SMD 1992

Při postupu „business as usually" by požadavky na energii do roku 2020 vzrostly o tři čtvrtiny a odchod od fosilních paliv není záležitostí několika let. Cestou přísně úsporného hospodaření s energií snad bude možno dosáhnout, aby kolem roku 2020 byla světová spotřeba energie jen na dnešní úrovni. V rozvojových zemích však nutně vzroste, v prů­myslových zemích proto musí klesnout Možné to je, dnešní růst národního důchodu v nejvyspělejších zemích se ode­hrává při stagnaci spotřeby. Stejně ale ani při přísně úspor­ném hospodaření nedosáhneme potřebného snížení emisí CO₂.

Nutný je přechod ke strategii plného využití obnovi­telných zdrojů energie, ani to však nestačí. Zákonitě tedy časem přejdeme od dnešní ekonomicky motivované mini­malizace spotřeby na konečný výrobek - což konkrétně u nás znamená nemalé rezervy - k ekologicky motivované mini­malizaci spotřeby energie na jeden lidský život". Změna to v době, kdy u nás mnozí lidé touží po bohaté konzumní společnosti, jistě nepříliš vítaná.

KDE MŮŽE POMOCI METEOROLOGIE A KLIMATO­LOGIE

Jsou to dva druhy otázek; můžeme pomoci při ochraně přírodního prostředí a přispět k trvale udržitelnému rozvoji ekonomiky. V prvém případě jde o vědecká měření a po­zorování, o informace o ovzduší a o studium a pochopení atmosférických dějů. Podíl meteorologů v monitoringu kva­lity ovzduší a monitoringu atmosférických dějů a klimatu v národním i mezinárodním měřítku je čtenářům dobře znám ze stránek MZ. Neměli bychom zapomínat na účast v komplexněji chápaných systémech monitoringu, kde ovzduší představuje vstupy nebo významné a často limitu­jící podmínky jevů a dějů v jiných složkách prostředí (mo­nitoring vody, lesů, biomonitoring atp.).

Ve druhém případě - přispět k udržitelnému ekono­mickému rozvoji, se poznatky meteorologů významně uplat­ní v hospodaření s vodními zdroji, v zemědělství, lesnictví, výrobě a spotřebě energie i v omezování přírodních ka­tastrof. Možnosti jsou nemalé, jen operativní informace me­teorologů pro zemědělství vedle růstu produkce mohou nejméně o 20 % snížit ztráty vlivem nepřímě počasí či cho­robami rostlin. Také výhledové možnosti netradičních zdrojů energie jsou slibné, i když jejich podíl je dnes relativně malý: ve Švédsku např. pro vytápění moderního rodinného domku spotřebují na 1 m plochy asi osmkrát méně energie, než je běžný průměr v sídlišti. Motivace je tedy nesporná.

NÁVRHY SMO PRO CHARTU ZEMĚ A AGENDU 21

Na konferenci UNCED v Brazílii by měly být posouzeny dva významné dokumenty, Charta Země (jistý kodex práva na životní prostředí) a Agenda 21 (co by mělo platit v XXI. století). SMO předložila k oběma dokumentům návrhy, které jsou významné z hlediska meteorologických služeb a které svým způsobem orientují i žádoucí aktivity členů SMO. Je­jich výčet uvádím heslovitě, vlastně jen názvem a nezbytný­mi vysvětlivkami.

ZÁSADY PRO CHARTU ZEMĚ

1. Zajištění kvality globálního společného vlastnictví atmosféry a oceánů. (Všichni lidé musí mít právo na zaručenou kvalitu „globálních společných složek" ži­votního prostředí včetně atmosféry a oceánů a mít právo přístupu k ověřeným informacím o stavu těchto zdrojů a jejich změnách prostřednictvím adekvátního monito­ringu a návazných studií.)
2. Zajištění života a majetku před přírodními pohromami. (Všichni lidé musí mít právo na přiměřenou úroveň ochra­ny života a majetku před přírodními pohromami a jiným ohrožením jejich bezpečnosti a proto musí mít právo na včasné varování před pohromami a na využití pří­slušných informačních systémů.)
3. Zajištění přístupu k potřebným zdrojům vody. (Všichni lidé musí mít právo přístupu k potřebným zdrojům sladké vody, v dostatečném množství i kvalitě, zajištěného trva­le udržitelným řízením těchto zdrojů, založeným na vě­rohodných informacích získávaných ze soustavného po­zorování a hodnocení jak na národní, tak i na meziná­rodní úrovni.)
4. Zajištění potravy. (Všichni lidé musí mít právo na za­jištění přiměřené potravy cestou trvale udržitelného řízení zemědělství, lesnictví, rybolovu, využití půdy a s nimi spojených odvětví. Trvale udržitelné řízení bude spočívat v účinných varovných a informačních systémech, vhodných službách a v uchování biologické diversity.)

NÁVRHY PRO AGENDU 21:

• Svobodná a neomezená výměna dat a informací o život­ním prostředí.
• Posílení národních institucí. (Státy by měly podporovat národní atmosférické, hydrologické, oceánografické a geo­fyzikální instituce tak, aby byly schopny realizovat pří­slušná pozorování v národním měřítku i přispívat k mě­ření v měřítku globálním.)
• Rozvoj systémů včasného varování, týkajících se změn životního prostředí.
• Poznání přírodního prostředí v celé jeho šíři. (Státy a pří­slušné instituce by měly cestou systematického pozorování a výzkumných programů poznávat komplexní vztahy mezi složkami životního prostředí včetně cyklů vody, energie a různých látek.)
• Prioritní oblasti výzkumu. (Prioritu by měl mít výzkum chování a reakcí složek přírodního prostředí vlivem lidské činnosti.)
• Posílení mezinárodních aktivit v pozorování a výzkumu.
• Partnerství institucí životního prostředí a rozvoje. (V pod­statě jde o rovnocenné partnerství na rozdíl od dnešní nad­řazenosti institucí čistě ekonomického rozvoje.)

Návrhy jsou zajímavé z mnoha hledisek, třeba i z hle­diska pokračující komercionalizace a obav některých za­svěcených odborníků z jejího negativního vlivu třeba i na funkci Světové meteorologické organizace.

Snad jen dva závěry bychom si v meteorologické obci měli znovu uvědomit:

1. Měli bychom se aktivně podílet na úkolech, které mete­orologii přísluší při zajišťování trvale udržitelného rozvoje
2. Měli bychom být připraveni - protože profesně musíme vědět, oč jde - na výzvu nejmladší generace a odepřít si leccos z vymožeností civilizace, i když na to budeme mít. S takovou naléhavou výzvou se na nás brzo obrátí - změna v přístupu je pro ni vskutku životně důležitá.

Bedřich Böhm, MZ 1992/2, ročník 45, str. 33-34