Počasí, podnebí a vzduch, který dýcháme
Poselství generálního tajemníka SMO Michela Jarrauda u příležitosti Světového meteorologického dne 2009
Světová meteorologická organizace (SMO) i celá mezinárodní meteorologická komunita každoročně slaví Světový meteorologický den, kterým si připomínáme den 23. března 1950, kdy vstoupila v platnost Úmluva zakládající SMO. Od toho dne převzala SMO působnost bývalé Mezinárodní meteorologické organizace (MMO), zřízené Prvním mezinárodním meteorologickým kongresem (v záři roku 1873 ve Vídni) za účelem podpory mezinárodní spolupráce v meteorologii, včetně koordinace pozorování a normalizace přístrojové techniky.
Rok po této restrukturalizaci se v roce 1951 SMO stala specializovanou organizací v systému organizace spojených národů. Do současnosti, kdy její členská základna je podstatně širší a čítá na 188 zemí a teritorií, rozšířila SMO svou působnost o hydrologii a ochranu životního prostředí.
Již tradičně se každoroční oslavy Světového meteorologického dne soustřeďují na některé aktuální téma. Výkonná rada SMO proto na svém 59. zasedání v květnu roku 2007 rozhodla, že tématem roku 2009 bude „Počasí, podnebí a vzduch, který dýcháme“. Jde o téma vhodné zejména v době, kdy jednotlivá společenství po celém světě bojují o naplnění Rozvojových cílů tisíciletí OSN, především v oblastech zabezpečení zdraví, potravin a vody a zmírňování chudoby, i o zefektivnění vlastní činnosti při předcházení přírodních pohrom a zmírňování jejich následků. Devadesát procent z nich se přímo váže na nebezpečí vyplývající z počasí, podnebí a vody, a proto spadá do působnosti SMO. Vědci a zdravotničtí odborníci si navíc stále více uvědomují zásadní provázanost mezi vodou, a složením vzduchu, který dýcháme, a jejich vlivy na lidské zdraví.
Po mnoho století se lidstvu přiměřeně dobře dařilo adaptovat se na vlivy počasí a podnebí přizpůsobením obydlí a způsobu výroby potravin a zajištěni energiemi, jakož i životním stylem odpovídajícím klimatickým a ekologickým podmínkám. Během uplynulých desetiletí však nárůst populace, rostoucí spotřeba energií a průmyslový rozvoj přispívají k emisím plynů a suspendovaných částic, které mohou ovlivnit lidské zdraví. K tomu také dochází. Klesající kvalita ovzduší zhoršuje nebo dokonce způsobuje astma, srdeční choroby, rakovinu plic a mnohé další nemoci a choroby. Znečištění ovzduší se navíc negativně projevuje na celosvětové ekonomice, bezpečnosti zásobování vodou a potravinami a na udržitelném rozvoji, neboť způsobuje poškození rostlin, plodin a ekosystémů.
Zajímavé je si připomenout, že již Hippokrates (ca 460–377 př. n. l.), mnohými považovaný za „otce medicíny“, odmítal pověry a prosazoval vědecká pozorování, klasifikoval choroby a stanovil soubor morálních a profesních norem, které se považují za platné až dosud. Zejména jeho práce, nazvaná o vzduchu, vodě a místech, uvažuje o působení podnebí, dostupnosti vody a regionů na lidské zdraví a porovnává geofyzikální podmínky Života v Evropě a Asii. V Hippokratových dobách se všeobecně mělo za to, že existují pouze čtyři živly, země, vzduch, oheň a voda, se svými odpovídajícími vlastnostmi – chlad, sucho, teplo a vlhko. Kdyby byly v lidském těle zastoupeny ve správných množstvích a na správných místech' zajistily by dobré zdraví, avšak v případě destrukce této rovnováhy dochází i ke zničení zdraví. Dnes víme, že stopové plyny a suspendované částice v ovzduší mají významný vliv na podnebí, počasí i kvalitu ovzduší.
V současné době ke zmírnění vlivu počasí, podnebí a kvality vzduchu, který dýcháme, přispívají meteorologové, klimatologové a chemici, zabývající se atmosférou, svou vzájemnou spoluprací při poskytování prognóz a analýz rozložení, koncentrace a přenosu plynů a suspendovaných částic v atmosféře odborníkům v lékařství a ochraně životního prostředí.
