Světový meteorologický den 2006

Prevence a zmírňování následků přírodních katastrof

Poselství generálního tajemníka Světové meteorologické organizace M. Jarrauda

Světová meteorologická organizace (SMO) a jejích 187 členů i celosvětové společenství pracovníků a příznivců meteorologie slaví každoročně dne 23. března Světový meteorologický den. Tímto dnem si připomínáme 23. březen 1950, kdy vstoupila v platnost Úmluva, jíž byla naše organizace založena. Na rok 2006 bylo jako téma oslav zvoleno Predikce a zmírňování následků přírodních katastrof. O této volbě bylo rozhodnuto vzhledem ke skutečnosti, že 90 procent všech přírodních nebezpečí souvisí s počasím, vodstvem nebo klimatem, a také vzhledem k životně důležité úloze SMO a národních meteorologických a hydrologických služeb ve všech zemích a jejich příspěvku k předcházení, zmírňování a připravenosti na přírodní katastrofy i na katastrofy vznikající z ekologických havárií. Při pohledu na seznam extrémních událostí z nedávné doby vyplývá, že jejich vliv na trvale udržitelný rozvoj neustále sílí.

Rok 2005 byl poznamenán dlouhými obdobími sucha v některých částech širší oblasti Afrického rohu, Evropy, Asie, Austrálie a Brazílie. Malawi zažilo nejhorší sucho za poslední desetiletí. Intenzivní dešťové srážky, které v některých případech byly zcela výjimečným jevem, způsobily v nejrůznějších částech světa rozsáhlé záplavy. Nad Atlantikem byl pozorován rekordní počet ničivých hurikánů. V roce 2005 byla ozonová díra na Antarktidou historicky třetí největší, hned po letech 2000 a 2003. Zvýšený úbytek ozónu byl také pozorován v arktické oblasti.

Již rok 2004 byl označen jako rok velmi postižený přírodními katastrofami. Především pak 26. prosince 2004 dosáhly ničivé účinky vln tsunami v Indickém oceánu nebývalého stupně, a to z hlediska ztrát na lidských životech, počtu postižených zemí i rozměrů následné reakce a úsilí o obnovu zničených oblastí.

Během desetiletého období 1992-2001 zahubily přírodní katastrofy po celém světě přes 622 tisíc lidí a postihly přes dvě miliardy obyvatel planety. Hospodářské ztráty způsobené katastrofálními hydrometeorologickými jevy se odhadují na 446 miliard amerických dolarů, což představuje přibližně 65 procent celkových škod způsobených přírodními katastrofami ve sledovaném období.

Hospodářské dopady přírodních katastrof vykazují během uplynulých desetiletí výrazně rostoucí trend. Navíc jsou těmito nebezpečími více postiženy rozvojové země, hlavně tzv. nejméně rozvinuté země, což dále zvyšuje jejich zranitelnost a brání jejich hospodářskému a společenskému rozvoji, jenž se v některých případech opožďuje o celá desetiletí.

Pro SMO představuje předcházení a zmírňování následků přírodních katastrof nejvyšší prioritu. V souvislosti s realizací Deklarace tisíciletí (Millennium Declaration) se SMO například aktivně zabývá prosazováním „kultury prevence“. Připomínáme, že v lednu 2005 se v japonském městě Kobe, Hyogo, konala Druhá světová konference o omezování katastrof. Nabídla jedinečnou příležitost k propagaci strategického a systematického přístupu ke snižování rizik a zranitelnosti vůči nebezpečím. Konference přijala Rámcový akční plán na léta 2005-2015: Posilování odolnosti národů a komunit vůči katastrofám, který se též nazývá „Rámcový akční plán z Hyoga“ (Hyogo Framework for Action). Dále vládám, mezinárodním a regionálním agenturám, nevládním organizacím, soukromému sektoru a dalším hráčům poskytla rámec ke vzájemné spolupráci při prosazování kultury prevence.

