You are here

Domů › Světový meteorologický den (23. březen)

Světový meteorologický den 1995

Ne, 2016/01/31 - 19:20 — plipina

Meteorologické informace pro veřejnost

Výtah z dopisu generálního sekretáře WMO prof. Godwina O. P. Obasiho k Světovému meteorologickému dni 1995

K nejdůležitějším povinnostem všech národních meteorologických a hydrologických služeb patří zajišťování předpovědi počasí, výstrah a souvisejících informací, s cílem zajistit ochranu životů a majetku a přispět význačným způsobem k hospodářskému a společenskému rozvoji národů. NMHS se soustřeďují hlavně na to, jak aplikovat meteorologii, operativní hydrologii a souvztažné technologie k dosažení těchto cílů. Je tedy nezbytné, aby veřejnost viděla, že prostředky, které jsou svěřeny těmto službám, jsou využívány k zajištění co nejefektivnějších služeb pro veřejnost. Z tohoto důvodu XI. Světový meteorologický kongres schválil „Program povětrnostních služeb pro veřejnost“ (Public Weather Services Programme) jako součást vědeckých a technických programů SMO (WMO). Tento program byl ustanoven k zajištění včasných a přesných předpovědí a k jejich účinnému využití. Úkolem tohoto programu je pomoci členským zemím zlepšit povětrnostní služby pro veřejnost a poskytnout směrnice pro jejich nejlepší využití.

Tyto služby zajišťují bezpečnost a blaho společnosti, a to jak přímo, tak i nepřímo. Zajištění relevantních a spolehlivých povětrnostních služeb a jejich systematická aplikace přispívají významným způsobem k bezpečnosti lidského života. V této spojitosti bych rád uvedl pár příkladů, které ilustrují důležitou roli tisíců meteorologů a hydrologů na celém světě ve službách veřejnosti.

Během posledních tří desetiletí se pronikavě zvýšily ekonomické ztráty způsobené přírodními pohromami (týká se to zejména tropických cyklonů). Celkové ztráty vzrostly z částky 3 až 4 miliard dolarů za rok v šedesátých letech až k hodnotě 25–35 miliard dolarů za rok počátkem devadesátých let. Avšak během té samé doby byly ztráty na životech v zemích s dobrým výstražným systémem menší. Klíčovým faktorem k dosažení úspěchu se stávají spolehlivé předpověď nebezpečných jevů a zlepšení výstražných systémů. V Bangladéši si tropický cyklon počátkem roku 1994 vyžádal asi 200 životů, v porovnání s více než 130 000 během podobného cyklonu v roce 1991 a 300 000 v roce 1970. v srpnu 1992 postihl jižní Floridu a časti Louisiany v USA hurikán Andrew. Škody na majetku byly odhadnuty asi na 25 miliard dolarů, ale ztráty na životech činily pouze 23 osob.

Další nebezpečí tvoří povodně, obzvláště ničivé, když jsou způsobené tropickými cyklony. Mohou mít stejně pustošivé dopady, jsou-li spojené s monzunovou cirkulací a mimotropickými tlakovými nížemi. Největší pohromy byly způsobeny řekami a přehradami, které vystoupily z břehů. Nejznámějším příkladem je řeka Jang-c'-tiang v Číně, kde se během 15 let (1851–1866) utopily miliony lidí. V letech 1980–1985 bylo na světě zaznamenáno více než 160 velkých povodní, při kterých zahynulo nebo bylo zraněno více než 120 000 lidí a které způsobily ztráty v hodnotě 22 miliard dolarů. V poslední době byly katastrofické povodně zaznamenány v mnoha částech světa. Škody způsobené v roce 1993 zátopami Mississippi v USA byly odhadnuty na více než 10 miliard dolarů. V letech 1993 a 1994 postihly povodně různé části Afriky, Asie a Evropy.

Významný pokrok byl učiněn v předpovídání drah tornád, které představují jeden z nejničivějších nebezpečných meteorologických jevů. Tyto jevy mohou způsobit velkou pohromu ničící prakticky vše, co jim stojí v cestě.

NMHS také významně přispívají na národní a regionální úrovni k vyvíjení strategií a vydávání včasných výstrah před hrozícím suchem. Centra monitorující sucho na africkém kontinentu (Nairobi a Harare) byla schopná poskytnout ve spolupráci s NMHS velice dobré informace o nebezpečném suchu, které mělo postihnout východní a jižní části kontinentu v letech 1991–1993.

