POČASÍ, PODNEBÍ A ZDRAVÍ
(Světový meteorologický den, 23. 3. 1999)
Světovým meteorologickým dnem si připomínáme den 23. března 1950, kdy vstoupila v platnost Konvence Světové meteorologické organizace. SMO toto výročí slaví každý rok a vždy se zaměřuje na jedno vybrané téma. Volba hesla „Počasí, podnebí a zdraví" pro rok 1999 je zejména vhodná v době, kdy se různá společenství na celém světě snaží vzpamatovat z nedávných přírodních katastrof, ptají se na důvody jejich vzniku a na to, zdaje možné omezit ekonomické a zdravotní dopady těchto projevů v budoucnosti.
Lidské bytosti reagují fyziologicky na řadu atmosférických podmínek, včetně teploty, vlhkosti, větru, slunečního záření a znečištění ovzduší. Lidé sice mají značnou schopnost přizpůsobovat se nejrůznějším typům podnebí a životního prostředí, ale zůstávají zranitelní vůči podstatným změnám vnějších meteorologických podmínek. Ve většině zemí mohou lidé pohodlně žít v rozsahu teplot od 17 do 31 °C, avšak zvýšení vnitřní tělesné teploty nad 40,6 °C působením teploty okolního prostředí může vést ke smrti úpalem. Vědci také zjistili, že během horka umírá na některé nemoci (např. infarkt myokardu) mnohem více lidí než v chladném období. Lidské reakce však závisí nejen na teplotě, ale i na vlhkosti a větru. I městské obyvatelstvo je mnohem zranitelnější než obyvatelstvo venkovské.
Vzduch kolem nás je plný pevných částic a plynů, jako jsou pyl, spory hub a toxické emise. Všechny ovlivňují naše zdraví. Kromě toho mohou být rozsáhlé oblasti v závislosti na meteorologických podmínkách negativně ovlivněny kyselým deštěm a toxickými suchými depozicemi, které kontaminují zemědělskou půdu, lesy, vodní zdroje a ryby. Místní účinky znečištění, jako je smog a koncentrace přízemního ozonu, spolu s přítomností některých pylů v ovzduší, jsou již spojovány s akutními záchvaty astmatu a dalších respiračních chorob. Počet potenciálně ohrožených lidí se mění v závislosti na směru větru a na vlhkosti, neboť tyto dva jevy podporují buď rozptýlení, nebo naopak koncentrování znečišťujících látek a pylů.
V jiných případech není sice vazba mezi počasím, podnebím a zdravím přímá, ale o nic méně významná. Například stratosférický ozon stíní zemský povrch před ultrafialovým slunečním zářením, které je škodlivé pro všechny živočichy i rostliny. Odbourávání ozonové vrstvy může tedy vést k vážným zdravotním důsledkům. Z mnoha epidemiologických studií vyplývá, že záření UV-B způsobuje u lidí se světlou pletí rakovinu kůže a že nabourávání ozonové vrstvy může vést ke zvýšenému výskytu této nemoci.
Jako příklad zdravotních důsledků každoročních změn počasí můžeme uvést nedávné výskyty jevu El Nino. V některých oblastech světa se sucha vyskytují častěji a jsou intenzivnější během a bezprostředně po epizodě El Nino, v jiných oblastech může naopak docházet k mimořádným srážkám. Celkový účinek El Niňo je tak silný, že globální břemeno přírodních katastrof je v roce následujícím po nástupu tohoto jevu vždy větší než v roce předchozím, s důsledky na zdraví postižené populace. Studie provedené v poslední době také prokázaly, že existuje vazba mezi El Niňo a epidemickým výskytem některým nemocí, jako je např. malárie, horečka Rift Valley (hepatitis enzootica) a virová a další přenosná onemocnění, jejichž výskyt se vždy po intenzivním dešti zvýší.
