Světový meteorologický den 2004

Počasí, podnebí a voda v informačním věku

Poselství generálního tajemníka SMO M. Jarrauda

Oslavy Světového meteorologického dne 2004 připomínají, že 23. března 1950 vstoupila v platnost Úmluva o Světové meteorologické organizaci (SMO) jako následnickém subjektu po Mezinárodní meteorologické organizaci (MMO) založené v roce 1873. Na letošní oslavy světového meteorologického dne bylo zvoleno téma „Počasí, podnebí a voda v informačním věku“, jímž chceme vyjádřit uznání životně důležité úlohy techniky v neustále se rozvíjejících oborech meteorologie, hydrologie a příbuzných geofyzikálních věd, které národním meteorologickým a hydrologickým službám (NMHS) pomáhají přispívat ke společenskému a hospodářskému rozvoji a k ochraně životního prostředí. SMO  proto aktivně prosazuje uplatňování této techniky při sledování, chápání a predikci chování atmosférických a oceánografických systémů a cirkulace vody.

Svět se dnes mění mnohem rychleji než kdy dříve. Posílilo se povědomí o citlivosti ekonomiky na počasí, podnebí a vodu, které ovlivňují prakticky všechny lidské činnosti. Například vzrůstají obavy z důsledků přírodních nebezpečí. Statistické údaje za poslední desetiletí ukazují, že přes 80 procent všech přírodních katastrof má meteorologický nebo hydrologický původ. V 50. letech 20. století se ztráty způsobené všemi přírodními katastrofami včetně hydrometeorologických katastrof, zemětřesení a sopečných erupcí odhadovaly na 4 mld. USD ročně. V 90. letech to již bylo 40 mld. USD. Více než 65 procent těchto ztrát a téměř 90 procent lidských obětí lze přičíst katastrofám spojeným s počasím, podnebím a vodou, přičemž během 90. let přibylo na 280 tisíc obětí sucha. Břemeno s tím vším souvisejících dopadů bohužel spočívá neúměrně na rozvojových zemích.

Ještě nikdy v historii nebyla na obory meteorologie, hydrologie a související geofyzikální vědy kladena taková očekávání při řešení výzev souvisejících s trvale udržitelným vývojem v oblastech, jako jsou např. zmírňování důsledků katastrof, zabezpečenost zásobování potravinami, hospodaření s vodními zdroji, doprava, cestovní ruch a ochrana před znečištěním. Tato očekávání vyplývají zejména z velkolepých úspěchů, jichž tyto obory dosáhly v posledních desetiletích a které posílily důvěru meteorologů a hydrologů v hodnotu jejich produktů a v hodnotu výsledků rozhodování příslušných rozhodujících činitelů, důvěru veřejnosti a dalších uživatelů v možnosti systémů provozovaných pod záštitou SMO fungovat a splnit jejich očekávání. Některé významné úspěchy vedoucí k této důvěře a jistotě vyplývají ze souvislostí, v nichž se tyto obory vyvíjejí, a patří mezi ně například tyto:

• Dostupnost bezprecedentního množství nových netradičních pozorování, zejména družicových;
• Podstatný pokrok ve vědeckém chápání dynamických a fyzikálních procesů probíhajících v atmosféře a její interakce s oceány a mnohými dalšími prvky systému Země;
• Dosud nevídané zkvalitnění a zpřesnění numerické předpovědi počasí (NWP). Díky tomu jsou dnes pětidenní předpovědi počasí tak dobré, jako byly před dvaceti lety předpovědi dvoudenní. Předpovědi týkající se severní a jižní polokoule se již svou kvalitou podobají. Jde o jeden z největších úspěchů druhé poloviny 20. století ve všech vědeckých oborech;
• Schopnost předpovídat výskyt jevů El Niño a La Niña a s tím spojené vlivy v nejrůznějších částech světa v časovém horizontu na jednu sezonu až jeden rok předem;
• Schopnost tvorby klimatických projekcí na desítky let dopředu. To přispělo ke studiu klimatické změny a vyhodnocováním prováděným v rámci Mezinárodního panelu o klimatické změně SMO/UNEP.