Úloha meteorologů v souvislosti s přírodními pohromami, popsanými výše, je dvojí: předpovědět co nejpřesněji místo a sílu takového jevu a poskytnout včasnou a užitečnou výstrahu a dále pomáhat při přípravě plánů na zmírnění následků katastrofy a na přípravu na pohromu prostřednictvím opatření příslušných úřadů.

Ostatní oblasti, kde NMHS pomáhají občanům při rozhodování týkajícím se běžného denního života, zahrnují zemědělství, vodní zdroje, energii, ochranu životního prostředí, strojírenství a stavebnictví, lidské zdraví, monitoring znečištění vzduchu a vody, turistiku, rekreaci a dopravu. Všechny druhy dopravy jsou citlivé na počasí: nejen letecká a lodní, ale také silniční a železniční doprava. Prudké deště, led, sníh, mlha a záplavy často činí pozemní dopravu nebezpečnou. K minimalizaci následků těchto ničivých povětrnostních situací jsou právě služby pro veřejnost nepostradatelné. Poskytované předpovědní služby však budou účinné jedině tehdy, když jim veřejnost bude schopna porozumět a bude vědět, jak je co nejlépe využít. Proto je značná pozornost věnována činnostem posilujícím vzdělávání veřejnosti a komunikaci s veřejností.

Pro zajištění kvalitních povětrnostních služeb pro veřejnost je velice důležitá prezentace a distribuce informací o počasí uživatelům. V tomto ohledu je potřeba zlepšit odbornost těch, kdo jsou zodpovědní za poskytování těchto služeb veřejnosti. Meteorologové, kteří prezentují informace v televizi a rozhlase, musí být vyškoleni tak aby služby, které poskytují uživatelům, byly dobře pochopitelné a měly pro veřejnost cenu. Z tohoto důvodu SMO (WMO) poskytuje svým členům relevantní informace a příručky praktik a metodických návodů pro co nejlepší využití dostupných technologií a komunikačních technik.

Letošní oslavy Světového meteorologického dne dávají příležitost demonstrovat vládám a veřejnosti cenu služeb poskytovaných meteorology a hydrology při ochraně životů a majetku a podporování trvale udržitelného rozvoje. Tito věci oddaní profesionálové pracují vytrvale a obětavě po celém světě, aby stále vylepšovali jak služby veřejnosti, tak i cenné příspěvky k trvale udržitelnému rozvoji.

(oficiální překlad)

 

SVĚTOVÝ METEOROLOGICKÝ DEN 1995 - SVĚTOVÝ DEN VODY 1995

Nabytí účinnosti Úmluvy o Světové meteorologické orga­nizaci 23. března 1950 se stalo historickou událostí pro mete­orology na celém světě, poněvadž tímto aktem byla přeměně­na dřívější Mezinárodní meteorologická organizace, existují­cí již od roku 1873, na Světovou meteorologickou organizaci. Od roku 1961 je 23. březen Světovým meteorologickým dnem.

Výkonná rada SMO již tradičně každoročně vybírá téma pro oslavu Světového meteorologického dne. Pro rok 1995 zvolila téma „Meteorologické a hydrologické informace pro veřejnost". Důvodem pro tuto volbu je význam, který SMO přikládá poskytování uvedených služeb, zaměřených zejména na zvýšení bezpečnosti životů a majetku lidí a na další pro­spěch občanů v souvislosti s atmosférickým prostředím a hydrosférou.

Valné shromáždění OSN přijalo na svém 47. zasedání v roce 1992 rezoluci, jíž stanovilo 22. březen Světovým dnem vody. Pro jeho oslavu v roce 1995 bylo zvoleno téma „Ženy a voda". Toto téma má připomenout nezastupitelnou úlohu žen při spotřebě vody v domácnostech a posílit současný nea­dekvátní vliv této sociální skupiny na plánování a řízení spo­třeby vody v místním nebo regionálním měřítku.

Na letošní rok připadá další významné výročí, a to 50. výročí vzniku Organizace spojených národů, která je zastře­šujícím orgánem řady odborných mezinárodních organizací, mezi něž patří i SMO.

OSN v uplynulých letech podstatně ovlivnila svými akti­vitami zaměření SMO zejména ve třech oblastech. První z nich je ochrana přírodního prostředí, kde úsilí Spojených národů vyvrcholilo uspořádáním konference OSN o prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992. Při této konferenci byly uzavřeny rámcové úmluvy o klimatické změně a biodiverzitě a přijata Agenda 21 (rozumí se 21. století), která konkretizu­je náplň trvale udržitelného rozvoje při respektování zásad ochrany prostředí na celé Zemi.

