V roce 100. výročí moderních olympijských her zvolila Světová meteorologická organizace jako téma Světového meteorologického dne 1996 heslo Meteorologie ve službách sportu. V Českém hydrometeorologickém ústavu i ve Slovenském hydrometeorologickém ústavu proběhla řada akcí k tomuto dni. Přinášíme dva informativní články ze semináře pořádaného SHMÚ v Košicích a článek komentující Den otevřených dveří v ČHMÚ.
Redakce
METEOROLÓGIA A ŠPORT
Počasie zasahuje do všetkých oblastí Tudskej činnosti a priaznivo alebo nepriaznivo ju ovplyvňuje. Tohoročné ústředně heslo SMO upriamuje našu pozornosť právě na oblast' činnosti, ktorá sa v prevažnej miere odohráva vonku za priameho vplyvu počasia na šport. Všetky významné športové podujatia, ako sú olympiády, majstrovstvá světa, univerziády zimných a letných športov, futbalové majstrovstvá apod., začínajú právě u meteorológov. Meteorologická Statistika vymedzí najpriaznivejšie obdobie z hradiska počasia a až potom začíná ostatná organizačná práca. Máme z tejto oblasti aj vlastně a čo hlavně dobré skúsenosti. Pri organizovaní zimných majstrovstiev světa v klasických disciplínách v roku 1970 vo Vysokých Tatrách vyhodnotil doc. Milan Nedělka a Jozef Petrek Klimatické poměry Štrbského Plesa a Chopku z hradiska vhodnosti pre zimné športy. Vymedzili vtedy obdobie od 14. do 28. februára ako najvhodnejšie z hladiska teplotných, sněhových i veterných pomerov. To isté zimné obdobie bolo zvolené aj pri organizovaní Světověj zimnej univerziády v Tatrách v roku 1987. Ak sa ešte památáme, týždeň pred obidvoma podujatiami bol kritický nedostatek sněhu, ale statistika nezlyhala a tesne pred majstrovstvami světa i pred univerziádou napadlo dostatek sněhu, dokonca v roku 1970 bola z toho sněhová kalamita, ktorá poriadaterom vtedy poriadne zamotala hlavu. To sú příklady, kedy vlastná skúsenosť nás poučila, že meteorológia v niektorých prípadoch je pre šport užitečná, dokonca nevyhnutná.
Iné vačšie športové podujatia, ktoré sú viazané na určité termíny, napr. v tenise grandslamové turnaje, v minulosti naše spartakiády a pod., nemóžu si zvolit' obdobie najvačšej pravděpodobnosti priaznivého počasia, ale aj tak tu meteorológia hrá významnú a poprednú informačnú úlohu. Zase načriem do spomienok. Športové hry HMÚ sa poriadali obvykle v jarnom období. V roku 1980 ich poriadali Košice. Z hradiska organizácie, výběru miesta a podmienok ubytovania boli na najvyššej úrovni, počasie bolo však krajné nepriaznivé a niektoré športy sa ani nedokončili. Bola to irónia osudu, že hry HMÚ sa odohrávali za takých zlých poveternostných podmienok.
Vztah meteorológia a šport má však aj iné dimenzie. Přenesme sa od masovo organizovaných podujatí k individuálnym športom, ktoré sa odohrávajú vo vohiej přírodě. Naše horské oblasti, najma Tatranská, nám poskytujú k tomu dostatek námetov. Letná a zimná turistika, výkonné horolezectvo a skialpinizmus prinášajú nielen radostné zážitky vo voftiej přírodě, ale píšu aj stránky utrpení a zbytečných obětí. Zbytečných preto, lebo dnešná úroveň poznatkov o meteorologických procesoch a o nebezpečenstve z nich vyplývajúcich najma na horách je už na vysokej úrovni. Meteorologické predpovede počasia sú dnes každému přístupné cez širokú škálu masmédií a majů dostatočnú hlbku informácií a dostatečné časové rozpatie. A predsa každý rok dochádza v našich horách k desiatkam nehod, nešťastí a tragédií vyvolaných nerešpektovaním výstrah, podceněním nebezpečenstva a prehodnotením vlastných možností a sil.
Z evidencie Horskej služby vo Vysokých a Nízkých Tatrách som vybral údaje o úrazovosti a smrtelných prípadoch v týchto horských oblastiach za posledných 10 rokov.
Celkom je evidovaných 125 smrtelných úrazov vo Vysokých Tatrách v období 1986-1995a 901 smrtelných úrazov od začiatku evidencie do 31. 12. 1995.
Z tab. 1 vidieť, že vo Vysokých a Nízkých Tatrách dochádza zhodne v priemere ročně k 270 úrazom. Podier zimných a letných úrazov nemám vyčíslený, ale podia odhadu 4/5 úrazov sú v zimnom období pri pěstovaní zimných športov, najma v oblasti Nízkých Tatier.
Tab. 2 o příčinách nehod vo Vysokých Tatrách je len zo 6-ročného obdobia, kedy sa podrobnejšie začali zaznamenávat' příčiny nehod a úrazov.
Tabulka velmi výřečné ukazuje, že poveternostné podmienky a návazné na nich zradovatelý povrch a neopatrnosť a nedisciplinovanosť sú hlavnými příčinami úrazovosti a nešťastí v horách.