Lidstvo již dlouhá léta vyčerpává nadměrně řadu přírodních zdrojů a narušuje životní prostředí zejména antropogen-ní činností (průmysl, doprava, těžba nerostných surovin). Souhrnný dopad lidských činností dosáhl v současné době nevídaného globálního rozměru. Mezinárodní komise pro klimatickou změnu dospěla k závěru, že „z množství důkazů vyplývá zřetelný lidský vliv na globální klima". Sílí povědomí o skutečnosti, že klimatická změna směrem k teplejšímu světu pravděpodobně ovlivní zdraví lidské populace. I když posouzení případných vlivů klimatické změny na zdraví je složité, prohloubení našich znalostí o vazbách mezi klimatem, počasím a zdravím nám pomůže při předvídání dopadů a přijímání vhodných ochranných opatření.
Z dosavadních poznatků o vztazích mezi počasím, podnebím, resp. kolísáním klimatu a lidským zdravím vyplývá několik závěrů:
- Národní meteorologické a hydrologické služby a hygienické orgány by měly zahájit, resp. posílit činnosti souvisící s věcnou informovaností a poskytováním údajů, jako jsou ukazatelé životní pohody, varování před znečištěním, hodnoty výskytu pylu a prachu apod.
- Měla by být posílena vzájemná institucionální spolupráce při řešení potenciálních zdravotních nebezpečí v důsledku přírodních katastrof. Zkušenosti ukazují, že kvalitnější předpovědi počasí již zachránily miliony životů před tropickými cyklony, záplavami a dalšími závažnými událostmi. Členské země SMO si pravidelně vyměňují meteorologické informace v rámci Světové služby počasí a těchto informací využívají ke zkvalitňování svých předpovědních kapacit a k vydávání varování před katastrofami způsobenými počasím.
- Národní meteorologické a hydrologické služby by mohly hygienickým orgánům předávat pravidelné sezónní předpovědi k využití při plánování. Značného pokroku bylo přitom dosaženo v oblasti sezónních predikcí, díky pracím realizovaným v rámci Světového klimatického programu a národních modifikací - v ČR Národní klimatický program. Je pravděpodobné, že během deseti let budou zavedeny nové služby vycházející ze sezónních predikcí.
- Národní meteorologické a hydrologické služby by mohly dále přispívat k efektivnímu využívání nedostatkových vodních zdrojů zejména v polopouštních oblastech a oblastech pravidelného období sucha a k posouzení jakosti a množství vody. Právě meteorologické a hydrologické informace přispívají ke zkvalitnění zemědělské produkce a ke snížení znečištění zemědělskými a dalšími přípravky, které způsobují špatný zdravotní stav a zhoršování životního prostředí.
- Na místní úrovni je nezbytné vyjadřovat informace o podnebí a počasí tak, aby byly srozumitelné v kontextu místních znalostí a vnímání. SMO vyvíjí úsilí, aby národní meteorologické a hydrologické služby byly schopné poskytovat vodítka rozhodujícím činitelům a pracovníkům zdravotnických služeb. Zejména projekt SMO „Služba klimatických informací a predikcí" (CLIPS), jehož cílem je zajistit poskytování klimatických informací a krátkodobých predikcí, představuje účinný prostředek pro spolupráci s orgány veřejného zdravotnictví. Na tomto úseku je nezbytné zaplnit řadu informačních mezer s pomocí místních studií o zdravotních dopadech krátkodobých výkyvů počasí a podnebí.
Letošní oslavy Světového meteorologického dne zaměřené na téma Počasí, podnebí a zdraví dávají vládám, široké veřejnosti i sdělovacím prostředkům příležitost uvědomit si v plné míře obsahovou souvztažnost zvoleného hesla. Úspěch při uplatňování klimatických a povětrnostních informací a znalostí ke zlepšování lidského zdraví lze dosáhnout jenom vzájemnou spoluprací všech zainteresovaných účastníků.
(Zpracováno podle poselství generálního tajemníka SMO prof. G. O. P. Obasiho).
