You are here

SMD 1996

V roce 100. výročí moderních olympijských her zvolila Světová meteorologická organizace jako téma Světového meteorologického dne 1996 heslo Meteorologie ve službách sportu. V Českém hydrometeorologickém ústavu i ve Slo­venském hydrometeorologickém ústavu proběhla řada akcí k tomuto dni. Přinášíme dva informativní články ze semináře pořádaného SHMÚ v Košicích a článek komentující Den otev­řených dveří v ČHMÚ.

Redakce

METEOROLÓGIA A ŠPORT

Počasie zasahuje do všetkých oblastí Tudskej činnosti a priaznivo alebo nepriaznivo ju ovplyvňuje. Tohoročné ústředně heslo SMO upriamuje našu pozornosť právě na oblast' činnosti, ktorá sa v prevažnej miere odohráva vonku za priameho vplyvu počasia na šport. Všetky významné športové podujatia, ako sú olympiády, majstrovstvá světa, univerziády zimných a letných športov, futbalové majstrovstvá apod., začínajú právě u meteorológov. Meteorologická Statistika vymedzí najpriaznivejšie obdobie z hradiska počasia a až potom začíná ostatná organizačná práca. Máme z tejto oblas­ti aj vlastně a čo hlavně dobré skúsenosti. Pri organizovaní zimných majstrovstiev světa v klasických disciplínách v roku 1970 vo Vysokých Tatrách vyhodnotil doc. Milan Nedělka a Jozef Petrek Klimatické poměry Štrbského Plesa a Chopku z hradiska vhodnosti pre zimné športy. Vymedzili vtedy obdo­bie od 14. do 28. februára ako najvhodnejšie z hladiska teplotných, sněhových i veterných pomerov. To isté zimné obdo­bie bolo zvolené aj pri organizovaní Světověj zimnej univerziády v Tatrách v roku 1987. Ak sa ešte památáme, týždeň pred obidvoma podujatiami bol kritický nedostatek sněhu, ale statistika nezlyhala a tesne pred majstrovstvami světa i pred univerziádou napadlo dostatek sněhu, dokonca v roku 1970 bola z toho sněhová kalamita, ktorá poriadaterom vtedy poriadne zamotala hlavu. To sú příklady, kedy vlastná skúsenosť nás poučila, že meteorológia v niektorých prípadoch je pre šport užitečná, dokonca nevyhnutná.

Iné vačšie športové podujatia, ktoré sú viazané na určité termíny, napr. v tenise grandslamové turnaje, v minulosti naše spartakiády a pod., nemóžu si zvolit' obdobie najvačšej prav­děpodobnosti priaznivého počasia, ale aj tak tu meteorológia hrá významnú a poprednú informačnú úlohu. Zase načriem do spomienok. Športové hry HMÚ sa poriadali obvykle v jarnom období. V roku 1980 ich poriadali Košice. Z hradiska organizácie, výběru miesta a podmienok ubytovania boli na najvyš­šej úrovni, počasie bolo však krajné nepriaznivé a niektoré športy sa ani nedokončili. Bola to irónia osudu, že hry HMÚ sa odohrávali za takých zlých poveternostných podmienok.

Vztah meteorológia a šport má však aj iné dimenzie. Přenesme sa od masovo organizovaných podujatí k individuálnym športom, ktoré sa odohrávajú vo vohiej přírodě. Naše horské oblasti, najma Tatranská, nám poskytujú k tomu dosta­tek námetov. Letná a zimná turistika, výkonné horolezectvo a skialpinizmus prinášajú nielen radostné zážitky vo voftiej přírodě, ale píšu aj stránky utrpení a zbytečných obětí. Zbytečných preto, lebo dnešná úroveň poznatkov o meteoro­logických procesoch a o nebezpečenstve z nich vyplývajúcich najma na horách je už na vysokej úrovni. Meteorologické predpovede počasia sú dnes každému přístupné cez širokú škálu masmédií a majů dostatočnú hlbku informácií a dosta­tečné časové rozpatie. A predsa každý rok dochádza v našich horách k desiatkam nehod, nešťastí a tragédií vyvolaných nerešpektovaním výstrah, podceněním nebezpečenstva a prehodnotením vlastných možností a sil.

Z evidencie Horskej služby vo Vysokých a Nízkých Tatrách som vybral údaje o úrazovosti a smrtelných prípadoch v týchto horských oblastiach za posledných 10 rokov.

Celkom je evidovaných 125 smrtelných úrazov vo Vyso­kých Tatrách v období 1986-1995a 901 smrtelných úrazov od začiatku evidencie do 31. 12. 1995.

Z tab. 1 vidieť, že vo Vysokých a Nízkých Tatrách dochád­za zhodne v priemere ročně k 270 úrazom. Podier zimných a letných úrazov nemám vyčíslený, ale podia odhadu 4/5 úra­zov sú v zimnom období pri pěstovaní zimných športov, najma v oblasti Nízkých Tatier.

Tab. 2 o příčinách nehod vo Vysokých Tatrách je len zo 6-ročného obdobia, kedy sa podrobnejšie začali zaznamená­vat' příčiny nehod a úrazov.

Tabulka velmi výřečné ukazuje, že poveternostné pod­mienky a návazné na nich zradovatelý povrch a neopatrnosť a nedisciplinovanosť sú hlavnými příčinami úrazovosti a nešťastí v horách.

