You are here

50 LET POZOROVÁNÍ NA PROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÉ STANICI LYSÁ HORA

50 LET POZOROVÁNÍ NA PROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÉ STANICI LYSÁ HORA

Počátek pravidelného meteorologického měření a pozorování na této lokalitě se datuje k 15. červenci 1897. První termínované údaje jsou zaznamenány od 1. ledna 1922, od ledna 1923 nacházíme v měsíčním výkazu značky jevů, které jsou od listopadu 1933 doplněny o dobu trvání jevu. Škála měření a pozorování i záznamy se postupně rozšiřují.

Z období II. světové války jsou pozorování méně úplná, některá období přímo chybí. Po válce v r. 1946 byla na Lysé hoře zřízena letecká meteorologické stanice, kterou v roce 1954 převzal tehdejší Hydrometeorologický ústav.

V roce 1953 byla započata stavba současné budovy stanice, která byla dokončena v r. 1954. Zde začalo 6. října 1954 v nové budově pravidelné profesionální měření a pozorování počasí a předávání meteorologických zpráv. Zpočátku se na stanici sloužilo jen od 7 do 21 hodin, v roce 1966 byl rozšířen počet zaměstnanců stanice na 4 a v roce 1968 na 5 osob, což je i současný stav. Od ledna 1969 byl na stanici zaveden nepřetržitý provoz. V lednu 1990 skončilo předávání zpráv pomocí radiostanice a do provozu byl uveden dálnopis. První počítač se na stanici objevil v roce 1991.

V roce 1996 byla započata etapa automatizovaného měření, když bylo na stanici nainstalováno automatické větroměrné čidlo. Ostatní automatická čidla byla zprovozněna v červnu 1998 spolu s novým softwarem pro měření a zpracování meteorologických dat. Automaticky se v současné době měří teplota, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, množství srážek a délka slunečního svitu. Připravuje se instalace automatických přístrojů pro měření výšky základny oblačnosti a dohlednosti. Stanice je připojena k internetu. Přes tyto výdobytky moderní techniky se však stanice neobejde bez pozorovatelů, kterých se na stanici za padesátiletou dobu její existence vystřídalo 18 stálých a v krátkodobých zástupech vypomáhalo dalších 33 pracovníků. Jejich práce v náročných horských podmínkách není mnohdy jednoduchá, ale jak nazvala svůj článek po vyprávění Jaroslava Chalupy, současného vedoucího stanice, jedna novinářka, pro řadu z nich to znamená „splněný sen“.

Kromě meteorologických měření a pozorování se na stanici provádějí měření znečištění ovzduší a další speciální pozorování a měření: od roku 1961 - měření radioaktivity spadu, od července 1969 - měření koncentrace SO2, od července 1974 měření prašného aerosolu, které bylo ukočeno 31. prosince 2002. Duben až říjen 1972 - mlhoměr, 9. července 1987 až 24. července 1989 - měření radioaktivity (dozimetry AE Jaslovské Bohunice). 16. září 1991 - instalace kamery pro sledování bolidů (sloup, výška 2 m, směr 360°, ČSAV Ondřejov). 11. října 1994 - instalace zařízení na měření příkonu fotonového dávkového ekvivalentu.

K příležitosti 50. výročí stanice na Lysé hoře vydal Český hydrometeorologický ústav publikaci 50 let pozorování na profesionální meteorologické stanici Lysá hora. V souvislosti se zpracováním publikace došlo k zanesení všech dostupných klimatologických dat do databáze Clidata a bylo provedeno několik typů kontrol dat. Na základě dostupných pramenů byl proveden výčet používaných přístrojů, jejich změn atd. Jen u malého počtu stanic je možno tak podrobně zpracovat metadata, která jsou důležitá pro homogenizaci dat a posuzování jejich kvality.

Publikace, na níž se podílela řada autorů pod vedením Pavla Lipiny z pobočky ČHMÚ Ostrava, obsahuje kapitoly: Fyzicko-geografické charakteristiky Lysohorské hornatiny (M. Řepka, J. Chalupa), 50 let pozorování na stanici Lysá hora v nové budově (J. Chalupa, D. Rodovský), Pamětníci vzpomínají (D. Rodovský, V. Ondruch st., J. Chalupa), Meteorologická pozorování na Lysé hoře za období 1897–2004 (P. Lipina, J. Chalupa), Problematika měření a pozorování na horské stanici (J. Chalupa), Postavení a význam profesionální meteorologické stanice Lysá hora ve staniční síti ČHMÚ (P. Lipina), Znečištění ovzduší na Lysé hoře v letech 1971-2002 (L. Černikovský, E. Hotárková, V. Seberová), Dny se srážkami, novým sněhem, bouřkou a krupobitím na Lysé hoře v různých povětrnostních situacích (P. Drobek), Základní klimatologické charakteristiky Lysé hory za období 1897-2004 ( P. Lipina) a Odkazy a informace o Lysé hoře v literatuře a na internetu (M. Řepka, P. Lipina). Publikace je v malém množství k dispozici ve Středisku informačních služeb ČHMÚ v Praze-Komořanech.

Stejně jako dříve v případě dalších stanic (Churáňov, Přibyslav, Červená) jsme si významné výročí připomněli také setkáním na Lysé hoře dne 9. září 2004, kterého se zúčastnili jak současní, tak i dřívější pozorovatelé a další současní i bývalí pracovníci úseku meteorologie a klimatologie ČHMÚ. Na tomto setkání rovněž nechyběli zástupci z dalších organizací, které mají svá pracoviště na vrcholku této dominanty Moravskoslezských Beskyd, Petr Lukeš z Českých radiokomunikací, Ing. Radim Pavlica a Ing. Petr Konůpka z Horské služby Beskydy, Josef Bürger z Lyžařské chaty, Radek Menšík z AK 1324, s.r.o. (restaurace pod vrcholem Lysé hory, kde se setkání uskutečnilo) a Milan Reňák. Tito lidé s pracovníky stanice mají vzájemně velice blízké vztahy, které všem pomáhají v práci i životě v tak náročném drsném prostředí na vrcholu 1 324 m (n. m.) vysoké Lysé hory, kde je zvláště v zimě mnohdy vůbec umění dostat se do služby nebo ze služby domů. Práce na stanici má své zvláštnosti, obtížnost, ale na druhé straně i krásu a vyžaduje dobrou fyzickou kondici i nadšení.

A protože, jak píše v předmluvě k výše uvedené publikaci RNDr. Radim Tolasz, náměstek ředitele CHMÜ pro meteorologii a klimatologii: „Automaty ve spojení s dobrým počítačovým programem umí hodně, neumí však vše. Zodpovědnost pozorovatele zůstává.“ Přejme proto stanici na Lysé hoře dobré pozorovatele a ČHMÚ takové stanice do dalších nejen 50 let.

Olga Šuvarinová, MZ 2004/5, ročník 57, str. 152-153