You are here

NOVÁ METEOROLOGICKÁ STANICE CHEB

NOVÁ METEOROLOGICKÁ STANICE CHEB

Dne 15. listopadu 2000 byla v Chebu slavnostně otevřena nová meteorologická stanice. Tím bylo splněno dávné přání odborníků mít na nej západnějším okraji České republiky objekt, který by skýtal záruku, že z této lokality budou k dis­pozici reprezentativní data.

Akce se zúčastnilo kolem 40 pracovníků ČHMÚ a to jak z centrálních útvarů, tak i z okolních MS a poboček Plzeň a Ústí nad Labem, pod které stanice v minulosti také po urči­tou dobu patřila. Přítomni byli i zástupci Slovenského hydro­meteorologického ústavu a Povětrnostní služby AČR. Kromě dodavatele stavby se slavnostního otevření zúčastnil i staros­ta města Chebu pan Jakl a redaktorka regionálního deníku Bohemia. Úvodní informace podal náměstek ČHMÚ pro meteorologii a klimatologii M. Wolek, krátký proslov pak přednesl ředitel ústavu I. Obrusník. Poté následovalo symbo­lické otevření budovy a prohlídka objektu včetně venkovního přístrojového vybavení s výkladem vedoucího stanice pana Šinky.

Protože meteorologická pozorování v Chebu sahají dale­ko do minulého století, uvedeme pro informaci čtenářů ales­poň stručný historický přehled.

Úplný začátek, pokud archivní materiály neklamou, je spojen s rokem 1863. Tehdy v chebském gymnáziu na Kostelním náměstí zahájili profesoři této školy první měření, jejichž rozsah byl na svou dobu poměrně značný. Měřeny byly termínové i extremní teploty, tlak vzduchu ve výšce 463 m, srážky, vlhkost,výška nového sněhu a celková výška sněhové pokrývky. Kromě toho byl pozorován průběh počasí, dále množství oblačnosti, směr a síla větru. Přístroje byly umístě­ny v dřevěných větraných budkách na střeše budovy, stejně tak i srážkoměr, vše ve výšce ca 30 m nad zemí. Druhý sráž-koměr pro porovnávání byl instalován po 14 letech v roce 1880 ve výšce 1,5 m nad zemí. Časová řada pozorování v této lokalitě je dlouhá, jen s krátkými výpadky (5/1895-5/1896, 9-12/1918) trvala více než 50 let až do března r. 1919.

Následující měsíc došlo k přemístění na vojenské letiště východně od města, kde zůstala až do dubna 1938 (téměř 20 let). Během protektorátu (1/1939-1/1945) existovala stanice na německém letišti asi 1,5 km jižněji. Následovala více než dvouletá přestávka a to od 2/1945 do 9/1947. Dalších 5 let pak pokračovalo pozorování ve městě. Nejdříve na rohu Komen­ského a Šturcovy ulice (10/1947-1/1950), potom až do října 1952 ve škole na Sokolském náměstí. V té době a to již od 25. 11. 1947 probíhal na chebském letišti zkrácený synop-tický provoz, který od prosince 1952 přešel na celodenní. V dubnu 1954 byla činnost na letišti definitivně ukončena.

Profesionální meteorologická stanice HMÚ zahájila svou činnost v prosinci 1954. Byla umístěna v provizoriu, kterým byl samostatně stojící patrový dům v Šimáěkově ulici č. 29. Měrný pozemek byl situován mimo objekt asi 30 m jižně od obytných domů. Na východní straně stanice byly zahrádky, na jihu otevřené pole, na západě pak svah s asi 100 m vzdáleným rybníkem.

Od té doby se situace samozřejmě změnila. Došlo k postupné zástavbě okolí, v bezprostřední blízkosti měrného pozemku byly postaveny garáže, které negativně ovlivňují měření. Také obzor pro pozorování není souvislý, rovněž chy­bí výhled na všechny strany. Ukázalo se, že výběr místa nebyl příliš vhodný.

Tuto nepříjemnou skutečnost si uvědomovali nejen odborníci, ale i vedení ČHMÚ. Příznivá situace však nastala až po roce 1985, kdy se začalo uvažovat s přemístěním. Konkrétní jednání byla zahájena v létě 1987. V úzké spolu­práci s tehdejšími Státními statky Cheb, později Agrokombi-nátem a současně v souladu se záměry letecké společnosti Slovair se počítalo s výstavbou společného objektu na letišti a to ve formě sdružené investice. Značnou iniciativu v této věci vyvíjel především bývalý ředitel V. Richter. Byla zpra­cována projektová dokumentace a dohodnuty byly i finanční podíly jednotlivých účastníků. Nadějně se rozvíjející akce však bohužel skončila. Zemědělci po roce 1990 od výstavby základního letiště ustoupili, veškeré přípravné práce byly pro­to zastaveny.

Poněvadž nové vedení ČHMÚ mělo značný zájem o rea­lizaci této mimořádně důležité investice, bylo hledáno jiné řešení. Nakonec bylo rozhodnuto vybudovat zcela samostat­ný objekt a to v místě , které by splňovalo požadavky meteo­rologů.

Příprava byla zahájena již v roce 1994, po získání pozem­ku a všech povolení, což nebyla jednoduchá záležitost, se podařilo v loňském roce začít stavět a v poměrně krátkém čase objekt úspěšně dokončit.

Chceme se závěrem připojit k již na místě vysloveným přáním, aby stanice splnila v plném rozsahu to, co se od ní očekává, a všem pozorovatelům se v ní dobře pracovalo.

Antonín Chalupský - Zdeněk Barták, MZ 2000/6, ročník 53, str. 189