You are here

ZMÍRŇOVÁNÍ ÚČINKŮ POVĚTRNOSTNÍCH A KLIMATICKÝCH EXTRÉMŮ

ZMÍRŇOVÁNÍ ÚČINKŮ POVĚTRNOSTNÍCH A KLIMATICKÝCH EXTRÉMŮ

(Zkrácená verze poselství generálního tajemníka SMO G. O. P. Obasiho k Světovému meteorologickému dnu)

Světovým meteorologickým dnem si připomínáme Úmluvu o Světové meteorologické organizaci, která vstoupila v platnost dne 23. března 1950. Tento den SMO každoročně slaví a přitom se zaměřuje na některé téma aktuálního zájmu. Tématem Světového meteorologického dne roku 2002 je Zmírňování účinků povětrnostních a klimatických extrémů. Bylo zvoleno jako uznání významného příspěvku národních meteorologických a hydrologických služeb (NMHS) a SMO k trvale udržitelnému rozvoji pomocí příprav na extrémní povětrnostní, klimatické a hydrologické jevy a zamezení nebo zmírnění jejich neblahých důsledků.

Další motivací této volby je také skutečnost, že v roce 2002 se v Johannesburgu v Jižní Africe uskuteční Světový summit o trvale udržitelném rozvoji. Summit se bude zabývat posouzením realizace Agendy 21 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED), konané v roce 1992 v brazilském Riu de Janeiro. Vezme též v úvahu Deklaraci vydanou Summitem tisíciletí OSN a průběžné aktivity při zmírňování důsledků katastrof, včetně činností v rámci Mezinárodní strategie omezení následků přírodních katastrof (ISDR), což je zastřešující iniciativa OSN zaměřená na omezení katastrof, kde SMO vede Pracovní skupinu klimatu a přírodních katastrof.

Volba tématu odpovídá době, neboť stále se opakující události spojené s počasím, podnebím a vodou postihují lidstvo a odhalují jeho zranitelnost. Tornáda a krupobití představují rozsahem nevelké povětrnostní systémy, jež sice trvají jenom několik minut a působí v rozsahu několika set metrů, ale přesto jsou velmi destruktivní. Bouřlivé větry, vzduté hladiny moří a záplavy jsou doprovodné jevy bouřkových systémů působících v rozsahu stovek kilometrů, v trvání od několika hodin do několika dní. Klimatické anomálie, například ty, jež způsobují sucho, trvají celá roční období i déle. Zavedená společenství si sice vybudovala vlastní infrastrukturu a prosperují v rámci celkového průběhu místního klimatu, jemuž se přizpůsobila, přesto mohou mimořádné jevy vymykající se jeho obvyklému rámci způsobit katastrofální ekologické, hospodářské a sociální důsledky.

Podle odhadů si přírodní katastrofy každoročně vyžádají téměř 250 tisíc obětí na životech a náklady ve výši 50 až 100 miliard dolarů. Ze statistik vyplývá rostoucí počet těchto nebezpečí, včetně sucha, záplav a větrných smrští. Největší počet lidí byl postižen záplavami, zatímco největší počet úmrtí způsobilo sucho a hlad.

K posouzení krátkodobé a dlouhodobé zranitelnosti a citlivosti různých společenství na povětrnostní a klimatická nebezpečí i k zajištění odpovídající připravenosti je zapotřebí dlouhodobých řad klimatických údajů a souvisejících oborových informací. Z hlediska účinné přípravy a prevence nám zkušeností ukazují, že jedním z nejefektivnějších opatření ke snížení škod je fungující systém včasného varování.

Každý plán zmírňování katastrof by měl vzít v úvahu široké spektrum povětrnostních, klimatických a hydrologických jevů, které by daný region mohly postihnout. Intenzivní bouřky s doprovodnými jevy, jako jsou např. tornáda, blesky, kru¬ pobití, silné větry, prašné a písečné bouře, vodní smrště a průtrže mračen, možná netrvají dlouho, jejich průběh je však o to prudší. Celosvětové ztráty v zemědělství činí každoročně asi 200 milionů dolarů. Během typického roku zabije blesk v USA více lidí než hurikány, tornáda a zimní bouře dohromady.

Mezi další jevy a s nimi spojené události způsobující ztráty na životech a škody na majetku patří cyklony v tropických a středních zeměpisných šířkách, monzuny, vlny veder a mrazů, blizardy a El Niňo. Dlouhodobě bude trvale udržitelný rozvoj z velké míry určován predikovanými klimatickými změnami a jejich vlivem na stoupající hladiny moří, zemědělství, vodní zdroje a související přírodní katastrofy.

