SMD 2012

Počasí, podnebí a voda pro naší budoucnost

Poselství generálního tajemníka SMO Michela Jarrauda při příležitosti Světového meteorologického dne v roce 2012

Národní meteorologické a hydrologické služby po celém světě každý okamžik, každý den sbírají a analyzují údaje o počasí, klimatu a vodě a převádějí je do podoby informací s přidanou hodnotou, které pomáhají chránit životy a živobytí a jsou zásadní pro současnou i budoucí prosperitu naší společnosti i celé planety. Světová meteorologická organizace, specializovaná agentura OSN, rozvíjí mezinárodní spolupráci mezi svými 189 členy tak, aby tuto činnost usnadnila a podpořila

23. března 1950 vstoupila v platnost Úmluva o Světové meteorologické organizaci (SMO), jejíž založení si každoročně dne 23. března připomínáme Světovým meteorologickým dnem.

Téma Světového meteorologického dne 2012 zní Počasí, podnebí a voda pro naši budoucnost. Téma se zaměřuje na zásadní úlohu národních meteorologických a hydrologických služeb v oblasti počasí, klimatu - podnebí a vody při formování udržitelné budoucnosti pro nás i další generace.

Příkladů těchto činností najdeme nespočetně. Naše potraviny a zemědělská výroba musí být přizpůsobeny podnebí daného regionu a dostupnosti vody. Průmyslová výroba vyžaduje dostatek vody a energie. Města potřebují čistý vzduch a ochranu před bouřkami a povodněmi. Mezinárodní obchod a cestovní ruch závisí na bezpečné a efektivní dopravě. O nejaktuálnější a spolehlivé předpovědi počasí se opíráme v každém ohledu' počínaje společenskými činnostmi a konče rozhodnutími v hodnotě mnoha milionů dolarů. Podle jedné z nedávných studií hospodářský výkon USA každoročně v důsledku proměnlivých povětrnostních podmínek kolísá v rozmezí až 485 mld. Dolarů, tedy přibližně o 3,4 % HDP.

Lidská činnost počasí, podnebí a vodu ovlivňuje stále více. Národní meteorologické a hydrologické služby stojí v popředí snah tyto složité vzájemné vztahy pozorovat a pochopit.

Dnes více než kdy dříve potřebujeme odhady budoucího vývoje klimatu. A musíme také neustále rozšiřovat své znalosti o tom, jakým způsobem se globální klimatické jevy projevují na regionální, státní a místní úrovni.

Výše uvedené uvažování představuje základ Globálního rámce klimatických služeb, jenž byl schválen Světovým meteorologickým kongresem v roce 2011 jako jedna z priorit SMO.

Tato dalekosáhlá iniciativa pomůže jednotlivým státům, zejména nejzranitelnějším, zvládat rizika a využívat výhod měnícího se podnebí. Uvolní potenciál miliard dolarů investovaných do jeho pozorování, výzkumu a informačních řídicích systémů' Mezi prvořadé priority patří zmírňování nebezpečí a následků katastrof, problematika vodohospodářství, zajištění potravin a zachování zdraví.

Tento Globální rámec nám dává nové možnosti a určí naši budoucnost.

Michel Jarraud – generální tajemník SMO (na fotografii)

Lidská činnost přispívá k dalekosáhlým změnám našeho klimatu

Všech 13 nejteplejších let se vyskytlo od roku 1997. Globální teploty v roce 2011 byly vyšší než v jakémkoliv předchozím roce poznamenaném jevem La Niňa s jeho ochlazujícím vlivem. Rozloha ledového příkrovu Arktického moře byla v roce 2011l druhá nejmenší za celou dobu sledování a jeho objem byl vůbec nejmenší.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře dosáhly nových maxim. V období let 1990 až 2010 se úroveň radiačního působení skleníkových plynů v atmosféře zvýšila o 29 %, což výrazně přispělo k pokračujícímu nárůstu průměrné teploty g1obálního klimatického systému.

Rychlost nárůstu radiačního působení se v důsledku pokračujícího nárůstu emisí skleníkových plynů stále zvyšuje. Skutečností však zůstává, že i kdybychom vypouštění emisí zastavili ještě dnes, tyto plyny by přesto v atmosféře přetrvávaly po další desetiletí, možná i staletí a narušovaly by jemnou rovnováhu naší živoucí planety.

Vzhledem k nebezpečím rychle se měnícího klimatu bude tedy spolehlivých a včasných informací o počasí, klimatu a vodě, poskytovaných národními meteorologickými a hydrologickými službami, stále více zapotřebí. Více než kdy dříve je nezbytné do těchto národních služeb investovat tak, aby tyto požadavky mohly plnit.

Naše vědecké chápání počasí, podnebí a vody v posledních letech velmi pokročilo. Tuto mezinárodní základnu vědomostí a znalostí musíme posílit a také ji přizpůsobit místním potřebám. Musíme zajistit proniknutí těchto informací do všech úrovní společenského a hospodářského života, počínaje státními činiteli s rozhodovacími pravomocemi a manažery průmyslových odvětví až po zemědělce a odpovědné pracovníky místních samospráv.

Globální rámec klimatických služeb potřebujeme, neboť pro počasí, podnebí a vodu žádné státní hranice neexistují. Rámec nepředstavuje všelék na problémy spojené s klimatickou změnou a variabilitou. Umožní nám však vybavit se informacemi a nástroji nezbytnými k tomu, abychom obstáli.

Z hlediska obsahu míří Rámec mnohem dále, než jsou Rozvojové cíle tisíciletí, stanovené do roku 2015. Přispěje k aspiracím budoucích generací na udržitelný rozvoj ve světě, v němž populační exploze a hospodářský růst vystaví vzácné přírodní zdroje tlaku až na hranice možností.

Počasí, podnebí a voda byly hybnou silou růstu našich ekonomik a společností v minulosti. Služby v oblasti počasí, podnebí a vody představují hybnou sílu, která našim ekonomikám a společnostem umožní řešit výzvy budoucnosti.

Z publikace vydané Světovou meteorologickou organizací ke Světovému meteorologickému dni 2012.

MZ 2012/3, ročník 65, str. 90