Zdeněk Horký, MZ 1999/2, ročník 52, str. 59-60
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ČESKÉM HYDROMETEOROLOGICKÉM ÚSTAVU V ROCE 1999
Při příležitosti Světového dne vody (22. 3. 1999), organizovaného letos pod heslem Voda by měla sloužit stejně i těm následujícím, a Světového meteorologického dne (23. 3.), zaměřeného k tématu Počasí, podnebí a zdraví, uspořádal ČHMÚ v sobotu 27. března 1999 na všech svých profesionálních pracovištích kromě letišť Den otevřených dveří. Na pobočce v Ústí nad Labem se akce uskutečnila již 20. března.
O obsahovém zaměření Světového meteorologického dne informujeme v tomto čísle MZ na straně 59. Heslo Světového dne vody zdůrazňuje, že každý - tedy stát, obec, podnik i oběan - by měl mít na paměti zájmy těch, kteří budou využívat vodu po celém toku a udělat pro ochranu vody v místě své působnosti vše potřebné. Pro podmínky v České republice je heslo aktuální o to víc, že naše řeky odvádějí vodu na území okolních států. Proto se ČR aktivně podílí na mezinárodní spolupráci v ochraně vodních zdrojů zejména na hraničních tocích se sousedními státy, ale nejen to. Česká republika podepsala také Chartu oceánů, a tím potvrdila spoluodpovědnost i za stav Severního, Baltského a Černého moře, kam odtéká voda z našeho území.
Tematická hesla Světového meteorologického dne i Světového dne vody vytvořila základní ideový rámec pro tradiční uspořádání Dne otevřených dveří. K této akci bylo zaměřeno i několik vystoupení ve sdělovacích prostředcích, např. 23. března zařadily jak ČT 1, tak i NOVA v rámci ranního bloku přímé rozhovory s odbornými pracovníky ústavu. Prostřednictvím MŽP navštívila tentýž den více než desítka novinářů pracoviště ústavu v Praze-Komořanech a na Libuši. V Lidových novinách byl např. 24. 3. publikován článek „Meteorologům chybí radar pro předpověď srážek", ve kterém bylo konstatováno, že ČHMÚ dostal pouze desetinu slíbených prostředků na zlepšení technického vybavení.
Dobrá propagace i krásné jarní počasí přilákaly na Den otevřených dveří zejména v Praze rekordní počet více než 1 000 zájemců, kteří se chtěli dozvědět, jakým způsobem zprávy o počasí vůbec vznikají, jakou nejnovější techniku hydrologové a meteorologové používají, v jakém prostředí pracují. Na pobočky ústavu a profesionální meteorologické Stanice přišlo dalších 1 500 lidí. Díky dobrému organizačnímu zajištění návštěvníci získali nejen odborné informace, ale i propagační materiály, tištěnou týdenní předpověď počasí, barevné obrázky pro děti apod. V ústředí v Praze-Komořanech si skupinky po 20-25 poctivě až do hlasového vyčerpání rozdělovali dr. V. Seifert a dr. J. Pavlík. O spokojenosti svědčí zápisy v návštěvní knize i vyplněné anketní lístky, ze kterých vyplývá, že zúčastnění dávají přednost meteorologickému zpravodajství na ČT 1 a Radiožurnálu. Hydrologové vedle dalších přístrojů poprvé předvedli novou akvizici v přístrojovém vybavení - speciálně vybavený automobil zn. Subaru se zařízením umožňujícím měřit z mostu průtoky vody v různých hloubkách; zařízení je vybaveno počítačem. Značnému zájmu se těšilo promítání filmu o povodni z roku 1997 i výstavka vydávaných publikací spojená s prodejem.
Akce nesporně přispěla k propagaci meteorologie a hydrologie ve veřejnosti v roce, kdy si připomínáme 80. výročí založení ústavu.
Zdeněk Horký, MZ 1999/2, ročník 52, str. 60