Těchto úspěchů bylo možno dosáhnout zejména díky významným vědeckým objevům a technickému rozvoji v oblasti pozorování a v telekomunikační a výpočetní technice. Je třeba upozornit, že pokrok v telekomunikačních a informačních technologiích umožnil v roce 1963 zahájení programu SMO „World Weather Watch“ (WWW). Dnes SMO koordinuje provádění těchto pozorování s pomocí jak tradičních, tak nejprogresivnějších monitorovacích systémů včetně automatických stanic pro pozorování počasí, radarů a včetně meteorologických družic všech typů – provozních, výzkumných a rozvojových.

SMO kromě pozorování oceánů pomocí lodí a bójí také zaštiťuje nasazení technicky progresivnějších způsobů měření, které přispívají k lepšímu pochopení interakce mezi ovzduším a oceány a poskytují služby uživatelům moří. Např. profilové plováky (plováky Argo) měří teplotní profily oceánů až do hloubky 2 tisíc metrů, měří podpovrchové proudy a vysílají naměřená data pomocí družicového přenosu.

Další přínos informačního věku se týká pozorování cirkulace a kvality vody s využitím nejmodernější techniky a výsledků vědeckého rozvoje. Je to podstatné v oblastech, jako jsou vyhodno-cování a hospodaření s vodními zdroji, předpovídání záplav a pro účely moudrého a spravedlivého využití sladké vody při řešení stále akutnějších problémů zásobování sladkou vodou a hospodaření s ní. Za tím účelem se údaje z pozorování srážek, průtoků a vodní hladiny nyní často přenášejí družicemi do centrál národních hydrologických služeb nebo vodohospodářských institucí k dalšímu zpracování. Díky těmto novým schopnostem by se měly národní hydrologické služby dostat do dobrého postavení na to, aby řešily náročné úkoly vyplývající ze stále většího nedostatku vody. Ze současných odhadů vyplývá, že již nyní nemá více než jedna miliarda lidí přístup k nezávadné pitné vodě. Tato situace se podle předpokladů dále zhorší vzhledem k další urbanizaci a růstu počtu obyvatel Země.

V oblasti ochrany životního prostředí probíhá v rámci programu SMO „Global Atmospheric Watch“ (GAW) monitorování chemického složení atmosféry včetně skleníkových plynů, ozonové vrstvy, ultrafialového záření a dálkového přenosu znečišťujících látek, aerosolu, reaktivních plynů a radioaktivních izotopů. Program propojuje monitoring s výzkumem a v jeho rámci je provozován systém včasného varování před změnami v atmosféře. V tomto směru koordinuje SMO celosvětovou síť Regionálních specializovaných meteorologických středisek, umožňující účinně reagovat na havarijní situace vyvolané lidskou činností a dalšími faktory včetně jaderných a chemických nehod.

Tyto moderní pozorovací systémy, podporované výkonnou výpočetní a spojovou technikou, umožnily vývoj metod numerické předpovědi počasí (NWP), které dále umožnily zkvalitnění předpovědí nejrůznějších povětrnostních jevů v reálném čase. Například varování a předpovědi silných tropických bouří využívají družicových snímků pro účely jejich detekce a sledování, počítačových modelů atmosféricko-oceánské soustavy k předpovědi ústupu jejich intenzifikace a trajektorií a nejmodernějších telekomunikačních zařízení k přenosu těchto informací uživatelům všech kategorií. Neustálé zkvalitňování předpovědí tropických cyklonů až na tři dny dopředu, účinné šíření varování a opatření zaměřená na připravenost vedly k podstatnému poklesu počtu obětí těchto jevů.

V případě silných bouří a tornád malého rozsahu je možno varovat jen několik hodin či dokonce minut před tím, než tyto bouře, způsobující velké škody, udeří. Avšak i v tomto krátkém kritickém období se zpracování varování dnes neobejde bez Dopplerova radaru k detekci větrných vírů, bez kvalifikovaných předpovědních pracovníků, rychlé spojové techniky a efektivního radiového a televizního kontaktu k přenášení varování postiženým komunitám.

Zlepšení kvantitativních předpovědí srážek připívá k efektivnějšímu plánování užití vody, integrovanému hospodaření s vodními zdroji a varováním před záplavami. Celkovým cílem SMO je zajistit, aby každý stát bez ohledu na stupeň svého hospodářského rozvoje měl možnost přístupu k disponibilním předpovědím a informacím a možnost přizpůsobit si je svým základním potřebám.