Programy a činnost SMO, zejména v rámci Světové služby počasí, zajišťují komplexní program pozemních a dálkových pozorování, jakož i svobodnou a neomezenou výměnu dat a odvozených produktů nezbytných k předpovědím a ke včasnému varování o mimořádných povětrnostních podmínkách, předpovědím záplav a monitorování klimatického systému. Páteří monitorovacího systému je asi 10 tisíc pozemních stanic, tisíc aerologických radiosondážních stanic, několik stovek radiolokátorů, více než 300 leteckých systémů pro vysílání a přenos meteorologických dat zajišťujících více než 75 tisíc pozorování denně, přes 7 tisíc dobrovolných pozorovacích plavidel, šest kvazipolárních a čtyři geostacionární družice, globální síť vodoměrných stanic a skoro 250 globálních a regionálních stanic programu Globální sledování atmosféry, které sledují chemické složení ovzduší (skleníkové plyny, ozon, znečišťující látky atd.). Je plánováno další využití příslušných údajů z environmentálních družic monitorujících nebezpečné povětrnostní jevy. SMO zajišťuje každému státu každodenní přístup k těmto údajům a informacím, zejména na podporu bezpečnosti života a majetku.

Sběr a vzájemná výměna včasných a spolehlivých pozorovaných hodnot a zpracovaných informací, včetně předpovědi počasí a varování, mezi NHMS je zajištěna pomocí globálního telekomunikačního systému SMO, jenž spočívá v účelové vysokorychlostní telekomunikační síti. SMO také koordinuje společné úsilí při zpracování těchto dat pro společné využití a v rámci pomoci rozvojovým zemím při získávání a lepším využití progresivních produktů z rozvinutých středisek na celém světě. V této souvislosti poskytuje 25 regionálních specializovaných meteorologických středisek předpovědi počasí a zpracovává regionálně zaměřené produkty, včetně poradenství o jevech, jako jsou např. tropické cyklony, sucha, záplavy, lesní požáry, chemické a jaderné odpady náhodou uvolněné do ovzduší, sopečný popel a další znečišťující látky. V rámci řady programů SMO, včetně světového programu výzkumu počasí, se předpověď těchto jevů dále zkvalitňuje.

Za účelem dlouhodobé připravenosti a preventivních opatření byly vyvinuty klimatické modely vycházející z globálních souborů údajů, s cílem pochopit a předpovídat variabilitu klimatu a jeho změny. Klimatické předpovědní modely by postupně měly poskytnout včasné varování o významných klimatických jevech důležitých pro analýzu dlouhodobé zranitelnosti, posouzení nebezpečí, připravenost a možnou prevenci.

Soubory klimatických údajů kromě své užitečnosti v klimatických předpovědích jsou také zásadního významu v příbuzných společensko-hospodářských a ekologických aplikacích, i z hlediska včasného varování a posouzení nebezpečí. SMO proto koordinuje projekt transferu technologií, v jehož rámci bylo přes 130 rozvojových zemí vybaveno počítači a programovým vybavením pro klimatologickou databázi CLICOM a CLIDATA s aktivní účastí České republiky.

V rámci celosvětového úsilí zaměřeného na zmírňování katastrof SMO úzce spolupracuje s dalšími organizacemi OSN i s regionálními a mezinárodními organizacemi např. ve zdravotnictví, zemědělství a lesnictví, vodohospodářství apod. Z hlediska dlouhodobé strategie zapůsobil Mezivládní panel pro klimatickou změnu, působící v rámci SMO/UNEP, jako katalyzátor a stimulátor mezioborových studií, které identifikovaly možné důsledky extrémních klimatických změn přes hranice jednotlivých odvětví.

Na národní úrovni poskytují NHMS informace a služby týkající se počasí, podnebí a vod. Působí také jako celostátní střediska mezivládní spolupráce a koordinace v těchto oblastech, jimž SMO za podpory svých 185 členů poskytuje celkový operativní rámec. Propojení národních, regionálních a globálních informací a produktů je nezbytné ke včasnému varování o mimořádných povětrnostních situacích a klimatických změnách. SMO se také snaží zajistit rozvoj a další zlepšení možností všech NHMS.

Úspěch úsilí vynakládaného na mezinárodní, regionální a národní úrovni při zmírňování katastrof také spočívá v

  • posílení základních institucionálních a právních podmínek místních organizací zaměřených na zajištění připravenosti na katastrofy, včetně nevládních organizací, uvnitř politického rámce státních a místních orgánů,
  • sjednocení místních struktur připravenosti na katastrofy s národními a regionálními aktivitami i se sousedními zeměmi v případě přeshraničního nebezpečí a s mezinárodními strukturami organizací jako SMO,
  • zajištění výuky a integračních aspektů zmírňování katastrof ve výchovně-vzdělávacích institucích a v různých oblastech připravenosti na katastrofy pro odborníky a specialisty působící na místní a národní úrovni,
  • iniciativě při svépomocných činnostech.

Programy a činnost SMO se zaměřují na překonání stávajících rozdílů mezi úrovní příslušných služeb poskytovaných rozvinutými zeměmi a jejich úrovní v rozvojových zemích. Tato nerovnost je předmětem vážných obav všech členů, vzhledem k velké míře vzájemné závislosti nezbytné ke zmírňování důsledků katastrof. Je nezbytné, aby vlády svým NHMS poskytovaly vhodnou podporu a služby v oblasti základní celostátní meteorologické a hydrologické infrastruktury, zejména s ohledem na snižování citlivosti na extrémní jevy.

Zdeněk Horký, MZ 2002/1, ročník 55, str. 21-22