Světový meteorologický den 1991

Atmosféra živé planety Země

Na letošní svátek meteorologů – 23. březen – vyhlásila Světová meteorologická organizace (SMO) heslo „Atmosféra živé planety Země“. Ano „Atmosféra je tváří planety a vypovídá nám stejně jako naše tváře – o jejím zdravotním stavu, tedy i o tom, zda je živá či mrtvá. Nejbližší mrtvé planety Mars a Venuše tvoří vizuálně i chemicky neutrální pozadí, proti němuž živá planeta Země září jako safír“ (J. Lovelock). Člověk zejména v posledních desetiletích výrazně ovlivňuje životní prostředí, a tedy i atmosféru. Tyto závažné a bez účinné kontroly nebezpečné změny vedly SMO k výběru hesla pro letošní Světový meteorologický den.

Ve stručném připomenutí svátku nelze ani vyjmenovat všechny vlivy a jejich důsledky. Proto raději uvedu jen některá fakta a čísla, která si někdy plně neuvědomujeme. Tyto argumenty uvádím s vědomím, že statistické údaje bez výkladu a komentáře jsou zavádějící a mohou vést k nesprávným interpretacím. Jde mi však o podněty k hlubšímu zamyšlení.

Proč se atmosféra mění

• 1. Počet obyvatel v 18. století nedosáhl miliardy, v roce 1960 nás bylo 3 miliardy, koncem století nás bude 6 miliard
• 2. Světová průmyslová výroba vzrůstá ročně o celou roční evropskou produkci z třicátých let.
• 3. Za posledních 100 let bylo kultivováno více půdy než za celou předchozí historii.
• 4. Od roku 1940 do roku 1980 se zdvojnásobila spotřeba vody s do roku 2000 se znovu zdvojnásobí.
• 5. Ročně dnes spotřebujeme třikrát více fosilních paliv než v roce 1900.

Jak se atmosféra mění

• 1. Od poloviny 18. století vzrostlo množství oxidu uhličitého o dobrou čtvrtinu, nárůst ostatních skleníkových plynů (O₃, CH₄, N₂O, CFCS – bez vodní páry) z hlediska radiačního efektu odpovídá asi polovině nárůstu CO2. Pokud bychom nezasáhli, obsah CO₂ by se v druhé polovině příštího století zdvojnásobil. Hrozba velikého oteplení má tedy své opodstatnění.
• 2. U mnoha toxických látek jsou antropogenní zdroje dnes vydatnější než přírodní – u olova 17,5 x, u kadmia 7,6 x, u mědi 1,8 x, u niklu 2,2 x, u zinku 2,9 x a u arzénu 2,2 x.
• 3. Déšť je v některých průmyslových oblastech (i u nás) zatím ještě čtyřicetkrát kyselejší než déšť přírodní (ph = 4) – tady však jsou již patrné pozitivní vlivy společného úsilí států.
• 4. Jsou důvodné obavy, že vedle již existujících globálních změn geochemických cyklů některých prvků i změny hydrologického cyklu překročí – v důsledku odlesnění v tropech – lokální a regionální měřítko.

Jaké jsou důsledky

Dopady změn se citlivě dotknou snad všech oborů lidské činnosti a podstatně ovlivní náš život. Uvedu proto jen část spektra „velkých“ problémů, plynoucích pouze z očekávaného globálního oteplení. Odborné práce z aplikací na ČSFR jsou připraveny k publikacím v MZ:

• do jaké míry změní vyšší aridita dnešního pásma obilí spolu s posunem vhodných podmínek pro jeho pěstování do vyšších zeměpisných šířek světový trh potravina jaká bude nová rovnováha?
• stanou se tropy a subtropy nepřijatelně horké pro normální práci a jak to ovlivní dnešní turistiku?
• nepovede šíření tropických chorob směrem k pólům k závažným epidemiím?
• jak se vyrovnáme se zvýšeným nebezpečím lesních požárů?
• stačíme zajistit dostatek vody pro obyvatelstvo a zemědělství?

Vždyť růst teploty vzduchu o 1 až 2 °C s mírným úbytkem srážek může vést ke snížení dnešních odtoků na polovinu.

A to úmyslně vynechávám vyhlášené problémy typu šíření pouští či zvýšení hladiny oceánů.

Co máme dělat

Nesmí jít jen o konstatování stavu, ale o odvrácení či snížení nepříznivých dopadů a nalezení optimálního způsobu života ve změněných podmínkách.

Jedním z našich úkolů je sledování a prognózování změn atmosféry a poskytování informací pro řídící sféru. Jistě i proto SMO k dosavadním světovým problémům připojila v roce 1989 nový projekt Global Atmosphere Watch (GAW). S hlavním cílem i obsahem byli čtenáři MZ seznámeni, zopakujme zde jen výzvu, aby meteorologické služby věnovaly chemickým a dalším měřením stejnou pozornost, jako klasickým meteorologickým pozorováním.

Meteorologové jistě musí upozorňovat, sami však nic nezmohou. Praktické kroky musí přijímat všechny vlády a všechna odvětví. Ani zde nejsme úplně na začátku. Byla přijata konvence o znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (1979), dohoda o mořích (1982), konvence o ochraně ozonové vrstvy (1985) a je připojena konvence o změně klimatu. A zde je náš druhý náročnější úkol – podílet se na přípravě účinných opatření a projektů dalšího rozvoje, aby byly odborně fundované a by naše planeta opravdu zůstala živou a zdravou.

Bedřich Böhm, MZ 1991/1, roční 44, str. 30