Druhou oblastí jsou aktivity směřující k ochraně ozonové vrstvy, které vyústily do mezinárodní úmluvy známé pod názvem Montrealský protokol a do následných úmluv, jejichž cílem je stanovení a sledování kritérii pro omezování atmo­sférických emisí látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Třetí oblastí je program omezování následků přírodních i antropogenně podmíněných environmentálních katastrof. Včasné varování před nimi může přinést obrovské úspory na majetku nebo i podstatně omezit ztráty na lidských životech. Česká republika se aktivně podílí na všech třech uvedených oblastech.

Starší část populace si jistě vzpomene na doby, kdy před­povědi počasí patřily mezi informace, které veřejnost brala s rezervou pro jejich malou spolehlivost. Meteorologové pat­řili mezi odborníky, kteří nebudili stejnou důvěru jako např. astronomové, geofyzici nebo zástupci jiných exaktních věd. Tento fakt byl podmíněn závažnou okolností specifickou pro naše obory. Oblasti životního prostředí, kterými se meteoro­logie a operativní hydrologie zabývají, se tak úzce dotýkají každého jedince, že jakákoliv chyba nebo nepřesnost neujde kontrole veřejnosti. Odborná práce v těchto oborech je proto silně stimulující.

Dnes je situace v porovnání s obdobím před zhruba dva­ceti lety výrazně odlišná. Meteorologické družice, radary, výkonné počítače a rychlé telekomunikační systémy nejen přetvořily pozorování a předpověď počasí na progresivní věd­ní disciplínu, ale současně prakticky odstranily nedůvěru veřejnosti v jejich spolehlivost. Chyby, které se dnes vysky­tují v předpovědích počasí, jsou skutečně jen ojedinělé.

Nebezpečné jevy v přírodním prostředí, jakými jsou např. hurikány, povodně, lijáky nebo sucha, mohou vážně ohrozit výsledky lidské práce na libovolném místě Země. Proto rychlé předávání informací o těchto jevech může lidem ušet­řit mnoho nepříjemností i peněz.

Včasné varování před uvedenými nebezpečnými jevy pat­ří k hlavním úkolům hydrometeorologických služeb na celém světě včetně České republiky. Tato činnost se opírá o pozoro­vání konaná ve 178 zemích na zhruba 20 tisících pozorova­cích stanicích na pevnině, moři, ve volné atmosféře i v kos­mickém prostoru. Zprávy přenáší telekomunikační síť do 31 regionálních a 170 národních center, aby zde sloužily jako podklady pro povětrnostní analýzy a předpovědi.

V tropických oblastech, kde se pravidelně vyskytují huri­kány, je varování před nimi neocenitelnou službou, která pro­kazatelně snižuje ztráty na lidských životech i na majetku.

Ne všichni si však uvědomují, že také ve stavebnictví, dopravě, zemědělství, lesnictví a dalších sektorech jsou spo­lehlivé meteorologické a hydrologické služby výrazně pří­nosné. Jim Bruče, předseda kanadského národního klimatic­kého programu, tvrdí: „Jsem přesvědčen, že vlády většiny zemí si neuvědomují, jak významnou část informační infra­struktury, nezbytné pro zajištění rozvoje i výkonné ekonomi­ky, tyto služby představují."

Z 80 studií ekonomických přínosů meteorologických a hydrologických služeb zpracovaných v různých zemích v roce 1994 bylo odhadnuto, že vložený náklad do těchto slu­žeb vedl k patnáctinásobnému efektu v zemědělském sektoru. Přehled provedený ve Velké Británii uvádí, že předpovědi počasí vedou v zemi k roční úspoře jedné miliardy liber. Studie v USA zjistila v letecké dopravě roční úsporu ve výši půl miliardy dolarů v důsledku využití meteorologických slu­žeb. Čína odhadla efekt své meteorologické služby na sedmnáctinásobek vložených nákladů.

Značný význam má rovněž dlouhodobý výzkum strato­sféry k odhadu nárůstu teploty Země. Mnoho vědců varuje, že nárůst emisí oxidu uhličitého a dalších tzv. skleníkových ply­nů do atmosféry povede v následujících desetiletích a stole­tích k ničivým důsledkům pro lidstvo, faunu i floru.