Do realizace Rámcového akčního plánu se SMO aktivně zapojuje. S intenzivním odhodláním zaměřit se na předcházení a zmírňování následků katastrof byl na 14. světovém meteorologickém kongresu (Ženeva 2003) zaveden nový průřezový program nazvaný Program předcházení a zmírňování následků přírodních katastrof (Natural Disaster Prevention and Mitigation Programme), který je založen na vytvoření celoplošného koordinačního rámce uvnitř SMO a silných strategických partnerstvích a který zároveň dále synergicky rozvíjí všechny programy SMO tak, aby posiloval povědomí o výhodách aktivních preventivních strategií.

Zabránit přírodním nebezpečím sice nelze, avšak vhodným propojením systémů vyhodnocování rizik a včasného varování s preventivními a zmírňujícími opatřeními je možno zabránit jejich rozvinutí do podoby katastrof. To ve výsledku znamená, že je možné přijmout taková opatření, která povedou ke značnému snížení výsledných ztrát na životech a socioekonomických škodách. SMO a národní meteorologické a hydrologické služby na mezinárodní i národní úrovni významným způsobem přispívají k určování, vyhodnocování a sledování nebezpečí vzniku katastrof a poskytování včasného varování. SMO je nadále odhodlána spolupracovat se státními orgány a dalšími partnery při úsilí snížit během nadcházejících 15 let počet úmrtí způsobených přírodními katastrofami meteorologického, hydrologického a klimatického původu na polovinu.

Všeobecně se uznává, že zásadní podmínkou pro připravenost na katastrofy je fungující systém včasného varování schopný spolehlivě a včas dodávat ohroženému obyvatelstvu přesné informace. Za tím účelem SMO zabezpečuje koordinaci příslušných aktivit národních meteorologických a hydrologických služeb tak, aby se ke každé z nich bez ohledu na politické hranice dostaly údaje nezbytné k zajištění účinného poskytování operativního včasného varování před nebezpečími souvisejícími s počasím, vodou a klimatem.

Střediska SMO včetně jejích tří Světových meteorologických center a čtyřiceti Regionálních specializovaných meteorologických center (RSMC) poskytují všem státům nezbytnou celosvětovou operativní infrastrukturu pro pozorování, detekci, modelování, předpovídání a včasné varování před nejrůznějšími nebezpečími v širokém rozsahu, počínaje krátkodobými a prudkými epizodami omezeného zeměpisného rozsahu, jako jsou např. tornáda a přívalové záplavy, až po plošné jevy jako např. sucha, které mohou postihnout velkou část kontinentu a celé populace po dobu řádově několika měsíců až let.

Celosvětová síť SMO již konkrétně prokázala svou výraznou efektivnost při vydávání včasného varování před tropickými cyklónami (hurikány a tajfuny). Šest center RSMC, která se specializují na tropické cyklóny, vydává nepřetržitě předpovědi a příslušné rady. Národní meteorologické a hydrologické služby vydávají vlastní varování před tropickými cyklónami na úrovni jednotlivých států, která se zasílají rozhodujících úředním činitelům, sdělovacím prostředkům a veřejnosti. V každé zemi je jediným zdrojem těchto úředních varování národní meteorologická a hydrologická služba.

Kromě oblasti přírodních nebezpečí SMO také své členské a partnerské organizace podporuje v oblasti řešení velkých přeshraničních ekologických havárií způsobených např. jadernými a chemickými haváriemi, sopečnými výbuchy a požáry ve volné přírodě. Ve spolupráci s dalšími organizacemi je SMO odhodlána rozšířit své systémy včasného varování na řešení dalších nebezpečí, jejichž vnik nemá hydrometeorologický původ. Pro mnohá tato nebezpečí již systémy včasného varování existují, avšak je třeba je dále zdokonalovat a zpřístupnit je všem zemím, zejména těm, které disponují nejmenším objemem zdrojů. Zásadním úkolem je tedy zajistit, aby všechny země k plnému využití a dalšímu rozvoji systémů včasného varování disponovaly nezbytnými systémy, infrastrukturou, personálními kapacitami, organizačními strukturami a technickým zázemím.

