SMD 1999

POČASÍ, PODNEBÍ A ZDRAVÍ

(Světový meteorologický den, 23. 3. 1999)

Světovým meteorologickým dnem si připomínáme den 23. března 1950, kdy vstoupila v platnost Konvence Světové meteorologické organizace. SMO toto výročí slaví každý rok a vždy se zaměřuje na jedno vybrané téma. Volba hesla „Počasí, podnebí a zdraví" pro rok 1999 je zejména vhodná v době, kdy se různá společenství na celém světě snaží vzpa­matovat z nedávných přírodních katastrof, ptají se na důvody jejich vzniku a na to, zdaje možné omezit ekonomické a zdra­votní dopady těchto projevů v budoucnosti.

Lidské bytosti reagují fyziologicky na řadu atmosféric­kých podmínek, včetně teploty, vlhkosti, větru, slunečního záření a znečištění ovzduší. Lidé sice mají značnou schopnost přizpůsobovat se nejrůznějším typům podnebí a životního prostředí, ale zůstávají zranitelní vůči podstatným změnám vnějších meteorologických podmínek. Ve většině zemí mo­hou lidé pohodlně žít v rozsahu teplot od 17 do 31 °C, avšak zvýšení vnitřní tělesné teploty nad 40,6 °C působením teplo­ty okolního prostředí může vést ke smrti úpalem. Vědci také zjistili, že během horka umírá na některé nemoci (např. infarkt myokardu) mnohem více lidí než v chladném období. Lidské reakce však závisí nejen na teplotě, ale i na vlhkosti a větru. I městské obyvatelstvo je mnohem zranitelnější než obyvatel­stvo venkovské.

Vzduch kolem nás je plný pevných částic a plynů, jako jsou pyl, spory hub a toxické emise. Všechny ovlivňují naše zdraví. Kromě toho mohou být rozsáhlé oblasti v závislosti na meteorologických podmínkách negativně ovlivněny kyselým deštěm a toxickými suchými depozicemi, které kontaminují zemědělskou půdu, lesy, vodní zdroje a ryby. Místní účinky znečištění, jako je smog a koncentrace přízemního ozonu, spolu s přítomností některých pylů v ovzduší, jsou již spojo­vány s akutními záchvaty astmatu a dalších respiračních cho­rob. Počet potenciálně ohrožených lidí se mění v závislosti na směru větru a na vlhkosti, neboť tyto dva jevy podporují buď rozptýlení, nebo naopak koncentrování znečišťujících látek a pylů.

V jiných případech není sice vazba mezi počasím, podne­bím a zdravím přímá, ale o nic méně významná. Například stratosférický ozon stíní zemský povrch před ultrafialovým slunečním zářením, které je škodlivé pro všechny živočichy i rostliny. Odbourávání ozonové vrstvy může tedy vést k váž­ným zdravotním důsledkům. Z mnoha epidemiologických studií vyplývá, že záření UV-B způsobuje u lidí se světlou ple­tí rakovinu kůže a že nabourávání ozonové vrstvy může vést ke zvýšenému výskytu této nemoci.

Jako příklad zdravotních důsledků každoročních změn počasí můžeme uvést nedávné výskyty jevu El Nino. V někte­rých oblastech světa se sucha vyskytují častěji a jsou inten­zivnější během a bezprostředně po epizodě El Nino, v jiných oblastech může naopak docházet k mimořádným srážkám. Celkový účinek El Niňo je tak silný, že globální břemeno pří­rodních katastrof je v roce následujícím po nástupu tohoto jevu vždy větší než v roce předchozím, s důsledky na zdraví postižené populace. Studie provedené v poslední době také prokázaly, že existuje vazba mezi El Niňo a epidemickým výskytem některým nemocí, jako je např. malárie, horečka Rift Valley (hepatitis enzootica) a virová a další přenosná one­mocnění, jejichž výskyt se vždy po intenzivním dešti zvýší.

Lidstvo již dlouhá léta vyčerpává nadměrně řadu přírod­ních zdrojů a narušuje životní prostředí zejména antropogen-ní činností (průmysl, doprava, těžba nerostných surovin). Souhrnný dopad lidských činností dosáhl v současné době nevídaného globálního rozměru. Mezinárodní komise pro klimatickou změnu dospěla k závěru, že „z množství důkazů vyplývá zřetelný lidský vliv na globální klima". Sílí povědo­mí o skutečnosti, že klimatická změna směrem k teplejšímu světu pravděpodobně ovlivní zdraví lidské populace. I když posouzení případných vlivů klimatické změny na zdraví je složité, prohloubení našich znalostí o vazbách mezi klimatem, počasím a zdravím nám pomůže při předvídání dopadů a při­jímání vhodných ochranných opatření.

Z dosavadních poznatků o vztazích mezi počasím, podne­bím, resp. kolísáním klimatu a lidským zdravím vyplývá několik závěrů:

• Národní meteorologické a hydrologické služby a hygie­nické orgány by měly zahájit, resp. posílit činnosti souvi­sící s věcnou informovaností a poskytováním údajů, jako jsou ukazatelé životní pohody, varování před znečištěním, hodnoty výskytu pylu a prachu apod.
• Měla by být posílena vzájemná institucionální spolupráce při řešení potenciálních zdravotních nebezpečí v důsled­ku přírodních katastrof. Zkušenosti ukazují, že kvalitněj­ší předpovědi počasí již zachránily miliony životů před tropickými cyklony, záplavami a dalšími závažnými udá­lostmi. Členské země SMO si pravidelně vyměňují me­teorologické informace v rámci Světové služby počasí a těchto informací využívají ke zkvalitňování svých před­povědních kapacit a k vydávání varování před katastrofa­mi způsobenými počasím.
• Národní meteorologické a hydrologické služby by mohly hygienickým orgánům předávat pravidelné sezónní před­povědi k využití při plánování. Značného pokroku bylo přitom dosaženo v oblasti sezónních predikcí, díky pra­cím realizovaným v rámci Světového klimatického pro­gramu a národních modifikací - v ČR Národní klimatic­ký program. Je pravděpodobné, že během deseti let budou zavedeny nové služby vycházející ze sezónních predikcí.
• Národní meteorologické a hydrologické služby by mohly dále přispívat k efektivnímu využívání nedostatkových vodních zdrojů zejména v polopouštních oblastech a ob­lastech pravidelného období sucha a k posouzení jakosti a množství vody. Právě meteorologické a hydrologické informace přispívají ke zkvalitnění zemědělské produkce a ke snížení znečištění zemědělskými a dalšími přípravky, které způsobují špatný zdravotní stav a zhoršování život­ního prostředí.
• Na místní úrovni je nezbytné vyjadřovat informace o pod­nebí a počasí tak, aby byly srozumitelné v kontextu míst­ních znalostí a vnímání. SMO vyvíjí úsilí, aby národní meteorologické a hydrologické služby byly schopné po­skytovat vodítka rozhodujícím činitelům a pracovníkům zdravotnických služeb. Zejména projekt SMO „Služba klimatických informací a predikcí" (CLIPS), jehož cílem je zajistit poskytování klimatických informací a krátkodo­bých predikcí, představuje účinný prostředek pro spolu­práci s orgány veřejného zdravotnictví. Na tomto úseku je nezbytné zaplnit řadu informačních mezer s pomocí míst­ních studií o zdravotních dopadech krátkodobých výkyvů počasí a podnebí.