Bohužel výzvy vědců a ekologů k přijetí rázných opatře­ni k zastavení růstu zemské teploty zatím narážejí na politic­ké překážky.

Ochrana ozonové vrstvy, chránící zemský povrch před škodlivým ultrafialovým zářením, usměrňovaná v mnoha zemích přijatým Montrealským protokolem, je pozitivní výjimkou v ochraně přírodního prostředí. V posledních letech pozorujeme však i nadále zmenšování tloušťky ozonové vrst­vy nad mnoha hustě zalidněnými oblastmi, přestože emise látek narušujících ozonovou vrstvu v globálním rozsahu již klesá. Pokud by byl Montrealský protokol přesně dodržen, lze očekávat nejvyšší hodnoty poklesu tloušťky ozonové vrstvy počátkem příštího století a návrat do původního stavu až ko­lem poloviny 21. století. S tak velkou setrvačností bude probí­hat proces regenerace ozonové vrstvy.

Technický pokrok v meteorologii a hydrologii by měl vyústit již na počátku příštího století v uskutečnění vize Světové meteorologické organizace o „počasí bez překvape­ní". Dm by měla být dána uživatelům vydávaných informací záruka, že nikdo z nich nebude zaskočen nepříznivým poča­sím a každý bude mít čas na to, aby učinil vše potřebné k pře­dejití ztrát na životech i k omezení rizika poškození lidského zdraví nebo majetku v důsledku nepříznivých meteorologic­kých a hydrologických podmínek.

Česká meteorologická služba se k této vizi hlásí. Prak­tickým krokem je její účast při výstavbě mezinárodního pro­gnózního centra ve Vídni, které bude zpracovávat předpovědi pro tzv. omezené oblasti, jejichž přesnost pro malé územní celky se proti současnému stavu zvýší. V tomto postupu lze spatřovat pokrok předpovědní činnosti pro veřejnost v nej­bližších letech.

O významu vody jako základní složky existence života na Zemi není třeba přesvědčovat. Nejnovější statistiky ukazují, že spotřeba vody na hlavu a den se na různých místech Země pohybuje v neuvěřitelně velkém rozpětí - od 10 do 600 litrů. Snaha zvýšit nízkou spotřebu jako důsledek růstu životní úrovně především v rozvojových zemích může podle odbor­ných odhadů vyvolat celosvětový nedostatek pitné vody již na konci tohoto století. Tento stav může být důsledkem trvalého poklesu celkových využitelných zásob pitné vody, k němuž dochází již od padesátých let.

Z tohoto důvodu má cílevědomé hospodaření s vodou klí­čový význam. Svěřit na tomto úseku větší pravomoce ženám, není špatná myšlenka. Jejich přístupy k hospodaření s vodou s ohledem na funkce v domácnosti a při výchově dětí by moh­ly být obecně racionálnější než přístupy mužů.

Politické změny, k nimž v uplynulých letech došlo, mají bezprostřední odraz i v našich oborech. Některé dříve posky­tované služby zanikly. Např. agrometeorologické informace pro zemědělskou velkovýrobu ztratily své odběratele: Naopak sílí požadavky na regionalizaci a větší detailizaci našich před­povědí a informací, pro něž nemáme ve všech případech k dis­pozici potřebné podklady.

Princip komercializace meteorologických a hydrologic­kých služeb, který se dnes uplatňuje i v zemích s ekonomika­mi transformujícími se na tržní hospodářství, vede ke zvýše­ní požadavků na specializaci služeb pro uživatele z různých sektorů, jako např. ze zemědělství, lesního hospodářství, dopravy, atd., ovšem za předpokladu, že příjemci informací nám budou ochotni uhradit náklady spojené s poskytnutím požadované speciální služby. Komercializace vyvolává v infrastruktuře našich oborů závažné změny dřívějších postu­pů i přístupů a ani styk s našimi odběrateli neprobíhá bez pro­blémů.

Při zprostředkování a šíření hydrologických a meteorolo­gických informací veřejnosti sehrávají sdělovací prostředky stěžejní úlohu, bez níž by se funkce naší služby stala proble­matickou. Předpokládáme, že dosavadní dobrá spolupráce potrvá a bude se i dále rozvíjet.

Tato informace byla zpracována pro tiskovou konferenci ČHMÚ, která se uskutečnila 22. 3. 1995.

Bořivoj Sobíšek, MZ 1995/3, ročník 48, str. 94-95

Běží na Drupalu