SMO již v 50. letech 20. století jako první prosazovala myšlenky koordinace pozorování a analýz složení atmosféry. Údaje o skleníkových plynech, aerosolech a ozonu i o klasicky sledovaných meteorologických a hydrologických veličinách se v současné době získávají pravidelně a za pomoci globálních sítí pozemních stanic a stanic distančního měření, balonových sond, radarových, leteckých a družicových měření. Tato činnost přispěla k pochopení měnícího se chemického složení atmosféry a vytvořila vědeckou základnu našich současných znalostí vlivů počasí a podnebí na kvalitu ovzduší a opačných vlivů složek ovzduší na počasí a podnebí.
Četné příklady této průkopnické činnosti SMO lze vysledovat již ve vědeckých studiích zahájených v souvislosti s mezinárodními polárními a geofyzikálními roky, které probíhaly za přispění Národních meteorologických a hydrologických služeb (NMHS), členů SMO, ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi. V tomto směru se SMO aktivně angažuje v rámci mezinárodního úsilí o vyhodnocení naší neustále se vyvíjející atmosféry z hlediska látek znečišťujících ovzduší, jako jsou přízemní ozon, smog, suspendované částice, SO2 a CO, z nichž většina se do ovzduší dostává bezprostředně v důsledku spalování fosilních paliv v průmyslu i v lokálních topeništích a v neposlední řadě i kvůli automobilové dopravě. SMO byla zakládající organizací při vypracování a zaváděni tří významných mezinárodních úmluv týkajících se složení atmosféry: Úmluva OSN/EHK o dálkovém přenosu znečištění ovzduší přes hranice států (1979), Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy (1985) a Rámcová úmluva o klimatické změně OSN (1994). Tyto mezinárodní mechanizmy, životně důležité pro celosvětovou aktivitu, SMO nadále podporuje.
Celá řada látek znečišťujících ovzduší a vznikajících jako vedlejší produkty průmyslové revoluce má na svědomí také další změny klimatu, které v současné době vnímáme a které se vymykají rozsahu přirozené variability, již jsme se naučili očekávat od astronomických a geofyzikálních vlivů samotných. SMO je jedním z garantů Mezivládního panelu o klimatické změně (IPCC), který již vydal svou Čtvrtou hodnotící zprávu a v roce 2007 přijal prestižní Nobelovu cenu míru. Z jeho závěrů vyplývá, že klimatická změna je jednoznačná a velmi pravděpodobně způsobená zvýšenými antropogenními emisemi skleníkových plynů. IPCC dále předpokládá rostoucí četnost a intenzitu záplav, sucha a dalších extrémních povětrnostních a klimatických jevů, a to v důsledku oteplování klimatu, zejména vln veder, která se mohou nepříznivě projevit na lidském zdraví, jakož i zhoršit epizody znečištění a způsobovat požáry ve volné přírodě.
Vítr, déšť, sníh, sluneční záření a teplota mohou ovlivňovat přenos a dlouhodobé setrvání látek znečišťujících ovzduší různou měrou. Městské teplo tyto látky „znehybňuje“, zatímco déšť a sníh je spíše vyplaví z ovzduší do země a oceánů. Při vyhodnocovaní a predikci znečištění ovzduší mohou tedy vědci s výhodou používat meteorologické modely. Včasné, relevantní a přesné předpovědi kvality ovzduší tak přispívají k ochraně života a majetku a doplňují tradičnější meteorologické předpovědi.
V uplynulých 30 letech se zpracování regionálních předpovědí kvality ovzduší podstatně zkvalitnilo, avšak často je včasné předání těchto předpovědí do místních komunit stále ještě příliš náročné. I přesto již předpovědi kvality ovzduší vydává stále větší počet NMHS a řada z nich také poskytuje široké spektrum místně vhodných, uživatelsky příjemných indexů a pomůcek zobrazujících kvalitu ovzduší, jako jsou např. barevně kódované diagramy. Způsob, jakým jednotlivé regiony vydávají vlastní upozornění, se značně liší, a SMO proto podporuje školení zaměřená na maximalizaci efektivnosti předpovědních produktů upozorňujících na kvalitu ovzduší a jejich celospolečenských přínosů.