Tu nastupuje nielen informačná, ale aj výchovná činnost' meteorológie. Je potřebné neustále pripomínať a zdórazňovať v masmédiách aktuálně vyhlašované nebezpečenstva. Zvýšenie životného štandardu, dopravné možnosti do horských oblastí, ich rozrastajúca sa vybavenost, láka početných obyvatelův miest najma z nížinných oblastí do hór. Je však otázne, či tito příležitostní, ale dychtiví návštěvníci vysokohorského prostredia sú dostatečné vybavení vedomosťami o zvláštnostiach počasia v horách, či majů primeranú fyzickú zdatnost', dostatečné a správné vybavenie výstroja a či dokážu byť disciplinovaní, ale i kritickí k svojim fyzickým schopnostiam. Výkonní, organizovaní športovci, ako horolezci, skialpinisti i vysokohorskí turisti, mali by povinné absolvovat meteorologické školenia, alebo aspoň přednášky so zameraním na zvláštnosti počasia v horách. Třeba si uvědomit', že počasie na horách je iné ako na rovině. Obloha je modrejšia, slnkoje silnejšie,z hórdálej dovidíš, svetje krajší. Ale oblaky sú nižšie, vietor fúka silnejšie, teplota je chladnejšia a počasie nebezpečnejšie.
Ján Pribiš, MZ 1996/4, ročník 49, str. 118-119
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ČESKÉM HYDROMETEOROLOGICKÉM ÚSTAVU
(Světový meteorologický den a Světový den vody 1996)
V letošním roce si připomínáme 100. výročí moderních olympijských her. Na toto výročí tematicky navazuje i heslo Světového meteorologického dne (SMD) Meteorologie ve službách sportu. Protože počasí je důležitým faktorem zejména u sportů provozovaných ve venkovním prostředí, roste i role národních meteorologických a hydrologických služeb při poskytování informací potřebných pro zabezpečení velkých sportovních akcí i individuálních sportů a rekreačních aktivit. Pokrok ve vědě a technologii umožňuje poskytovat stále přesnější informace i prodloužení předpovědí na delší období. Světová meteorologická organizace prostřednictvím národních meteorologických a hydrologických služeb plánuje spolupráci s Mezinárodním olympijským výborem v oblasti sportů nenarušujících životní prostředí. V souladu se závěry Konference o životním prostředí a rozvoji přidal MOV životní prostředí ke sportu a kultuře jako „třetí rozměr" pro organizování olympijských her. Národní meteorologické a hydrologické služby by měly úzce spolupracovat s organizátory sportovních akcí na národní i regionální úrovni a přispívat k „zeleným hrám" prostřednictvím informací zaměřených na sportovce, organizátory a diváky.
Heslem letošního Světového dne vody byl zvolen slogan Voda pro žíznící města. Voda je nepopiratelně základní složka života a tvoří životní spojení k základním potřebám lidských bytostí pro přežití, kterými jsou: potrava, zdraví, přístřeší a osobní bezpečnost. Odhaduje se, že více než dvě třetiny světového obyvatelstva budou do roku 2025 obyvateli měst. Jedním z faktorů, které rozhodnou, zda se města mohou dále rozšiřovat, jsou zdroje sladké vody i celkové vodní zdroje nutné k fungování městských aglomerací. Řešení souvisících problémů vyžaduje dobrou znalost přírodního prostředí, ve kterém se vyvinula lidská sídliště a schopnost předpovídat budoucí stavy a proměnlivost tohoto prostředí.
K výročím Světového meteorologického dne a Světového dne vody uspořádal Český hydrometeorologický ústav v sobotu 23. března 1996 Den otevřených dveří na všech svých profesionálních pracovištích kromě letecké meteorologické služby.
Prostřednictvím České tiskové kanceláře a České tiskové agentury byly sdělovacím prostředkům zaslány překlady materiálů SMO i zpráva o konání Dne otevřených dveří. Většina sdělovacích prostředků také zprávu publikovala, značnou pozornost věnoval akci ČRo, regionální a komerční stanice i tisk.
Po zkušenostech z roku 1995 byl Den otevřených dveří lépe zabezpečen i po stránce organizační. K dispozici byly propagační materiály, obrázky, tištěná předpověď počasí, na mnohých pracovištích se návštěvníci seznámili přímo s provozními výstupy, atraktivní bylo vypouštění sondy na observatoři v Praze-Libuši. Proti předchozímu roku byla zpřístupněna historická stanice v Praze-Klementinu, zájem projevilo 150 návštěvníků. S velmi dobrou odezvou se setkalo promítání videopořadů v Praze-Komořanech i prodej knih.
Na pražských pracovištích se Dne otevřených dveří zúčastnilo okolo 1550 návštěvníků, na pobočkách kolem 600, na observatořích a profesionálních stanicích kolem 400.
Na základě přímé odezvy je možné vyslovit přesvědčení, že hodnocení účastníků bylo vesměs pozitivní. Zejména v regionálním tisku se objevila řada reportáží z pracovišť ústavu (observatoř Košetice, pobočka České Budějovice), Česká televize a stanice Premiéra odvysílaly reportáže z českobudějovické pobočky.
Ukázalo se, že možnost nahlédnutí do činnosti v oborech, které se dotýkají každodenního života většiny obyvatel, je velmi přitažlivá. Akce přispěla k propagaci meteorologie a hydrologie ve veřejnosti.
Zdeněk Horký, MZ 1996/4, ročník 49, str. 119-120