Stále více se také uznává hospodářská a společenská hodnota počasí a klimatu jako přírodních zdrojů. Počasí, podnebí a voda jsou vskutku naprosto nezbytné pro většinu společenských a hospodářských činností. Předpovědí povětrnostních podmínek a hydrologických předpovědí se například využívá ke zvýšení výnosnosti zemědělské výroby, ve vodohospodářství, v boji proti rozšiřování pouští, k zajištění bezpečné a efektivní dopravy, v boji proti znečištění, k plánování výroby a rozvodu elektrické energie, na podporu aktivit ve volném čase a v pojišťovnictví.

Moderní technika je naprosto zásadní při řešení významných výzev tohoto století. Bez informačních technologií a s nimi souvisejícím rozvojem v meteorologii by existovala jen malá pravděpodobnost, že by si světové společenství uvědomovalo neustálé zvyšování emisí skleníkových plynů a jeho důsledky pro klimatickou změnu, destrukci ozonové vrstvy a znečištění životního prostředí; bylo by mnohem méně schopné vypracovat, realizovat a monitorovat strategie, jimiž by mohlo v plném rozsahu dosáhnout ochrany životního prostředí na základě instrumentů, jako jsou např. Rámcová úmluva OSN o klimatické změně (UNFCCC), Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy a její Montrealský protokol, Úmluva OSN o boji proti dezertifikaci a Úmluva o dálkovém přeshraničním znečištění ovzduší.

Možnosti vyplývající z „informačního věku“ pro meteorologii, hydrologii a příbuzné geofyzikální obory by měly Světové meteorologické organizaci a meteorologickým a hydrologickým službám jejích členských států umožnit zabývat se řešením stále většího počtu náročných úkolů souvisejících s ochranou života a majetku, a to na základě lepší připravenosti a vyhodnocení zranitelnosti a přispíváním k trvale udržitelnému rozvoji a boji proti chudobě. SMO je schopna přispívat k řešení úkolů 21. století podporou zavádění nových a dostupných technologií za těmito účely:

• Další posilování vědeckých a odborných programů SMO zkvalitňováním a modernizací infrastruktury včetně pozorovacích sítí, telekomunikací a výpočetní techniky;
• Zajistit více integrovaný přístup k pozorováním celoplošně v rámci programů a sítí SMO, jako jsou WWW, GAW a hydrologické sítě i v rámci programů, kde SMO působí jako jeden ze sponzorů, jako je např. Globální systém pozorováni klimatu, a napříč všemi obory včetně pozemních a oceánografických oborů, s důrazem na družicová pozorování;
• Položit nový důraz na oblasti, jako je např. numerická předpověď počasí, kde se v mnoha směrech dají předpokládat další průlomové úspěchy včetně zlepšení Sdruženého předpovědního systému (EPS) s následným dalším zkvalitněním sezónních předpovědí. Program SMO „Program výzkumu světového počasí“ (WWRP) povede k významným přínosům z kvalitnějších předpovědí povětrnostních podmínek s velkým dopadem. Významným úkolem bude transformovat výsledky výzkumu do operačních aplikací. Výzkum klimatu, zejména v rámci programu SMO „Program výzkumu světového počasí“ (WCRP) je perspektivní z hlediska dlouhodobého strategického plánování. Do výzkumných činností je však třeba do větší míry zapojit i rozvojové země;
• Prosazovat jednotnější, koordinovaný a synergický přístup k průřezovým otázkám, jako je předcházení katastrofám a zmírňování jejich následků, klima a hospodaření s vodními zdroji;
• Posilovat partnerství a strategické aliance mezi členy SMO, mezi národními meteorologickými a hydrologickými službami a dalšími institucemi na státní a mezinárodní úrovni a napříč mezi obory a oblastmi tak, aby se mezi všemi zainteresovanými stranami posilovala synergie;
• Podporovat zviditelňování lepší komunikací s partnery včetně médií, vysokých škol a soukromého sektoru;
• Využít příležitostí k budování kapacit na základě vhodných strategií na státní a mezinárodní úrovni a společně s partnery v oblasti vývoje.

Doufám, že ke zvládnutí těchto výzev bude letošní rok poznamenán širším uznáním potřeby modernizovat národní meteorologické a hydrologické služby. Z tohoto důvodu vyzývám státní orgány, vědecká společenství, partnerské organizace, nevládní organizace, soukromý sektor a veřejnost, aby si spolu s modernizací NMHS také zajistily vybavení nezbytnými prostředky, které jim umožní získávat přístup a využívat informace poskytované pod záštitou SMO při účinném řešení náročných ekologických a rozvojových úkolů 21. století.