SMD 1994

POZOROVÁNÍ POČASÍ A PODNEBÍ

(Světový meteorologický den 1994)

Jako každoročně je 23. března oslavován Světový me­teorologický den. Pro letošní rok bylo vybráno heslo „Po­zorování počasí a podnebí" (Observing Weather and Cli­mate). Tematické zaměření bylo motivováno vyzněním Svě­tové konference o životním prostředí a rozvoji, která se ko­nala v Riu de Janeiru v roce 1992. Toto téma umožňuje vyzdvihnout klíčovou roli národních meteorologických a hydrologických služeb při podpoře trvale udržitelného roz­voje na Zemi. K tomu je zapotřebí fungujícího systému mo­nitorování, umožňujícího poznat a předvídat stav životního prostředí v národním a globálním měřítku.

V současné době existuje v celosvětovém měřítku okolo 9000 pozemních pozorovacích stanic a 7000 dobrovolnických stanic na moři. Většina z těchto stanic provádí základní měření stavu počasí každé tři hodiny. Některé sta­nice provádějí i velmi specializovaná pozorování - např. sondáže vyšších vrstev ovzduší, měření tlaku, teploty a vlhkosti vzduchu až do výšky 30 km apod. V posledních třiceti letech zaznamenaly velký pokrok meteorologické dru­žice a automatické pozorovací systémy, které poskytují spo­lehlivé údaje o pohybu vzduchových hmot (oblačnosti), podmínkách teplotního zvrstvení ovzduší a jeho vlhkosti, teplotě moře a pevniny a sněhové a ledové pokrývce.

Tato pozorování a analýzy denního stavu počasí umožňu­jí pochopit i stav podnebí a jeho proměnlivost a v návaznos­ti přijímat odpovídající ekonomická a sociální rozhodnutí (např. proti hrozícím přírodním katastrofám, jako jsou po­vodně, sucha, ohrožení životního prostředí).

Úkolem hydrologických služeb je měření množství vody a zjišťování jejích změn jako jedné z nejdůležitějších složek životního prostředí Země. Na světě existuje na řekách cel­kem 60 000 vodoměrných stanic, které zaznamenávají jejich vodní stav a průtoky; stále však na mnoha důležitých vodních tocích potřebné údaje ještě chybí. Tato síť měří i další hydrologické prvky, které jsou důležité pro lepší poznávání procesů v atmosféře a v životním prostředí.

Uvedené způsoby pozorování zemského povrchu však neposkytují všechny potřebné informace k poznání vývoje klimatu v minulosti i předpovědi budoucích změn. Tento důvod vedl Světovou meteorologickou organizaci k založení několika programů a projektů sledování počasí - např. Svě­tového pozorovacího systému (angl. GOS), Světového kli­matického výzkumného programu (WCRP) a Světového kli­matického programu založeného v roce 1979 (WCP). (V rámci Národního klimatického programu ČSFR, resp. ČR, bylo vydáno již 12 samostatných publikací.) Světový kli­matický program je mezinárodní program podporující činnost Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC). V roce 1992 byl ještě založen Světový klimatický pozoro­vací systém (GCOS), specifikovaný pro oceány (GOOS) a zemský povrch (GTOS).

Vážné znepokojení způsobuje v současné době i měnící se chemické složení atmosféry. Jde o změny vyvolané z velké části lidskou činností s průvodními projevy, jako jsou kyselé deště, toxické látky v ovzduší, tenčící se ozonová vrstva a skleníkové plyny způsobující globální oteplování. Týto nebezpečné projevy přímo ohrožují lidské zdraví, vodní zdroje, produkci potravin, ohrožují veškerou faunu a flóru na Zemi. Měření uvedených změn jsou důležitá k zachycení současné­ho stavu a stanovení trendů a pravděpodobných dopadů zdrojů znečišťujících látek i opatření vedoucích k zlepšení.

Na tyto negativní projevy reagovala Světová meteoro­logická organizace vytvořením dvou dlouholetých programů - Světového systému měření ozonu (GOjOS) a Sítě moni­torování pozaďového znečištění ovzduší (BAPMoN).

Národní meteorologické a hydrologické služby zajišťují všechny uvedené aktivity sloužící k stanovení a realizaci programů trvale udržitelného rozvoje.

Zdeněk Horký - Marta Peřinová, MZ 1994/1, ročník 47, str. 24-25