno ze světově nejprestižnějších meteorologických periodik.

Meteorologická činnost na Milešovce měla vždy dva aspekty. Stanice Milešovka je součástí sítě profesionálních stanic ČHMÚ a v roce 1997 jí Světová meteorologická organizace zařadila do souboru referenčních stanic globálního klimatického pozorovacího systému. V současné době se na observatoři provádějí hodinová měření využívající automatickou meteorologickou stanici. To je jedna a pravděpodobně základní stránka práce observatoře, která se také stala základem datového souboru zpracovaného nebo využitého v desítkách meteorologických a klimatologických studií. Od svého založení však byla meteorologická observatoř také velmi těsně propojena s meteorologickým výzkumem. Probíhala a probíhají zde nestandardní měření, která jsou součástí řady výzkumných projektů. A to je druhá důležitá oblast práce, na níž se podílela řada meteorologů a klimatologů z ČR i ze zahraničí.

V posledních letech podpořila Akademie věd ČR základnu meteorologických přístrojů na Milešovce velmi vydatně. Kromě automatizace meteorologických měření jsou přístroje orientovány hlavně na výzkum depozice usazených srážek. Studie z poslední doby, které se týkají této oblasti výzkumu, jsou shrnuty např. v práci [5]. Podaří-li se nám prosadit a dokončit i výstavbu nové budovy observatoře v Kopistech u Mostu, vzroste odborná hodnota této dvojice meteorologických observatoří ještě více.

Veřejnost najde základní údaje o observatoři Milešovka na internetové stránce: http://www.ufa.cas.cz/struktura-ustavu/oddeleni-meteorologie/observatore-iar/milesovka.html. Již tradicí se na Milešovce staly i dny otevřených dveří, které se konají dvakrát ročně u příležitosti Meteorologického dne na jaře a na podzim, kdy Akademie věd pořádá tzv. Dny vědy. V těchto dnech zajišťují pracovníci ÚFA AV ČR prohlídku observatoře doprovázenou výkladem o práci ústavu a tyto akce přilákají každoročně překvapivě vysoký počet zájemců. Ve spolupráci s Obecně prospěšnou společností Milešovka umožňujeme turistům návštěvu vyhlídkové věže observatoře také v průběhu roku. I to je součást činností observatoře.

Tento článek vznikl na podnět redakce časopisu Meteorologické Zprávy u příležitosti stého výročí práce observatoře. Řada meteorologů u nás i v zahraničí ocenila i vydání kalendáře pro rok 2005 věnovaného tomuto jubileu, k jehož kvalitě přispěly rozhodujícím způsobem fotografie V. Lahovského. Česká meteorologická společnost věnovala tomuto výročí i svůj každoroční seminář, který se konal v Teplicích a jehož účastníky jsme na Milešovce uvítali. V Ústavu fyziky atmosféry AV ČR letos dokončujeme pokračování ročenky stanice Milešovka v elektronické podobě, což znamená zpracování datových souborů z období 1989–2004 a každoroční pokračování. Zda je to málo nebo dost při tak významném výročí, není snad ani tak podstatné. Důležité je aby meteorologie a klimatologie našla na Milešovce i vbudoucnu stejně kvalitní zázemí jako v uplynulých 100 letech.

V úplné závěru tohoto článku nechť mi čtenáři dovolí i osobní poznámku. Jako studentka meteorologie a klimatologie MFF UK jsem v letech 1964–1965 připravovala svou diplomovou práci o sněhových krystalech právě na Milešovce. V pozici vedoucího Oddělení meteorologie ÚFA AV ČR, do kterého observatoř Milešovka organizačně spadá, jsem se v posledních letech musela podílet na řešení řady problémů, které souvisejí s prací observatoře. Obě tato životní období ve mě vyvolala stejný převažujicí pocit. Je to obdiv ke kráse této lokality a úcta k práci všech, kteří byli nebo jsou s Milešovkou odborně spjati. Neumím si vymyslet lepší závěr, než je poděkování za práci uplynulých let a přání uchovat kvalitu práce na Milešovce i do dalších let.

Poděkování: Práci na tomto sdělení mi usnadnila pomoc několika kolegů. Považuji za svou povinnost poděkovat jmenovitě ing. J. Fišákovi, CSc., který v současné době řídí činnost observatoří ÚFA AV ČR na Milešovce a v Kopistech a prof. R. Brázdilovi, DrSc., který mi poskytl elektronickou verzi přehledu publikací z monografie [2]. Poděkování za zajímavé historické materiály týkající se činnosti Milešovky, které budou součástí archivu observatoře, náleží také RNDr. J. Munzarovi, CSc.

 

Literatura

[1] ŠTEKL, J., 1995. 90 let činnosti meteorologické observatoře Milešovka. Meteorologické Zprávy, roč. 48, s. 181–183. ISSN 0026–1173.

[2] BRÁZDIL, R.–ŠTEKL, J. a kol., 1999. Klimatické poměry Milešovky. Praha: Academia. 433 s. ISBN 80-200-0744-X.

[3] ŠTEKL, J. a kol., 2005. Milešovka a milešovský region. Praha: Academia. 182 s. ISBN 80-200-1376-8.

[4] PODZIMEK, J.–ŠTEKL, J., 1993. Old Mountain Meteorological Station Milesovka (Donnesberg) in Central Europe. Bulletin American Meteorological Society, Vol. 74, No. 5, pp. 831–834.

[5] FIŠÁK, J., 2004. Výzkum usazených srážek v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Meteorologické Zprávy, roč. 57, s. 78–85. ISSN 0026–1173.

Obr. 1 Počet publikací v jednotlivých desetiletých obdobích. A: Obecné práce o Milešovce, B: Práce věnované historii meteorologické observatoře, C: Meteorologické a klimatologické studie věnované výhradně či z větší části Milešovce, D: Meteorologické a klimatologické studie, v nichž je uváděna Milešovka, E: Práce využívající údaje z Milešovky. Rozdělení publikací do kategorií bylo převzato z [2].

Obr. 2 Současný pohled na observatoř Milešovka. Foto O. Šuvarinová.

Obr. 3 Část současného přístrojového vybavení pro měření charakteristik mlhy a nízké oblačnosti na Milešovce (přístroj EPCS, ceilometr, wet-only). Foto P. Chaloupecký.

Daniela Řezáčová, MZ 2005, ročník 58, str. 183–185