Národní meteorologické a hydrologické služby také poskytují životně důležité informace, které v jejich vlasti umožňují vypracování aktivních strategií zmírňování dopadů přírodních katastrof. Tyto národní služby uplatňují k šíření informací směrem k příslušným orgánům a široké veřejnosti nejrůznější způsoby a hlavně využívají nejlepší místně dostupné techniky. K zajištění adekvátního vybavení všech zemí účinnými varovnými systémy zabezpečujícími včasné a efektivní toky varovných upozornění obyvatelstvu však zbývá vyřešit ještě celou řadu náročných úkolů. Jednotlivé státy si také musí vybudovat kapacity reagující na informace z varovných systémů efektivním havarijním plánem spojeným s reálnou akcí. Dalšími zásadními složkami preventivních strategií jsou vzdělávací a osvětové programy pro nejširší veřejnost, jež jsou nezbytné k pochopení nebezpečí a jejich případných důsledků.

Zásadní pro vyhodnocení zranitelnosti obyvatelstva z hlediska povětrnostních, klimatických a hydrologických nebezpečí jsou také řady historických pozorování těchto nebezpečí. Klimatologických údajů je třeba k vyčíslení intenzity a četnosti jevů, charakterizaci případných škod způsobených extrémními jevy a k predikci předpokládaných škod. Systematické studium meteorologických a hydrologických pozorování různých nebezpečí a jejich dopadů představuje pro činitele odpovědné za řešení nebezpečí katastrof užitečnou základnu vědomostí a poznatků.

SMO pomocí programů transferů technologie, budování kapacit a řízení dat usiluje o zajištění přístupu všech národních meteorologických a hydrologických služeb, zejména v rozvojových zemích, k podstatným údajům o nebezpečích. Monitoring prováděný těmito službami v reálném čase umožňuje včasnou informovanost o podmínkách panujících bezprostředně před katastrofou a po ní, což záchranným týmům rychlé reakce a týmům působícím při obnově umožňuje soustředit se na nejhůře postižené oblasti. Díky svým systémům pozemního a dálkového pozorování hraje také SMO klíčovou úlohu v mezinárodní iniciativě zaměřené na vývoj nadřazeného systému zastřešujícího systémy globálního pozorování Země (Global Earth Observation System of Systems, GEOSS).

Podle Mezivládního výboru pro klimatickou změnu (IPCC), který působí pod záštitou SMO a Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), může klimatická změna v dlouhodobém horizontu vést ke zvýšené teplotní zátěži, především v městských oblastech a v jiných oblastech zase k dalšímu šíření sucha popř. nebezpečí záplav. Problémy s nedostatkem a jakostí vody se podle výhledů budou v mnohých na vodu chudých světových regionech dále prohlubovat. Je třeba lépe porozumět klimatickému systému a dále budovat kapacity pro předpovídání přirozené variability klimatu a klimatické změny způsobené lidskou činností. Dlouhodobě je jednou ze základních silných stránek SMO intenzivní podpora, kterou věnuje výzkumným programům ve výše zmíněných oblastech, a bude tomu tak i nadále.

Osvědčený systém Světové meteorologické organizace dává světovému společenství nedocenitelné operativní nástroje k řešení narůstající hrozby, kterou přírodní katastrofy představují z hlediska trvale udržitelného rozvoje. Ze stávajících úspěšných struktur pro varování před hydrometeorologickými katastrofami může významně těžit jakýkoli operativní systém určený k současnému řešení několika nebezpečí, který také může být na základě stávajících systémů budován.

Při oslavách Světového meteorologického dne bych rád vyjádřil naději, že ve všech zemích se příspěvek národních meteorologických a hydrologických služeb ke všem aspektům předcházení a zmírňování následků katastrof těší všeobecnému uznání a že je efektivně využíván. Vyzývám státní orgány, vědecké komunity, mezivládní a nevládní organizace, soukromý sektor, sdělovací prostředky a veřejnost, aby si byly vědomy úlohy národních meteorologických a hydrologických služeb a zajistily kapacity, které přispějí ke zmírňování následků katastrof a k naplnění příslušných složek Rozvojových cílů milénia (Millennium Development Goals).