SMD 1969

Ekonomický význam meteorologických služeb

1. Úvod

Jako každý rok slaví i letos, 23. března, meteorologové celého světa svůj „Světový meteorologický den". Doporučením Svě­tové meteorologické organizace (dále SMO) se stal hlavním tématem diskusí uspořádaných při této příležitosti, ekonomický význam meteorologických služeb. Tento článek chce upozornit na některé výsledky zjištěné SMO a předními světovými služ­bami a tak přispět k diskusi v tomto oboru také u nás.

Velmi mnoho druhů lidské činnosti je citlivých na počasí. Někdy jsou vlivy počasí nepatrné, někdy výrazné, ba rozhodující, někdy působí přímo, jindy zprostředkovaně, někdy lidskou práci podporují, jindy působí nepříznivě a snižují hodnotu výsledků. Známe-li vlivy počasí a počasí samotného, můžeme využívat jeho kladného působení a zabraňovat jeho záporným důsledkům nebo je aspoň omezovat. Ještě výhodnější by samozřejmě bylo, kdy­bychom si dovedli počasí měnit podle potřeby. Také v tomto směru se vyvíjí intenzívní činnost, význam jejich výsledků však tatím není podstatný.

Správná orientace meteorologických služeb na ekonomicky nejvýznamnější úkoly předpokládá objektivní zjištění jejich po­dílu na výsledcích činností, které je využívají. Toto zjištění je však velmi obtížné a v některých oborech skoro nemožné. To je jeden z důvodů, proč jsme teprve na začátku ekonomických úvah v meteorologii. Druhý podstatný důvod je, že meteorologické služby jsou v poměru k ostatním položkám státních rozpočtů velmi levné, takže zdánlivě nestojí za hlubší rozbor. Na druhé straně je však pochopitelné, že při redukcích státního rozpočtu se odpovědné orgány obracejí především k nejasně prokazatelným položkám. Kromě toho v poslední době, kdy byly vyvinuty nové, většinou drahé technické prostředky, jejichž využití v meteoro­logii znamená výrazný pokrok, rostou rozpočty meteorologických služeb tak, že jejich obhajoba bez průkazné ekonomické argu­mentace bude stále obtížnější. Vzpomeňme jen radarů, samočin­ných počítačů, družic, automatických spojovacích zařízení atd.

V nejbližších letech budou zahájeny první fáze provozního stadia Světové služby počasí. Tento významný podnik meziná­rodní kooperace předpokládá rovněž využití nejmodernější tech­niky, kterou většina meteorologických služeb dosud nemá. Ná­roky meteorologických služeb na veřejné prostředky tedy po­rostou v nejbližších letech rychleji než dosud a mají-li býti akceptovány, je požadavek objektivního prokázání jejich výhod­nosti plně oprávněný.

2. Náklady na meteorologické služby

SMO provedla v r. 1967 dotazníkovou akci s účelem zjistit vývoj nákladů na meteorologické služby v období posledních 20 let (1945— 1964). Odpovědi došly ze 47 států, z toho 40 od­povědí obsahovalo úplné údaje. Asi polovina odpovědí se vzta­hovala na rozvojové a polovina na rozvinuté země. Organizace má 120 států a 12 teritorií (podle stavu k 1. X. 1968). Údaje získané touto akcí tedy pokrývají asi třetinu členských států. Jejich homogenitu porušuje nestejná organizace služeb v jed­notlivých státech. Někde zahrnují služby, a tedy i jejich rozpočty, meteorologické telekomunikace, případně různé dimenzované části hydrologie i některých geofyzikálních disciplín, zatím co jiné se starají výlučně o meteorologii. I tak však shromážděný materiál dovolil odvodit některé cenné závěry ukazující současný stav i pravděpodobný další vývoj.

Za použití statistických ročenek Spojených národů byl vy­počten poměr nákladů na meteorologické služby k celkovým výdajům jednotlivých států. Výsledky se pohybovaly mezi 0,02 a 0,63 % s průměrnou hodnotou 0,16 %. Rozbor výsledků uká­zal, že tento poměr je větší u vývojových zemí (0,19 %) než u rozvinutých (0,13 %) a daleko největší u teritorií (0,37 %).

Dále bylo vypočteno, jaké náklady odpovídají tzv. jednotce, která je užívána k stanovení členských příspěvků. Z počtu bylo vyloučeno jen nepatrné množství států, jejichž příspěvky od­povídají většímu počtu jednotek než 50. Příspěvek ČSSR odpo­vídá 11 jednotkám. Průměrný náklad na jednu jednotku činil 250 000 amer. dolarů. Za použití tohoto průměrného čísla, jehož platnost je samozřejmě omezená sníženou úplností a nehomogenností údajů, bylo vypočteno, že v roce 1965 náklady člen­ských států SMO na meteorologické služby činily asi 705 miliónů amer. dolarů.

Z vývoje nákladů za 151eté období (1950 — 1965) bylo dále zjištěno průměrné procento růstu ročních nákladů na meteoro­logické služby. Činilo 11 %. Z dosud uvedených údajů pak bylo možno odvodit náklady v r. 1968, a to asi 960 miliónů amer. dolarů, a v r. 1975 - asi 2000 miliónů amer. dolarů.

