SMD 1997

POČASÍ A VODA VE MĚSTECH

(Světový meteorologický den 1997)

Jako každý rok vyhlásila SMO na 23. března téma pro Světový meteorologický den. Pro letošní rok bylo vybráno heslo Počasí a voda ve městech, které navazuje na 2. konferenci Spojených národů zaměřenou na problematiku lidského osídlení (Habitat II), která se konala v červnu 1996 v Turecku.

Jde o téma velmi aktuální, protože nárůst populace ve městech klade zvýšené nároky na životní prostředí a zmenšující se neobnovitelné zdroje na Zemi. Proces postupující urbanizace je ilustrován skutečností, že v roce 1950 z celkové populace 2,5 miliardy lidí žila jedna třetina ve městech, ale k roku 2000 to bude již polovina z 6,2 miliardy lidí. Předpokládá se, že k roku 2025 budou dvě třetiny obyvatel žít ve městech. Důsledky na životní prostředí měst byly právě tématem již zmíněné konference OSN v Turecku, která reflektovala tyto vývojové trendy a jako priority stanovila:

• přírodní katastrofy,
• znečišťování ovzduší,
• klimatická změna.

Přírodní katastrofy, představující nejvážnější ohrožení pro města (zemětřesení, tropické cyklony, záplavy, sucha, zamoření půdy apod.), mají za následek ztráty na životech a majetku a způsobují značné ekonomické škody. Statistiky ukazují, že extrémní meteorologické a hydrologické jevy způsobují asi 70 % přírodních pohrom. Města jsou zvláště zranitelná pro vysokou koncentraci obyvatelstva. Např. záplavy na řece Mississipi v roce 1993 způsobily škody vyšší než 10 miliard dolarů. (VČR představují škody způsobené povodněmi v průměru 500 milionů Kč ročně.)

V roce 1990 byl z rozhodnutí OSN zahájen program IDNDR (Mezinárodní dekáda pro omezování přírodních katastrof), který má za úkol snižovat dopady přírodních pohrom. Světová meteorologická organizace hraje klíčovou roli při realizaci této dekády, zejména prostřednictvím svých programů:

• Světová služba počasí,
• Výchovný a školicí program,
• Program technické spolupráce.

SMO klade důraz na přípravu opatření v případě živelních pohrom: zlepšení systémů monitorování a varování, odhad možných rizik, informace pro veřejnost, osvětová a výchovná činnost.

Vliv urbanizace má také vážné dopady na životní prostředí, včetně dostupnosti zdrojů sladké vody. Celkové požadavky na vodu se dramaticky změnily během posledního století (mezi roky 1900 až 1995 stoupl celosvětově odběr sladké vody šestkrát. Tento nárůst je více než dvakrát vyšší než růst populace za stejnou dobu. K tomuto nárůstu přispívají i závlahy, průmyslový růst a zvyšující se spotřeba vody na osobu pro domácí a sanitární účely.

Je třeba se také zmínit, že 16 % populace má omezený přístup ke zdrojům pitné vody a v rozvojových zemích je to až 48 %. V narůstajících městských aglomeracích je stále obtížnější a dražší uspokojovat požadavky na vodu, kterou je často nutné dopravovat z velkých vzdáleností.

V místech, kde nedostatek vody způsobuje častá sucha, je nutné vyvinout příslušný monitoring. K tomu mohou přispět národní meteorologické a hydrologické služby zlepšováním výzkumu klimatu i předpovědní činností (extrémní události).

V místech, kde jsou omezené zdroje vody, je nutné zavést patřičná opatření, která zajistí sledování vodních zdrojů, včetně efektivního hospodaření s nimi. Dobrým příkladem je komplexní přístup řešení použitý pro povodí řeky Rýna.

Prostřednictvím programu Hydrologie a vodní zdroje SMO zajišťuje monitorování, ohodnocování a hospodaření s vodními zdroji. Důležitou roli sehrává Světový hydrologický pozorovací systém (WHYCOS). Ten se vyvíjí za účelem zlepšení našich vědomostí o světových vodních zdrojích s cílem identifikace jejich dostupnosti a zjištění budoucích potřeb, včetně patřičných řešení.

I městská infrastruktura výrazně ovlivňuje život obyvatel: počasí ve městech může být zcela odlišné od okolní krajiny. Pro toto lokální klima se ustálil název „městské tepelné ostrovy“. Je charakteristické změnami větru, teploty vzduchu, vlhkosti, atmosférických srážek i slunečního svitu, které působí společně se znečišťujícími látkami v atmosféře, jakými jsou zvýšená úroveň troposférického ozonu a chemické plyny produkované dopravou i průmyslem. Tyto faktory, stejně jako zvýšený tepelný stres a další vlivy, ohrožují zdraví obyvatel.

V kontextu se svými činnostmi, týkajícími se životního prostředí ve městech, SMO klade důraz na rozvoj a realizaci programu TRUCE (Tropical Urban Climate Experiment).

Jedním z dalších aspektů, který se týká i venkovské krajiny, je problém lokálního znečišťování a okyselování. Městské oblasti jsou hlavními zdroji různých typů emisí, jako oxid uhličitý, uhelnatý, siřičitý, oxidy dusíku a aerosoly, jejichž vliv sahá daleko za hranice města. Různé typy polutantů způsobujících okyselování jsou přenášeny větrem z městských aglomerací a přispívají jak k suché, tak i mokré depozici. Ta negativně ovlivňuje zemědělskou a lesní produkci i vodní zdroje.

Intenzivní využívání energie ve městech přispívá významně k emisi skleníkových plynů do atmosféry. Mezivládní panel o klimatické změně varuje, že pokud nebudou přijata účinná opatření, dojde před koncem příštího století k zvýšení průměrné teploty o 1 až 3 °C a zvýšení hladiny moří o 15 až 95 cm. To by mělo vážné následky pro lidská sídla při pobřežích a v nižších zeměpisných šířkách (zemědělství, biodiverzita, eroze půdy, pronikání slané vody).

SMO sehrává vedoucí roli v mezinárodním úsilí o sledování a ochranu životního prostředí prostřednictvím svých vědeckých programů, jako jsou např. Světový klimatický program, Program výzkumu atmosféry a životního prostředí, Program Hydrologie a vodní zdroje. Prostřednictvím spolupráce s OSN a Národními meteorologickými a hydrologický- mi službami členských zemí SMO podporuje odpovídající konvence, jako jsou např. Rámcová konvence Spojených národů o klimatické změně, probíhající jednání o Mezinárodní konvenci pro boj s desertifikací a Vídeňská konvence o ochraně ozonové vrstvy.

Téma Světového meteorologického dne 1997 poskytuje každému možnost posoudit důležitost příspěvku SMO a národních meteorologických a hydrologických služeb k zachování trvale udržitelného rozvoje měst a ochraně životů a majetků jak ve městech, tak i venkovských oblastech. Při této příležitosti se SMO obrací s výzvou na partnerské organizace i politiky, aby si uvědomili a ocenili význam služeb poskytovaných národními meteorologickými a hydrologický- mi službami pro zajištění přežití měst na naší planetě

K výročí Světového meteorologického dne i Světového dne vody, pro který bylo zvoleno heslo Je na světě dost vody?, uspořádá i letos Český hydrometeorologický ústav v sobotu22. března Den otevřených dveří na všech svých profesionálních pracovištích kromě letecké meteorologické služby. (Zpracováno z materiálů SMO.)

Zdeněk Horký - Marta Peřinová, MZ 1997/1, ročník 50, str. 31-32