Tu nastupuje nielen informačná, ale aj výchovná činnost' meteorológie. Je potřebné neustále pripomínať a zdórazňovať v masmédiách aktuálně vyhlašované nebezpečenstva. Zvýšenie životného štandardu, dopravné možnosti do horských oblastí, ich rozrastajúca sa vybavenost, láka početných oby­vatelův miest najma z nížinných oblastí do hór. Je však otázne, či tito příležitostní, ale dychtiví návštěvníci vysokohor­ského prostredia sú dostatečné vybavení vedomosťami o zvláštnostiach počasia v horách, či majů primeranú fyzickú zdatnost', dostatečné a správné vybavenie výstroja a či doká­žu byť disciplinovaní, ale i kritickí k svojim fyzickým schopnostiam. Výkonní, organizovaní športovci, ako horolezci, skialpinisti i vysokohorskí turisti, mali by povinné absolvovat meteorologické školenia, alebo aspoň přednášky so zameraním na zvláštnosti počasia v horách. Třeba si uvědomit', že počasie na horách je iné ako na rovině. Obloha je modrejšia, slnkoje silnejšie,z hórdálej dovidíš, svetje krajší. Ale obla­ky sú nižšie, vietor fúka silnejšie, teplota je chladnejšia a počasie nebezpečnejšie.

Ján Pribiš, MZ 1996/4, ročník 49, str. 118-119


 

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ČESKÉM HYDROMETEOROLOGICKÉM ÚSTAVU

(Světový meteorologický den a Světový den vody 1996)

V letošním roce si připomínáme 100. výročí moderních olympijských her. Na toto výročí tematicky navazuje i heslo Světového meteorologického dne (SMD) Meteorologie ve službách sportu. Protože počasí je důležitým faktorem ze­jména u sportů provozovaných ve venkovním prostředí, roste i role národních meteorologických a hydrologických služeb při poskytování informací potřebných pro zabezpečení velkých sportovních akcí i individuálních sportů a rekreačních aktivit. Pokrok ve vědě a technologii umožňuje poskytovat stále přes­nější informace i prodloužení předpovědí na delší období. Svě­tová meteorologická organizace prostřednictvím národních meteorologických a hydrologických služeb plánuje spolupráci s Mezinárodním olympijským výborem v oblasti sportů nena­rušujících životní prostředí. V souladu se závěry Konference o životním prostředí a rozvoji přidal MOV životní prostředí ke sportu a kultuře jako „třetí rozměr" pro organizování olympij­ských her. Národní meteorologické a hydrologické služby by měly úzce spolupracovat s organizátory sportovních akcí na národní i regionální úrovni a přispívat k „zeleným hrám" pro­střednictvím informací zaměřených na sportovce, organizátory a diváky.

Heslem letošního Světového dne vody byl zvolen slogan Voda pro žíznící města. Voda je nepopiratelně základní slož­ka života a tvoří životní spojení k základním potřebám lid­ských bytostí pro přežití, kterými jsou: potrava, zdraví, pří­střeší a osobní bezpečnost. Odhaduje se, že více než dvě tře­tiny světového obyvatelstva budou do roku 2025 obyvateli měst. Jedním z faktorů, které rozhodnou, zda se města mohou dále rozšiřovat, jsou zdroje sladké vody i celkové vodní zdro­je nutné k fungování městských aglomerací. Řešení souvisí­cích problémů vyžaduje dobrou znalost přírodního prostředí, ve kterém se vyvinula lidská sídliště a schopnost předpovídat budoucí stavy a proměnlivost tohoto prostředí.

K výročím Světového meteorologického dne a Světového dne vody uspořádal Český hydrometeorologický ústav v so­botu 23. března 1996 Den otevřených dveří na všech svých profesionálních pracovištích kromě letecké meteorologické služby.

Prostřednictvím České tiskové kanceláře a České tiskové agentury byly sdělovacím prostředkům zaslány překlady ma­teriálů SMO i zpráva o konání Dne otevřených dveří. Většina sdělovacích prostředků také zprávu publikovala, značnou pozornost věnoval akci ČRo, regionální a komerční stanice i tisk.

Po zkušenostech z roku 1995 byl Den otevřených dveří lépe zabezpečen i po stránce organizační. K dispozici byly propagační materiály, obrázky, tištěná předpověď počasí, na mnohých pracovištích se návštěvníci seznámili přímo s pro­vozními výstupy, atraktivní bylo vypouštění sondy na obser­vatoři v Praze-Libuši. Proti předchozímu roku byla zpřístup­něna historická stanice v Praze-Klementinu, zájem projevilo 150 návštěvníků. S velmi dobrou odezvou se setkalo promí­tání videopořadů v Praze-Komořanech i prodej knih.

Na pražských pracovištích se Dne otevřených dveří zúčastnilo okolo 1550 návštěvníků, na pobočkách kolem 600, na observatořích a profesionálních stanicích kolem 400.

Na základě přímé odezvy je možné vyslovit přesvědčení, že hodnocení účastníků bylo vesměs pozitivní. Zejména v re­gionálním tisku se objevila řada reportáží z pracovišť ústavu (observatoř Košetice, pobočka České Budějovice), Česká te­levize a stanice Premiéra odvysílaly reportáže z českobudějo­vické pobočky.

Ukázalo se, že možnost nahlédnutí do činnosti v oborech, které se dotýkají každodenního života většiny obyvatel, je vel­mi přitažlivá. Akce přispěla k propagaci meteorologie a hyd­rologie ve veřejnosti.

Zdeněk Horký, MZ 1996/4, ročník 49, str. 119-120