Československá služba, která, jak známo, zahrnuje organizačně i rozpočtově meteorologické telekomunikace a část hydrologické služby, poskytla do zmíněné akce SMO tato čísla ročních ná­kladů:

• 1950 – 1 048 000 USD
• 1955 – 1 477 000 USD
• 1960 – 2 305 000 USD
• 1965 – 2 993 000 USD

Použijeme-li nahoře uvedeného průměrného nákladu na 1 jed­notku SMO, vypočteme, že rozpočet HMÚ by na rok 1965 měl být 2 750 000 amer. dolarů.

Vypočteme-li průměrné procento růstu rozpočtu naší služby v pětiletých obdobích, je to pro 1950—1955 - 7,1 %, pro 1955 až 1960 - 9,3 % a pro 1960-1965 - 5,4 %. Průměrné procento za celé 151eté období 1950-1965 je pak 7,2%. Je vidět, že průměrný růst nákladů na meteorologické služby, odvozený z do­tazníkové akce SMO, je značně vyšší než růst nákladů na naši službu. Podrobná analysa všech aspektů by ovšem vyžadovala zkoumání mnoha dalších faktorů, jako např. vliv rostoucích cen, platů atd.

Je také pochopitelné, že při radikálních zásazích do služby, třeba při její plné modernizaci, se nutně ukáže příkrý skok v růstu nákladů. Např. rozpočet služby Spojených států v pěti­letém období, v němž byl zahájen program meteorologických družic, vyrostl o 440 % [1].

Pro zajímavost uvedeme výši rozpočtů několika služeb, jak jsou uvedeny v literatuře [1] a [3], nebo jak jsme je odvodili z jiných nepřímých údajů s rizikem jistých nepřesností:

• Austrálie (1966 - 1967) 11 000 000 australských dolarů
• Francie (vypočteno) 100 000 000 franků
• Anglie (1965) 7 200 000 liber
• NSR 15 000 000 USD
• SSSR (vypočteno) 200 000 000 rublů
• USA (1965) (včetně nákladů na met. družice) 155 000 000 liber (z toho 70 mil. na výzkum)

Zajímavé je také hrubé rozdělení nákladů na jednotlivé druhy činnosti, které se u různých států může výrazně lišit. Uvádíme dva příklady:

                                                                                                   Velká Británie   Francie

• Základní organizační struktura (sítě, výměna zpráv, přístroje)  24 %                33 %
• Civilní letectví                                                                             19 %                23 %
• Vojenské letectví                                                                         41 %                29 %
• Lodní doprava                                                                            neuvedeno           7 %
• Zemědělství                                                                               neuvedeno           4 %
• Výzkum                                                                                      10 %                neuvedeno
• Ostatní služby                                                                             5 %                   4 %

3. Praktické využiti meteorologických informací

V rozsahu tohoto článku není možné provést vyčerpávající rozbor všech existujících a možných, ale dosud nevyužívaných služeb meteorologie. To, co zde uvedeme, je míněno spíše jako příklad.

Jak jsme se již zmínili, je možnost měnit a plánovitě kontro­lovat počasí prozatím velmi omezena. Může zahrnovat jen malé oblasti a jen některé speciální případy. Jako příklady jmenujeme ohřívání nejnižších vzduchových vrstev na ochranu rostlin před mrazem, rozpuštění mlhy nad letišti, ochrana produktivních ze­mědělských oblastí před krupobitím, zvyšování vydatnosti srá­žek apod.

Proto ještě nějaký čas zůstane hlavním způsobem využívání znalosti počasí a jeho vlivů, přizpůsobení lidské činnosti existu­jícím podmínkám. O těchto podmínkách můžeme soudit podle minulosti, tj. podle údajů odvozených z pozorovaných a měře­ných hodnot v dostatečně dlouhém období a podle předpovědí. Ani jeden z těchto způsobů není plně zaručený, oba představují jisté riziko. Dobře je to známo a často kritizováno u předpovědí.

Toto riziko je však známé a lze je kvantitativně započítat do rozboru při plánování příslušných opatření a zjistit předem, zda a za jakých okolnosti soustavné využívání předpovědí je výhod­né. Jedna z potíží v tomto směru je kategorická formulace me­teorologické zprávy, která neupozorňuje na skrytá rizika. Uživatel, nemá-li dostatečné znalosti, je pak nakloněn nerespektovat při­rozenou nejistotu informace a dojít k paradoxním závěrům.

Malá oboustranná informovanost uživatelů o možnostech me­teorologie a vlastnostech jejích „produktů" a meteorologů o po­drobnostech a následcích využití meteorologických zpráv v praxi je jedním z důvodů nedostatečného využití meteorologie v ná­rodním hospodářství.