Ještě nikdy nebylo těchto produktů tolik třeba. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že znečištění ovzduší způsobuje každoročně průměrně dva miliony předčasných úmrtí. I poměrně nízké koncentrace ozonu, suspendovaných částic a souvisejících znečišťující látek mohou mít závažné účinky na stav dýchacího ústrojí a srdce, zejména v rozvojovém světě, takže předpovědi kvality ovzduší nabízejí životně důležité funkce včasného varování a napomáhají zmírňovat nebezpečí způsobovaná látkami znečišťujícími ovzduší.
Jak se rozrůstají a rozšiřují megapole, jejich specificky městské znečištění postihuje po celém světě stále více lidí. Asi polovina světové populace žije ve velkých městech. Mnoho z nich postrádá jakýkoliv monitoring kvality ovzduší, hlavně v rozvojových zemích. Proto je dalším a stále významnějším úkolem zmobilizovat zdroje a Vypracovat vhodné zásady sledování a řešení znečištění ovzduší v těchto zemích. Program SMO Globální pozorování atmosféry a její Program celosvětového výzkumu počasí aktivně rozšiřují množinu služeb v oblasti kvality ovzduší, které jsou aktuálně k dispozici prostřednictvím NMHS, členů SMO. V několika zemích již byla za účelem zlepšení predikce znečištění ovzduší a prevence souvisejících dopadů zahájena celá řada projektů.
SMO kromě koordinace činností v oblasti předpovědi znečištění ovzduší prosazuje v této oblasti také výzkum. Při určování absorpce, resp. odrazu tepla zemským povrchem, oblaky a atmosférou, jakož i při tvorbě těchto oblaků a srážek hrají zcela zásadní úlohu právě v ovzduší suspendované částice, neboli aerosoly. Déšť sice většinu aerosolů z nižší vrstvy atmosféry během několika dní vypláchne, některé částice však mohou v sušších vzduchových hmotách a v mezní vrstvě atmosféry přetrvávat déle a s různými vlivy. Studie o aerosolech se proto staly významnou oblastí výzkumu a budou hlavní složkou další generace předpovědních modelů podnebí a počasí.
Kvalita ovzduší také hraje zásadní roli z hlediska koncentrací písku a prachu, které snižují dohlednost, poškozují plodiny a postihují lokální klima. Řešení konkrétních problémů písečných a prašných bouří představuje významný cíl systému SMO pro varování a vyhodnocení písečných a prašných bouří a souvisejícího poradenství' Tento systém umožňuje zpracování denních předpovědí písečných a prašných bouří a jejich předávání do globálních operačních středisek. Dalším významným cílem je výzkum a vyhodnocování vlivů písečných a prašných bouří. Někteří členové SMO a její partnerské organizace se v současné době zabývají výzkumem a předpovídáním těchto nebezpečných jevů, které mají zejména dopad na severní Afriku, Asii a Severní Ameriku.
NMHS členů SMO a některých jejích partnerů sehrávají klíčovou úlohu při monitoringu a řešení mimořádných ekologických situací. Během mimořádné ekologické situace, kdy může dojít k úniku nebezpečných látek, jako jsou např. úniky chemikálií při průmyslových haváriích, sopečné výbuchy, choroby šířené vzdušnými proudy nebo havárie na jaderné elektrárně, mohou meteorologové předpovědět následný rozptyl a transport těchto látek' V tomto směru umožňuje program SMO zaměřený na činnosti havarijní odezvy numerické modelování vzduchem přenášených znečišťujících látek v celé řadě specializovaných regionálních meteorologických center SMO, a to v úzké spolupráci s WHO, Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, Mezinárodní organizací civilního letectví a dalšími partnery.
Realizací programů kvality ovzduší usilují SMO a členské NMHS i o posílení povědomí o těsné provázanosti mezi počasím, podnebím a vzduchem, který dýcháme, neboť výstupem z těchto programů jsou vysoce směrodatné a autoritativní informace určené pro rozhodující činitele i širokou veřejnost. Jde o společné úsilí vyžadující spolupráci všech společenství a odvětví. Jeho význam se letos odrazí v kontextu Třetí světové klimatické konference, která se bude konat ve dnech 31. srpna až 4. září v Ženevě.
V rámci tohoto naprosto nezbytného úsilí budou NMHS nadále působit jako hlavní činitel při ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Jsem si jistý, že téma Světového meteorologického dne 2009 napomůže při další angažovanosti všech členů a partnerů SMO na nejvyšší úrovni. Rád bych jim z celého srdce u této příležitosti poblahopřál.