Představu, jak veliké reservy jsou skryty v neúplném nebo ne­dokonalém využití existujících meteorologických informací, si můžeme učinit z údajů zjištěných ve Spojených státech [3]. Střízlivý odhad ukazuje, že jen ve stavebnictví by se ročně dalo ušetřit 500 miliónů dolarů plným uplatněním meteorologických informací.

Druhá možnost je ve zlepšení samotných meteorologických údajů, zejména předpovědí. Prozatím je k dispozici velmi málo hlubších úvah z tohoto oboru a ty, které existují, přinášejí jen neúplné předběžné údaje. Výsledky jedné takové studie, pro­vedené pro několik málo míst ve Spojených státech [3], pro vy­užití předpovědí na 24 až 36 hodin, ukazují, že asi 2 až 6 procent ztrát zaviněných počasím je možno odvrátit správným využi­tím vědecky perfektní předpovědi. Vědecky perfektní před­pověď bude sotva dosažena, uvážíme-li však obrovské ztráty, které nepříznivé počasí působí národnímu hospodářství jako celku, má každé procento zlepšení velikou hodnotu.

4. Ekonomické výsledky některých služeb

Jak již bylo řečeno, jsme teprve na začátku snah zhodnotit kvantitativně a vyjádřit v penězích rentabilitu meteorologických služeb. Zveřejněné údaje se většinou opírají o odhady, i když odhady odvozené v maximální míře ze zjistitelných skutečností. Je třeba ještě mnoho vykonat v tomto oboru, a to za úzké spo­lupráce ekonomů, aby mohl býti vypracován úplný meteorologicko-ekonomický model, který by umožnil zjistit nesporná čísla. I za těchto okolností se však domníváme, že výsledky úvah, které uvedeme v dalším, jsou velmi cenné [3].

Obvyklá metoda při plánování projektu je vypočítat hodnotu zboží a služeb, které bude zařízení produkovat, a srovnat je s hodnotou zboží a služeb, které je třeba do zařízení vložit. U některých zařízení v meteorologii je možné tuto úvahu usku­tečnit přímo s hotovými kvantitativními údaji. Ve většině pří­padů to však možné není a je třeba hledat metodu ke kvantita­tivnímu oceněni potřebných faktorů.

Příklad pro první případ je využití metody pro výpočet časově nejkratší letové trati při letech přes Atlantský oceán [3]. Fran­couzi, kteří tuto metodu vypracovali, zjistili, že jejím užitím a zlepšením informací zřízením meteorologických lodí se ročně ušetří 15 miliónů franků (1965) jen v důsledku zmenšení počtu nalétaných hodin. K tomu přistupuje další užitek ze zlepšených informaci jako odvrácení diverzí a zpoždění, správnější vytížení letadel a stanovení množství pohonných látek atd. Také tento užitek, i když obtížněji, se dá vyjádřit v penězích.

Případy druhého typu přinášejí vážné obtíže a jejich ocenění si patrně vyžádá delší dobu. Sem patří třeba užitek všeobecných zpráv rozšiřovaných rádiem, televizí, telefonem atd. Zde by bylo třeba provést rozsáhlý seriózní průzkum o rozšíření a způsobu využívání. Snadněji by bylo možné vyjádřit užitek v jednotlivých oborech národního hospodářství, jako zemědělství, stavebnictví, dopravě různých druhů atd.

S rezervou naznačených omezení provedly některé služby z iniciativy SMO ocenění ekonomického užitku své činnosti. Z těchto a jiných údajů, se odvozuje všeobecně přijaté číslo, které vyjadřuje poměr užitku a nákladů na služby sdružené v SMO číslem 20 : 1.

Závěr

Moderní plánování v národním hospodářství předpokládá znalost ekonomické účinnosti jednotlivých odvětví. Umožňuje výhodně akcentovat nejvýnosnější obory. Předběžný průzkum ukazuje vysokou rentabilitu meteorologických služeb, zejména některých disciplín. Zároveň se ukazuje, že nejsou plně využity již existující možnosti a že další potenciální zdroje může s po­měrně malými náklady přinést zlepšení metod, hlavně předpovědních.

Zjištěná fakta byla odvozena z údajů jiných států a měla by býti korigována pro domácí podmínky. Ve spolupráci s eko­nomy by dále měla být vypracována metoda, která by dovolila s maximální objektivností posoudit co největší počet oborů me­teorologie. Obdobnou pozornost si zaslouží také hydrologie.

V hořejších úvahách byla věnována pozornost jenom čistě praktickým výsledkům. K nim přistupuje ještě nemalý užitek, který přináší meteorologie k všeobecnému rozšíření znalosti přírody.

Literatura

[1] Mason B. J.: The role of meteorology in the national economy. Weather, November 1966.

[2] Thompson J. C: The potential economic and associated values of the world weather watch.

World Meteorological Organization, Planning Report No. 4, Ženeva 1966.

[3] The economic benefits of national meteorological services. World Meteorological Organization, Planning Report No. 27, Ženeva 1968.

[4] O. M. A.: The cost of meteorological services, WMO Bul­letin, Vol. XVIII, No. 1, Ženeva, leden 1969.

Antonín Dřevikovský, 1969/2, ročník 22, str. 33-35